Porod
bambosa
27. lis 2008

Porod je krásný zážitek, a to vždy. Můj pohled

Dobrý večer holky🙂

už dlouho jsem si říkala, že napíšu, k čemu jsem dospěla skoro půl roku po svém porodu. Když tak procházím různé diskuze, pořád se něco řeší. A většinou to nejsou příjemné věci. Jako ta, co už rodila mám na srdci následující. V současné době je bohužel velice rozšířený přístup k porodu ten, že to se nějak přetrpí. Ano, přivádění miminka do tohoto světa není bezbolestné. Ale tady nejde o bolest, ale o celkový přístup k porodu.Nechci to nikomu vyčítat, sama jsem to tak chvíli také měla, ale všechny myslíte jen na sebe. Pro dítě je porod daleko horší než pro vás. Ono si to miminko neumí odůvodnit proč jej nějaká síla po devíti měsících klidu táhne ven, proč je zkroucené a všechno na něj tlačí...proč vykoukne někam kde je zbytečně zima a světlo... Porod je krásný zážitek at už je jakýkoliv a je to jedna z nejvíce smysluplných věcí, které se vám poštěstí udělat. Když mi o půl jedné v noci začaly první kontrakce, nejprve jsem nevěděla jestli je to už ono. Chodila jsem po bytě, zkusila všechno možné a nic nepomohlo. Připadala jsem si jako když mě za břicho svírá železná pěst. A pak jsem toho nechala. Můžete to znít jakkoli divně, ale nechat se tou porodní prací-bolestí plně unášet- bylo v určitém smyslu opojné. Je to něco, proti čemu nemůžete nic udělat. co si vás zcela vezme a pohltí. s každým stahem jsem si říkala, že se otevírám pro svoji holčičku a společmě s vědomím, že přijde další a další stah, silnější a silnější...když jsem si začala pobrukovat, bylo jasné, že už bychom měli jet do porodnice. po příjmu mi doktorka řekla, že jsem na deset at rychle zavolají mého muže, že zachvilku bude malá venku. a mně v té chvíli bylo skoro líto, že to zachvíli skončí. malá se narodila dvacet minut po příjezdu do porodnice. celý pobyt jsem si to neustále přehrávala v hlavě a vracela se k tomu...dotěd na mě funguje jako velice uklidnující, když si detailně vzpomínám na porod. To, že rodíte znamená, že dáváte život! jste schopné se otevřít natolik ,aby miminko vyšlo ven a pak se zase vrátit do původního stavu. když se pak díváte na to mimi, které ještě před pár hodinami lechtalo vaše žebra, věřte mi, to je nepopsatelný zážitek. porod vás jako ženy změní. nedokážu popsta jak přesně, ale změní vás zcela jistě. a budmě za to rády...protože v dnešním světě se už dá téměř cokoli nahradit, ale porodem zakoušíme jako ženy zkušenost nenahraditelnosti. nebojte se toho a jděte do porodu s odvahou. dá se zvládnout, i bez epidurálů, ta úleva, která příjde po prožité bolesti je daleko smysluplnější než úleva od bolesti. držím vám všem palce a užijte si svůj porod. je to ten nejkrásnější dárek, který můžete dát samy sobě🙂
S pozdravem Eva
slunicko552
28. lis 2008
Tak já jsem nerodila moc dlouho,ale zato ve strachu.Syn měl problémy s ozvy a musela jsem celou dobu 6hod.ležet na zádech na monitoru,s maskou kyslíku.Poloha na boku mu vadila.To je pro leckteré holky dost problém.Ze začátku jsem z toho byla taky nesvá.Představovala jsem si,že budu ve sprše a na balonu atd.Ale pak jsem si řekla,že budu poslouchat jen své tělo.A porod byl hezký.Vnímala jsem jen to co chtěl prcek a já sama.Dokonce když mi asistentka řekla ať tlačím,tak jsem řekla,že ne,že ještě nechcu.A tlačila jsem až jsem to opravdu cítila.Malý je v pořádku a na porod vzpomínám hezky. 🙂
rezetka
28. lis 2008
To je pěkná myšlenka, já s ní souhlasím, ale pochybuju, že to tak cítí ženy, které rodily třeba dva dny, i když po čase určitě taky ano 😉.
hlavinka
28. lis 2008
Zdravim holky!

Urcite nikdo nepocita s tim, ze porod bude uplne bez bolesti, ale opravdu zalezi na psychice. Kdyz si kazdy den budu rikat, ze se bojim, ze to bude bolet, tak je jasny, ze to bude o to horsi.
Jsem pred porodem, taky mi neni jasne, jak se chuderka mimco prodere ven, ale myslim pozitivne. Rikam si, ze to bude v pohode. Tim si clovek hodne usetri. Kdybych se cele tehotenstvi jen strachovala, tak si pokazim kazdy den. Takhle, i kdyby porod v pohode nebyl, tak jsem aspon prozila 9 mesicu v klidu a bez nervu.
Ale uznavam, ze je to tezky, zvlaste, kdyz v tehu s nama lomcuji hormony (tedy s nekteryma).

A taky uznavam, ze netusim, zda je nektera, ktera rodila treba nekolik dni, ktera byla v pohode a je s tim smirena a vzpomina s laskou. Kamoska rodila pres 14 hodin, pak stejne musela na cisare. Druhe decko muselo jit cisarem taky a jen tak tak ji zachranili zivot. A pres to vse chce jeste treti dite. Takze urcite porod nebrala nejak spatne, kdyz by rada jeste treti.....Ale tezko rict, za ni mluvit nemuzu.

Tak vsem nastavajicim maminkam drzim palecky, aby mely hodne sily a myslely pozitivne. Drzte se! 😉
kacka.va
28. lis 2008
já rodila taky skoro dva dny, trauma z toho nemám, dalo se to přežít, hlavně že pak bylo mimčo na světe. Ale s tím názvem tématu na úplně nesouhlasím, znám třeba maminu, která při porodu málem vykrvácela a pak se 12 let rozmýšlela, jestli vůbec chce mít druhé dítě, protože to pro ni bylo dost šílené.
hlavinka
28. lis 2008
Kacka: tak to se neni cemu divit, to by asi kazdy premyslel, zda do toho jit.
janab78
28. lis 2008
Tak nevím. Pro mě byl porod spíše trauma, bolest, která mě schvátila a rozhodně jsem si ho neužila. Když se narodila moje dcera, jediné, co bylo v mé mysli bylo-mám to za sebou.Žádné dojetí, nic. Prázdno, vyčerpání.
Porodu jsem se dopředu nebála, byla jsem pozitivní, myslela jsem si, že budu po porodu brečet dojetím, ale nic se takového se nestalo. Porod může být krásným zážitkem, ale určitě ne pro každého.
rezetka
28. lis 2008
Jinak se přiznám, že před porodem jsem taky rozhodně neuvažovala o přirozeném porodu, taky jsem měla strach a chtěla jsem epík, ale po tom úžasném zážitku /taky nebyl z nejjednoduších, ale mě přišel krásný/, kdy jsem vlastními silami dostala ven syna už nechci rodit nikdy jinak /pokud to půjde zdravotně/. Fakt je to úžasný pocit a zážitek a je dobré se na něj těšit, jak už tu zaznělo, je to o psychice a taky ve velké většině o lidech co jsou tu té krásy s váma!!!!
paolin
28. lis 2008
souhlasim s Kackou. moc dobre si nedovedu predstavit nadseni maminky, ktera rodi predcasne, rizikove nebo ktere mimco..
tak trochu mi to prijde jako zazita fraze. neco jako svatba-to je ten nejromantictejsi, nejkrasnejsi den v zivote. opravdu? a kdyz se nevyvede dle predstav, tak si cely zivot ponesu trauma, ze ja ten den takovy uzasny nemela? taky jsem necitila dojeti po porodu. ulevu. od bolesti, od strachu. byla jsem rada, ze jsou kluci v poradku. porod byl neuveritelny zazitek. ale treti fakt zazit nepotrebuju 😉
hlavinka
28. lis 2008
Je pravda, ze se neda zobecnovat. Kazdy clovek je jiny, kazdy citi jinak.
Myslim, ze ulevu pak citi kazdy, at uz od bolesti nebo od toho, ze mimco je na svete a vse dopadlo dobre.
Pozitivni na porodu je to, ze konci necim hezkym, tzn. miminkem, na nez jsme se tesili. A to nam dava silu to ustat a pripadne do toho jit znovu.
paolin
28. lis 2008
jak rikala nase PA. porod je jedina bolest, ktera ma nejaky smysl 😉
kristi
28. lis 2008
ja na to vzpominam jen a jen v dobrem a neuveritelne me stve, ze to nemam cele natocene na kamere.
rezetka
28. lis 2008
No a taky další věc...ně každý se na to miminko těší, že :-|
slunicko552
28. lis 2008
Rezetka to máš pravdu.Mám známou,která mimčo nechtěla.Otěhotněla přes antik.a celé těhotenství mluvila jenom o tom,že nechce rodit atd.Rodila dlouho a další dítě nechce.Ale naštěstí dceru miluje a teď by ji nedala 😉
slunicko552
28. lis 2008
A každý porod opravdu není krásný.Švagrová rodila hooodně dlouho.Synovec byl moc velký,měl úplně stlačenou hlavičku než prošel ven.Měla po celém těle i v očích rozpraskané žilky.Tlačila 4 hod.a potom musela ještě na operaci,protože měla přirostlou placentu. 😞
sisstin
28. lis 2008
já jsem se na mimčo netěšila..porodu jsem se bála šíleně...vlastně jsem kvůli tomu nikdy dítě nechtěla...nakonec to přežít šlo..ale rozhodně jsem žádnou euforii neměla =-) syna taky miluju...spíš čím je starší, tím víc..ale další dítě rozhodně nechci 😉
rezetka
28. lis 2008
Netěšila?A tos ho tedy neplánovala?
sisstin
28. lis 2008
rezetka: neplánovala 😉 nikdy jsem děti nechtěla..a kdyby se nám nestala tato "nehoda"..tak ž ádný nemám...dneska jsem za to ráda, že jedno dítě mám...miluju ho...ale rozhodně porod nepřirovnávám ke krásnému zážitku..a víc dětí neplánuju 😉
sisstin
28. lis 2008
rezetka: ale první tři měsíce to bylo peklo..poporodní deprese jak vyšitá..neskutečná únava..bezmoc..ale pak se to srovnalo..čím je starší, tím je to opravdu lepší...jaké dělá pokroky, jak už mě vnímá..je to moc hezký...ale rozhodně nejsem ten typ, který po porodu září štěstím 😉
rezetka
28. lis 2008
Hm, tady jde vidět, že ženy co děti nechtějí, neví o čem mluví, protože pak když ho mají, tak nechápou, jak ho mohly nechtít, ale to je jiná diskuze...
A taky je jasný, že když si myslím, že dítě nechci, nebudu se těšit na porod, tím pádem porod ani pěkným zážitkem být nemůže...akce vyvolává reakci, že jo...
Třeba bude druhý porod těžký, dlouhý a hrozný, ale stejně si myslím, že pořád budu cítit porod jako krásný zážítek a pak si třeba i pořídím další...protože ať je to jak chce, žena je silná víc než tuší a na to horší se vždycky rychle zapomene, pokud je to převáženo štěstím a taky ta pýcha a hrdost na sebe sama, že jsem to dokázala a dokázala třeba bez cizí pomoci, popř. bez léku, ale to je jedno, že jsem to VŮBEC sama dokázala, je přece taky perfektní...
sisstin
28. lis 2008
rezetka: ale u mě naopak byl realný porod 100xlepší než představovaný 😉 ..a jako kdybych další děti chtěla..tak mě porod neodradil 😉
rezetka
28. lis 2008
No, ukamenujte mě, ale poporodní deprese je taky o psychice, že...a to si jaksi dělá ženská sama...ale raděj nesoudím, nemám s tím zkušenost...
rezetka
28. lis 2008
Sis, chápu 😉.
sisstin
28. lis 2008
rezetka:jj...je to hlavně o psychice 😉 ale já si ten porod představovala tak hrůzně a strašně, že fakt realita oproti tomu byla brnkačka 😉 jde spíš o to, že když se na dítě netěšíš..tak tě po porodu nezavalí ta vlna lásky..spíš jen úleva, žes to přežila..a pak ten vztah musíš budovat... 😉 nemáš ho hned 😉 teda asi jak u koho..u mě to tak bylo 😉
rezetka
28. lis 2008
Napsalas to přesně...ale upřímně-nechápu, jak se na to krásný v bříšku /když už tam jednou je/ dá netěšit... =-)
aja123
28. lis 2008
Tak já můžu teda zodpovědně říct, že po půl roce od porodu, při vzpomínce na něho mi ještě běhá hrůzou mráz po zádech. Je krásné mít krátký, přirozený porod bez komplikací, je to přání každé nastávající maminy, ale realita je trošku jiná. Já myslím, že takových mamin je opravdu hodně, co neměli zrovna učebnicový porod 😞
sisstin
28. lis 2008
rezetka: když nemáš žádné mateřské pudy, nejistou budoucnost, těžké zaměstnaní atd. 😉 taky záleží, jestli to někdo prožívá s tebou...můj přítel bydlí daleko..vídáme se jednou za 14dní na 1,5dne..celé těhu jsem byla na všechna vyšetření sama..na porod též 😉 ale neříkám, že nejsou i opravdu svobodné matky..a ty se můžou těšit..to fakt záleží na konkrétním člověku a povaze..ne každá máme ty mateřské geny 😉
hupcza
28. lis 2008
paolin: jj to říká i moje máma (dula 🙂)
sisstin
28. lis 2008
ale rozhodně mě teda nenapadlo nenávidět dítě za to, že jsem těhotná a pak rodim..jak psala hupcza..to přijde drsný i mně |-| :-N
rezetka
28. lis 2008
Já nevím, mě to připadá jako banalita takové věci, myslím zaměstnání a tak. Ten partner je důležitej, ale když teda není nebo je jen občas, tak existují maminky tedy budoucí babičky, kamarádky atd. Ale zas jasně, pokud prostě dítě nechci vidím všecko černě...
aja123
28. lis 2008
rezetka, tak poporodní deprese, jsou opravdu o psychice a o hormonech, které se ti po porodu nedostávají, ale je nesmysl to, že si myslíš, že si za to ženská může sama. Radši si o tom trochu víc přečti, než tady plácneš něco takového. =-)

Začni psát odpověď...

Odešli