• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Strach v těhotenství. O zdraví, zodpovědnost,...

22. listopadu 2007 
Holky, možná už mi fakt hrabe. Jsem ve třicátém týdnu těhotenství, v lednu mám rodit, těhu bezproblémové, chodím do práce, pohoda...
ALe někdy si říkám aby se něco do toho konce nepokazila, abych porodila zdravé miminko. Říkala jsem si, že až budfe první trim za mnou, bude to ok, ale někdy mě přepadne taková obava jestli to dotáhneme do konce a jestli budu vlastně dobrá a zodpovědná maminka.
Taky jste to někdy tak prožívaly nebo jsem já jen tak těhotensky dementní?
15. lis 2007 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
bambulik, žádný srach, to je normálka! Ke konci má tyhle obavy snad každá - někdo se bojí víc porodu, někdo toho, co přijde po něm.. Já jsem se na porod těšila, jako že už bude malá s náma, ale taky jsem měla strach, aby se něco nepokazilo, aby při porodu nenestala nějaká komplikace. Že třeba nebudu dobrá mamina, to jsem kupodivu neřešila vůbec, tak nějak jsem doufala, že to potom přijde samo, že budu vědět co a jak - vždyť všechny prvorodičky jsou na tom stejně a všechny to nakonec zvládnou! Tak neboj, tyhle pocity jsou normální, ale moc si je nepřipouštěj a těš se na mimíska, všechno bude v pohodě! :wink:
15. lis 2007 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Já se jako bojím aby když už bylo vše ok aby se něco ve finále nepodělalo.
Porodu se sice bojím, ale sama nevím co mě čeká, někdo říká že za tři hodiny, někdo rodí celej den, to nechám přírodě a vydržela to každá z nás, to proč ne já? Prý se pak na to zapomene, což doufám....
Já se moc těším, ale někdy se jak magor prohrabuju výbavou a říkám si panicky jestli mám všechno a jestli to zmáknu..ale snad můj zdravej selskej rozum mě nezklame....
Mari, díky za povzbuzení....
15. lis 2007 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
bambuliku, já myslím, že psychika udělá hodně - já se na porod těšila a měla jsem ho superní, hned bych rodila znovu, fakt! A to mám úzkou pánev a při příchodu do porodky mně dr. strašil, že to možná normálně nepůjde a budu muset na císaře. A pak malá vyklouzla jako nic. Na bolest jsem zapoměla do pěti vteřin, co malá vykoukla, endorfiny udělají svoje :wink:
A co se týká výbavičky - všechno můžeš dokoupit až po porodu, když zjistíš, že ti něcho chybí. Já jsem byla blázen, chtěla jsem mít všechno - pro jistotu, a něco je mi teď na nic. Třeba takové to - musím koupit odsávačku, co když budu mít málo nebo moc mlíka! Naštěstí mně manža zarazil, že ji koupíme, až podle toho, kolik toho mlíka fakt bude a samozřejmě, že ji vůbec nepotřebuju, mlíčka mám akorát. Takže bych vyhodila tisícovku z okna :slight_smile:
15. lis 2007 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Mariko, uvažuju stejně a taky se na prcka těším, jen někdy slýchám hrozné scénáře a říkám si, taok tohle mě snad mine..
a doktor mi sám říkal, nic neposlouchat, nic nečíst, s nikým se nesrovnávat, u Vás to bude dobrý, dobrá figura na porod, sportujete, to bude rychlý a hned mi bylo líp----
díky, Tvoje slova jsou fakt moc fajn a moc povzbudivý... :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :wink:
15. lis 2007 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
bambulik, to jsem ráda :wink:. No vidíš, ještě když ti to takle dr. řekl,tak to bude pohodka! Já jsem před těhu taky hodně sportovala, takže to určitě udělá při porodu svoje, budeš mít víc síly na tlačení, než holky, které nesportují a nemají kondičku. Já jsem takový věchýtek hubený, hodně lidí se divilo, že mně dr. nechá rodit normálně, jako že to nezvládnu a pak mi dr., který mně rodil, říkal, že úplně zíral, jak jsem superně tlačila a kolik jsem měla síly :grinning:
Tak ti držím palce a budu se těšit, až si potom přečtu v Jaké to bylo.. o tvém super porodu :wink:
15. lis 2007 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jé děkuju, Ty jsi zlatíčko, budu věřit tomu že to bude fajn...
15. lis 2007 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bambuliku i já tě musm povzbudit, neboť i já jsem měla strach, strach během těhotenství, strach z porodu a i přesto, že mám dost velkou nadváhu, nejsem sportovec a čekali jsme první dítko, tak porod byl báječný a krásně rychlý, takže jak říká Marinka bych si ho zase zopakovala, takže žádné obavy, neboj :wink:
15. lis 2007 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky díky moc...hned je líp....
15. lis 2007 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nevím jestli mi to skutečně pomohlo - já věřím, že ano, v knížkách se hodně píše o pití maliníkového čaje, já ho pila zhruba od 36-tého týdne, když se blíží porod tak se snáze otvíráš - tomu právě napomáhá listí z maliníku, takže pokud budeš chtít můžeš i tenhle čaj pít
15. lis 2007 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já ten čajík taky pila, myslím, že už od 34 tt a ještě se lněným semínkem, takže je možné, že mi taky pomohl :slight_smile:
15. lis 2007 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
volně prodejnej?
15. lis 2007 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bambulíku i já měla strach, ale zbytečně se nenervuj, sice jsem měla komplikace po císaři a měsíc strávený v nemocnici + ještě jedna operace, ale šla bych bez váhání na nové těhu...strach k tomu prostě patří a strach o mimi úplně, když si na to vzpomenu, tak je to skoro nic, jak mám stále další strach o Maju, aby byla zdravá, aby něco nechytla apod.
15. lis 2007 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ano volně, já ho měla dokonce v nálevových sáčkách od firmy MEGAFYT - čaj z listů maliníku, ačkoliv bylinkové čaje nemusím, tak tenhle mi opravdu chutnal, že jsem si ho dávala i ke snídani :wink:
15. lis 2007 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky díky moc....
je to podpora...já jen jestli ty pocity jsou normální nebo já jsem takovej plašivej úchylák..
15. lis 2007 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
určitě jsou normální, spíš bych řekla, že není normální, když se člověk ani trošku nebojí, teď mám na mysli že nemá strach aby bylo vše ok, třeba s mimčem :wink:
15. lis 2007 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
maju, jsi taky hodná, ještě mám cca 2 měsíce do porodu a začíná se to vlést...
15. lis 2007 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
neboj to uteče, budou vánoce a najednou leden :wink:
15. lis 2007 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bambulik, řekla bych, že určitý strach a úzkost v těhotenství vážně nejsou nic neobvyklého. Spíš divná by byla nastávající maminka, která by aspoň občas nepropadla obavám. Já jsem třeba v 1. trimestru nekoukala ani na televizní noviny, protože mi ty katastrofické zprávy fakt nedělaly dobře. Nebo jsem si nechtěla moc předu pořizovat výbavičku, abych něco nezakřikla. Tvoje miminko bude jistě v pořádku, proč by nemělo být? A až se narodí, tak sice bude všechno o dost náročnější, ale taky nové a krásné. Připrav se na to, že mateřská láska vzniká postupně a o péči kolem miminka si nedělej starosti, už když půjdeš z porodnice, tak všechno zvládneš!
15. lis 2007 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bambu klid. Tohle je opravdu normální. Třeba moje kamarádka (má holčičku) 2 měsíce před porodem naprosto vážně řešila její pubertu a jak to bude v 15ti a co když jí přijde domu těhotná :grinning: Strach a obavy jsou naprosto normální.
15. lis 2007 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já spíš pociťuju takovou tu úzkost, že někde upadnu, že mě někdo praští do břicha. Davy lidí, to je pro mě teď docela utrpení :unamused:
15. lis 2007 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
mobi, kamarádka má dvouletýho chlapečka a je zase těhotná a malej jí kopl do břicha a je na kapajdách v nemocnici...
vím že musíme být opatrní...
chodím plavat, naštěstí je to rozdělený - pomalá dráha pro kondiční plavání a rychlá dráha pro kondiční plavání....a pak zona na dovádění...
já plavu v té pomalé dráze, fakt nestojím o to aby mě tam někdo dokopal....
nejsem cí´ta, ale přece nějaká opatrnost bejt musí že
16. lis 2007 v 08:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky. Taky se začínám bát, dojížděla jsem do zaměstnání - teď je šude náledí, spousta lidí, lidi nervózní, raději jsem zůstala doma na neschopence, teda od včerejška, hrozně jsem se bála abych neupadla nebo mě někdo nebouchnul, také bych chtěla jet plavat, ale bojím se :frowning2:
16. lis 2007 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, bambuliku já mám, když to na mě přijde občas taky hrozný strach. Aby bylo v pořádku těhotenství, porod, a někdy zajdu ještě dál...vzhledem k tomu, že pracuju v časopise pro děti a oni nám sem píšou i svoje trápení (se šikanou, tím, jak se jim ostatní smějí, že nemají značkové věci, počítač apod.) mám někdy obavy i z budoucnosti :pensive:
16. lis 2007 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já těď mám největší strach z toho, aby bylo mimčo zdravý..Hrozně se na malýho těšim, ale přepadaj mě takový černý myšlenky.. :unamused: Z porodu mám sice taky strach,ale říkám si, že zvládnout to prostě musim..
16. lis 2007 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tyhle pocity mám občas taky.. jak tu zaznělo, tak je to asi normální, ta obava o mimčo nebo obava co to udělá s celou rodinou, partnerským životem a tak..
jinak jste mě uklidnily, že taky míváte obavy v návalech: já v davech chodím s rukou na bříšku, aby si lidi rychleji všimli a už se mi to kolikrát vyplatilo - v obchoďáku, v tramvaji, minulý týden při čekání na nástupišti do mě skoro vletěla mladá holka, ale rychle ucukla, když nalítla na loket co jsem tam bleskově dala :stuck_out_tongue_closed_eyes: člověk aby fakt měl oči na zádech.. jinak můžu říct, že největší bacha hlavně okolo teenagerů a pak úplně malých dětí, ty vůbec nekoukají nalevo napravo a opravdu letí..

ale jinak si s těmi obavami říkám, že to zas nepřehánět, ono to určitě i ty děti cítí..
18. lis 2007 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jo jo opatrní musíme být ale ne se pořád klepat strachy to je jasný...
jen já myslela že překonám první trim a budu v cajku, ale naopak jak se to blíží bojím se aby se něco nepodělalo na poslední chvíli, ale můj doktor říká, nekoukat na americký seriály, prostě se nesrovnávat a tak..
20. lis 2007 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám taky strach,ale ten mě doufám přejde po screeningu,že bude snad vše OK
20. lis 2007 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
many já mám taky strach! Nejprbe abych se dočkala alespoň 12 tt a teď ze screeningu. Už mám jednu špatnou zkušenost za sebou... :frowning2: takže se bojím ještě víc.
20. lis 2007 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jó many, po screeningu to přejde, ale jen tak na dva týdny a pak znovu :unamused:

já se bojím vlastně pořád, i když tak skokově - v prvním trimestru, že se něco zblbne, pak že nebudou dobré výsledky triple testů, pak že nedopadne dobře velký ultrazvuk, pak že ještě nekope...

Obávám se, že okolí si o mně myslí, že jsem pěkný cynik, protože pronáším věty typu: "Už jen dva týdny a nebyl by to potrat, ale předčasný porod". Nicméně teď, po 24tt, jsem se začla cítit o poznání jistější, tak uvidíme, kdy to zas přejde :slight_smile:
20. lis 2007 v 17:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, a teď si představte, že už to máme od teď na celý život, protože porodem to vlastně celé začíná, pak už se o děti budeme bát permanentně, ale zas to bude vyvážené těmi šťastnými okamžiky :slight_smile:
20. lis 2007 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek