Císařský řez na vlastní žádost. Jde to?

5. února 2017 
Cisar na prani..to je tezky. Kazda prvorodicka se az panicky boji porodu. Ja rodila 35hodin. 2 hodiny pred porodem jsme vyrazeli do porodnice a ja skoro brecela, ze nikam nejedu a vysvetlovala muzi, ze je dulezite usnout no, pak to bylo uplne v pohode a byla by skoda, kdyby si tohle zeny neuzily protoze by se baly. Ale samozrejme muzou mit smulu, muze ten porod byt priserny a ony si zas budou vycitat, ze nerodily cisarem. Je to slozity..
4. lis 2010 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky.. taky musim zareagovat.. ja osobne se porodu nebala a hlavne sem mela strach z toho ze by mi delali cisare.. takze u me pravy opak.. ja si nedokazu prectavit tu obr jehlu do zad kde te umrtvi od pulky tela dolu.. takze ja rodila do vody kde sem se krasne uvolnila a zadny nastrihavani nebylo ani siti.. zadna krev nic takovyho, proste sem se v te vode tak krasne uvolnila a vse slo uzasne ze sem si porod uplne uzila.. vim ze to neni pripad kazde ale ja to mela takhle..
4. lis 2010 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky cisar rozhodne neni zas tak drahej, rodila jsem CS loni v srpnu a vzhledem k tomu ze jsem u pojistovny ktera ma online videt kolik kazdy zakrok stoji tak cisar byl myslim za 11tis takze zadna havarka pro pojistovnu.



4. lis 2010 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jinak jeste musim podotknout ohledne toho sexu.. ja mam spis problem aby se do me manza vubec dostal.. si spise pripadnu ze sem jak panna a ne po porodu proste si pripadnu uzsi a to nechapu jak je mozny.. mate nektera ten samy problem? a to sme to zkouseli uz nekolikrat a sem uvolnena a proste se chci milovat ale ta MOJE se proste nejak uzavrela.. asi rika ne a ne a ne.
4. lis 2010 ve 14:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@syraell ja rodila v anglii a tu muzes mit u porodu az 2 lidi u sebe ja mela manzu a mamku a zadny habity jako se u nas musi kupovat ze manzel musi mit vse sterilizovane tak to tu nehraje.. jak sme dojeli do porodky manzel i mamka co meli na sobe s tim sme sli rodit.. ono se to bere asi ve svete trosku jinak nez u nas v cr kde se za manzu u porodu plati a jeste si musi koupit habit kterej stejne skonci bud ve skrini na pamatku nebo v popelnici pac co s tim ze.
4. lis 2010 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jinak ja porodila ve 4 odpoledne v 7 sem byla na pokoji a rano v 9 sem sla domu a to sem prvorodicka a vse sme doma krasne zvladli..
4. lis 2010 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blueapple srovnavat to se zubarem je neadekvatni. Nezapominejme, ze je to prirozene a pomaha to nastartovat dalsi veci, ktere se deji po porodu. Hormony, psychika, vse je nastaveno na prirozeny porod. Plomba je proste jako sadra nebo leky na tlak, to je neco jineho. A opakuji, ze kazda zena se poprve boji. (take mam ted na mysli zdrave)
4. lis 2010 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luciebx v cr se zadnej habit nekupuje taky se jde k porodu, tak jak prijdes a taky muzes mit 2 lidi.
4. lis 2010 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo? kamoska rodila pred 10 mesici a manzel si musel koupit habit a mohla mit jen 1 a platit 500 korun..
4. lis 2010 v 15:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rodila jsem v Česke rep. a za manzela u porodu jsme neplatili ani za habit.....


Prirovnavat vyber porodu k zuábaři je opravdu trosku mimo mísu.Souhlasím s danou.Jsem zdravotník a cir. rez je opravdu vetsi riziko(neni to zadne smik a smik)je to proste brisni operace s rizikem. Me dve kamardky byli na cisarskem rezu, meli tezky porod, a meli komplikace a jedna byla i na Aru, opravdu to neni sranda.Ja bych to enchala na prirode, prirozenej porod a kdyz jsou komlikace doktor rozhodne o cis, rezu.
5. lis 2010 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alterna
je jasný, že přirovnání se zubařem nebylo myšleno doslova, ale šlo mi o princip.
někdy má ale člověk špatný zkušenosti v okolí, když Ti zemřou špatně vedeným přirozeným porodem 2 miminka dvou známých hned po sobě, tak pak věci vidíš jinak.
navíc mi přímo v porodnici řekli, že císař je větším rizikem pro maminku, ale minimální pro mimi a přirozený porod naopak, takže co zdravotník, to jiný názor... jako je to u všeho
Nevyřešíme tady, který porod je lepší, protože je tomu pro každou maminku jinak. Jen bych byla ráda, aby v dnešní moderní době neměli děti zbytečné následky po přidušení přirozeným porodem (nebo umírali ) , když tomu někdy lze zabránit.

p.s. Kamarádka dělá speciální pedagogiku a pracuje s dětmi, které jsou postižené z velké většiny díky těžkému přirozenému porodu, má na porody názor, se kterým souhlasím - zkusit to přirozeně, pokud není indikace k CŘ, jakmile se objeví komplikace, říznout. Můžete nesouhlasit, ale já to vidím stejně !
5. lis 2010 v 16:55  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kalo Možná se zdá můj příspěvek někomu přehnaný, to chápu a respektuju, ale já to prostě tak mám. Kdyby měl každý takové psycho jak já, tak bychom sice asi nevymřeli (i já, ač neuvěřitelný jsem na konci 8. měsíce), ale bylo by na světě asi mnohem míň lidí, což by myslím bylo spíše k užitku - přece jen 7 miliard je 7 miliard a za nějakou dobu tu už může být dosti těsno - zeměkoule není nafukovací. A kdyby tímto psychem, který mám já, začala být postižena jedna nejmenovaná (zatím)menšina, bouchla bych radostí šampus Čeká mě porod za měsíc a jen při té představě, se mi dělá úplně mdlo, mám z toho prostě panickou hrůzu. Fobií mám víc - kromě tokofobie ještě arachnofobii a klaustrofobii - nevím, která je horší, ale už jen když si nějakou takovou situaci představím, nemůžu se hrůzou ani nadechnout a blížím se kolapsu, musím začít myslet na něco jinýho. Pokud jde o tu tokofobii (hrůza z porodu), možná je to zesílený tím, že znám hodně případů ve svým okolí, kdy normální porod byl horor a kolegyně a kamarádky, který měly císaře plánovanýho si to nemohly vynachválit (samozřejmě je mi jasný, že několik dní po tom to nestojí za nic, břicho sešitý) a že by ani přes sešitý břicho neměnily. Horší určitě je, když pak je akutní císař. Když mě máma popisovala, jak se narodil můj bratr, málem jsem zkolabovala - nešlo to několik hodin, šílený, doktorka na ní hulákala, že když se nebude víc snažit, tak vezme na bratra kleště, toho se máma zděsila, zatlačila fest a roztrhla se totálně až ke konečníku Všechno co pak následovalo bylo mnohem hnusnější než celý porod. Bratr měl přitom zlomenou klíční kost, kterou cítí dodnes. A z toho mám právě děs větší ještě než ze samotnýho porodu. Nedovedu si to vůbec představit, dělá se mi na omdlení. Vím, že mnohým připadám jak blázen, ale prostě to tak mám a vůbec z toho nemám radost! Na to, co mě čeká za měsíc radši nemyslím, zkouším si domluvit toho císaře, ale jak to nakonec dopadne, je ve hvězdách - prý je tam mimino nachystaný dobře, asi mě ukamenujete, ale já bych byla snad radši, kdyby sedělo jak Turek. Taky mě dovede nasrat, když mi někdo, zejména nějaký chlap sdělí, abych neplašila, že to přežila každá. Takže každá to rozhodně nepřežije, i když takových případů dnes u nás naštěstí hodně málo. Rozhodně někde v Afghánistánu to žádná výjimka není, ale tam je to každýmu jedno, tam ženská znamená míň než dobytek:- Jsem někde četla, že třeba před 200 lety porod nepřežilo 30-40% žen (samozřejmě většina z nich měla za život mnohem víc porodů než dneska), nebylo to prostě nic výjimečnýho. Vím, že je rok 2010, tímhle neargumentuji, že bych měla strach o kejhák, já jen prostě furt vidím, jak je dítě zaseklý, šňůra krátká, nejde to a teď ta šílená bezmoc, natržení nebo nastřižení, kleště, fekální inkontinence pak, konec se sexem, díra jak do obřího tunelu a podobný skvosty. Jak já závidím všem, kdo se porodu nebojí a hlavně ho pak mají skutečně nekomplikovaný, bez šití a roztržení... Je mi jasný, že to víc či míň bolí vždycky, s tím bych se celkem smířila, pokud bych předem věděla, že to nebude nějaký extrém, že při tom nepolezu šílenstvím po zdi a hlavně, že se vyhnu shora popisovanému. To ovšem předem nikdy vědět nebudu. No, vím, že si klepete na čelo, ale mně je z toho, co mě za měsíc čeká vážně všelijak
5. lis 2010 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
a zapomněla jsem napsat dost zásadní věc, která mě taky děsí. Aby bylo v pořádku především dítě a kvůli nějakým komplikacím (zaseknutí, kleště, omotaná šňůra...) nebylo nějak postižený, i takový případ znám.
5. lis 2010 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@agnitas
chápu Tě ! v Tvém případě si myslím, že by císař byl lepší, psychický blok je indikací k císaři, prodiskutuj to s Gyn MUDr., doporučí další postup. Musíš mít totiž nějaký papír - doporučení (pravděpodobně od psychologa nebo obvoďáka). Jinak Ti ho neudělají. Držím palcem, ať je pro Tebe porod příjemným zážitkem a nic si nedělej z náruživých propagátorek přirozeného porodu. každá jsme jiná !
5. lis 2010 v 18:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kalo
chápu Tvůj názor, ale Tvůj příspěvek mi také svým způsobem přijde přehnaný. Hlavně Tvůj popis císaře, jako že chtěji maminky vše "prospinkat a bojí se trpět". Císař přece není žádná procházka růžovým sadem, ale závažná břišní operace. Nepochybuju o tom, že skoro každá maminka "císařovna" bojuje s tím, že nemůže pár dní bez problémů chodit a hlavně starat se o svoje mimi. Každá máme práh bolestivosti jinde, ale kdo řekne, že císař nebolí, tomu prostě nevěřím !
5. lis 2010 v 19:42  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojte Taky já patřím k těm, co by daly království za CS. Porodu jsem se nějak zvlášť nebála, jako zdravotníka mě samozřejmě napadaly různé komplikace, ale že na ně opravdu dojde jsem netušila... Kontrakce od soboty od večera, v neděli ráno do porodnice, kontrakce byly,ale jinak "nic", byla jsem 4 dny po termínu, tak už si mě tam nechali. Večer mi odtekla voda, další probdělá noc, ráno v sedm mi řekli, že se začínám otvírat a že do hodiny bude malá na světě, ať volám manžela. Do té doby to bylo docela v pohodě, kontrakce bolely,ale dalo se to vydržet, a kdyby byl porod do hodiny, tak pohoda. Ale nebyl, otevřená jsem byla na 8 cm, kontrakce byly po 4min a jinak se nedělo nic. Malá nechtěla sestoupit do pánve, takže ATB kvůli odtoku plodové vody, několik dávek oxytocinu a asi 5 pokusů o otočení hlavičky rukou..., tak si představuju očistec. Od 11h jsem brečela bolestí, a to si myslím, že dost vydržím, ve 14h mě konečně odvezli na sál, nic jsem si v té chvíli nepřála víc a bylo mi úplně jedno, že nebudu první, kdo malou uvidí. Byla jsem totálně vyšťavená, manžel taky... Jako jasně, je to velká operace, ale za sebe můžu říct, že ve srovnání s tím, co se dělo předtím, to nic nebylo.První den to bolelo víc, první vstanutí z postele mě dost překvapilo a dva dny se nedalo ležet na boku, chůze OK. Malou jsem měla u sebe hned druhý den celý, akorát na noc si ji vzaly sestřičky. Malá nebyla sama, hned ji dovezli tatínkovi, já jsem ji viděla cestou ze sálu o půl 4 a hned v sedm mi ji přinesli na kojení... Takže další porod, vzhledem k tomu, že druhé dítě chceme brzy, bude opět CS
5. lis 2010 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@agnitas Mozna budes pak sama prekvapena, jak se to rozjede, ze budes v takovym rausi, ze ten strach takovej nebude. Ja mela nejvetsi strach cca 14 dni pred TP, kdyz to zaclo, jela jsem do porodnice celkem v klidu, ono uz to dost bolelo a tak jsem se tam tesila. Bylo to pak jeste docela nadlouho a taky jsem se pak bala a obcas plasila, ale celkove to slo. Pokud mas vylozene fobie a uzkostne stavy, neslo by to nejak zaridit pres psychiatra/psychologa, pokud teda nejakeho mas? (omlouvam se, necetla jsem celou diskusi, tak nevim, jestli jsi to nepsala nekde). A hlavne uz neposlouchej ty hororove historky z okoli. Ty kecy od chlapu, ty me taky bavily s tim nic nenadelas.

@dana3262 @luciebx @alterna Rodila jsem v Jablonci a manzel platil 700 Kc za pritomnost u porodu, myslim, ze max. pocet tam je 2 lidi, ale asi by i ten druhej musel zaplatit tech 700, ale nevim, koho bych tam jeste brala? Dulu mozna nekdo, jinak ja tam teda tym "fanousku" mit nemusim. Habit teda mel, ale rozhodne se to nejak nehrotilo, nejaka sterilita, na sal na pripadnou sekci by s tim stejne nemohl
5. lis 2010 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
blueaplle souhlasim s tebou jak pises nechat přirozene a kdyz komplikace tak císaře, to je jasny
ale ja myslela ze nekdo chce uz predem cisare aniz by ten prirozenej porod vubec zacal a nejsou k cisari indikace, opravdu je to riziko pro matku............

Agnitas a co opravdu vyhledat odbornika, nebo se optat na nektere klinice urco ti poradej vic nez my

a neposlochej ty rady z okoli o hororrovejch porodech jak prirozenjch tak cisarem...

ze sve zkusenosti:take jsme se bala, ale jak jsme byla tehule tak jsme se zacla normalne na porod tesit a sex po porodu)ne teda hned )ale po sestinedeli a ted je mnohem lepsi

ale kazdej to ma jinak to je tezky radit, ja bejt tebou zkusim psychologa apod.
5. lis 2010 ve 23:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nevím, jak je to v jiných porodnicích...ale já rodila akutním císařem. Hospitalizovaná sem byla už 10 dní na rizikovém...ten den, kdy dorazil ráno na předoperační vyšetření kardiolog, anesteziolog.... (aby bylo vyšetření hotové, kdyby byla akutní situace, která pak časem nastala)...a slyšela sem, jak se několikrát ptá dr.zda je ta Sc opravdu nutná. Dělal vše proto, aby se dělat pokud možno nemusel, jelikož je to prý velká břišní operace a je mnohem více rizika při císaři, než při přirozeném porodu. Docela sem se divila. Upozonuji že nemám žádné onemocnění navíc a srdce zcela zdravé...I dr.mi pak řekl, že císař se indikuje až v krajním případě a rozhodně ne na přání...alespoň ne v porodnici, kde jsem rodila. Navíc ne vždy je rekonvalescence po SC tak skvělá a méně bolestivá, jak po přirozeném porodu (jak si většina maminek myslí). Doufám, že se jednou další mimi narodí přirozeně...
5. lis 2010 ve 23:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blueapple Ale já jsem nepsala nic v tom smyslu, že "chtěji maminky vše prospinkat a bojí se trpět" ani že císař nebolí. Asi jsi mě moc nepochopila nebo jsi můj příspěvek jen v rychlosti přelítla očima a vybrala si z něj jen něco. Rozhodně si nemyslím, že císař je procházka růžovým sadem a že nebolí.
5. lis 2010 ve 23:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Milá Agnitas,jestli je to opravdu tak,jak píšeš,že máš záchvat paniky a nemůžeš dýchat a pod...Indikaci k císařskému řezu ti múže napsat klinický psichyatr ev myslím i psycholog.Určitě bych se nechala k některému z nich posla.To by měl vědět tvůj gynekolog ke kterému.V porodnici by měli jeho vyjádření respektovat.Zařídila bych si to být tebou co nejdříve a zjistila ve vaší porodnici,jak se na to tváří.Zvolila bych raději nějakou větší porodnici,takm jsou přeci jen zvyklí na růzé indikace k císařskému řezu.Když by se v té váší tvářili "maminko to vydržíte" tak bych jela jinam.
pokud to je opravdu fobie,tak vím,že vám může říkat kdo chce,co chce a ten záchvat paniky budete mít stejne a není tovůbec příjemná věc.Kdo to nezažil,tak to nepochopí.Přeju hodně štěstí a ať to všechno dopadne dobře.mel
6. lis 2010 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@melis7 to je pravda. Take jsem pred porodem trpela panickou poruchou. Jeste po porodu, v porodnici jsem mela takovy minizachvat, vzali mi dite a dali mi 1/2 prasku na spani. Po nekolika mesicich to preslo. Snad uplne. Zatim jsem se dostala jen do par situaci, ktere mi to driv zpusobovaly, takze zatim jen doufam, ze je to 100% pryc. Uvidime.
@agnitas Ale co jsem chtela rict:
1. Strasne jsem se bala, jak jsem psala i jsem brecela, ze do porodnice nepojedu. Jakmile se me ujal mily personal nemocnice, vsechno ze me spadlo. Byl tam takovy klid a mir

2. Pokud to jsou opravdu zachvaty paniky, myslim, ze CR je naprosto na miste. Vzdyt u takoveho zachvatu se muze i umrit.
Je treba ovsem rozlisit velky strach a panicky strach. Pokud panikou netrpis, myslim, ze epidural by mohl byt ok.
6. lis 2010 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rodila jsem zatím jenom jednou, a to císařem, takže nemám možnost srovnání... Pokaždé, když čtu/slyším o velkých přáních rodit císařem kvůli obrovskému strachu z bolesti při porodu přirozeném, musím se ale usmát. Nevím, kde se vzala ta představa, že porod císařem je bezbolestná procházka růžovým sadem... navíc miminko vám po porodu ukáží a odnesou, takže žádné přikládání na břicho, protože to je třeba sešít; pak putujete na JIP, kam vám nosí děťátko jenom na kojení, 24 hodin nesmíte vstát z postele a když pak vstanete, není to fakt nijak příjemný a hlavně bezbolestný pocit... Miminko pláče, jiné maminky (maminky po přirozeném porodu) vyskočily z postele, mně to se zoperovaným břichem trvalo mnohem dýl... Potíže najít vhodnou polohu při kojení, přičemž třeba kojení vleže na boku bylo v prvních dnech úplně nemožné. Břicho bolí ještě několik týdnů, může dojít ke komplikacím při dalších těhotenstvích, atd. atd. Takže za sebe otevřeně říkám, že císařský řez bych si na přání provést fakt nenechala... Navíc ten strach určitě je, ale ve chvíli, kdy už jste v porodnici a porod je v běhu je strach to poslední, co byste v tu chvíli řešila...
7. lis 2010 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luciebx
kdyby jenom platit za habit - tady je bohužel manžel na sále skoro sprostý slovo...Rodila jsem ve dvou různých špitálech a všude unisono opakují, že je to velká břišní operaci a kvůli infekci nikdo nesmí na sál
8. lis 2010 ve 02:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ty jo.. tak tu k cisari manzel jde na sal.. ale musi mit habit teda..
8. lis 2010 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@syraell
@luciebx Ja myslim, ze nekde to jde, asi ne u akutni sekce, kterou bych mela ja, protoze jsem rodila normalne a i uspesne odrodila, ale kdyby se to zkomplikovalo, podle me by manzel nemohl, i kdyz habit nejakej mel, navic akutni sekce je vzdycky stres a je dulezita rychlost a ne resit manzela, bohuzel pak prani rodicu musi jit stranou. Ale nevidim problem v pritomnosti manzela u plan. sekce, kdy si vezme salove hadry a vse se v klidu pripravuje. Zkusenost osobni nemam, ale uvazuju selskym rozumem, my jako medici taky byli kdysi pritomni u planovane sekce u Apolinare, myslim, ze byla v CA a jestli tam pani mela manzela, to si nepamatuju, ale urcite to nekde jde.
Jinak habit mame schovanej, bude se hodit, kdyz by se malovalo napriklad...
8. lis 2010 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@javyb ahojky, právě čtu tvůj průběh porodu, a jakobych si četla ten svůj, no měla jsi to skoro stejně jako já, proto já při druhém dítku budu klidně preferovat plánovaný CS, a myslím, že když mi nesestupovalo 1. dítko, tak u druhého porodu by to dopadlo stejně. navíc jsem měla malého docela velkého 3850g a 54cm, rodit ho normál si ani nedovedu představit ! Myslíš, že při druhém dítku je dost možný opět CS?
8. lis 2010 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jasekd no pokud mas lokalni umrtveni tak to jde.. ale pokud jsi v narkoze tak na sal nikoho nepusti
8. lis 2010 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luciebx No ono k cemu by tam taky byl, ale ja treba bych ocenila aspon moznost doprovodu pred sal, to cekani, nez zacnou a uspi te, musi byt neprijemne. Pani tam asi nikoho nemela, medici jsme byli asi 3. O pritomnosti nejake osoby navic to nebude, spis se jim asi nechce resit jeste tatinka. Ja osobne bych tam manzela mozna ani nechtela, spis nejakeho profika na uklidneni, pokud je to ve spinale, jak psaly nektere holky, ze tam byla PA nebo anesteziolog, ktery na ne mluvil, aby tam clovek nelezel sam jak kus hadru ve stylu "o nas, bez nas".
8. lis 2010 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@f.miracle Souhlasím se vším, co jsi napsala! Rodila jsem 14hodin než se přistoupilo k akutnímu císařskému řezu a po pravdě jsem do poslední chvíle, i přes to několikahodinnové trápení, věřila a doufala v přirozený porod. Manžel byl se mnou 13 hodin a jsem za to ráda, sama bych to prožívat nechtěla, po rozhodnutí o akutní sekci byl se mnou do doby než se za mnou zavřeli dveře sálu, měla jsem celkovou anestezii, Nelu viděl první manžel cestou ze sálu v inkubátoru, já až o několik hodin později a to jen z postele, protože jsem se nesměla hýbat...co bych dala za to být s ní a celkově my tři spolu hned po porodu, o začátcích kojení a o bolesti jizvy celé šestinedělí při kojení, při sebemenším pohybu...
8. lis 2010 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek