• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod je krásný zážitek, a to vždy. Můj pohled

4. prosince 2008 
Sylvar,to tě upřímně obdivuji,mít takový zápřah a ještě chodit do práce.Já jsem měla přes 11let svou vlastní živnost,po porodu jsem tov rámci možností "řídila z domova,ale pak jsem se rozhodla,že to s mateřskou prostě skloubit nejde a firmu jsem přepsala.I tak pořád s malou nic nestíhám :grinning:
Novako,tuhle otázku si kladu dodnes a budu si jí klást asi do smrti.."výhoda" byla,že jsem ani náhodou netušila jak dlouho to bude trvat..někdo říkal šestinedělí,někdo tři měsíce,půl roku..nevědomost a naděje,že už to musí přeci brzy skončit mě popostrkovala k přežití :stuck_out_tongue_closed_eyes: Raději už nevzpomínat,byl to horor :pensive:
28. lis 2008 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ronie : napsala si to presne, taky to na me pusobi : podivejte se, jak jsem krasne rodila, protoze to vnimam spravne a vy ostatni jste mimo, proto vas to boli....

ja treba do Jaky byl porod taky napsala svuj porod, s tim ze se holky, co to maji pred sebou nemusi bat, ze to nemusi byt nutne tak strasne....ale rozhodne bych nesoudila holky, co je to opravdu bolelo a co opravdu trpely.....ze jsou sobecke nebo tak :angry:
28. lis 2008 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
obviňme geny :grinning: :grinning: :grinning:
28. lis 2008 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: sylvar,jj ty za všechno můžou a nezapřou se. :grinning:
28. lis 2008 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bambosa...moooc děkuji,na tenhle odkaz mě odkázala kamarádka,páč věděla,že se bojím.I když první porod byl pro mě tím nejkrásnějším zážitkem,přesto byl ve mě strach,teĎ jsem spíš dojatá a mám slzu na krajíčku.Asi jediný čeho se bojím je,aby nepřišly komplikace.na ostatní příspěvky zatím nereaguju,páč jsem je nečetla.
Tak mooooc děkuji za pozitivní přístup a i to,že je třeba se těšim na prďouska a ne na boleníčko.
28. lis 2008 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
já senechci autorky zastávat - nakonec mi je celkem ukradená, že jo :slight_smile:

ale podle mého jí jde o to, že člověk se má nastavit do pohody, že bolest bude, bez ní to asi moc nepůjde ...
jen o pozitivno

porodm mě čeká ...a chci si to prožít v pohodě a přirozeně ...ale zároveň si soukám do hlavy, že když to nedám (budu muset na císaře apod. kůli ohrožení mě a nebo mrňuse) není to žádné selhání ...jen nepříjemný fakt
28. lis 2008 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
novako: nabídnuji na mimibazaru :grinning:
28. lis 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petru, přesně tak :wink:
28. lis 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hupcza,do aukce-vyvolávací cena-zadarmo je drahá :confounded: :grinning: K nákupu pak můžeš přibalit tu moji,ta si taky nevidí do...úst :rolling_eyes:
28. lis 2008 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
nasesara + novako: hele nezaložíme jinou diskusi, to tady trošku nepatř :slight_smile: ...i když pochybuju, že by ještě taková nebyla...je to vděčné a věčné téma
28. lis 2008 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kopcik: Takový Dr. v porodnici nemá co dělat!!!
28. lis 2008 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sylvar, maličká je na tom najlepšie ako môže byť v danom stave. Dýcha sama, všetky orgány fungujú, ale samozrejme je stále na JISke, či ako sa to volá, v inkubátore.
28. lis 2008 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
kveta, tak to bude dobré :slight_smile: a v kolikátém tt se narodila, moje malá 36tt
28. lis 2008 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
presne tak holky. rodit predcasne musi byt sileny..a rodit jako Helenka z konika svoje dvojcatka..to musi byt fakt uzasny zazitek! :frowning2:
28. lis 2008 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
paolin, to teda jo :pensive:
28. lis 2008 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Neviem v koľkom týždni bola, lebo otehotneli mesiac po mojom potrate, tak som ich požiadala nech mi nehovoria v koľkom týždni sú, lebo som stále počítala v koľkom týždni by som bola ja, ale termín pôrodu mali začiatok februára/února 2009. :confused:
28. lis 2008 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sylvar, si sa pýtala, či rodili doma. Nie, rodila v nemocnici, lebo vedeli, že je to obrovský problém, že bábo nie je donosené.
28. lis 2008 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to je teda dost brzo...
28. lis 2008 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
kveta: měsíc po potratu??? :fearful: ...no já nevím, ale ono je přeci čtyři týdny styk velmi nedoporučován a dva měsíce doporučuje počkat i ten nejliberálnější doktor ....
28. lis 2008 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hupcza, oni počali mesiac po mojom potrate. Ja som im styk ani umelé oplodnenie kvôli môjmu potratu nezakazovala... :grinning:
28. lis 2008 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
jooooooo tááááááááááák ........asi těhotenská demence :grinning: ...se omlouvám :sweat_smile:
28. lis 2008 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
hupcza :grinning:
kveta,ale to se teda narodila strašně brzo :confused: to je jako v pořádku?to musí být strašně mrňavá :cry:
28. lis 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak koukám, že se emoce rozjely...a jak to tak sleduji, tak příspěvek Bambossy záporně hodnotí zvláště prvorodičky...
Já se hlásím k těm, co rodila a nespala před porodem tři dny - první dva dny slabší kontrakce a krvavý výtok - můj gynekolog - nynější senáror Trpák - se jen smál, že to nic není, prostě že porodím nejspíš až za týden...hm, ale já už se tak strašně těšila na mimi, že i slabé kontrakce mě prostě nenechaly spát...když třetí den zesilovaly, tak mě manžel odvezl do porodnice, tam mi oznámili, že možná porod začíná, ale třeba taky ne...kontrakce zesilovaly...dostala jsem injenkci, abych se alespoň trochu vyspala...ani náhodou jsem neusnula...od silnějších kontrakcí jsem porodila po 24 hodinách - bez epiduralu, oxytocinu - ke konci jsem usínala mezi každým stahem i mezi tlačením...moje myšlenky v té chvíli byly asi takové (ať už to dítě vytáhnou a nechají mě alespoň den prospat, u kontrakcí mě dokonce napadaly myšlenky, proč jsem mimi vůbec chtěla....a to jsem chtěla moc, bylo vymodlené) Takže porod zdlouhavý, bolestivý, kdyby mi v té době někdo nabídl epidurál nebo císaře...nejspíš bych neváhala, protože únava a bolesti byly neskutečné...(teprve po zkušenostech z druhého porodu vím, jak jsem si porod sama díky psychice a přílišného těšení, že už ta chvíle přijde, prodloužila i v porodnici mi říkali, že si porod oddaluji tím, že nespím)... výhodu přirozeného porodu jsem ocenila až po porodu - žádné šití,rychlé hojení, euforie - místo spánku jsem až do večera civěla na mé pomačkané mimi...
Na druhé dítko jsem se těšila, ale na porod vůbec ne...prostě jsem jela do porodnice s pocitem TO Přežít!!!
Díky porodní asistentce, která mi pomohla zlomit psychiku, jsem pochopila, že se bolesti a rychlost porodu dá hodně ovlivnit...proto si myslím, že Bambossa napsala velmi dobrý příspěvek . Moje druhé dítko se v porovnání s prvním narodilo asi za 12 hodin od počátečních bolestí...předchozí noci prospané...nikdo mě ničím nestrašil, až z natočeného videa jsem viděla, že měl vlastně omotanou pupeční šňůru kolem krku...i tak šel porod dobře
A ještě - vyvolávané porody jsou nepřirozené a následně mohou být i komplikované, zrovna tak jako předčasné ( i když jsou v některých případech nutné)
A k poporodní depresi...hormony hrají velkou roli, ale taky zkušenosti, při prvním jsem brečela už v porodnici, protože mi mléko nastoupilo až dýl a malý nepřibýval....podruhé jsem byla bez depresí - taky záleží, jak člověka obklopují lidi z rodiny, když je všechno v pohodě, je možné se depresi vyhnout...
A miminka - první se mi budilo zhruba 3x - 5x za noc, kojení jsem zvládla částečně jen od 4 měsíců - kolem mě maminky se spícími miminy - to docela vynervuje, člověk čeká, kdy přijde konečně klidná noc a ulehá už s pocitem, že se stejně nevyspí...u druhého syna jsem tyto noce zažívala do jeho 2 a půl let, ale já byla v pohodě...spal s námi v posteli, kdykoliv potřeboval nakojit, tak se přisál...ani mi nevadilo, že se v noci budí...naprosto jsem se s jeho rytmem sžila, do práce bych ale chodit nemohla ... člověk ošidí buď dítě nebo práci...na prvním místě u mě byly děti :wink:
28. lis 2008 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sylvar, hej, má menej ako kilo, ale našťastie pľúcka vládzu aj bez prístrojov. Šťastie v nešťastí...
28. lis 2008 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Osobně mi přijde startovací příspěvek jako dost povýšenecký ... :rolling_eyes:

Je krásné mít pohodový, rychlý, spontanní porod ... ale není to věc jen ženy a jejich vrozených dispozic/těšení/netěšení ... jaký bude porod snad ovlivňují i další okolnosti ne?!

Já jsem se na mimi těšila, měla jsem pohodové těhotenství a předpoklady, že budu mít rychlý porod (něco ve stylu odrodím na poli a za hodinu zase hákuju :wink:) Po 14 hodinách přirozeného porodu přišly komplikace a z důvodu hrozící hypoxie plodu akutní císařský řez.
Necítím se o nic méně jako matka, jen kvůli tomu, že jsem byla v celkové anestezii ...
Nemám špatné vzpomínky na porod ... nepamatuju si ho. A šla bych do toho znova ... abych teda věděla co to ten porod vlastně je :grinning:
28. lis 2008 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
mirjanka : asi chapu co tim chces rict, ale to nic nemeni na tom, ze na nektere z nas pusobi babuska povysenecky.
Myslim, ze vetsina z nas vi, ze je psychika hodne dulezita, ale i tak se hodne holkam nepostesti mit krasny pohodovy porod. A to se treba porodu neboji, miminko je chtene atd atd...a i tak se porod nepovede podle jejich predstav.

Ja jsem typ cloveka, co vsechno vidi radeji cerne a muj porod byl lepsi nez v mych predstavach. Nebala jsem se, ale porad jsem radeji pocitala s tim, ze to bude narocny, dlouhy, ze to nemusi jit, tak krasne jako nam to rikali na kurzu apod...ale nebyla jsem ve stresu, jen jsem se tak nejak vnitrne pripravovala na to, ze to muze byt narocne...no a nebylo.


a co se tyce poporodnich depresi, tak ty me taky minuly a to se povazuju za docela dost labilni a nevyrovnanou.
Brecela jsem asi jen trikrat (jednou, kdyz byl malej na kapacce kvuli hypoglykemii - bala jsem se ze za to muzu ja, kdyz me nikdo neposlal na test na cukrovku - nastesti se pak zjistilo, ze jsem ji nemela a ze to mel jen diky sve velikosti), pak jsem brecela den po porodu pri pohledu na nej, brecela jsem z te zamilovanosti (u me se naval lasky dostavil) a potreti jsem brecela prvni den po navratu domu, kdyz malej dve hodiny plakal kvuli brisku a na me dolehl stres, ze ted uz je to jen na me a zadna ze sestricek mi nepomuze atak...

ale jinak jsem byla uplne v pohode. Ale bodet bych nebyla, kdyz Tonik prvni tri mesice prospal a skoro vubec neplakal. Proste jsem zase mela stesti, no :sweat_smile: Vubec si to nezaslouzim :dizzy_face:
28. lis 2008 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
babuska = bambosa :sunglasses:
28. lis 2008 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mne to teprve ceka,ale prispevek od Bambosy mi pripomnel toto video:Kdo umite anglicky,prectete si o co tam jde :wink:
http://www.youtube.com/watch?v=z3WA9iHz5ww&feature=related
28. lis 2008 v 15:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já souhlasím s tím co bambosa píše...porod je třeba brát optimisticky,ta bolest se většinou dá vydržet,přibližuje nás k miminku...ALE:není to tak vždy a první příspěvek byl napsán dost povýšeně..stylem "já jsem rodila krásně,dokázala jsem se vyrovnat s bolestí a kdo to nedokáže,je sobec co myslí jen na sebe". Že měla zakladatelka pěkný porod,hezky se otevírala a porodila rychle,je hezké,ale opravdu to tak každý nemá a nemusí být hned hysterka co si porod zastavuje psychickou. A upřímně....trochu mně zaráží,že někdo kdo sem nechodí,má pár příspěvků a žádné album nebo foto v pasu,založí takové téma,pochlubí se jaká je superrodička a pěkně nás poučí jak máme rodit.
28. lis 2008 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak myslím že bambose se povedlo to o co jí přesně šlo..a to,vyvolat hádku :wink:
28. lis 2008 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek