Porod
marki
10. kvě 2006

Jaký byl porod

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... :-o Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek
totik
11. kvě 2006
Ani si to nedokážu představit, je to nespravedlivé, proč ženy mají tolik trpět a chlapi si jen užít.To snad ani nechci rodit, špatně snáším bolest, moc špatně při injekci a měření tlaku omdlívám. :-S
kota
11. kvě 2006
To mi zase můj Muž závidí, že on to nikdy neprožije..
kota
11. kvě 2006
Marki: Hodně štěstí a zdraví Tvému krásnému chlapečkovi... a samozřejmě i jeho mamince 🙂
mobina
11. kvě 2006
Totik já ani moc chlapům nezávidím. Přijdou o spousty zážitků, které jsou nevratné :-|
bredmax
11. kvě 2006
Marki blahopřeju a díky za krásný příspěvek, je to fakt zajímavý, jednou se mi to bude hodit.
totik
11. kvě 2006
Jo ale u porodu být může ale nic ho nebolí.Kdybych bolest dobře snášela a krev, bylo by mi to jedno, ale bojím se, že to nezvládnu a budu třeba moc křičet. 😞
ene
11. kvě 2006
Totiku, kamaradka na tom byla podobne jako ty, ale v tehotenstvi chodis tak casto na nejake testy a odbery krve, ze si proste zvyknes 🙂 Alespon to tak rikala :-N Ale je fakt, ze ted uz ji odbery apod. nevadi.
totik
11. kvě 2006
škoda že se ta bolest nedá detailně popsat 😞
ene
11. kvě 2006
Totik, to by nerodila zadna! Ta bolest je "kouzelna" v tom, co prijde po ni 😉 A zvladly to miliony pred nami, zvladnou to i miliony s nami 😉
totik
11. kvě 2006
no to asi budu vyjímka..děti chci ale za každou cenu asi ne. 😞
kota
11. kvě 2006
Ene: to je přesně ta strategie, s kterou do toho jdu... že zdáááleka nejsem jediná a vůbec ne poslední, kterou to čeká... a moje mami se mnou byla na rizikovém těhotenství 6 měsíců v nemocnici (a za komunistů to v nemocnicích mělo přísnější řády než dnes) a pak mě rodila asi 18 hodin... takže když ona to zvládla.. tak já taky...
jitule
11. kvě 2006
Martik: obrovské gratulace, věřím že ta všechna bolest za ten zázrak opravdu stojí - tiše závidím 😉 už se toho taky nemůžu dočkat 😃 Ať jste všichni tři zdraví a štastní !
xara
12. kvě 2006
Marki,strašně moc gratuluju k chlapečkovi Kryštůfkovi,ať pěkně roste a oba jste zdraví 🙂
Naše Sára se má narodit asi tak za měsíc a už se na ni moc těšíme!Doufám,že porod zvládnu tak dobře jako ty a že budu taky tak statečná!Jen mám obavy jak poznám ten správnej čas kdy vyrazit do porodnice?Nemáme to zrovna nejblíž,tak mám trochu obavy! 😞
A jinak krásný den vám všem holky!!! 😃
honzina
12. kvě 2006
Ahoj Xari! A do které porodnice chceš jet?
margit
12. kvě 2006
Totik, ja tady snasim bolest a uz je pri predstave bolesti jsem hystericka. Takze pri predstave, co mne ceka u porodu mi byvalo dosti mdlo. (Moc mi nepomahalo ani to, ze to zvladly miliony zenskych prede mnou, a zvladnou to miliony zenskych po mne. Navic jsem neni to tak davno videla moji sestru necely den po tezkem porodu, jely jsme za ni s mamkou se podivat do porodnice...) Ale deti chci - a kdyz je moznost to resit epiduralem, jsem rozhodnuta prave pro epidural.
margit
12. kvě 2006
melo byt "taky spatne snasim bolest..."
alex1
12. kvě 2006
holky, já mám strach z bolesti, jednu to budu asi řešit jako margit epiduralem =-) 🙂
majdula
12. kvě 2006
Ahoj maminky, prosim nemohla by tu nejaka z vas popsat podobne jako Marki i zazitek z porodu cisarskym rezem? Uz ted vim, ze normalne rodit nebudu moci 😞(( (kvuli ocim) a hrozne me to mrzi, mam strach ne z bolesti a narkozy (uz mi delali slepak a tohle bude jen vetsi rez) ale z toho, ze u "toho" nebudu a az se proberu, nebudu citit uvolneni a radost, jen to rozkuchane bricho, divne prazdne... Ani tatinek u toho asi nebude moct byt, i kdyby chtel... Ach jo. Absolvovala jste to nektera z vas? Moc by mi to pomohlo, uz ted z toho pomysleni mam mirne depky.
marci
12. kvě 2006
Majdulko jaké oční nemoc znemožňuje klasický porod?
majdula
12. kvě 2006
Ja byla jako mala kratkozraka (sice "jen" 5 dioptrii, nicmene plus nejak narusena sitnice) a i kdyz jsem se brejli zbavila dik laseru, stejne mi prirozeny porod ocar nedoporucil (ci spis zakazal) prave kvuli tomu, ze by se mi mohla sitnice odchlipnout a mohla bych oslepnout ci co... proste hororovy scenar.
mobina
12. kvě 2006
Majdi, ale císaře můžou přeci dělat i při vědomí ne?
majdula
12. kvě 2006
Jejda tak do toho bych nesla, to koukani by mi asi dobre nedelalo... stacilo kdyz mi v lokalce vysekavali osmicku a i kdyz to neboli, pocit je to dost neprijemny.
kota
12. kvě 2006
Majdulo: tohle se docela hezky řeší v diskuzích na www.rodina.cz... jen se v tom zorientovat... :-N ale já tam o císařském řezu četla v souvislosti s velikostí dítěte, pokud se neotočilo hlavičkou dolů.. Maminky tam psaly, jaké to bylo.. 😉 a dobře jim to dopadlo... Držím Ti palečky..
manicka77
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
majka07
12. kvě 2006
No manicka nevím nevím jak by bříško řezali za živa, při vědomí jsi, ale anestezie je lokální, takže nic necítíš, celková anestezie se dává většinou, když jsou velké komplikace 😉
manicka77
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
majka07
12. kvě 2006
Manicka v pohodě, ale když mě to fakt tak přišlo 😉 On aj císař je krásnej, ale mamina z tohoo nic moc nemá, to spíš ti okolo, ale obojí je je krásné když nejsou komplikace a mimi je zdravé, vždy jsem byla dojatá 😉
manicka77
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
markiautor
13. kvě 2006
ahoj kočky, pokud vám můžu radit....pokud opravdu nebude důvod pro císaře (resp. pro epidurál), tak ho dobrovolně nepodstupujte..není to ani tak kvůli vám, ale kvůli vašemu mimi, mám před sebou dvě kámošky, které takhle rodily (musely) a oběma bylo celej tejden špatně, ale opravdu hodně.... 😞 a sestřičky běhaly kolem jejich miminek a ony nemohly ani moc kojit...sice se to spraví, ale pokud nebudou zdravotní nebo jiný důvody, tak do toho nechoďte....já si vzpomínám na jeden okamžik při porodu, kdy jsem si říkala, že kdyby za mnou v tu chvíli přišly s epidurálem, tak řeknu jo...ale všechno přejde.....i ta bolest a ta úleva se popsat nedá....a i kydž jsem pak měl problémy s odchodem placenty a paní doktorka mě svou něžnou ručkou prohrábla dvakrát zevnitř dělohu, tak se to přežít dá,,,,a víc si pak vychutnáte mimi..... 😉 a holky, nacvičujte si práh bolesti, resp, jeho zvýšení, přestaňte jíst prášky na uklidnění.....to je dobrej začátek.... 😉

ale ať už budete rodit jakkoliv, vzpomeňte si, že na konci vás čeká sladká odměna...krásné miminko...ale hlavně, porodem to nekončí, ale začíná....dobrou noc...markí a kryštůfek
elda
13. kvě 2006
Ahojky, reaguju na text Majduly, dneska již krátkozrakost není indikací k císařskému řezu. Záleží na očním lékaři, který Tě vyšetří, ale asi bych to konzultovala i s někým z kliniky( v Praze třeba Vinohrady, nebo soukromé kliniky Lexum), obvzvláště když byly dioptrie takhle nízké.Sama sem očař, leč na mateřské.
Císařský řez bych volila až jako poslední variantu, je to poměrně velký zásah do organismu a hlavne je člověk pak dlouhou dobu mimo dění, tak 3-4 dny než je schopen trochu se starat o mimino, i s kojením někdy bývají problémy.
Jinak pokud teda císař, tak v epidurálu, nic nevidíš, jseš zarouškovaná, spíš jsou jen tlakové pocity v oblasti břicha , člověk může hned po porodu kouknout na mimino, někde nechávají i přiložit k prsu už na sále, což je výhoda k nastartování laktace.
Jinak já sem rodila normální cestou, ale v epidurálu🙂, a nedám na něj dopustit, rodila sem 18 hodin a dokud mi to nepíchly tak už sem byla fakt vyřízená, již hodinu po porodu jsem vstala a pobíhala s přítelem a otcem po chodbách Apolinářem a bylo mi skvěle. Pocit euforie z narození mimina je něco co se nedá popsat a člověk tu bolest nějak pozapomene , i když ne úplně🙂
Přítel k porodu původně taky nechtěl, nenutila sem ho, ale postupně během těhotenství se rozhodl , že půjde. Nikdy v životě sem neviděla chlapa tak štˇastného jako byl ten můj cca 10 min po porodu. Slyšela sem to od něj vyprávět snad 100x bez přehánění.
P.s. slabší nátury mužou stát u hlavy a ne koukat mezi nohy🙂