• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Podpora při porodu aneb co mi pomohlo. Doporučuji!

2. listopadu 2014 
Vzpomínala jsem na svůj porod a chtěla jsem inspirovat těhulky :slight_smile:

Nejvíc mi pomohl manžel - bez něho bych se jim na to vykašlala a tahejte si ze mě to dítě, jak chcete..
- obrovská psychická podpora a povzbuzení
- otíral mi čelo žínkou, bylo mi strašný horko a teplou sprchu jsem vůbec nesnesla (nechápu, jak někdo může rodit ve vodě :wink:
- počítal mi výdechy během kontrakcí, takže jsem věděla, že ještě třeba za pět výdechů kontrakce skončí a já si chviličku odpočinu
- mačkal mi ruku, abych se soustředila na jinou část těla (což tedy moc nešlo, ale pomáhalo mě to)

Velmi sympatická PA (Podolí) mi pomohla v tom:
- že mi vysvětlila, že při kontrakci musím uvolnit spodek (když viděla skroucené palce u nohou bolestí), jakmile jsem se uvolnila, začala jsem se dobře otevírat a šlo to rychle
- neustále mě chválila a respektovala moje požadavky

A co nejvíc pomohlo Vám při porodu porodu miminka?
16. bře 2009 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
- vědomí, že bolest je tvůrčí počin a že už brzy budu držet v náruči svoje děti
- manžel...už jen tím, že tam byl
- vědomé dýchání
:dizzy_face: :dizzy_face:
16. bře 2009 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
- i me pomohlo, ze jsem si rikala, ze bolesti jsou kamosky :grinning: s kazdou kontrakci se blizila chvile, kdy uz budu mit honzika u sebe
- soustredeni se na prodychavani kontrakci, tim jsem vlastne nemela cas si tu bolest "uzit" :stuck_out_tongue_closed_eyes:
- studena zinka, tocila se mi hlava, mela jsem nizky tlak
- a samozrejme manzel, podle monitoru poznal, ze se blizi kontrakce, chytl me za ruku a ani necekl, kdyz jsem mu zaryvala nehty do kuze :slight_smile:
- co mi nepomohlo byl dr. ktery me rodil - kazdou pulhodinu mi rikal, at si VYSKOCIM
16. bře 2009 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj

- mě nejvíc pomáhal manžel, sice se mnou byl jen chvilku (málem to nestihl), ale byla jsem ráda že se mnou byl při samotném porodu a hlavně ty dvě hodiny bezprostředně po porodu-
- skvělý lékařský tým, včetně perfektní PA
- porod mi pomohl parádně rozjet klystýr, sice bolesti po něm byl větší, ale přežila jsem :dizzy_face:
- fajn bylo taky pohopsat si na míči ve sprše
- dýchání - netušila jsem jak je důležité správné dýchání

víc jsem toho nestihla, porod jsem měla do 8 hodin za sebou, takhle rychle bych to přála každé. :dizzy_face: Doufám ,že tohle téma bude užitečné. A kdyby náhodou, ráda se podělím o zkušenosti :dizzy_face: .
16. bře 2009 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
.....jeeeje, pardon za zmatky

..at si vyskocim na kozu, prohledl me a pak usoudil, ze jeste nic, at si zase SESKOCIM, ze prijde za pul hodky, to moc na nalade neprida :angry:
16. bře 2009 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě třeba pomáhalo při kontra počítat si v hlavě cca od 40 dolů..sice to později nemělo anihlavuanipatu, ale soustředila jsem se spíš na ty počty než na ty bolesti :grinning: A samozřejmě manžel je ta největší podpora...jinak mě dělala ta teplá voda moc dobře, ale bohužel mi nebyla moc sprcha dopřána kvůli blbým ozvám...
Miso, já si teda to skákání na kozu moc nedovedu představit!!! Měla jsem štěstí, že u nás je porodní křeslo a postel v jednom, takže jsem vlastně skoro celou první dobu porodní strávila v jedné místnosti a na jedné posteli...
16. bře 2009 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak samozřejmě manžel, bez něho bych to asi nepřežila.Hlavně první porod byl takový hodně nervózní, prvorodička bez zkušeností co ji čeká a PA, která nemá čas celou dobu u vás sedět. Kdybych tam měla být sama tak se asi picnu. Manžel byl hodně velkou psychickou oporou. No a pak mě pomáhala sprcha! Sice někdo říká, že mu je po sprše víc zle, ale chce to vyzkoušet. Já jak jsem si na břicho a záda pustila horkou vodu, tak jsem hned cítila takovou úlevu :slight_smile: No a pak sedět při tom na balonu a mezi kontrakcema hezky kroužit pánví. Prý to pomáhá uvolnit spodek a sestoupit miminku do porodních cest. U prvního jsem kroužila pánví ve stoje opřená o vanu, při druhém na balónu ve sprše a mimčo bylo opravdu rychle sestouplé a připravené vykouknout :grinning:
17. bře 2009 v 06:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahojky tak me nejvice pomohlo,ze jsem sebou mela svyho chlapa,ktery to prozival se mnou jinak na bolesti nic,jelikoz jsem nebyla pripravena a nevedela jak spravne dychat.byl to prvni porod a ja si rikala,ze to nemuze tak bolet...no a opak byl pravdou ja rikam ze kdo to nezazil ,tak nemuze vedet jake to je presne jako ja kdyz jsem si myslela ze to neboli...jinak k druhemu porodu budu mit opet manzela tak ten mi bude podporou urcite jinak jak zmirnit bolest na to jsem jeste neprisla...me prislo ze to boli furt a porad vic at sem delala cokoliv....
17. bře 2009 v 07:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak u prvního jsem manžela u porodu neměla a dost mi pomohla super PA v porodnici u Apolináře. Byla fakt moc hodná a milá a měla se mnou svatou trpělivost. Měla jsem křížové bolesti, lezla jsem po čtyřech a brečela. Byla to fakt síla. Pak mi ale milá PA napustila vířivou vanu a ta mi fakt ulevila a taky se díky teplé vodě porod rozběhl, takže za chvilku byl Jiřík venku.

U druhého porodu byl se mnou manžel a byl mi opravdu největší oporou. Trpělivě držel, když jsem mu zarývala nehty do zad a taky pořád dost vtipkoval, tak jsem se mezi kontrakcemi i zasmála a tím se mi hodně ulevilo. Taky přístup PA byl super. Nechala nás s manželem o samotě a kdyby něco, tak jen zvonit. Což bylo super, byl to takový skoro soukromý porod :grinning:. A taky mi pomáhala sprcha. Seděla jsem ve sprše na balonu a manžel mě sprchoval horkou vodou.

jeudi: ono na porodní bolesti každému zabírá něco jiného. Někomu stačí při kontrakcích být v předklonu, někomu je nejlíp v leže, někomu je dobře ve vaně, někomu ve sprše. To se nenaučíš. Já zažila dva porody, oba byli jiné. První porod - křížové bolesti, které tlumila teplá voda ve vaně, po porodu jsem byla šitá zvenku i ze vnitř, protože jsem asi špatně tlačila, asi kvůli epidurálu, který jsem si nechala píchnout, už ale zbytečně, protože půl hodiny po napíchnutí jsem rodila (asi mi epidurál pomohl porod rozjet, jinak se malému moc nechtělo). Druhý porod - normální bolesti do břicha, nejlíp je tlumil předklon (vždycky jsem se zavěsila na manžela a prodýchávala v předklonu), po porodu jsem měla jeden steh, protože jsem tlačila líp (a to malá byla větší než syn - Jiřík 4030g, Anžeka 4190g). U druhého jsem si epidurál nenechala píchnout a až budu rodit třetí tak taky bez epidurálu.
17. bře 2009 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
- myslet víc na miminko než na sebe.
Bolí to opravdu hodně, takže kolikrát ani nevíte, co se kolem vás děje. Ale miminko musí ven a také to nemá vůbec jednoduché. Domluvit se s ním, že se jde na to a že to zvládnete. Těšit se na miminko.
- manžel - že jsem nebyla sama v cizím prostředí s cizími lidmi a neměla jsem pocit špitálu
- soukromí a klid na sále s vlastní koupelnou a wc, žádné porodní boxy, PA nás tam nechala samotné, přišla jen občas, žádné neustálé vyšetřování apod. (žádné porodní boxy apod.), nenutili mě monitory vleže (jen na konci po píchnutí vody to monitorovat chtěli a musela jsem na kozu)
- chůze; neměla jsem křížové bolesti a vadilo mi všechno - sprcha, balón atd. - ve sprše mě to rozbolelo ještě víc. Musela jsem být pořád v pohybu, nevydržela jsem na místě, jen jsem chodila, chodila, chodila a při kontrakci se zapřela o manžela. Tohle je ale individuální, každému pomáhá a vadí něco jiného.
- nebát se, být v pohodě a brát to tak, jak to jde (ono to stejně jinak nejde :grinning: )

co bych chtěla jinak:
- vlastní dulu nebo PA - aby mi všechno vysvětlily (na přidělený personál nemůžu spoléhat, může být dobrý i naopak..) a komunikovaly za mě s personálem, kdybych s něčím nesouhlasila - prostě někoho, kdo tomu porodu víc rozumí a bude se snažit zajistit dobrou pohodu, bude mě v nejasných chvílích uklidňovat (třeba tím, že mi něco vysvětlí), podporovat a povzbuzovat.
- aby personál porodnice byl víc komunikativní - nikdo mi nic neradil, nevysvětloval a skoro o ničem neinformoval (na tom bych příště trvala a jasně to dala najevo)
- aby personál porodnice nebyl protivný, otrávený, nepříjemný a neměl hnusné poznámky
- aby u porodu vládla klidná "rodinná" atmosféra (to myslím dobrému porodu pomůže hodně)
- chodila bych na kvalitní kurz o průběhu porodu, kde bych zjistila polohy a proč se co dělá a co to způsobuje a jaké to má nevýhody (píchání vody, oxytocin atd.) a na kterém bych zjistila svá práva a jak se mám bránit kdyby něco (nedají vám dítě po porodu do ruky a k prsu, nenechají vás na sále, abyste ho vyndali z postýlky; nepřinesou vám dítě po 2 slíbených hodinách na pokoj nebo co dělat v případě, kdy chcete, aby ho neodnášeli ani na 5 minut) rodiče jsou vyčerpaní, zmatení, neinformovaní..
- nějakou dobu před porodem se posilnit - dobře spát a odpočívat (to jsem dělala) a zásobit se kvalitní stravou, vitamíny, minerály a tak (po porodu jsem konečně opuchla - před porodem jsem nic nateklého neměla :grinning:, zbělala, rychle se unavila, bolely mě svaly na rukou i nohou při nějaké činnosti, chybělo mi železo)

K bolestem - žádné úlevové polohy jsem neznala, porodní polohy jsem neměla nacvičené, co se má uvolňovat jsem nevěděla, jak dýchat taky ne, ale na prodýchávání jsem přišla sama, prý jsem to dělala dobře (dle PA a Dr.). Čekala jsem, že mi PA tohle všechno poradí, ale nikdo mi celou první a druhou dobu porodní neřekl nic a nedávali mi ani informace o průběhu porodu. To mi velmi chybělo. Takže příště si sama zajdu na nějaký kvalitní kurz, kde mě toto všechno naučí a dobře mi to vysvětlí.
17. bře 2009 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
no a tu bolest jedině brát s nadhledem a být jako by "nad ní". Taky ale záleží, jak silně jí vnímáte, jak to celkově jde. To je také individuální. I pohodový porod bolí.
17. bře 2009 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
yanna.o:
Kvalitní kurz co to je a jak se to zjistí? U nás nic takového není, je zde jeden kurz a nic moc. Sama nevím jaké jsou polohy, jak se má dýchat a co mám všechno dělat. Můžete to někdo poradit nebo mne odeslat na nějaký odkaz na webu. Už to taky máme za pár.
17. bře 2009 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj. taky by me zajimalo to dychani.. Do kurzu pro maminky chodim. Hodinu cvicime hodinu mame prednasku-ale zadne dychani v tematech nemame tak kde se to mam naucit? :frowning2: poradi nam v porodnici??
17. bře 2009 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
momin: dýchání je důležité pro lepší zvládnutí kontrakcí. Když jde kontrakce pomůže ti klidné, spíše dlouhé dýchání, dlouhý,klidný, hluboký výdech.Některé maminky mají totiž tendenci při bolestech buď dýchat strašně rychle a nebo zadržovat dech a to není dobré. Takže trénovat hludoký nádech a dlouhý, klidný výdech. No a pak ještě psí dýchání. Když máš nutkání na tlačení, ale ještě tlačit nesmíš, tak dýchat jako pes, nebo spíš možná vydechovat jako když jede mašinka.Na kurzech by ti také měli vysvětlit dýchání při tlačení - zhluboka nadechnout, zadržet dech, zavřít oči,bradu na hruď a tlačit co nejvíce do břicha (jako na velkou, musíš cítit tlak v břiše, ne v hlavě jako když chceš vytlačit oči :wink:) a když cítíš, že už nevydržíš s dechem, tak rychle nadechnout a zase zadržet a tlačit. Ideálně by ti měl poradit personál v porodnici, u tlačení ti poradí určitě :wink: Pokud vás s dýcháním neseznámí na kurzu, tak se ozvy a popros zda by vám k tomu něco na cvičení neřekli, u nás to maminky učí právě na cvičení.
17. bře 2009 v 17:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
yanno- ono je to s tou vlastní asistentkou nebo dulou těžké, protože mám v porodnici říkali, že si jí tam sice můžeš přivést, ale nesmí zasahovat do průbehu porodu. A že partnerem pro ně je ta rodička, čili dělají jak říká ona, ne dula, ne manžel a pod. Taky jsem uvažovala o vlastní asistentce, protože se bojím, na koho tam natrefím a nebudu ho znát dopředu. Ale po tomhle nevím, jestli to má smysl. :unamused: Co myslíte?
17. bře 2009 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dřív se prý dýchání na kurzech učilo, ale teď už se od toho upustilo, protože žena by se při porodu měla koncentrovat na porod a ne na to, jak dýchat, prý to nacvičené dýchání akorát stresovalo a porodu nepomáhalo. Prý jen v případech, kdy je třeba vidět, že žena skutečně dýchá nějak nesmyslně, třeba kvůli tomu, že je ve stresu z dané situace a mohlo by to způsobit odkysličení organismu, měla by PA začít dýchat s ní a pomoc jí dostat se do normálu. Toť slova jedné PA :slight_smile: Mě osobně přijde, že každý dýchat umí a když si jde člověk třeba zacvičit, tak ho to taky nikdo neučí a přesto při zátěži dýchá jinak než normálně.
17. bře 2009 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kocicinka: Záleží na tom, kde chceš v Praze rodit, vžycky se dá něco vymyslet a jsou více a méně vstřícné porodnice. Jinak máš pravdu, že obecně doprovod, dula nebo porodní asistentka, které nepatří pod porodnici, porod vést nemohou, ale jsou určité varianty.
17. bře 2009 v 18:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konja: diky moc za radu... Mam docela strach doktor rikal ze to vypada ze to prijde kazdym dnem tak z toho mam docela hruzu... Ale zvladlo to tolik lidi prede mnou tak proc ne ja ze... :wink:
17. bře 2009 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
ulidrak, to ano, brala jsem to z pražského pohledu :confounded: vevětších městech to chce projet internet a zjistit si info o přednášejících. V menších nakoupit nebo půjčit literaturu o porodu i přirozeném porodu pro širší rozhled a pak to konzultovat na nějakém kurzu a udělat si vlastní názor.

momin, psí dýchání mi šlo samo. představ si psa s vyplazeným jazykem, jak rychle a povrchně dýchá. Ještě to chce ale nacvičit to, když tlačíš a dojde ti dech, tak se jen donadechnout, abys nemusela přestávat a začínat od znova.. Neboj, porod zvládneš jako milióny jiných. Není špatný vědět pár věcí navíc, ale zvládneš to tak jako tak.

kocicinko, já vím, že komunikují se mnou, ale když prostě nekomunikují, nic neřeknou a pořádně nevysvětlí, tak je lepší, když je tam někdo, kdo mi vysvětlí, proč mi třeba chtějí píchnout vodu, zkrátka kdo tomu rozumí a bude se mi věnovat, protože mně se personál nevěnoval, jen kontrolovali, jak na tom jsem z jejich pohledu. A pak taky když se dostaneš do stavu, že ani nevíš, kolik je na sále lidí a že ti zvedli kozu do sedu, tak v tuhle chvíli je dobrý, aby někdo srozumitelně tlumočil tvé názory. Třeba i přes manžela, protože ty toho jaksi nebudeš schopna. Ať už jde o projevení souhlasu, nesouhlasu, otázky, informace, vysvětlení něčeho.. Oni nechtějí, aby jim do toho někdo kecal, ale záleží na směně. Když chytneš dobrou PA a doktora, tak budeš mít o to lepší porod, ale když ne (můj případ), tak se dula nebo vlastní PA hodí, pokud to tedy nezajistí sám manžel :sweat_smile: A ten by musel být teda hodně proškolen.. :grinning:
17. bře 2009 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ještě k těm předporodním kurzům, pokud není žádný kvalitní v místě bydliště, třeba v Praze se organizují víkendové kurzy např. www.aperio.cz nebo jsem slyšela hodně chváli na tohle http://www.psl.cz/index.php?menu=2&submenu=4&kurz_prohlizeni=4 (je to sice docela drahý, ale zase je to taková předporoní dovolená, která krásně naladí :wink: )
17. bře 2009 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě nejvíc pomohlo vědomí,že budu mít u porodu dr.,ke kterému jsem chodila do ordinace.Alespoň jsem se tolik nebála. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
17. bře 2009 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ty jo, to co uvádí xsipm psl - prázdninová škola lipnice - jsem si v těhu našla a moc jsem tam chtěla jet, ale tatík nám to stornoval (frajer no, už byl u dvou porodů, sobeček) příště tam jedem, ať se třeba zblázní, jestli tedy udělají slibovanou verzi Budeme čtyři

kurz (jakýkoli) vřele doporučuji, já nebyla a fakt toho lituju, nevěděla jsem jak dýchat - na to jsem ale brzy přišla, nevěděla jsem jak tlačit, no porod blbej (z mý vlastní hlouposti, že jsem si říkala, že to prostě nějak přežiju a nepřipravila jsem se na to - přežila jsem, ale zážitek mám teda nepěkný)

hodně mi pomohla teplá vana, škoda, že je to napadlo až po dvaceti hodinách kontrakcí, kdy už jsem opravdu padala únavou na držku
17. bře 2009 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
1. tatínek u porodu
2. známá porodní asistentka
3. intimní až domácké prostředí
4. možnost řídit si svůj porod podle svého
5. vědomí, že přichází na svět další vzácná bytůstka :slight_smile:
17. bře 2009 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
mirjanko, přesně tak :slight_smile:
17. bře 2009 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
momin: neboj, zvládněš to. xsipm04 má sice pravdu, že každý umí přeci dýchat a že není nutné se to na kurzu učit, ale aspoň se nad tím zamyslet a trošku si to zkusit pro svoji představu je podle mě důležité. Hodně věcí třeba mě přijde logické a jasné a pak čučím jak tele, že ale dalším padesáti lidem to jasné není . :confused: Třeba tlačení - mě je jasné, že když chci vytlačit dítě, tak tlačím dolů, jako když jsem na velké, protože ho chci přeci dolejškem vytlačit. Jasné a jednoduché! Ale kolik maminek po porodu říká jaké mělo při tlačení problémy, protože tlačili špatně, tlačily do hlavy! Pro mě nepředstavitelné, ale je to tak! A stejně tak je to i s dýcháním. Někomu to přijde jasné jak facka, ale spoustě dalších lidí to jasné není a tak by se o tom měli aspoň na kurzu zmínit, nebo si o tom přečíst a zkusit si to. Asi nemá cenu to trénovat každý den hodinu, ale aspoň si to před tím porodem zkusit.vědět o co jde. Ale nejdůležitější u porodu je klid! Nepanikařit, protože vše krásně zvládneš
:slight_smile: Přesně jak píšeš - zvládly to jiné, zvládnu to taky :slight_smile:
18. bře 2009 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
manžel - sprchoval mě buď záda nebo břicho, podle bolestí, otevíral okno, dával pít, pomáhal mě zvedat, když jsem jim "tancovala na posteli", bez něho bych to nezvládla (ze začátku při malých bolestech mě četl Asimova :wink: - vůbec jsem to nevnímala, ale bylo to fajn...
rodili jsme vyvolávaně, takže jsem šla rodit s úsměvem a slovy "vyletí jak namydlený blesk" :grinning: ( a taky jo, v 10 jsme začali a v 16 hod byla venku)
vědomí, že bolest je pouze fyzická, nezůstane navždy, psychická bolest je mnohem horší, tato bolest "k něčemu je"
úžasná porodní asisentka (Brno - Obilňák)
18. bře 2009 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rozhodně povzbuzování primářem a celým týmem. Rovněž tlaky porodních asistentek na mé břicho. :wink: Nějaká aromaterapie, hudba nebo masáže mi byly v tu chvíli úplně šumák.
18. bře 2009 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak souhlasím s Mirjankou a Konjou a ještě bych doplnila, že mi hodně pomohlo cvičení s balonkem Epi-no. Jednak mě spolu s masáží hráze ušetřilo nástřihu a následného šití, jednak si přitom krásně člověk vyzkouší nanečisto to tlačení a já si tak už dopředu našla i polohu, ve které se mi tlačilo nejlíp. Nejdřív jsem si myslela, že tlačit umí každý, ale pak mi víc lidí říkalo, že vůbec nevědli, jak na to. Zatímco každý, kdo cvičil s Epi-nem říkal, že to byla pohoda.
18. bře 2009 v 10:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, ještě kdo by nevěděl, co je epi-no, tak diskuze tady na koníkovi je
http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=42639&vGroupOffset=0&vOffset=0
jinak vypadá to takhle
http://www.branakdetem.cz/_2597.htm
18. bře 2009 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Samozř. nejvíc manžel a pak při kontrakcích syčení šššššššššššššššššššššššššššššš, úplně jsem cítila jak se dítě tlačí dolů (poradila PA), sice bolest jak když pářou za živa, ale to už je pak člověku šumák..., a bez "skákání" PA po mém břiše by se malá ani ven snad normálně nedostala... .

A sprchování teplou vodou také trochu uleví, vydržela bych tam celou dobu porodní, ale to bych byla rozmáčená :sweat_smile:
18. bře 2009 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dagino, ty jsi mi uplne pripomnela muj porod s tim sycenim, uplne jsem se otrepala bolesti :slight_smile: Rodila jsem take v Usti, to syceni pomahalo pri kontrakcich. Mela jsem skveleho doktora Parmu i perfektni PA, vnesli tam klid a pohodu. Tedy ne, ze to clovek moc vnima, ale je to urcite lepsi nez nejakeho nervozniho doktora s pitomymi poznamkami.
18. bře 2009 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek