• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

26. září 2017 
Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... :wink:

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... :astonished: Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že :slight_smile: )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... :wink:

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... :wink: a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek
10. kvě 2006 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
MArki,moc velká gratulace a díky za tohle téma,určo se to nám,budoucím těhulkám bude hodit...Tobě hodně sílý,zdravíčka,štěstíčka a Kryštůfkovi navíc pusinku...
10. kvě 2006 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj Marki. Strašně moc ti gratulujeme. Je to skvělý. Já se porodu celkem bojím, tak snad budu dobře připravená po pročtení příspěvků na tohle téma. :slight_smile: Přejeme vám (s 2cm Kvídem u mě v bříšku) hodně zdraví, štěstí a pohody. :slight_smile: Helena
10. kvě 2006 ve 21:07  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Teda Marki, já před Tebou smekám. Jsi ohromně statečná a moc hodná, že jsi nám popsala svůj zážitek. Hodně zdravíčka a štěstíčka do příštích let už s vaším Kryštůfkem :slight_smile:
10. kvě 2006 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
markíííí taktéž, mimísek je nádherné miminko k zulíbání, já vím, ať si každej zadělá a odpracuje. Moc se oparujte a Kříštůfek ať pořádně přibírá a roste jako z vody.
10. kvě 2006 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki moc vám gratuluji a přeji malému hlavně hodně zdraví, to ostatní mu už jako správní rodiče dáte :wink: !!Je fajn, že jsi založila toto téma, já se porodu také bojím, i když se mě to zatím netýká :wink: .tak čekáme na další zážitky maminek :slight_smile:
10. kvě 2006 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki, taky moooc gratuluju k vašemu velkýmu štěstíčku :dizzy_face:
10. kvě 2006 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki, malo kdy slysim spatnou zkusenost s porodem spis s personalem nemocnice. Jak jsi je vnimala ty a kde si rodila?
10. kvě 2006 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki taky se přidávám ke gratulacím a přeji hodně štěstíčka vám všem :slight_smile:
10. kvě 2006 ve 22:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki moc gratuluju, poslední týden jsem si na tebe vzpomněla asi 3x jestli už nebo ještě ne :grinning: já mám teda strach z bolestivých kontrakcí, mám dost bolestivou menstruaci (hlavně bolesti v kříži, které jdou i do nohou...) a když jsem se ptala mámy jak moc to bolí při porodu, tak mě "uklidnila", že ještě 100x víc, takže jsem teď docela vyděšená :angry:
10. kvě 2006 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki - moc gratuluju celé vaší rodince :slight_smile: a děkujeme že jsi nám to tady všechno popsala hrozně mě to dojalo... je to krásný :slight_smile:
11. kvě 2006 v 07:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki.... velika gratulace a at jste oba v poradku! :dizzy_face:
11. kvě 2006 v 07:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
marki to je krásný, ukápla mi slzička, moc moc velká gratulace! :dizzy_face:
11. kvě 2006 v 07:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki taky gratuluju. Kéž by bylo víc takových statečných maminek, které se svěří se svými zážitky nám, co to ještě neznáme a dost se toho obáváme. Ať se daří tobě i miminku.
11. kvě 2006 v 07:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki, úplně mně to dojalo! Přeji hodně štěstíčka a zdravíčka celé vaší rodince :slight_smile:
11. kvě 2006 v 08:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki, nádherný "příběh", tajně tu v práci utírám slzičky....a sama jsem zvědavá, jak dopadneme "MY" :o) Ještě jednou gratuluju a přeju spoustu zdravíčka!!! :dizzy_face:
11. kvě 2006 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moc krásně popsáno, tak žě se maminka už bojí o něco méně. Ale mám dotaz, jak jsi přesvědčila toho svého, aby šel k porodu. Ten můj nechce (ještě nejsme ani těhotní, ale už začínáme pracovat :slight_smile: ) viděli jsem v telce porod a on řekl, že opravdu nemusí u všeho, že by to nezvládnul. Já ho nutit nechci, ale moc si přeji aby změnil názor. Třeba opravdu změní až budeme těhu. Ale jinak Vám třem přeji krásný život bez zbytečných starostí. :grinning:
11. kvě 2006 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veverko, možná ho opravdu změní. Manžílek mi taky vždycky říkal, že nikdy k porodu nepůjde, protože by to nezvládnul. A já do něj nenápadně sunula názor, že bych si ho tam moc moc moc přála!! Teď jsme v 16tt, miminkem je absolutně nadšený, čte knížky, články, informace...a sám od sebe mi řekl, že bude rád, když u toho bude se mnou :dizzy_face: Tak doufej, že se taky takhle změní :wink:
11. kvě 2006 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marki: bulím tady u počítače jak želva :grinning: .... moc blahopřeju a díky za krásný popis :dizzy_face:
11. kvě 2006 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Snad ano, a můžu mít ještě jeden dotaz, žádné knížky ani internet moc nečtu, není moc času. Ale zajímalo by mě. V sobotu mi končí mensky a prášky jsme už vysadili. Který den po menskách je asi nejpravděpodobnější na otěhotnění? Možná se ptám blbě, ale zajímalo by mě.
11. kvě 2006 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj kočky, mám chvíli čas----
1. adi, moc ti gratuluju k tomu štěstíčku v bříšku, hezky si to užívej a ať máš celý těhotenství tak suprový jako já.. :wink:
2. ene, rodila jsem v Jihlavě, chodila jsem tam i na kursy, na cvičení a měla jsem i to štěstí, že porodní asistentka, která nás měla na kursu, tak mě i rodila....dodávala mi tam krom manžílka sílu a říkala, jak jsem statečná, protože jsem se na ní snažila mezi kontrakcema usmívat....personál na šestinědělí byl taky supr, pokaždý byly hned k dispozici a zodpověděly mi všechny otázky..., který mě teda napadly v porodnici, protože jinak mě napadá milion otázek doma....jen jsem měla vždycky trochu problém s tím, že tam byly k dispozici celkem tři sestry - 1 na šestinedělí, druhá na mimčo a třetí jako porodní asistentka a každý jste se ptaly zvlášť----jo, co bylo ale blbý, tak to bylo jídlo, běžně jsme měly k snídani čerstvý pečivo, což bych jinak uvítala s otevřenou náručí, ale při kojení je to jaksi blbé, že....
3.singid, drž se heslem - mysli na nejhorší a očekávej to nejlepší.....a budeš překvapená....mně i při kursu řekly, že když jsem dělala gymnastiku, tak že všechny holky měly u porodu problém....buď to končilo císařem nebo kleštěma....a po 16 hodinách....já asi hodně dobře dýchala, protože to bylo pro mě fakt rychlý.....a hlavně, já měla taky vždycky bolestivou MS, i přes prášky, a zvládla jsem to...a ty určitě taky....ničeho se neboj, je to ta nejpřirozenější věc na světě....
4.veverko, ten můj taky prvně nechtěl k porodu, ale něco se v něm zlomilo při kursu, na kterým byl se mnou....šli jsme si okouknout příjem a porodní sál a mně se udělalo nějak šoufl na tom příjmu...asi negativní energie od těch trpících maminek....tak mě tam podepřel, já mu řekla, že tam se mnou k porodu nemusí a on, že se mnou určitě půjde....ona ho neděsila ani představa, jak tam trpím a on mi nemůže pomoc, ale odmalička nesnáší krev a injekce.....a taky na kursu viděl porod a to se mu líbilo...takže jsem věděla, že tam semnou půjde.....a myslím si, že i díky němu to bylo rychlejší a tak pohodový....vůbec jsem neměla tendenci mu nadávat, jen jsem potřebovala, aby mě držel za ruku....nosil mi pití a pak viděl, jakk leze mimoušek ven.....no prostě super....

ještě k porodu, když jsem tlačila jak o život, tak jsem tlačila špatně - do hlavy, takže i když jsem měla zavřený oči, tak je mám doteď zalitý krví...(proto nejsem nikde na fotkách s mimoušem)....takže nacvičujte nejen dýchání ale i tlačení... :wink:
11. kvě 2006 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
marki skvělá osvěta :wink: Moc díky za tvé rady. Dodávají mi odvahu a pomalu překonávám panický strach z porodu. Vlastně už jsme dospěla do stádia, kdy si říkám, že to nějak dopadne,hlavně aby budoucí mimi bylo v pořádku. Tobě i všem budoucím mamkám hodně štěstí :wink:
11. kvě 2006 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Marki, dekuji jeste moc jednou za vsechny zazitky. Je to pro nas budouci mamci opravdu velky prinos, alespon se od nekoho, kdo opravdu cerstve porodil, skvely navod a ujisteni, ze to proste nejak zvladneme. Uplne jsi me dojala, brecim tu jako zelva, mas pravdu, ze je skvele, ze tam byl u toho tvuj manzel. Ja mam take slibeno, ze u toho meho porodu bude muj manzel a bude me drzet za ruku. Je to pro me hodne dulezite, nechci tam byt na vsechno sama. V Jihlave jsem se take kdysi narodila, takze to pro me neni tak nezname. I kdyz tenkrat to jeste byla stara nemocnice. Preji vam k tomu velkemu stesti jeste jednou vsechno nejlepsi, at ti Krystufek roste jako z vody a dela ti jen samou radost. Mej se krasne, jsi holka statecna, a ted navic maminka. Zivot je krasny!!! :grinning:
11. kvě 2006 v 11:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky co jsem slyšela tak na přítomnost partnera u porodu jsou názory různé...Já každopádně po mém budoucím manžovi nic nechci.Řekla jsem mu, že až budeme čekat mimčo, tak budu ráda, když u porodu bude se mnou, ale pokud nechce jít, tak nemusí.myslím, že v tomto jsou to snad dospělí lidé a dokáží se podle toho rozhodnout, nevím, proč by tam měl být jen proto, že já to tak chci... :sweat_smile: .
No a také existuje syndrom, kdy chlap po porodu není schopný se se svou partnerkou milovat..je to nějaký blok, nevím ani název, každopádně stačí péče psychologa a je zase vše OK.Tím vás něchci nějak ovlivňovat, jen píši fakt a jak už jsem řekla, já bych budoucího manžu u porodu také ráda měla :wink:
11. kvě 2006 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda Marki, krasny popis porodu, taky bych si to tak prala!! Ke Krystufkovi mooooc gratuluju, tak hlavne hodne zdavicka a t se vam dari!! Me to ceka tak cca za 3 tydny....

Ja nevim proc, ale mela jsem pocit, ze jsi mela termin nekdy v breznu!!
11. kvě 2006 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem na svého muže zvědavá, zrovna před pár dny jsem se ho na to ptala, protože se to blíží a všichni se mě ptají esli bude u porodu nebo ne... řekl že záleží na mně... a já mu řekla, že bych byla ráda kdyby tam byl, ale nechávám to na něm, zdali se na to cítí nebo ne... Půjdeme spolu na kurs a pak se uvidí...
nicméně jsem zvědavá jak to dopadne, on je docela statečný muž, když se zraní někdo cizí, v pohodě mu pomůže, krev ani nic jiného mu nevadí, ale jakmile se já jen říznu do prstu, není schopný mně ani prst zalepit...
11. kvě 2006 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Daniela, ja jsem spis sama manzela nejdriv nechtela... ale potom jsme si to oba rozmysleli... a ted uz se oba tesime! Ja teda asi o neco min :grinning: Je fakt, ze jeho nejvic motivoval predporodni kurz, kde se dozvedel, co se vlastne bude dit, a hlavne nabyl dojmu, ze tam muze byt take necim uzitecny, coz se mu do te doby nezdalo.... No, jsem na to zvedava! Kdy mas termin? Ja jsem ted 38tt... takze na spadnuti...
11. kvě 2006 ve 12:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Caaro, ty jofka, tak to už máte na spadnutí :grinning: Tak držím moc palce!!!!! my máme ještě "spoustu" času - jsem 27tt :wink:
Já se na porod docela těším :grinning: , jaké to bude, jak to zvládneme, moc se těším na tu zkušenost a že pak už konečně bude naše miminko opravdu s námi :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: (ale to jsou silácké řeči teď, když nám ještě zbývá pár týdnů :grinning: ... uvidím jak na tom budu ve 38tt :grinning: )
11. kvě 2006 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Danielo, ver mi, ze budes jeste vic v pohode:slight_smile:)) Ja si totiz s blizicim se terminem nepreju uz nic jinyho, nez aby byl prcek venku! To megabricho uz dost prekazi!! Ale jinak mam plno energie, prave se chystame malovat:slight_smile:)) Musis k tomu pristupovat pozitivne, ja se na porod tesim, protoze MUJ porod prece nemuze byt jiny, nez pohodovy, ne?:slight_smile:) Jo, pak vam tu poreferuju!! :slight_smile:))
11. kvě 2006 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Caaro, super, těším se na zprávy!!!! My malujeme teď, chtěla bych mít měsíc před porodem všechno hotové a pak se jen zabývat tím, abych přežila červencová vedra :grinning:
11. kvě 2006 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dani, ta cervencova vedra budou asi nic moc... ja uz ted hodne napucham, a to tu je max. 25st. Mam kamaradku, co ma termin v zari, a ta porad rika, jak se tesi na leto, jak si to s briskem uzije... tak se vzdycky jen tak pousmeju... ja uz nenandam ani snubni prstynek, obcas ani tesnejsi boty...
11. kvě 2006 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek