Těhotná, přerušit na rok VŠ?

@kassandra1 🙂 děkuji za odpověď!

Podle mne tedy záleží trošku i na osobním přístupu těch studujících - mám známou, která vystudovala Univerzitu Karlovu a neví, kolik kandidátů na prezidenta postoupilo do 2. kola 🙂) to jen tak na okraj.

Pokud je VŠ vzdělání striktní podmínkou, pak je asi logické třídit podle škol - u nás ve firmě tedy šanci na pohovor dostanou i tito absolventi 🙂)

Jinak mi připadá, že celkově ten zájem o VŠ studium u nás klesá - tedy ,,honba" za tím ,,přeci titulem", tak ta tady je. Jen hodně studentů k tomu přistupuje stylem - ošmelit to kde se dá........

@verdos To mi zas přijde jako vrchol drzosti, tahat dítě do výuky. Navíc na mém oboru jsou předměty a cvičení, kde by to nebylo možné absolvovat s miminem. Ale každého věc, jak si to zařídí, já jen vyjádřila svůj názor 🙂

@kassandra1 To nechápu, není lepší posoudit kvalitu, praxi a kvalifikaci daného člověka? Třeba to ne všichni studují pro titul.
Studovala jsem soukromou VOŠ a dala mi o mnoho víc, než fakulta na UK. Naopak na VŠ jsem nevěděla, která bije a povrchnost profesorů co se týče komunikace tomu moc nepřidala.
Mimino jsem ve škole nikdy neměla a myslím, že bych se ani nemohla soustředit, kdybych byla pořád v nervu, jestli nezačne řvát a nebudu muset odejít... ale spolužačka mimčo párkrát měla na přednášce a dobrý. Ale fakt dopředu nevíš, jestli to nebude uplakánek. No nevim, na to bych se moc nespoléhala..

Studuji dálkově a mám desetiměsíční dítě. Otěhotněla jsem v zimě a byla na rizikovém, takže jsem si odchodila přednášky zimního semestru a zkouškové už nestihla. Pak jsem přerušila. Vracela jsem se s porodem, ale s vyučujícími jsem se domluvila, že na jejich přednášky nemusím a přijedu až na zkoušky (to bylo malé půl roku). V posledním semestru už stejně moc předmětů není (studuji také navazující magisterské), takže se to dalo zvládnout. V klidu jsem si dokončila ročník a během příštího mě v lednu čekají státnice a v květnu obhajoby. Co se učení týká, to se celkem dá (já toho zvládla hodně s kočárkem na procházkách a po večerech). Diplomka je horší, protože vyžaduje přístup ke zdrojům, které člověk doma obvykle nemá, takže to už bude prcek starší a bude moc pomoci rodina. Ale opravdu je třeba odhodlání a trochu disciplína, protože snadné to rozhodně není a já měla dost často chuť s tím seknout. 😉

Já otěhotněla hned 1.sem. Mgr... Doteď nemám hotové, stále přerušené, prezenční na PdF, kde mi nevyhoví, do toho žiji v jiném městě, chci mít ještě Mgr., dceři už budou tři roky, její otec mě nepodporuje... Hodně mi pomáhá mamka v důchodě, chci zkustit přijímačky na jinou školu, abych Mgr. měla. Jenže už mám i půlúvazek... Záleží si myslím hodně na partnerovi a podmínkách ve škole, poptat se konkrétně jiných lidí ze stejného oboru na stejné fakultě.

Za mě záleží na několika faktorech (já otěhotněla až na doktorandském studiu ve fázi, která byla vlastně o psaní šlánků).
První a za mě nejdůležitější je, nakolik se dokážeš soustředit - mě zkosila totální únava a produktivně něco dělat jsem zvládala tak hodinu denně, což jsem většinou radši směřovala do dománosti. Pokud máš zatím pocit, že soustředění v pohodě, tak dobrý (po prvním trimestru bys už věděla)
Druhá nakolik je škola náročná a nakolik se dá kde domluvit (s vyučujícími i 'systémem'). U nás "prezenční studium" znamenalo tak 30 h fyzicky ve škole + minimálně dalších 10 - 15 nad "úkoly" týdně + nějaké terénní výjezdy. Na druhoz stranu s většinou vyučujících se dalo domluvit (že ti vypíší vlastní termín zkoušky, že si tenle rok udláš zápočet a příští rok zkoušku, ale už neudeš chodit znovu na povinná praktika, nebo třeb že si předmět odchodíš bez zapsání a případně dozapíšeš příští rok.Nemluvě o tom, že dítě na přednášce všichni braly s naprostým klidem). Důležité je to i u různých laboratorních praktik nebo výjezdů na praxi. Kreditní systém nám nediktoval rozvrh, ale minimální nutný počet kreditů, který šel nárazově jeden rok srazit až o 2/3 proti tomu, co odpovídalo "normálnímu roku" (víše popsanému). Což je naproto super věc právě na neplánované výpadky typu těhotenství.
Poslední věc je, co ze svých současných činností můžeš obětovat, abys čas místo nich věnovala dítěti a škole (třeba jestli můžeš snížit úvazek/skončit v práci). Já měla kliku na opravdu pohodové miminko, krásně spal, ale vyžadoval dlouhá kojení. Na druhou stranu při kojení se v klidu dá koukat do učebnice (ale třeba už ne přednéšet referát). Chce to ale počítat s tím, že jak dítě roste, vyžaduje času víc, tudíž ti pak času na dokčování školy ubývá.
Obecně pokud máš pocit, že teď časové (a energetické) rezervy máš a že ve škole se dá domluvit způsobem "když splním půlku, můžu druhou dodělat příští rok", klidně bych ve škole "normálně" pokračovala. Pokud už teď máš pocit, že jsi bez rezerv, nebo že škola striktně trvá na dodržení přesnýh věcí, které mohou býtt problém, Přerušila bych - klidně i víc jak na rok (můžeš až na tři, aniž by se to počítalo do doby studia).

@cilkat Ahoj, díky za příspěvek ;) už jsem byla na studijním oddělení a jsem domluvená na dva roky na individuálním studijním plánu. S tím, že pokud budu potřebovat přerušit, není to problém. Záleží jaké bude miminko a jak moc to bude náročné. Na začátku zimního semestru (za měsíc) si oběham vyučující a proberu s nimi možnosti. Jestli budu muset chodit na všechna cvičení apod., nebo vypracuju něco navíc a nebudu muset chodit na každé. Uvidím, snad mi vyjdou vstříc. Zatím se cítím dobře, ale mám od doktora nakazané víc odpočívat kvůli nízko polozene placentě. Tak doufám že budou chapaví a nějak to s nimi vyřeším. Ráda bych dochodila alespoň zimní semestr, píšu diplomku jak se dá a státnice a letní semestr bych si kdyžtak odložila o rok.