• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod je krásný zážitek, a to vždy. Můj pohled

4. prosince 2008 
Andara: dobry :slight_smile:

Docela si myslim, ze hodne pomaha proste myslet na neco jinyho (chapu ale, ze to nekdy muze byt hodne tezky). Kdyz jsem mela 3 dny migreny a nemohla si vzit prasek, ackoliv treba divani se na film se nedoporucuje, tak jsem se divala na pekny film a na chvili "zapomnela". Odvest pozornost je urcite dobry. Proto treba jen lezet a nic, to je asi blby (i kdyz treba kolikrat musite, jste na monitoru nebo tak), ale kdyz se muzete prochazet nebo poslouchat hudbu, tak to asi utece lepe.
28. lis 2008 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
marmar: nemám dojem, že by se kdokoli hádal

možná se jen chtěla pochlubit ...a ruku na srdce - kdo z nás není občas trošinku pyšný, když něco zvládne na jedničku
28. lis 2008 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já kdybych měla popsat pocity po porodu, tak to byla hlavně úleva po těch 22 hodinách fakt silných kontrakcí. Nejkrásnější zážitek to teda rozhodně nebyl. Krásný byl pocit, že vidím prvně to stvoření, které ve mně celé těhotenství rostlo, ale porod jako takový mi přijde nic moc.
Jinak teda upřímně deptá, když o epi mluví někdo, kdo odrodil hladce a šup a mimčo venku.
28. lis 2008 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kacka: souhlasim, nemuzeme prece o nekom rikat - Ty jsi spatna matka, ty jsi rodila tak a tak. kazdy je jiny, kazdy ma prah bolesti jinde, nekdy vse nejde, jak by treba melo, vse je proste individualni.

Ale je fakt, ze je dobry taky trochu jiny nahled na porod, tedy aspon se o to pokusit :wink:
28. lis 2008 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ježiš to je nádherný video...takovejhle porod bohužel nezažiju, neumím zpívat a TM umí chytit do rukou cokoli, jen ne hudební nástroj. I tak jsem měla porod nádhernej, což mě ale neopravňuje k tomu, abych někomu tvrdila, že stačí se dobře připravit (i když to dělá moc), aby člověk porod prožil, nikoli pouze přežil....
Když už jsme i u těch předčasných porodů, zrovna včera rodila kamarádka miminko o deset týdnů napřed, po císaři ji viděla na 2 vteřiny a pak až (asi) dnes odpoledne. Malá má 38 cm, 1300g, je v inkubátoru na kyslíku a ATB...někdy člověk prostě nic nezmůže.
28. lis 2008 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
hlavi: to já se jinak na porod docela těšila, až se všichni divili, že se vůbec nebojím.
28. lis 2008 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
priznam se, ze jsem tedy ten porod nedokoukala do konce, jen ten zpev a ten byl dobrej :wink:

presne tak, clovek at se sbazi nekdy sebe vic, nemusi veci ovlivnit. chudera kamaradka....tak snad to bude dobry!

Kacka: ale je dobre, ze jsi se tesila, no ne? aspon jsi vazne nemela cas premyslet nad spatnym scenarem nebo se proste bat. A to je taky dobra vec :slight_smile:
28. lis 2008 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se teda taky těšila strašně moc...na oba...ten první teda nevyšel, ale ten druhej fakt paráda,...jasně, že jsem netušila, do čeho jdu...přála jsem si to co nejpřirozeněji, ale samozřejmě jsem připouštěla, že se mi kontrakce můžou zdát i nesnesitelný a že třeba k rajskýmu plynu nebo epi sáhnu...nebo že může dojít i k dalšímu SC...naštěstí se nestalo...porod jsem měla prakticky bezbolestný. Už se asi opakuju z jiný diskuze, od prasknutí PV trval cca 44,5 h, od otevření na 5cm asi 3-3,5 h. Žádný lékařský zásah.
28. lis 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hm tak to jsem zase narazila na diskuzi...
ani nevím jestli se tu mám vyjádřit nebo ne,ale prostě mi to nedá a musím napsat něco z tohoto nádherného zážitku!!!
Takv první řadě si tedy nemyslím,že si to ty matky dělají samy (poprodní deprese a tak) co jsem se tu dočetla,jsou to hormony,které ženu ovládají a někdo je snáší líp a někdo hůř ..
No a k porodu. To je hezké,že se autorka diskuze nechala unést bolestí a užívala si ji,nebo že litovala,že to skončilo.. jak už tu bylo řečeno,kdyby si porod zažila jinak a z jiné stránky tak by nemohla toto nikdy napsat!
Já jsem se na porod neskutečně těšila,celé těhotenství jsem měla ukázkové a na malého se těšila strašně moc a když jsem začala rodit,tak jsem si z celého srdce přála,aby se to zastavilo ... a proč?
Rodila jsem o 6 týdnů dřív!!! Věděla jsem,že je brzy a že maličký ještě nemůže přijít na svět a tak rodit nechtěla.Byla jsem převážena rychlou záchrankou na kapačkách do Ostravy-Poruby,kvůli dětské jipky.Zastavovali mi porod všemi možnými způsoby a nedařilo se,tak po 24 hodinách bolestí a kontrakcí mi nechali rozběhnout porod,neotvírala jsem se,kontrakce byli silné po 3-4 hodinách.nespala jsem ani minutu za tu dobu a jenom se modlila ať to dopadne dobře a moje dítě přijde na svět už připravené,ale věděla jsem,že je brzy! Když mi po těch neskutečných 24 hodinách nabídli epidurál souhlasila jsem bez mrknutí oka,byla jsem stále na 3cm otevřená a měla před sebou dlouho cestu,potřebovala jsem nabrat sílu,abych mohla rodit dál a ve finále vytlačit svého chlapečka. Rodila jsem dál a velmi pomalu se otvírala,po 30 hodinách mi nabídli další epidurál a co já? Souhlasila jsem! Epidurál zabíral pokaždé na 2 hodiny a bolesti sílili.Ale ani na okamžik mě nenapadlo si stěžovat! Když mi píchli vodu modlila jsem se dál,aby to už bylo za námi,za mnou,za mým manželem,který byl celou dobu se mnou a za mým synem,který tak pospíchal na svět. No a kdy se narodil můj syn? Po 38 hodinách bolestí a kontrakcí! S váhou 2,470g a 48cm. Kvůli 6 týdnům o které si zkrátil pobyt v bříšku ho museli křísit,nebyl připravený samostaně dýchat.Pak mi ho odnesli bez toho,abych si ho mohla pochovat,bez možnosti se s ním pomazlit. A i přesto nelituji ani minuty,kterou jsem si musela protrpět a do druhého dítěte jdu všemi deseti!!!
Porod byl pro mě silným zážitkem,ale být na mě,vyberu si to jinak.
A co jsem tím chtěla říct??? že ne každý porod je "něčím nádherným a to vždy!!!"
28. lis 2008 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo a ty poporodní deprese jsem měla celý týden po porodu,co byl můj maličký na Jipce a já ho nemohla ani pochovat natož kojit!
28. lis 2008 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenkabu, nic ve zlém, ale nemyslím si, že menší počet příspěvků a žádné fotoalbum Bambosu degraduje někam níž...příspěvek je velmi slušný (trošku mi to připadá naše dřívější soužití v paneláku se starousedlíky, když se manžel zcela slušně zeptal starosusedlíka, proč kouří ve výtahu, místo odpovědi ho chytil pod krkem...on tam bydlí věky a my si miminko s kočárem můžeme vytáhnout třeba po schodech)
Chápu, že slovíčko VŽDY se nejspíš vždy nehodí...jsou případy, velmi málo časté, kdy má maminka po porodu velké zdravotní kompikace nebo se miminko narodí postižené a pak se slovo vždy vytrácí
Ve většině případů by mělo být zrození nového človíčka opravdu tím nejhezčím zážitkem.

Chápu, že se každá žena upne k něčemu...vždyť jsme každá jiná a je tu svobodný způsob volby... někdo se upne k epidurálu, jiná k alternativnímu porodu, já se upnula k porodu do vany, protože i při menzes mi tepla voda ve vaně dělá dobře...a kvůli vaně mi zase psychika zapracovala, protože jsem měla pokoj vedle por. pokoje s vanou, slyšela jsem, jak mi mezitím, co prožívá kontrakce, obsadila jiná rodička vanu a velmi hlasitě rodí, po ní druhá... kontrakce se mi zastavily asi na 45 minut. Hysterická jsem nebyla, manžela jsem nechala i chvílemi vyspat, por. asistentka tvrdila, že jsem statečná, jenže u sebe uvnitř jsem prožívala nedůvěru v sebe sama, myslela jsem si, že porod prostě nezvládnu...moje psychika mi dávala zabrat)

Přiznám se, že po druhé zkušenosti, jsem plně pro přirozený porod, ale rozhodně ho nikomu nevnucuj a docela chápu maminky, které por. bolesti zaskočí - mě zaskočilo, jak se dobře se dá s bolestí pracovat
Jen předložím čísla - ve vrchlabské porodnici se rodilo (pokud nenastala nějaká vážná situace,) pouze přirozeně - bez epidurálů, urychlování oxytocinem....celorepublikové počty císařů 17 procent, ve Vrchlabí 7 procent, o nástřizích ani nemluvě, tam jsou procenta ještě více výmluvná
Proč asi??? Když čtu zdejší diskuze, tak nejvíc problémů nastává u epidurálu nebo vyvolávání - urychlování porodu...o šití ani nemluvě, to k urychlování a epidurálu prostě patří :wink:
28. lis 2008 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem všechno, chci jen napsat, že jsem pozitivní člověk a na porod jsem se připravovala a z celého srdce těšila, ještě na příjmu jsem se smála, bolesti se nebála a sestřička mi vlídně říkala, že mě smích přejde. No přešel ... protože jsem rodila tři dny, nakonec z toho mám zážitek úžasný, nelituju a klidně bych tak dlouho a bolestivě rodila i příště, nicméně já jsem byla třeba případ, že jsem se skoro neotvírala a bez epi, oxytocinu a dalších věcí by malá na svět normálně nepřišla (skoro to skončilo CŘ). Takže mi všechno cvičení, masírování a těšení nebylo nic platné, když tělo bylo po tak dlouhé první době porodní zcela vyčerpané a bez chemické podpory neschopné dojet do konce. Žádná maminka si nemůže naplánovat, jak porodí a možná to mnohé stresuje, ale jsem jen lidé. Chápu, že pro někoho je porod z nějakého důvodu nepříjemný zážitek a nemusí to souviset s optimismem nebo schopností snášet bolest ... Ale vem to čert, důležité je to potom, co dáme našemu miminku, jak ho provedeme neznámým světem, to už z velké části ovlivnit můžeme. :wink: Jo a poporodní depku jsem měla malinkou, ale byla opravdu neodbytná a rozhodně si nemyslím, že bych se jí vědomě dokázala vyhnout, prostě přišla, poseděla a zas odešla. :slight_smile:
28. lis 2008 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
petrolejka : moc hezky napsane...

mirjanka : promin ale myslim ze si Lenka ani nikdo jinej nemysli, ze pocet prispevku nebo chybejici album nekoho degraduje nekam niz....
album tady nema spousta holek z pochopitelnych duvodu , ale je tu docela zazita zkusenost, ze holky, co zalozi nejake kontroverzni tema jsou v anonymite a to tema je vetsinou jejich prvni prispevek. Bambusa jich mela 5 kdyz zacala psat.
Tohle tema sice neni az tak hadave samo o sobe jako jina temata, ale dost se nas tu shodlo na tom, ze pusobi povysenecky a s potrebou "sprdnout" matky, co jsou sobecke a psychicky labilni, kdyz maji tezky porod, porodu se boji nebo si rekli o EPI...
je to jen o volbe slov Bambusky, je klidne mozny, ze nechtela nikoho sprdavat....ale volila dle meho opravdu silna slova.

nekdy mam pocit (i z jinych temat), ze se nektere holky, co rodi doma apod. divaji skrz prsty na nas ubozacky, co rodime v porodnici a tim sebe a deti traumatizujeme... :angry:
uz jsem se parkrat rozcilila na tematu orgasm. porod.
Ja sama proti porodu doma nic nemam (a je fakt, ze tady obcas naopak panuje kritika holek, co se proto rozhodnou), ale vadi mi, kdyz mi nekdo rika, ze jsem horsi mama jen proto, ze ja na porod doma nemam odvahu nebo tak...

jo a k tem nastrihum apod....ja jsem EPI odmitla (taky inklinuju spis k prirozenemu porodu a dobre snasim bolest), a ani jsem nemela porod vyvolavany (i kdyz mi to hrozilo, kvuli velikosti mimca) a i tak jsem se dost natrhla a mela i nastrih....
hold moje pohoda pri porodu a pipka :grinning: nestacili na dite pres 4 kila.
A i kdyz jsem byla hodne sita, stejne na porod hrozne rada vzpominam.
28. lis 2008 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
hupcza tak já svůj porod zvládla taky na jedničku :wink: ..a to jsem rodila 4 hodiny v leže na boku,pod břichem malý balon a s kysl.maskou na obličeji a přesto jsem to zvládla ale bolelo to jako prase,já si nemyslím že i když jsem se těšila až to budu mít za sebou že by to na malém zanechalo nějaké následky,jelikož spal...budili ho půl hodiny před porodem.. a na porod jsem se těšila,strašně moc..ale příspěvek bambose je teda sobecký a nemyslím si že vůbec jde porody srovnávat,jelikož každý je individuální.
28. lis 2008 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi tak jak píše marmar, já jsem rodila 22 hodin, 22 hodin od prasknutí vody, 18 hodin kontrakcí po 4-5 minutách, a malýho jsem tlačila ven hodinu a půl. Měla jsem všeho dost. Porod je krásný zážitek, už po pár hodinách jsem si přála to zažít znovu, ale bolelo to jako svině, unavená jsem byla tak, že jsem malýho málem nevytlačila. Přála jsem si ať už to mám za sebou, ať už ho mám v náručí u sebe, aby ta bolest konečně skončila. Únava mě přešla okamžitě jak byl venku a ta bolest při šití byla to nejhorší z celého porodu (po neskutečné úlevě, že jsem konečně porodila, mi to opravdu tak přišlo :grinning: :grinning: :grinning: ).

Epi jsem měla taky, ale spíš mi to uškodilo než pomohlo. Otvírala jsem se hrozně pomalu, po epi se to zastavilo úplně, takže nasadili oxytocin, což bylo šílený. Ta bolest byla tak hrozná, že už si ji opravdu nepamatuju. Jen tu úlevu.

Ale fakt se těším, že si to ještě minimálně jednou zopáknu :wink: :wink: :wink: .
28. lis 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Epi jako epidurál, EPI nástřih ovšem proběhl taky :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Kamarádka rodila teď 17.11 a rodila 9 hodin, nemohla to prý vydržet, tak se nechala přímo rozpárat - 12 stehů, fuj :pensive: .
28. lis 2008 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ještě k Maruska - popordoní deprese jsem měla asi 14 dní, kvůli silně žloutence mi malýho dali taky na JIP a já nemohla kojit a koukat se na něj jsem směla 4x denně na 2 minuty. Hrůza, konec. Mlíko se nakonec neudělalo vůbec, asi stres a všechno okolo. No takže další deprese byla, že nemůžu kojit. Ale už je to za mnou.
28. lis 2008 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
motylek..sestřenka při druhém porodu rodila bez nástřihu,protože to nestihli..rozpáraná byla tak že se hojila půl roku,proto nesnáší takové ty řeči..nástřih zbytečný a podobně :angry:
28. lis 2008 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
No právě, mě nastřihli a i tak jsem byla potrhaná až k čípku. Masáž hráze ani pití maliníku mě před tímhle neuchránilo, prostě malá se svou skvostnou hlavičkou si razila cestu jak beranidlo (pediatrička se na první kontrole hrozně divila, že jsem nerodila koncem pánevním, protože dcerka měla velkou a souměrnou hlavičku :grinning:).
28. lis 2008 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pro Petrunu, tak jsem přelouskala téma orgasmický porod, ale nikde ani náznak, že by se maminy rodící doma nějak povyšovaly nad ostatní...(jen jsem nezvládla číst všechny odkazy od Tannawe)...příspěvek Bambosy jsem četla jediný a to tento...taky mi nepřijde povýšenecký, ale spíš povzbuzující...ale to je asi v každém z nás...jak to cítí
je pravda, že při čtení některých porodů na zdejších stránkách, začínám mít docela strach, jak dopadne další porod...příspěvek Bambosy mě ale povzbuzuje :wink:
28. lis 2008 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
no petrolejka možná kdyby ses víc snažila a opravdu to chtěla tak se nepotrháš ne :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
28. lis 2008 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marmar, možná jo. :grinning: Ale upřímně ... po 52 hodinách porodu by mi bylo jedno, i kdyby mi malá vylezla uchem, přála jsem si jen, ať je v pořádku venku. :grinning:
28. lis 2008 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
52 hodin zní hrůzostrašně..já si to přála po 8 hodinách :astonished: :frowning2:
28. lis 2008 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Opět zdravím, tak jsem ráda, že to vyvolalo diskuzi. nedá se nikomu nic vytknout, každá máte svůj jedinečný a osobní zážitek s porodem. ale mám další námět k diskuzi. pokud je porod hodně psychická záležitost, není pak průběh porodu také dost závislý na osobních blocích, raných zážitcích z vlastního narození, z raného dětství, na tom, jak dívka přijímá první mestruaci a hlavně jak to bere její okolí...jak prožívá svoji sexualitu???co když je spousta problémů s porodem spojena s věcmi, které nás ovlivňují vnitřně a o to víc. není potom pojem plánované rodičovství hlavně o tom, že na sobě a sama se sebou pracuji, abych měla možnot rodit bez problémů...
28. lis 2008 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petrolejka ani se nedivím, protože epi a oxytocin se rovná téměř pokaždé nástřih nebo potrhání - takže s tím se musí prostě počítat ( i u přir. porodu může dojít k šití a potrhání i když ne v takovém rozsahu - jenže je tu větší pravděpodobnost, že se bez šití - alespoň velkého dá obejít)
28. lis 2008 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
mirjanka petruna přece psala,že se holky co rodí doma dívají skrz prsty na ty,co rodí v porodnici a tím sebe a děti traumatizují..je to hloupost,je přece x porodnic a každá je jiná,já jsem byla maximálně spokojená.
28. lis 2008 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
P.S - nechci ani nikoho odsuzovat, ani sprdávat, povýšenecky už vůbec nechci působit....a co se týká negativních zážitků...vím jaké to je, když je člověku zle, je na dně a nemá u sebe svoje dítě. když PA nezkontrolovala pořádně placentu a já po šesti dnech od porodu ztratila půl litu krve a musela jít na revizi děložní dutiny, nebylo to zrovna ok. ale na svém prvním příspěvku trvám.
28. lis 2008 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Řekla bych, že zakladatelka to s epidurálem myslela hlavně na holky, který, třeba byť prvorodičky (nebo ještě i netěhule), mají jasno, že epidurál, že těhotenství je na prd, protože budou oteklý atd. No prostě úplně vidim svou sestru :stuck_out_tongue_closed_eyes: "Já budu o epidurál volat hned ve dveřích do nemocnice!"
Já ZATÍM chci, aby těhu i porod (a se spoustou štěstí i otěhotnění) šlo co možná nejvíc přirozeně. Ale pokud to bude nutný pro zdraví moje a nebo miminka, tak si epi, oxytocyn nebo ty další pomáhadla dát samozřejmě necham :slight_smile:
28. lis 2008 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marmar, připadala jsem si už jako nemocniční inventář. :sunglasses:
Bambosa, to je otázka, na kterou těžko najdeme odpověď. Ale všechno v životě člověka může ovlivňovat jeho další konání, pocity apod. Tak jak vystopovat, co ovlivnilo to, že jsem měla tak dlouhý a rizikový porod? Nevím. Bloky mám, myslím, že je do jisté míry má každý, to by musely rodit s komplikacemi všechny ženy. Pak by ale nemohla fungovat teorie, že žena svůj porod může psychicky ovlivnit, protože tyto někde zasunuté zážitk by ji blokovaly, ať by chtěla nebo ne. Já třeba jsem případ, že jsem i chodila pravidelně na kineziologii kvůli osobní očistě a cítila jsem se pak dobře a mnohé si vyřešila, proč by mi to třeba tyto bloky neodstranilo, abych měla i snadný porod?
A znám tedy holky, které rodily jak po másle a moc v pohodě mi psychicky nepřipadají, ale pak se dozvíš, že to mají dědičné, že v rodině byly samé snadné porody, bez ohledu na psychiku konkrétního jednince. U nás dědičně většina žen nemohla kojit a já byla připravená na variantu, že mlíčko mít nebudu a brala to, že to není problém, stejně jako jsem se snažila s nadhledem přistupovat k porodu a případným komplikacím. No a kojím doteď...
28. lis 2008 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
porod je rozhodně psychická ale i fyzická záležitost!..já jsem žádný blok
neměla,teda žádný který bych si pamatovala a přesto mělo moje miminko špatné ozvy a to já už bohužel neovlivním a pojem plánovné rodičovství teda není pouze o tom rodit ale vůbec počít a donosit dítě.
28. lis 2008 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek