• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jaký byl porod

17. října 2017 
Miselina.,super rychlej porod. Ale i ten konec moh být tak krásnej. Hlavně že je mimi v pořádku. Přeji hodně zdravička.
11. čer 2008 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
elischqa: panebože, to je hroznej zážitek :frowning2: hlavně že jste oba v pořádku. Ten pocit na JIp po císaři znám - kdy nevíš, jestli je malej v pořádku, jak vypadá, kolik váží :pensive: za mnou manžel nemohl, a já byla schopná vyštrachat mobil až po půl dne na JIPce. Pak jsem se konečně dozvěděla něco o malym.
11. čer 2008 ve 20:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Elischqa to je hrůza :frowning2: je zázrak že jste oba v pořádku a přežili to :dizzy_face:
12. čer 2008 v 09:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jak se nám narodila naše prdelka Ninuška.
Termín dle MS 6.6., dle UTZ 12.6.,
Chtěla jsem,aby ve mě nebyla do termínu, protože krásně rostla a já měla strach,že budu
rodit 4kilovýho cvalíka. Byla jsem velká plánovalka, vybrala jsem si porodku 80km od
našeho bydliště,chtěla jsem naprosto přirozený porod bez urychlování a oblbováku,ale
hlavně jsem nechtěla být nastřižená a mít miminko hned u sebe. No něco z toho vyšlo něco
ne.
3.6. se tady přehnala bouřka,ale já nic zvláštního necítila.Manža celej den makal na
bytě,protože rekonstruujeme a obyvatelná byla zatím jen ložnice a i tak jsem se snažili
malou asi hodinu vyšťouchat a pak jsme čučeli na bednu. Pak jsem začla něco občas cítit,
samozřejmě jsem nic nestopovala jen se občas vyšponovala, v TV byla hvězdná pěchota tak
jsem si řekla,že vydržím do konce a pak si dám vanu a buď to skončí nebo se to rozjede. No
nevydržela jsem a šla do vany dřív. Manža utahanej jak prase koukal a občas jsme na sebe
něco pokřikovali,pak se na mě šel podívat co se teda děje a já,že nevím,že by jsme to asi
měli začít měřit. No měla jsem kontrakce někdy po minutě někdy po dvou...ale furt jsem
nevěřila,takže jsem se tam kroutila jak chobotnice. Pak jsem řekla,že to bude asi fakt ono
a že jedem. Ještě perlička, naše auto nebylo té cesty schopné takže manža ještě musel
valit ke tchýni pro auto a ti samozřejmě měli úplně prázdnou nádrž. Tak jsme vyrazili
kolem půl třetí ráno do porodky a mě bylo jasný že ten den porodím, cesta byla šílená samá
serpentyna v horách mlha jak kaše, občas nějaké zvířátko se prohnalo před autem a já na
zadním sedadle hekající.Ale všese dalo udýchat a mezi kontra jsem se smála ,jen kdyby
nebyly tak časté. Do porodky jsme dojeli asi o půl čtvrté. Divili se,že jsem jela tak
daleko, a hlavně,že na prvorodičku jsem přijela tak pozdě. otevřená na 4cm,a prej,že malá
bude do osmi venku,haha. Jen mi říkali,že mám slabé bolesti v tu chvíli jsem s nima
nesouhlasila,ale po pak přišly teprve ty pořádný a zpětně jsem jim musela dát za pravdu.

Přišel primář a že jsetli chci tak mi píchne vodu,že se to urychlí a budeme dřív tři. Tak
navzdory plánu jsem si řekla proč ne. Pak jsme se přesunuli na porodní sál. Manža sedl do
křesla a já zapadla do sprchy,že ho tam zatím nepotřebuju ať si trochu odpočine,Asi po
dvou hodinách to začal být pěknej mazec a já začla řvát jak tur, to už jsem drtila manžovi
ruku, dokonce mi zestudeňoval vodu,protože jsem se prej sprchovala úplně vaříci, a byla
jsem rudá jak rak. Pak jsem se přesunula na žíněnku a opírala se o vak takže mě
vyšetřovali skoro v leže :slight_smile:.
posunula jsem se na šest cm, ale už jsem byla utahaná.v Šest se střídala směna byla jsem
otevřená asi na sedm cm. Pak jsem se přesunula na křeslo,abych mohla být v sedě.Ale nějak
jsem to přestala zvládat, už jsem ani tak neřvala spíš jen funěla a prosila je ať mě té
bolesti zbaví ať malou vyříznou, vylomí mi kostrč a tak podobně...nadávala jsem jim a pak
se omlouvala, a furt jsem byla schopná se mezoi kontra smát.Pak jsem dostala šílenou
zimnici a už jsem skoro nemohla ani mluvit,přišel doktor, řekl,že jsem na osm
centimetru,ale že špatně snáším bolest a že mi dají epidural a tak jsem byla šťastná,ale
prej to začne působit až za půl hodiny, naštěstí měl anesteziolog čas tak mi ho za chvíli
píchli a moc ho obdivuju,že se při tom mým třasu trfil protože já byh se netrefila ani
vidličkou do pusy, mám krásný modřiny na ruce z té přípravy na epi.
Naštěstí to začlo působit tak po pěti max deseti minutách a mě začlo být zas krásně, a
děkovala jsem jim, říkala,že miluju drogy a podobný nesmysly, každopádně nádherná úleva.To
bylo tak kolem třičtvrtě na osm.
Za chvíli jsem se otevřela úplně, ještě nechtěli,abych tlačila, ale moc to udržet nešlo
jen jsem cítila jak mezi nohama vytlačuju krev s plodovkou :stuck_out_tongue_closed_eyes:,
NO a pak už jsem začla tlačit na plno a šlo se na věc, tlak na konečník naštěstí už bez
bolestí, citíla jsem jen lehké štípání jak se malé prořezávala hlavička, trochu se mi
šprajcla ušima :slight_smile: no pak už jen ramínka a 4.6. v 9:25 se naše princezna rozeřvala na celý
svět. Dali mi ji na břicho a mě zaplavil neskutečnej pocit lásky a štěstí, nechali jsme
dotepat pupečník,ktrej pak manža přestřihl a odnesli malou ošetřit.
Já mezitím porodila placentu, zkontrolovali mě a pak jsme do dvanácti odpočívali s naším
pokladem na sále.
Pak jsme se přesunuli i s manžou na nadstandard, kde jsme ji jen pozorovali jaký krásný
kukuče na nás háže.
Když to shrnu porod na prvorodičku krátkej, bez manži a Epidurálu bych to nezvládla.
Ninuška se narodila s krásnou váhou 3345gramů bez zranění,za to děkuju balónku
epino.Přisála se hned na sále a od té doby krásně baští a přibíra na váze. Jsme moc hrdí
rodiče a moc ji milujeme.Takže přes všechnu bolest která byl nechutná musím napsat,že to
byl krásný zážitek s ještě krásnějším koncem. Přeju všem těhulkám,aby měli porod
přinejmenším tak pohodovej jako já.Je užasný být máma :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
13. čer 2008 v 16:12  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
bajunko, jsi šikulka, že jsi to tak hezky zvládla a Ninuška mooc hezká holčička, ať vám dělá samou radost :slight_smile:
13. čer 2008 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baju krása :dizzy_face:Ještě jednou moc gratuluju :slight_smile: Já ty porody tady nebudu moct číst, protože u každýho bulím :sweat_smile: :slight_smile:
13. čer 2008 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konečně mám chvilku na popsání mého porodu. Musím říct: užasného porodu.. Klidně bych rodila pořád. Kdybych měla každé těhotenství a porod jako byl tenhle, byla bych pořád těhotná :grinning:

Porod jsem si nepřipouštěla. Vůbec mi nedocházelo, že budu rodit :slight_smile:
Bylo to tak, že TED jsem těhotná a PAK bude miminko, ale nic mezi. Žádný porod, žádný strach z bolesti nebo něco takového.. Že budu muset rodit mi došlo až když jsem seděla ve sprše na baloně a uvolnovala se horkou vodou.. Ale od začátku :slight_smile:
V pátek 25.4. jsem byla na kontrole, dle monitoru žádný příznaky porodu, i když jsem byla 8 dní po termínu. Pan doktor mi napsal vyvolávání na 1.5., což by bylo 15 dní po termínu!! Kdysi mi jedna sestřička řekla, že placenta po termínu porodu „odumírá“, že je nejlepší porodit co nejblíž termínu.. Tak jsem z toho měla strach, aby se něco malé nestalo.. Na moje námitky, že je to 15 dní po termínu mi doktor suše oznámil, že jestli chci rodit dřív, musím jít jinam. Tu porodnici, kterou jsem si vybrala k porodu totiž na 5 dní zavřeli z důvodu malování. No věřili by jste tomu?? V době největšího baby boomu zavřou porodnici..!
Ten den jsem odcházela z porodnice tak naštvaná a nervozni zároven, že jakmile jsem dojela domů, začali mi nějaké „bolesti“ v podbříšku.. Bolesti je přehnaná věc, prostě mi nebylo dobře.. Toho dne, 25.4. od 14.hodiny jsem měla pravidelné kontrakce po 5-ti minutách. Po večerní koupeli v horké vodě, myslela jsem si že bych to mohla posunout na častější kontrakce, se nic nezměnilo. Nechtělo se mi jet do porodnice tak brzo, tak jsem ještě prohekala noc doma, s tím že jsem budila každých 5 minut, vyhekala kontrakci a hned usla :grinning:
Ráno jsem vstala v půl 8, čilá a vyspaná. Kontrakce se zkrátili na 3 minutové intervaly. Tak jsem rozhodla: Jedeme do teda porodnice.
Ještě jsem příteli uvařila na snídali míchaná vajíčka a párky, nevěděla jsem jak dlouho budu rodit – tak aby neměl hlad :grinning: mezi kontrakcemi jsem krájela cibulku, zábavné :grinning:
On se nasnídal, pak ještě odvezl na naši stavbu fošny a já se mezitím svíjela v kontrakcích doma :slight_smile:
Ale i když píšu svíjela, bylo to v pořádku, vůbec jsem do porodnice nespěchala, pořád se mi to zdálo brzo, že to ještě nejsou takové ty bolesti, jak se všude píše :grinning:
Do porodnice jsme dojeli v 10 hodin. Šla jsem hned na řadu, proto se ted omlouvám těm šesti těhulkám, které jsem předběhla na monitor. Hned ve dveřích se mě sestřička zeptala, jestli tady jsme autem. Když jsem odpověděla že ano, tak mi řekla že mě prohlídnou a obvolají porodnici, kam mě pošlou. Mají plno. Takže jsem mohla jet bud do Ivančic nebo do Boskovic. Při kontrole ovšem zjistili, že už jsem otevřená na 5 prstů, takže následovala cesta na porodní sál. Chvilku jsme na něho čekali na chodbě, zrovna se tam rodilo, ostatní čekající v čekárně na mě smutně koukali, ale mě FAKT BYLO DOBŘE :slight_smile:
V 11:05 – už po vypsání veškerých papírů jsem byla na pokoji. V 11:10 mi porodní asistentka píchla vodu. No a do půl hodiny to teprve začalo.. Tak jsem se „odplazila“ do sprchy na balon pod horkou vodu. Tam jsem byla hodinu a něco, když už jsem byla celá popálená a šla si lehnout na postel. Porodní asistentka na mě koukla, zjistila že jsem už otevřená na 9 prstů, že už bych měla začít cítit tlaky. Jen odešla, tlaky přišli a my začali rodit. Přítel se chtěl postavit za mě a držet mě za ruku, ale porodní asistentka ho dostala: „A kdo to má odrodit?? Nejsou lidi, postavte se k levé noze, kterou si takhle chytnete a jdeme rodit!“ Takže přítel at chtěl nebo nechtěl na náš porod dostal post porodního asistenta. :grinning: Měl krásný přehled co se tam děje a malou viděl jako první..
Musím říct, že ty tlaky byl zápřah, ale tak krásný!! Na první zatlačení nic, na druhé jsem viděla hlavičku a pupeční šnůru, na třetí byla venku naše Anitka. Ve 13:20. Podle přítelových hodinek bylo 13:15. To byla takovááááá úleva, jak vylezla ven. Jakmile vylezla, první co bylo jsem řekla: „Rychle fot!!“ :slight_smile: Malou mi dali na prsa a my oba brečeli jako želvy! Oba dva jsme brečeli dobrých 10 minut, já jsem pak brečela při každé nové věci. Když jsem si ji přiložila k prsu, když nám donesli kartičku s její váhou a mírou.. Štěstím.

I když si ted užívám to nejkrásnější co může v životě být, malou miluju jako jsem ani nečekala že to jde, hned bych si to zopokovala!!

Všem přeju aby měli takový úžasný porod jako já..!
13. čer 2008 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bajunko - paráda, brečím tu a už chci takyyyyyyyyyyyy :grinning:
13. čer 2008 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
marfusko, no mám husí kůži ty jo, náááádhera a superovej porod, páni takový bych přála všem :slight_smile: Anitka je kočka, ať vám pěkně roste :wink:
13. čer 2008 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda marfuska01, závidím.
prvorodička bez epidupalu a takhle spokojená s porodem, to jsem ještě neslyšela..!! :slight_smile:
14. čer 2008 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
i když říkám to stejné, že bych rodila klidně každý rok, tak jen kvůli tomu krásnýmu potom, bolest je to děsná, ale není nekonečná!
14. čer 2008 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
VŠEM DĚKUJI ZA MILÁ SLŮVKA I ZA PŘÍPADNÉ VZKAZY, moc si toho vážím ! :slight_smile:
Chtěla bych Vám všem popřát hodně zdravíčka a štěstíčka. To je opravdu to nejdůlěžitější. Strach má každá maminka, i já ho měla.. ale vše lze zvládnout, když víte, že za tím vším je to nejkrásnější v životě - Vaše miminko!
Já jezdila na předporodní kurzy alternativního porodu 20 km daleko, hopsala jsem si na míči, věšela se na žebřiny, rozvalovala se na vaku a nakonec to dopadlo úplně jinak a byla to taková rychlost, že je pak člověk všemu oddaný, vděčný za každou pomoc a milé slovo, čekajíc na ten zázrak, kdy uvidí malý růžový uzlíček .. Adrenalin stoupá a člověk si čímdál tím víc představuje, jak vlastně bude vypadat, jaký bude.. jak to bude probíhat, že nakonec na všechny ty bolesti a strasti s tím spojené, zapomene!
A tak Vám chci Všem říct, nebojte se něčeho, co je vlastně největší životní výhrou! Konec za to opravdu stojí..
A věřte, že je to zaručený.. mohla bych po té "hrůze" vyprávět.. :slight_smile:
HODNĚ ZDRAVÍ.. To je v životě to nejcenější a nejdůležitější ! :wink:
14. čer 2008 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je krása. Já už chci mít také tu naši malou prdelku v náručí :slight_smile:
14. čer 2008 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky,
tak se k Vám zkusím přidat do diskuze... Už víc než měsíc pročítám vaše příspěvky o porodu, za chvíli mě to totiž taky čeká. A tak na mě nějak dolehlo, že je fajn mít se s kým podělit. Připadá mi fajn, jak se vzájemně povzbuzujete a radíte si. Tak snad i já zanedlouho přihodím svůj - doufám - pozitivní zážitek z porodu. Chystám se do Podolí, snad bude místo, mám tam i svého dr., tak to snad nebude problém :sweat_smile: No, nebudu se moc rozepisovat, zatím není o čem :wink: Držím pěsti všem čekatelkám a gratuluji všem maminkám!!!
14. čer 2008 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
já porod nic moc, ale když vidím toho šmudlíčka v postýlce, stál za to
14. čer 2008 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych taky mohla rodit každý rok,ale nesměli by mně šít :grinning: :grinning: :grinning: Jestli teda bude platit to že druhý porod je rychlejší,měla bych si do nemocnice pospíšit...porodila jsem za 2,5 hodiny po začátku kontrakcí

Krásný porody,holky :slight_smile: :sweat_smile: :grinning:
14. čer 2008 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já 12,5 hod normál, pak císař, nejdřív chěli s epidurálem, to už ale nebyl čas, pak celková anestezie, říkám, porod hnus, ale malej je skvělej a jdu rodit klidně zítra znova
14. čer 2008 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak jsem si řekla, že taky přidám svou kapku do mlýna. Můj porod byl srašně rychlý a strašně krásný a přidávám se k nadšení marfušky, kdyby bylo vždycky mé těhotenství a porod takhle krásný, byla bych těhotná pořád :grinning:

Musím to vzít od začátku. Mé těhotenství bylo rizikové a byla jsem na PN kvůli hrozícímu předčasnému porodu (brzo jsem se otevírala). Dne 6.3.08 jsem šla do poradny, kde mě můj gynDr. doporučil "rychle se spakujte a jděte si lehnout do nemocnice, jste otevřená". To jsem končila 32tt :frowning2: Takže jsem si šla poležet do Čáslavské nemocnice, kde jsem chtěla rodit. Napíchali mi do zadečku 4 injekce pro dozrání plíciček miminka a pak do mě rvali gynipral (lék na podporu miminka s vedlejším účinkem bušení srdce, třesavka) a isoptin (tlumí bušení srdce a třesavku), no a taky oblíbené magnésko, aby nepracovala děloha. Nesměla jsem vstávat, maximálně na WC a sem tam si dát vlažnou sprchu. V Čáslavi rodí od ukončeného 35tt, což pro mě znamenalo 28.3. (pátek) propuštění domů. Ani vám nedokážu říct jak jsem se těšila a plánovala si, co ještě všechno zařídím a připravím za těch 14 dní co budu doma - jsem si naivně myslela, že budu rodit tak v tom 38tt, když se mimi tak hezky drží.

Asi už tušíte co se stalo. Ze čtvrtka na pátek po jedné hodině v noci se probudím na čůrání.. a jak se tak převalím, že vstanu z postele, tak najednou mokro - měla jsem vložku, byla celá nacucaná a trochu i mokrý kalhotky. Tak běžím za sestrou, jestli to náhodou není plodovka - samo že byla! Nebylo jí moc, tak sestřička řekla ať si vemu novou vložku a jdu si ještě lehnout (mezitím, začala burcovat a konzultovat to s PA). V 1:13 jsem měla první kontrakci, takže jsem si na sestru zapípala, a to už přišla i s PA, že jdeme na monitor. Během toho zburcovaly i primáře, který měl službu. Ten se pak podíval na ten monitor, prošáhnul mě... byla jsem otevřená na 7 prstů a plodovka už nikde - takže RODÍME!!! Vzhledem k tomu, že jsem teprve ten den končila 35tt, tak asi primář uvažoval, jestli mě tam vůbec odrodí, ale nic jiného už nezbývalo, páč jinak bych stejně porodila někde v sanitce při převozu. Jen mi řekl, že mám doufat, aby mělo miminko aspoň 2,5 kila. No, nic jiného jsem si nikdy tak nepřála (jinak by mi museli miminko převážet do Kolína nebo Havlíčkova Brodu). Tak jsem si zaběhla na pokoj pro ručník, toaleťák, mobil - volám MM, že rodíme, ale ještě ať je v klidu. Pak mě vzali na porodní sál, zase na monitor, píchli kanilu s antibiotikama a ptaly se mě na ty nesmysly - jako RČ MM, atd.... fakt paráda, kontrakce tak po 5 min. Píšu MM zprávu, ať už jede. Tak koukám, jak ty antibiotika pomalu kapaj, kontrakce po 3 min... Volám na PA, že porodim, než to dokape... tak pustila ventilek a zbytek protek natotata. Klistýr jsme nestihli, akorát mě oholila. Už jsem měla tlaky na prdel, tak jsem prodejchávala jak pes. Přijel MM, prej jestli ho chci na sále - v tu chvíli jsem byla už rozhozená na koze a (musel by projít kolem nohou) a bolesti jak kráva. Tak jsme se přes sestřičku chvíli domlouvali a nakonec jsem to rozsekla ať teda počká na chodbě. Přišel připravenej primář a šlo se na věc. První kontrakci jsem blbě tlačila, protože jsem brzy vydechla vzduch. Při další už se prodírala hlavička, primář mi udělal nástřih. Pak jsem nemohla popadnout dech tak jsem dostala kyslík... a na třetí kontrakci už vyklouzlo celé tělíčko. Bylo 2:35 ráno. Primář povídá "je to holčička" - já věděla co čekáme a to slovo "HOLČIČKA" jsem s takovou blaženou úlevou vydechla s ním. Hned se rozkřičela a když mi jí dali na břicho, tak se uklidnila - to bylo opravdu to nejúžasnější. Byla tak teploučká a heboučká, hladila jsem jí prstama po vláskách a ťapkala jí po tělíčku a říkala jsem jenom "neboj, to bude dobrý, to bude dobrý". Pak si holčičku vzali a očistili, já porodila placentu, to už šlo jak nic (snad jsem ani netlačila). Pak mě umyli, zašili (primář říkal, že bych porodila i bez nástřihu, ale u nedonošených dětí se dělá jako opatření, aby se jim procházelo snadněji a aby si neublížily - taky byla krásně čisťoučká), dali mi pytel s pískem na břicho, přikryli a přišel MM, který už viděl naši Soničku očištěnou, jak jí odváželi na novorozenecké. Seděl tam se mnou bez mála 2 hodiny. Pak nám přišli říct, že měří 47 cm a váží 2550 g, že se má k světu a následující 4 hodiny budou rozhodující. To pro nás byly nádherné, úžasné zprávy. Přinesli mi jí na přisátí, ale to se nám nepovedlo, tak jsem jí dala první maminkovskou pusinku a zase jí odnesli. Ještě celý den se vyhřívala v inkubátoru.

Po prvotním boji na začátku se během prvních dvou dní naučila hezky přisát (spadla se na 2380g) a baští o stošest. Z porodnice nás propouštěli s váhou 2540g, v šestinedělí už měla 3860g a naposlední kontrole 11.6. 4810g. Dělá nám samou radost, je krásná a zdravoučká a miluju jí tak jak jenom maminka může milovat svoje děťátko.
16. čer 2008 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
tímto jsem taky chtěla poděkovat mému gynDr. panu Novodvorskému, který mě včas odeslal do nemocnice a myslím, že tím miminko zachránil
a taky chci poděkovat všemu personálu v Čáslavské nemocnici na gynekologii i na porodnici, všichni jsou naprosto skvělí, pan doktor Hozák, pan primář Klumpar a moje PA paní Kuklíková a všechny sestřičky do jedné
díky těmto skvělým lidem budu ráda vzpomínat dokonce i na ten měsíční pobyt v nemocnici
16. čer 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ikulenko:krásnej porod :slight_smile: Přeju hodně štěstí.Jen nechápu proč vadilo že b y MM prošel kolem tvých roztažených nohou..však už je zná,ne? :sweat_smile:
16. čer 2008 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pardon..samozřejmě TM :grinning: :grinning: :grinning:
16. čer 2008 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
leni - nevim, v tý chvíli prostě vadilo - taková jako bezmocná,
no a vím, že on se na sál taky moc nehrnul, kdyby jó chtěl, tak bych mu nebránila, ale on to nechal na mě a já byla nakonec radši, že tam nebyl a přišel až pak po všem na ty 2 hoďky
16. čer 2008 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
leni - sem chtěla ještě samozřejmě poděkovat za přáníčko
tobě s Vandičkou taky hodně štěstí a zdravíčko
16. čer 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to jo :wink:
16. čer 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
koukám do albíka, máš taky krásnou holčičku a jak se jí líbí v kyblíku :grinning: :grinning:
16. čer 2008 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moc :grinning: Už se těším na plavání..taky jsem měla rychlej porod,voda praskla o půlnoci a ve 4:44 byla na světě..ale kontrakce jen 2,5 hodiny,pohoda :slight_smile:
16. čer 2008 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj, přečetla jsem si v albíku, tak to jsi měla taky krásný, viď? takhle bych to přála všem holkám :slight_smile:
já už jdu hajat, ať se trochu vyspím, než mě to moje zvířátko zase vzbudí na papání
dobrou
16. čer 2008 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Už je to sice nějaká doba, ale taky přispěju zážitek z mého porodu.

V pátek jsem šla do poradny a doktorka mě prohlídla, říkala že už se to připravuje, ale na porod to ještě není. Sem se tak těšila že už konečně řekne, maminko tak honem do porodnice.

Ten den (38tt) jsem ale začala špinit a myslela jsem, že je to z prohlídky tak jsem to nechala tak a neřešila jsem to. Ale přetrvávalo to i druhý den a byla to čistá krev, tak jsem raději zavolala do porodnice a zdravotní sestra řekla ať raději dojedu. Tak jsme vyrazili :slight_smile:

Po příjezdu mě vyšetřili a řekli , že jsem na 3 prsty otevřená a že si mě tu raději nechají bo bych mohla porodit cestou domu :sweat_smile: - porodku jsem měla 50Km tak jsem raději zůstala. Ten den (sobota) mi dělali dokola ozvy a ptali se co to špinění. Na ozvech nějaké kopce byly ale nic moc, stále jsem krvácela a tak to šlo i v neděli. V pondělí mě prohlídl primář a řekl, že mi prasknou vodu tak v deset. Zeptala jsem se jestli můžu zavolat MM, aby stihnul dojet a doktor, že na to je čas, že to tak rychle nepůjde, že stačí zavolat až mi prasknou tu vodu, ale já mu na to řekla , že to bude už pozdě pač jsem první porod měla 1h a 55min. a on na to - no tak to mu hned zavolejte a ať raději je připravenej na parkovišti před porodkou :sweat_smile: Hned jak mě pustili na pokoj pro věci jsem volala MM.

Ještě před prasknutím vody mě dali na monitor a mezi tím dojel MM.

Pak jsi mě zavolala sestra že mi zavede Yel, šli jsme na sál a ve mě už propukla nervóza pač už jsem věděla co mě čeká :stuck_out_tongue_closed_eyes: Po vyprázdnění jsem šla do sesterny za MM. Ležela jsem připravená na rozjezd porodu :stuck_out_tongue_closed_eyes: a já jsem řekla, že potřebuji ještě na WC a doktorka prej - a není to už porod? :grinning: a já že né :sweat_smile: a sestra prej to by tak nešlo bez bolesti :sweat_smile: to jako mě by to nevadilo :grinning: . Ale porod mi posunuli na jednu hodinu pač jsem měla nějakého bacila, kterej by mohl poškodit mimi jak by šlo porodníma cestama ven. Dali mi kapačku na 20 min. a dálší půl hodinu jsem musel čekat na účinek.

Bylo 12:45 a konečně jsme šli na to :stuck_out_tongue_closed_eyes: praskuní vody mě docela bolelo :stuck_out_tongue_closed_eyes: a už jsem si říkala co ty bolesti :stuck_out_tongue_closed_eyes: a v tom jsem cítila teplo vody a hned mi naskočila myšlenka -TAK A UŽ SE TOMU NEVIHNU :cry: Šli jsme na chodbu a čekali na sestru, až nás pustí na sál. Už jsem cítila malé bolesti (MENSTUAČNÍ) měla jsem šílenej strach, že už to brzo začne. MM mě uklidňoval, že to zvládnu, ale já jsem měla strach čím dál vetší :frowning2:


Na sále jsem se trochu uklidnila a řekla jsem si, že to zvládnu i na podruhé. Sestra mě dala na monitor, bylo 13:00. Už jsem cítila bolesti, co bolest to silnější, byly hned po minutách :stuck_out_tongue_closed_eyes: . V 13:15 jsem už sestru prosila ať mě odpojíí :sweat_smile: bo to už nevydržím. Po odpojení jsem si lehla na postel a bolesti byly už šílený, jako by se ve mě něco trhalo, čekala jsem že budu mít zas křížové, ale teď jsem cítila víc břišní a křžové jen trochu. Pak se při bolesti přidala i bolest do stehen a celých nohou, jsem myslela že to nedám, šlo to hrozně rychle i ta bolest šíleně nabýrala na síle. Ve 13:30 mi sestra řekla, že jsem na 8 prstů. Řekla, že stačí vydržet ještě tři bolesti a už můžeme jít tlačit. Byla jsem tak šťastná, že už to bude. Poslední bolesti mi přišly nekonečný. Drapla jsem MM za hlavu a mačkala jsem ho tak, že jsem mu tu hlavu málem servala :grinning: Ve 13:45 jsem cítila tlaky do konečníku a tak se šlo na to :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Tlačila jsem 25min :stuck_out_tongue_closed_eyes: ty tlaky byly šílený jsem myslela, že mi spodek snad exploduje. Mezi kontrakcemi mě doktor lechtal po břichu, aby mi vyvolal dálší stahy. Pořád se mi nedařilo prďolku vytlačit tak mi doktor píchnul něco na to, aby mi vyvolal sílnější bolesti aby šel malej už konečně ven. Jsem myslala, že mu jednu šupnu pač jsem měla ty bolesti už tak silné, že snad silnejší už nedám :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale na druhé zatlačení po zavedení té silné bolesti byl malej na světě :dizzy_face:

Byla to taková šílená úleva, byla jsem jak v tranzu, slyšela jsem a vníma;la vše jakoby z dálky. V tom jsem ucítíla teplo na bříšku, jsem koukla dolů na mé bříško kde ležel malej křičejíci uzlíček :dizzy_face: byl bleďounkej a schoulenej do klubíčka :dizzy_face: MM přestrihl pupeční šňůru a odešli Davídka koupa atd. Byla jsem tak šťastná a poslouchala jak Davídek se hlásí na svět :dizzy_face:

Začali mě zašívat, můžu říct že mě to nebolelo jak šití u dcery. Zakryli mě peřinou až po krk a pak došel MM s Davídkem, hned mi ho dali k prsu a krásně se přisál. Byli jsme šťastní a MM plakal dojetím.

Takže shrnutí: Porod trval 1hod. a 15min. Davídek měl 3000g a 48cm a narodil se ve 14:10

Je strašně hodňoučkej :dizzy_face: teď už ma 6000g a 63cm. rostre jak z vody.

Omlouvám se za román při tak krátkém porodu :confused: :sweat_smile:
18. čer 2008 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
gratuluji všem k porodům a hlanvě jste všechny neskutečné šikulky, že jste to zvládly. Vždy vás tu čtu a říkám si, že tohle je nad mé síly a nemůžu nikdy porodit, protože jsem hrozná posera a bolestýnek. Jenže dny ubývají a miminko jsem měla mít dávno u sebe, jenže to by se mu muselo chtít! Stále je zarytý v bříšku a hezky si tam hoví! Tak snad to také zvládnu a budeme mít u sebe také ten krásný uzlíček...
18. čer 2008 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,

ja sa tiez podelim o svoj zazitok z porodu, sice som zazila uz dva, ale popisem ten druhy. :slight_smile: V mojom termine isiel moj gynekolog na dovolenku, tak som chodila na kontroly k jednej lekarke do nemocnice, kde som mala rodit. Chodila som tam dva tyzdne ako na klavir, sice som neprenasala, ale brusko mi tvrdlo kazdodenne. Nakoniec som isla na kontrolu a rano som zistila, ze trochu spinim. Ale aj tak som uz bola pesimista a vravela som si, ze nakoniec s takym bruchom zostanem uz navzdy (mala som ho teda riadne :slight_smile:. Prisli sme do nemocnice, nakoniec ma vysetril iny doktor a ja uz som bola na tri centimetre otvorena. Pre istotu mi dal ale vyvolavacku a ked som isla vytahom na poschodie, kde boli porodne saly uz som citila bolesti, boli sice este slabe, ale uz to zacinalo. Tak som si myslela, ale ze ma to este moze prejst, lebo pri prvej dcere ma to takto prechadzalo tri dni, aj s vyvolavackou. Po vyvolavacke som mala asi pol hodinu lezat, potom mi praskli vodu, to bolo asi pol deviatej rano. Stacila som ist len na WC a raz sa osprchovat a maly sa narodil 9:10. Takze rychlovka. Maly vazil 3630 g a mal 52 cm. Taky maly skrceny nas cvalik. :slight_smile:
18. čer 2008 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek