Vzdaly byste se kočky nebo psa v těhotenství?
Ja bych se bala. Byl by to hrich vyhodit kocku nebo psa jen kuli tehotenstvi. Co ak by jsem za trest mela nemocne miminko?
Já mám pejska a žiju s ním úplně normálně jako před těhu. Jen se nelíbáme. 😀 A že je ten můj mrňous hooodně líbací. 😀
Proč?
Taky jsem mela pochybnosti, pac nas pejsek s nami spi v posteli, ma pristup uplne vsude v byte a mazlim se s nim porad 🙂 Tak jsem se zeptala sveho gynekologa a ten me uklidnil, ze to vubec neni problem. Na tehu chlupatej milacek nema zadny vliv 🙂 ....a ani kdyby mel,t ak bych se ho nevzdala... jen bych ho asi nejak omezila... Je to preci milovany clen rodiny 🙂
NE! Jediný, čeho jsem se velmi ráda vzdala, bylo uklízení kočičího wc 😀
Nikdy!, náš kocour je členem rodiny a člověk když si pořizuje jakékoliv zvíře, musí počítat s tím, že s ním bude dlouho. Ne ho najednou poslat pryč, protože se zrovna nehodí. A propó, co má těhotenství společného s kočkou či psem? Přece svoje vlastní zvíře známe....
To mě ani nikdy nenapadlo. Je to člen rodiny, takže má u nas své místo jisté za všech okolností.
Nevzdala bych se toho. Pokud bych dodržovala veškeré hygienické potřebnosti, nebála bych se toho zvířátko si nechat.
Nikdy. Máme skoro roční frbulku a je to moje druhé dítě. 🙂 Miluju ji a jediné, co nesmí je do postelí, jak manželské, tak dětské a do dětského pokoje (tam spíš proto, aby tam nesežrala nějakou malou hračku). Nemohla bych se jí vzdát, jedině snad, kdyby propukla alergie u někoho ,ale to bych si jo rozmyslela, kdo by naši Pepinku dostal. 🙂
Já jsem se našeho psa nevzdala, ani mě to tenkrát nenapadlo. V porodnici jsem ale byla na pokoji s paní, která se vzdala fenky labradora, protože prý měla nějakou kožní nemoc, že jí hrozně vypadávaly chlupy... švagrová zas měla labradora, který od mládí trpěl na záněty ucha, takže pes se prošel po domě, uši ho svědily, zatřepal hlavou - hnis lítal po zdi ☹ Léky nezabíraly, u veterináře byli pořád. Podle mě, pokud zvíře není nemocné a pokud má hygienické návyky, není důvod.
Nikdy bych se koček nevzdala. Psa nemám, ale kdybych měla, tak bych se ho taky nevzdala. Má gynekoložka říkala, že aby se člověk od zvířete něčím nakazil, musel by jíst jeho výkaly a předpokládám, že to nikdo z vás přítomných nedělá. Pro mě je zvíře člen rodiny, ne věc. Přijde mi to fakt nelidské, když to někdo udělá.
K vůli dítěti, které na ně nemá alergii bych se zvířat nevzdala. Máme jak kocoura tak fenku velkého plemene a ani na chvilku jsme nepřemýšleli nad tím, že bychom se zvířat nevzdaly. Od počátku jsme věděli, že plánujeme miminko, věděli jsme, že je to velká zodpovědnost, zvířátka jsme na příchod nového člena rodiny připravovali dostatečně dopředu, učili je na dětský kontakt a oni nám to teď vrací každý den. Každý by si měl uvědomit, že každé zvíře má jisté potřeby, ať jde o venčení a sbírání bobků, vyklízení podestýlky v záchůdku pro kočky, nebo čištění klece u jiných tvorečků. než si zvíře pořídím, musím si to pořádně rozmyslet, potom nebudu muset řešit tuto otázku a život s nimi si užije celá rodina!