• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod akutní sekcí, jak se s tím vyrovnat?

23. ledna 2017 
@amj v Neratovicích pouštějí 3 dny po sekci! Mě by taky asi pustili, ale nemohla jsem kvůli miminko.. proč ty se bojíš sekce? Nějak jsem to přehlédla.. držím palce, ať to zvládneš přirozeně :slight_smile:
1. srp 2012 v 16:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino Asi stres, pár dní před tím náš roční chlapeček prodělal těžké febrilní křeče, zpočátku nám doktoři nic neslibovali. Nebo genetická vada, našli mi později nějakou odchylku, která může způsobit potrat. Ale většinou jen v prvním trimestru... tak těžko říct.

Jj, se vypovídej, holkám to pomáhá ze všeho nejlíp :wink:
1. srp 2012 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino no vzhledem k váze miminka - jsem už měla mit v sobotu...že teda mě píchnou nebo to vyvolají. Na poslední kontrole jim ale přišlo že nevyrostl zas tak moc..tak to nechali být..a jdu k dr příští týden. Tam se rozhodne. Jinak ten UTZ termín mám 20.8
jejda - tak rychle za sebou.... uffff, jsem ráda, že ta moje kočka je velká. Ve skrytu duše doufám, že i trochu pomůže.... :grinning:
1. srp 2012 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@diviska nene, nebojím..beru to tak jak to bude. Minule mi dceru zachránili...tou sekcí. Všechno se zkomplikovalo...jen mi to přišlo vůči ní líto, že jsem si ji nemohla pochovat hned...a čekala jsem, a pak jsem byla dloouho neschopná. No jsem zvědavá jak tady u nás... kdyby bylo na mě - šla bych domů hned první den :grinning: :grinning: :grinning:
1. srp 2012 v 16:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 to mě moc mrzí...nechápu občas přístup nemocničního personálu...ty jim řikáš že to a to, a bolí tě to a to..a oni mávnou rukou...jako mladá holka, prd ví...víš jak to myslim.
Držím pěstičky a hlavně přeju sílu - nejvíc tobě, na to další miminko!!!!
1. srp 2012 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino Já tě chápu. Mluv o tom, piš o tom, možná to pomůže. Já jsem sekci tak moc nechtěla, že jsem si vyhádala na očním papír, že můžu rodit přirozeně, doktorka byla hrozně proti, skončilo to vytouženým papírem a prásknutím dvěří. Všechno načtené, všechno připravené, tajně naplánované a pak přišel takový šok. U nás šlo docela do tuhého, doktor mi řekl, že je to natolik akutní, že provedou velký řez, naštěstí se pak ozvy chvíli zlepšily, tak mi udělal bikini řez.
Teď jsem měla druhou sekci plánovanou a bylo to super. Jen k jizvě - tři týdny po jsem tahala fakt těžkou věc a začalo mě to hrozně bolet, bylo to nějak pohmožděné, prý se tři týdny po operaci rozpadají ty vnitřní stehy a je to náchylné.
1. srp 2012 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino dovol mi vstoupit do tve diskuze ... precetla jsem vse a poznala jsem neco co jsem neznala = trapeni na dusi vas vsech z akutni sekce ... a jak jste se s tim vyrovnaly ... proc jsem to cetla? protoze jsem vcera procitala poceti a prichod na svet Olivie Ines :wink: a tak mne dnes NOVA diskuze zaujala ...

ja chodim si cist i tu nejsmutnejsi diskuzi zalozenou milihami :frowning2: ...

kazda mame nejaka trapeni a je dobre ze MK nam pomuze najit spriznene duse :dizzy_face:

ja jsem komplikovane pocinala i tehotnela a tak si rikam ze me 2 priroz. 4h porody jsou vyvazenim toho vseho ... proste kdyz nekde to jde lehce tak jinde to musi jit zakonite s tezkostmi ... :wink:

saminomimino az to budes cist vzpomen si na mne, ze ti preju, aby tato diskuze byla pro tebe jednoho dne vytesnena do podvedomi ... tak jako ja si nasla sve zpusoby jak udelat za nekterymi zazitky v zivote tlustou caru :wink:

detem posilam pohlazeni :dizzy_face:
1. srp 2012 ve 23:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@saminomimino jsem ráda tohle téma :pensive: Mému synovi bude skoro sedm měsíců a zatím jsem o porodu moc nemluvila a o nějakém vyrovnání zatím nemůže být řeč. Prvního syna jsem porodila normálně a i když to byl celkem dlouhý porod, tak vše proběhlo jako z čítanky. Proto jsem se na druhý porod celkem těšila a nebála se a hlavně jsem byla posilněna zkušenosti z toho prvního. Těhotenství proběhlo bez komplikací. Termín jsem měla 6.ledna, ale už 26.prosince mi kleslo břicho a my s manželem netrpělivě čekali, kdy to přijde. Na monitorech vypadalo vše normálně, ale jak už to tak chodí přes svátky, tak jednou mi dělala monitor sestra a dr. ho ani neviděla. Na další monitor jsem šla už do porodky 9.ledna a že jdu jenom na kontrolu. Začalo mi být divné, že sestřičky volají další sestřičky a pak přišla dr. a pak další doktor a všichni se mě vyptávali snad i na barvu očí :astonished: Ale pořád tvrdili, že je všechno dobré a že se jenom malý moc nehýbe,ale že to bude tím, že mám malé břicho. Potom přišla další dr. asi po hodině na monitoru a sledovala křivky a pak řekla, že udělá vyšetření a utz. UTZ trval také asi hodinu a to už mi bylo fakt úzko. Dr. se mě ptala, jestli jsem si nevšimla, že mi odtekla plodovka :confused: Nic takového jsem nepozorovala a nakonec mi dr. řekla, že malý nemá vodu a že neví už jak dlouho je bez vody a musí porod vyvolat. To byl první šok a bylo 14 hodin. Mohla jsem jenom zavolat manželovi, aby mi přivezl tašku a ani jsem ho neviděli a nepustili ho ke mě, protože byla porodka plná rodících maminek. :pensive: Asi v půl třetí mi zavedli tabletu a udělali zátěžový test. Reakce byla téměř okamžitá. Začali mi točit monitor co půl hodiny. Slyšela jsem jak na sále rodí maminky a nebylo mi z toho vůbec dobře. :confounded: Jedna maminka skoro 3/4 hodiny usilovně tlačila a nešlo to a mě bylo ještě víc úzko a i proto, že jsem tam byla sama. :pensive: Asi od 16hodin mě připojili na monitor a zase začali chodit sestřičky a radit se a potom přišel jeden dr. a pak druhá dr.. Něco se jim nezdálo,ale pořád že všechno probíhá normálně a že se malý ztrácí a že se asi jenom pootočil a musela jsem být na monitoru připojená jenom v leže na zádech a nemohla jsem se pohnout, jinak se malý ztratil. V 17 hodin už jeden dr. ani neodešel a byl tam se mnou stále a sledoval monitor a kontrakce. To už jsem je měla hodně velký kolem 140 a pauzy se mezi kontrakcema zkracovaly. Tak to šlo až do 20 hodin. Moc jsem se neotvírala a kontrakce byly hodně silné a potom už nebyli mezi kontrakcemi žádné pauzy, jenom klesly třeba na 70 a pak znova výš. A to jsem byla nonstop připojená na monitoru v leže na zádech. Po kontrole v půl devátý dr. řekl, že můžu zavolat manžela a že to snad přeci jen půjde normálně. To bylo poprvé,kdy vůbec řekl, že je tu riziko císaře. Do té doby jsem to brala tak, že jsem připojená jenom pro jistotu. Přijel manžel a byl dost vyjukaný a ptal se dr. co se děje a zda je vše OK. Dr. mu začal po chvíli vysvětlovat, že malému sem tam padají ozvy a že to je zřejmě tím, že mám silné kontrakce a bez pauzy a tím pádem je děloha stále stažená a na hlavičku miminka je to moc silný tlak. Dali mi léky na zmírnění kontrakcí. Asi v devět večer uznali, že bychom už mohli na porodní box. My oba s manželem natěšení, že párkrát zatlačím a bude to. Vylezla jsem na lehátko a zase mě připojili na monitor a dr. mě prohlédla s tím, že jsem super otevřená a já už cítila tlak na konečník. Druhý dr. stál u monitoru a přišel a také mě prohlédl a řekl, že se mu to zdá ještě vysoko, ale že to snad půjde. Já jednou zatlačila a pak přišel ten obr šok. Najednou dr. u monitoru zvážněl a zavolal dr. co mě rodila něco houkli na sestry. Ty ke mě přiskočili a čapli mě každý v podpaží a odvedli na lehátko. :confused: Dali mi léky na zastavení kontrakcí a vezli mě na sál. Nestačila jsem ani nic říct manželovi a byla jak v jiříkovo vidění. Kolem mě spoustu lidí a já nevěděla co se děje. Věděla jsem , že bude císař že chci, aby už ty kontrakce přestaly, ale ty vůbec nepovolovaly . Ke všemu mě v leže na tom lehátku připoutali nohy, takže jsem se nemohla fakt ani hnout a jela jedna kontrakce za druhou. Co mi povídala anestezioložka už netuším a upřímně jsem si přála v tu chvíli umřít a mít klid. :pensive: Probudila jsem se na JIPce a to mi akorát dr. řekl, že je malý v pořádku. Ptala jsem se, jestli ho viděl manžel a kde vlastně je, ale to už nevěděli. Asi po dvou hodinách na JIPce jsem ještě v jednu v noci volala manželovi, jestli aspoň on viděl malého a trápila se, že je miminko samo bez mámy a táty a že si určitě myslí, že ho nechceme a že takhle to být nemělo. Sestřička mi dala léky na spaní, ale já jak jsem zavřela oči, tak jsem myslela, že pořád rodím a měla jednu noční můru za druhou a pořád jsem si myslela, že teprve začínám rodit a ne že je to za mnou. Byla to fakt schýza. :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: Malého jsem viděla druhý den ráno. Měla jsem vůči němu takový pocit vinny, ale byla jsem ráda, že je zdravý a byl nádherný. Manžela jsem viděla až třetí den. Na JIPku ho nepustili a já měla ještě komplikace. Ztratila jsem hodně krve a hned druhý den měli podezření, že krvácím do břicha, takže mě vezli na utz jizvy ( fakt lahůdka tlačit na jizvu co máte pár hodin). To se naštěstí nepotvrdilo, ale i tak mě čekalo ještě dost bolestivých vyšetření a další podezření na embolii atd. V porodnici jsme byla kvůli mě nakonec týden. Malý byl v pohodě. Bohužel jsem byla na pokoji vedle vyšetřovny na příjmu a hned vedle porodního sálu, takže jsem celý týden slyšela rodící maminky a skoro nezavřela oči. Bylo to pro mě psycho a porod už nechci nikdy zažít. I když to sem píšu, tak se mi z těch vzpomínek chce brečet. Doktroři a primář mi nakonec řekli, že jsem měla štěstí, že jsem přijela na ten monitor, protože kdyby mě to chytlo doma, tak jsme s velkou pravděpodobností nepřežili ani já ani syn. :pensive: :pensive: Takže sekce nám oboum zachránila život, avšak ještě jsem se s tím nevyrovnala. Je mi strašně líto, že nemáme žádné fotky z porodnice šťastné rodinky a že malý musel být několik dní na novorozeneckém, i když za ním poctivě na několik hodin manžel dojížděl. Pořád je to pro mě trauma a taková moje 13.komnata. :pensive:
2. srp 2012 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majka12 a proč vlastně ta sekce??co bylo malému,když už si mohla tlačit a stejně šel sekcí..... :pensive:
jak bude více času napíši víc :wink:
2. srp 2012 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@majka12 je mi to moc líto, co jsi zažila :-/:-/:frowning2: a co se vlastně stalo? :confused:
2. srp 2012 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino
@crawler přišly zase ty "špatné" kontrakce a hrozilo, že mu rozdrtím hlavu a navíc měl omotaný pupečník kolem krku, takže ani nemohl ven :pensive: Byl to hrozný fofr. Potom mi řekl dr., že sem tam ta blbá kontrakce ( na monitoru jí označují 2 :confused: ) nevadí, ale já jich měla najednou asi 6 za sebou, takže se báli, že ten tlak malý nepřežije. :pensive: Ještě hůř to nesl manžel, protože nám před 4 lety v této nemocnici po císaři umřela vzdálená příbuzná, takže ten šílel strachy. :pensive:
2. srp 2012 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@majka12 je to smutny, ja jsem mela taky rodit normalne, ale nakonec jsem skoncila cisarem a i pres poporodni komplikace jsem rada, ze mam zdrave deti a to, ze neco bolelo me, je zanedbatelne ve srovnani se zdravymi detmi. taky nemam fotky z porodnice, jak je mam na prsach atp. ale co. jde preci o zdravi deti a pak nas, maminek, ne? ber to tak, ze kdyby te nechali rodit prirozene a miminku by se neco stalo, tak by sis to pak mohla vycitat cely zivot, ze jsi treba odmitla sekci.
2. srp 2012 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sariky to určitě :pensive: Já jsem ráda, že je syn zdravý a upřímně mě se v tu chvíli vůbec nikdo neptal jak chci rodit :sweat_smile: Prostě šlo o život a mě by ani nenapadlo ohrožovat život syna a "vymýšlet" si kraviny, že porodím sama. :wink: Já jsem naopak ráda, že tam byl doktor, který tam byl a že nám zachránil život. Ale i přes to to byl tak silně hrozný zážitek, že opravdu už nikdy více. Nebrala jsem to jako osobní selhání, ale bylo mi hrozně líto, že je malý ode mě a že je tam sám. I pro něj to byl šok takové narození a neměl tam svojí mámu,která by ho objímala a hladila a dávala mu pocit bezpečí. :confounded: Já mám teda i teď občas noční můru, že rodím. :rolling_eyes: :rolling_eyes:
2. srp 2012 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahojky,tak nevím ale asi jsem nějak divná :grinning: měla jsem akutní sekci,která mému synovi zachránila život.Na "živo"jsem ho viděla až 18 hodin po porodu,jinak jenom na fotce v mobilu kterou mi poslal manžel.Na kojení mi ho nosit nemohli,protože byl v inkubátoru.Poprvé jsem ho v náručí držela až pátý den po porodu :frowning2: .to jsem ho taky poprvé kojila,do té doby jsem mlíko odstříkávala a nosila na novorozenecké oddělení kde ležel.Měla jsem málo mléka a ani po propušténí se to bohužel nezlepšilo a tak jsem prakticky z nemocnice odcházela s tím že budu muset dokrmovat UM.Po měsíci byl uplně na UM i přes docházení do laktační poradny :frowning2: Přesto všechno jsem nikdy neměla a do dneška nemám pocit,že jsem nějak selhala a ani to nijak neublížilo našemu vztahu,spíš asi naopak....
2. srp 2012 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
autor
@caverina tak to jsi šťastlivec a jak říkám,tady se spíš bavíme o tom komu to ublížilo.....
3. srp 2012 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majka12 tvůj příběh je opravdu smutný,i když se šťastným koncem a to je podstatné,nic méně ti rozumím,nevím totiž jak překlenout,takový ten pocit uvnitř sebe,jsem jakoby sama na sebe naštvaná a napadají mně už i takové myšlenky že když mě u operace otevřeli že dcera byla normálně že se spletli ale aby to nevypadalo blbě potvrdili že opravdu měla špatnou polohu,neumím si představit kdyby to tak bylo,že by fakt byla normálně a sekce byla zbytečné ale strašně zbytečná,vím že je to blbost,ale co když ..... :pensive:
včera jsme jela kolem porodnice a přepadl mně takový smutek a všechno kolem,nevím jak tam půjdu na kyčle s malou,mám v sobě úplně svýravý pocit.....fakt doufám že to přejde pač jsem asi zralá na odbornou pomoc :cry:
3. srp 2012 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino tak takové myšlenky jsem hned zapudila. Ale já měla u porodu toho nejlepšího doktora od nás a byla jsem za to ráda a na 100% mu věřím :pensive: Bylo by asi dobré se v tom nepatlat a nechat to být. :pensive: Já jsem to první měsíce zatlačila a když se někdo ptal na porod, tak jsem řekla, že to bylo strašný a nechci o tom mluvit. Až asi za dva měsíce jsem byla schopná o tom trochu mluvit s manželem. Taky mi pomohlo mluvit s jednou kamarádkou, která to měla podobné. Já jsem například nemohla ani slyšet o cizích porodech a vyhýbala se těmto tématům :stuck_out_tongue_closed_eyes: Moje kamarádka měla termín o 14 dní později a já se těšila až porodí a bude klid od tohoto tématu. :pensive: A taky jsem teda měla hodně práce s klukama. Starší se hodně budil tou změnou a malý vůbec nespal a bolelo ho bříško. Takže já jsem byla spíš jak zombie a neměla jsem moc čas o tom všem přemýšlet a to bylo určitě dobře. :pensive: Zkus se tím pro teď nezabývat a nemyslet na to a dej tomu čas. :pensive: Čas dokáže hodně a mysli na to, že i teď tě děti moc potřebují a určitě jim nepomůže, kdyby jsi se z toho složila. Buď silná a dokaž své dceři, že má mámu, která jí je oporou a je jí na tisíc procent k dispozici, i když ten příchod na svět nebyl zrovna podle tvých představ. :slight_smile: :slight_smile:
3. srp 2012 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majka12 máš ve všem pravdu a jak říká,je to ten červík ve mně jinak já racionálně uvažuju a funguje normálně ,jen ta potvora uvnitř hlodá,ale je to fakt čerství,
s těma porodama druhých ani nemluv,tady v ulici máme asi 6 novorozeňat a maminám se vyhýbám jak čert kříže nechci ani slyšet jak super porod měli,dělá mi to vyloženě zle :unamused:
3. srp 2012 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majka12 já měla u porodu taky dobrého doktora,tedy druhého nejlepšího u nás v nemocini,mimo to špatnou polohu malé potvrzovali i druhá paní Dr a zkušenná porodní asistentka,ale stejně
3. srp 2012 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino červíka zkus zapudit a když začne hlodat, tak zkus myslet na něco jiného. Je to pravda, máš to moc červsté. A těm maminkám bych na rovinu řekla ať se nezlobí, ale že se na tohle téma nechceš bavit. :wink:
3. srp 2012 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Možná je to tím, že jsem sekcí sama neprošla; také jsem si jí extra moc nepřála, ale beru nebo snažím se brát věci tak jak přicházejí, ne nadarmo se přeci říká "člověk míní, panbůh mění" (nejsem věřící, ale tohle podle mého funguje). Toť narážka na všechny porodní plány a přesné představy o tom, jak to "bude" probíhat. Porod je věc složitá a předem nevyzpytatelná, je třeba si uvědomit, že to prostě není v rukou nás matek, jak bude příchod našeho mimi na svět probíhat - můj názor.
Nezlob se na mě @saminomimino, ale skoro mi připadá, že ten přirozený, Tebou naplánovaný tuším i ambulantní porod byl pro Tebe důležitější než to, co je jeho výsledkem, tj. krásná zdravá dcerka. Mrkni do jiných témat, kde mají maminky nemocná dítka nebo o ně nedejbože přišly, třeba tě to "srovná". Aby bylo jasno, já nikomu nepřeju nic zlého, nota bene porod je fakt zároveň nejhorší i nejkrásnější věc na světě (pro mě alespoň to tak bylo), jen si třeba myslím, že jsi měla naopak štěstí, že se na špatou polohu Tvé malinké přišlo včas a jste obě v pořádku ...
3. srp 2012 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sonia79 vím, resp. věřím že to myslíš dobře, ale uvědom si, že sami je v šestinedělí, všechno si bere víc než normálně, a nepředpokládala že by se cokoliv mohlo posr..., a je jí to líto.... Tímhle jí moc nepomůžeš.....
3. srp 2012 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu - vážně se nechci nikoho dotknout a vím, jak je na tom ženská v šestinedělí, nejsem si ale jistá, jestli to neustálé rozebírání a znovuvracení se k nečemu bolestivému je tou nejlepší cestou, jak z toho ven. Vím, že "buď ráda, že jsi zdravá ty i dítě" může v téhle situaci znít jako klišé, jenže spousta holkám to osud bohužel nedopřeje a daly by za to všechno ... protože ale fakt nechci, aby to vypadalo, že zmenšuju něčí problém, tak už si raději zamknu pusu na zámek :wink:
@saminomimino držím palce ať je brzy lip.
3. srp 2012 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sonia79 někdo to v sobě dusí, až to zmizí, někdo to musí rozebírat tak dlouho, až to sám v sobě "rozpustí," jako kdyby každou zmínkou z problému kousek ubyl....

Nechtěla jsem se tě taky dotknout, ale sami znám z jiné diskuse, vím že to je ženská kterou hned tak něco nerozhodí, možná i proto jsem se ozvala :wink:

ať se ti taky daří
3. srp 2012 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino nemyslím,že jsem štastlivec,měla jsem dost šílený porod,ale to už je o něčem jiném....jenom jsem tím chtěla říct,že mi nepříjde na sekci pokud je ze zdravotních důvodů,nebo kvůli ohrožení života nic strašného a už vůbec mi to nepříjde jako selhání té ženy,prostě to jinak nešlo a s tím člověk nic nenadělá :slight_smile: kdybych sama sekcí neprošla a slyšela že to někdo bere jako selhání a že má problémy se s tím vyrovnat tak bych celé těhotenství trnula hrůzou at mě to taky nepotká.... :frowning2: já jsem prostě nad tím nikdy takhle nepřemýšlela a dokonce jsem doktora po 24 hodinách šílených bolestí a nepostupujicím porodu prosila at mi ho udělá :frowning2: nakonec mi řekli že bych "normálně" neporodila nikdy a malého vytáhli na posledni chvíli a museli ho oživovat a moc se mu do toho nechtělo :frowning2: ale nakonec to zvládnul a dnes je naprosto zdravé dítě :slight_smile: takže at je to porod sekcí nebo jinak,hlavně že máme zdravé děti a neměly by jsme se trápit a rozebírat proč se to stalo právě nám :wink:
3. srp 2012 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@caverina takže podle tebe jsme nenormální že můžeme mít pocit vinny??já neříkám že sekce je špatná a vím že byla nutná,nic méně po dvou normálních porodech mně zarazila,vždy jsem se sekce nejvíc bála a to že mně potkalo mně zkrátka zasáhlo,já prostě měla o svém posledním porodu jinou představu,vadí mi že malá nebyla semnou že dostala dávku léků a prostě celé to mělo být jinak,i když tohle nám oběma zachránilo hrozný porod a další následky,nicméně stejně jako někomu vadí velký nos či se nemůže smířit se smrtí blízkého a pod,tak stejně mně a jak vidno i dalším maminkám,zůstal posekci šrám na duši a z toho je nejlepší se vypovídat,a ano,pro mně má význam to rozebírat a mluvit o tom,je mi potom líp,nebo to mám dusit v sobě a trápit se tím??to je asi blbý nápad,jsou to pocit které se nedají definovat nebo je prostě přejít,že to tebe netrápí je super a závidím a pokud tě dráždí diskuze o tom že se sekce může někdo mít psychické trauma tak jsem prostě nechoď :wink:
3. srp 2012 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sonia79 ano jsme špatná protože se cítím špatně z toho jak moje dcerka přišla na svě,že nebyla u mámi že dostala dávku anestetik dávku látky na zastavení kontrakcí že prožila stres když mně vezli na sál,a no já kráva chtěla normální porod a nevyšlo mi to,samozřejmě mi jde jen o mně že mi nevyšel porodní plán a ambulantní porod,ano dcerka byla neplánovaná a tudíž nechtěná a tak mi bylo zcela jedno jestli umře jen abych rodila přirozeně,samozřejmě,holky fakt až vám bude zle přeju vám takové povzbuzující příspěvky jako je ten tvůj,a někdy přemýšlejte co píšete,nikdy nevíte co vás potká co vás bude trápit a budete rádai za každé hezké slovo i když by to byla lež,moc ti děkuji
3. srp 2012 v 19:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
asi jsem chtěla moc,slyšet trochu povzbuzení pokecat vypustit to ven pač není nikdo komu bych to řekla,ale vidím že jsem za blázna,diskuze spíš přilákala otrlé a skvělé matky které opravdu hýří "milími" slovy,nechápu proč jsem píše ten kdo takové pocity ze sekce nemá,asi mají pocit že mi musí říct jak hloupá jsem a možná mají pravdu,všem co přispěl k tématu děkuji za milá slova,a já diskuzi ukončuji a poprosím o její uzamčení a jak někdo chytře radil,jdu dělat dál že se nic neděje,že je mi fajn a neřešit to a hlavně o tom nemluvit abych nebyla za idiota
3. srp 2012 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino ale no tak, kde jinde by ses měla vypovídat, tvoje pocity nejsou špatný, nestyď se za ně prosím tě.. Klidně mi napiš IP, já tě vyslechnu a moudra trousit nebudu, neboj -) potřebuješ si jen ulevit srdci....
3. srp 2012 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino ale já jsem tady nikoho neurážela a rozhodně jsem neříkala,že jste nenormální,jenom jsem svým příspěvkem chtěla říct,at se tím netrápíte....modrý koník je tady snad od toho aby jsme si vyměnovali zkušenosti a názory i když jsou rozdílné.a chtít aby se téma zamklo jen z důvodu,protože si tady někdo dovolil říct svůj názor a nedejbože chtěl nějak pomoct mi fakt, a to se na mě nezlob,příjde dost dětinské a podle mě si tady spíš než pomáháte tak si ještě víc ubližujete.protože se v tom pořád jenom utápíte
3. srp 2012 v 19:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek