Kdy přejde špatný pocit z porodu?

Ja musim rict toto slysim ze vsech stran a hodne take holky rikaj, ze v souvislosti s porodem maji pocit selhani. Ja osobne toto nemam. Me muj porod prisel nekomplikovany, ale otazka je jestli byl. Vubec jsem se v prubehu nebala ani o sebe ani o dite, byla jsem asi paralyzovana bolesti nebo nejak dobre zafungovali hormony, kdo vi. Dalsiho porodu se nebojim. Beru to tak, ze jsem zdrava, dite tez a nic jineho neresim. Ale ja neresila ani nejakou pripravu k porodu, nic jsem necetla, nebylo to pro me neco, na co bych se mela pripravovat a zvladnout dobre, prirozene. Jinak pokud jsi byla v prubehu porodu ohrozena na zivote ty i dite, tak je vcelku pochopitelne, ze se dalsiho porodu bojis. Myslim, ze tam pak ani nejde o to, ze jde o porod, ale proste o tu situaci, kdy se tobe o tvemu diteti muze neco stat. Coz je vlastne kazdy porod a kazde tehotenstvi. Myslim, ze kdyz se clovek smiri, ze to je holt realita a i prez to do toho chce jit, tak je vsechno potom snazsi.

@zelnahlava Řeš to odborně, protože jedna věc je zapomenout časem a odvážit se otěhotnět, druhá věc je ale opětovné rozpomínání během dalšího případného těhotenství a vliv na druhý porod... Taková traumata se nezapomínají. Je potřeba to znovu prožít a zbavit se toho strachu.

Zase abych to uvedla na pravou míru... To s tou chutí se zabít je nadsázka, zas tak zle to asi není.. Ale je pravda, že zatím jsem na tom tak, že bych kvůli tomu fakt další dítko nechtěla. Nebýt toho tak jo.. Ale jsou to teprve 3 měsíce, tak nevím, možná je fakt brzy?

@zelnahlava Je to brzy, po císaři se budeš srovnávat minimálně těch 9 měsíců, co trvá těhotenství, ale jak píšu, ono to s dalším těhotenstvím a blížícím se porodem tak jako tak vyleze na povrch, takže to řeš odborně.

@zelnahlava a kdy jsi rodila? ja jeste po roce mela vzpominky velmi zive, minutu po minute z toho dne.. pri dvou letech to bylo lepsi a ted jsem tehotna zas. no,jako desi me to, ale uz to docela vybledlo..

@zelnahlava Ano první porod byl šílený. A další tři už fajn.

Měla jsem také akutního císaře a to o 2 měsíce dřív a z příjmu mě hnali skoro poklusem na sál. Odlucovala se placenta, takže bylo dítě i já ohroženo na životě. Samozřejmě celková narkoza. Malému je rok a půl a dosud mám pocit, že jsem žádný porod neměla, prostě mi dítě "dali". Hodně jsem o tom přemýšlela a nějak mi pomohly jeho první narozeniny. Vzpomínky byly ještě živější, ale dokázala jsem si je zpracovat, "povídala" jsem si o tom s malým a tím jsem to uzavřela. Ne, že by se mi vzpomínky nevracely, ale je to mnohem lepší. Dej si čas, tři měsíce je brzy.

@zelnahlava rozhodně je brzy 😉

@zelnahlava Tak pro mě byl záhul i ta péče o malé miminko. O dítěti uvažujeme nějak reálněji teď, to je tak rok a půl "poté".

Měla jsem sice prizozeny, ale skončil komplikacemi a čištěním a málem jsem vykrvacela, takže taky nic moc. Navíc hodně poranění a sili mě snad singrovkou. Ale druhý den jsem věděla, že stejně do druhého půjdu i za cenu toho že se to bude opakovat. Druhý porod byl půl na půl. Nejdřív fakt hrozný, pak porod samotný trval 13 minut a nakonec opět čištění a na třetího prcka mám zákaz.
Pokud to pro tebe bylo takové trauma, vyhledej terapeuta. To ti pomůže. Držím palce a hodně sil

@zelnahlava. Taky mi 3 mesice prijdou hrozne malo, zvlaste kdyz si to mela s komplikacemi. 3 mesice po porodu, jsem rozhodne nechtela uz nikdy rodit, i presto, ze porod byl podle me kratky, pohodovy, s minimem poraneni a mela jsem z nej vseobecne dobry pocit. Myslim, ze do stavu, "jo za mimino to stoji znova" jsem se dostala tak po 9 mesicich. Za pul roku me ceka druhy porod, netesim se, ale paniku z toho taky nemam.

@zelnahlava ahoj. Precti siuj.clanek. porod taky parada. A trvalo me to asi rok. Nicmene druhe dote jse ja nikdy nejak nechtela. Az vlastne ted co mam noveho partnera druheho prcka si prejeme. A vuhec nepremyslim nad tim ze to byla silenost. Kdybych se soucasnym partnerem byla uz po tom rocwnod 1. Porodu troufam si tvrdit ze by to bylo stejbe jako ted.

@zelnahlava trvalo to cca 10 měsíců, pak jsem čekala starší dceru (lehčí porod jsem nezažila), mám za sebou pátý porod - miminku jsou 3 měsíce, porod šel přirozeně, ale málem jsem po něm vykrvácela, nikdy už nechci nic podobného zažít plus špatná reakce na anestezii ... z mojí zkušenosti, tohle většinou přejde, ale chce to hodně času ... já si po prvním říkala další už mít nikdy nebudu, mám jich teď 5, ale to páté je poslední, to riziko už by nestálo za to

@zelnahlava tak ja za sebe nemuzu mluvit o traumatu, ale ten úžasný pocit z porodu jsem fakt nemela, rekla jsem ze uz nikdy více... cas pomohl, za 2 roky a 5 měsíců byla druhá dcerka a opět jsem rekla ze uz nikdy, teď má 2 pryc a ja si pomalu říkám ze bych to možná ještě potřetí dala😉

@zelnahlava u mě 12 let 😂 ale mohlo za to ze jsem měla velmi rizikové těhu, a hlavně na hovno chlapa a nahovno partnery i po něm a žádný nestal za to mu přivést dítě na svět. Až teď manžel ... který si mě vzal i přez to že jsem mu řekla že dítě už nechci 🥰

@zelnahlava a u mě 12 let 😂 ale mohlo za to ze jsem měla velmi rizikové těhu, a císaře o měsíc dřív ...a taky hlavně na hovno chlapa a nahovno partnery i po něm a žádný nestal za to mu přivést dítě na svět. Až teď manžel ... který si mě vzal i přez to že jsem mu řekla že dítě už nechci 🥰

To je strašně moc brzy 😉 určitě bych to řešila s odborníkem pokud chceš, jinak já mám za sebou 2 krásné a rychlé porody a klidně bych šla i do třetího prcka 😊 ovšem moje ségra když rodila svoji první dceru tak ji u porodu zdupali co šlo, rodila normálně šitá byla až bůhví kam, dítě jí hned odnesli...tak ta měla takový blok z porodu, že minimálně 6let o dalším miminku nechtěla ani slyšet, nakonec má mezi dětmi rozdíl 8let 🙂

Nepresel. Prvni porod tragedie, 26 hodin utrpeni zakoncenyho cisarem, u druhyho jsem si o cisare rekla rovnou. Naplanovala sem si to podle sebe...🤷🏻‍♀️

@zelnahlava Podle mě by hlavně mohlo pomoct si o tom něco načíst a pochopit, co a proč se zvrtlo, a proč se to řešilo v postupných krocích tak a tak. Pochopit přesně, co se dělo v tobě a proč, co dělali zdravotníci a proč, jaká je pravděpodobnost že se to stane znovu a jak by se případně to či ono dalo ovlivnit nebo řešit jinak. Mně vždycky pomůže se v něčem, co mě převálcovalo, zorientovat a prostě to do detailu pochopit.

Jinak je dobře pochopit, že porod v porodnici se automaticky nerovná epidural, oxitocin, nástřih a akutní císař po desítkách hodin trápení, a naopak, že klidný tichý porod s dulou se může zvrtnout úplně stejně škaredě. Stačí nedorotovaná hlavička, úzké porodní cesty, špatná poloha...

@cizinkaa a dali ti druhyho cs bez reci?

@cizinkaa A to ti dali vybrat?

To je tezke, po prvnim porodu jsem manzelovi rekla, ze uz druhe mit nebudeme vydrzelo minto 2 roky, pak to spatne zapadlo a silnejsi byla ta touha mit zas doma ten maly uzasny uzlicek, no ted mam druhe rocni ditko (planovane), ale nemela jsem tak silne negativni pocity (a bylo by dobre je zpracovat, aby nebyly prenaseny dal na dalsi porod, ci dalsi generace rodiny) moje duvody byly spise fyziologicke nasledky rychleho porodu ponekud vetsiho ditete a neschopnost mit nejakou dobu sex bez bolesti a tedy bez radosti

@zelnahlava @nazka ne. Bylo to na dohode s mym gynekologem - porodnikem. 🙂

Já jsem po prvním porodu tvrdila, že budeme mít jedináčka. Porod nebyl komplikovaný, ani extrémně dlouhý, ale prostě mě to nějak semlelo a trvalo mi skoro půl roku, než jsem se dala do kupy fyzicky i psychicky. A když jsem konečně byla v pohodě a začala uvažovat, že by druhé dítě snad někdy mohlo být, zjistila jsem, že jsem těhotná. Porodu jsem se bála, hrozně jsem si přála, aby nastala nějaká situace, kvůli které bych musela na císaře. Kdyby se tak třeba miminko neotočilo hlavičkou dolů! A ono se mi to splnilo! Prcek si seděl na zadku a nic s ním nehlo. A mně najednou přeskočilo a rozhodla jsem se, že chci rodit normálně. A i když to rozhodně krásným zážitkem nazvat nemůžu, byl ten porod mnohem lepší než ten první a jsem ráda, že jsem do toho šla, že jsem ten svůj strach překonala a toho druhého mrňouse máme 🙂

Ja jsem teda mela planovaneho cisare, takze samotny porod v pohode, zotavovani fakt neprijemne, ale dalo se to. Za me nejhorsi byl pobyt v porodnici kde jsme byli kvuli zloutence, cs a nakonec i zlatymu stafylokokovi 14 dnu. Kojeni tam neslo, sestry des, ja zoufala a vystavena prvorodicka. Zazila jsem tam i poplach a moje doktorka ke kterw jsem behem tehu chodila malem.zabila..Dlouho jsem to v sobe mela. Ale pak ten pocit kdyz jsme prisli domu a mohla jsem ai to kocirovat sama - k nezaplaceni. Ted cekame druhe a vim, ze zase bude cs. Takze se toho trosku bojim ale zase vim ze uz jsem pripravena a ze si tentokrat budu delat veci po svem. Drzim palce 😉