Strach z přicházejícího porodu, měly jste?

To co píšete, jako ze vám odtekla zátka se mi nestalo, ale strach jsem mela Velký v tom určitě nejste sama. Já týden před tím jak jsem se dozvěděla ze budu muset podstoupit vyvolavany porod jsem nemohla vůbec spát a pořád jsem mela jen myšlenky na porod a hlavně na bolesti mela jsem z toho hrůzu: ( ( není to nic příjemného) ale když už jsem se dočkala bolestí a věděla jsem ze brzy porodim tak jsem byla rada hlavně aby to bylo co nejrychleji za mnou. Nebojte jak už přijdou kontrakce a začne se vám rozjizdet porod, strach určitě ustoupí a vy se budete jen těšit na mimi a také ba to ze to za chvíli budete mit za sebou 🙂a pokud teď mate strach o miminko, tak raději zajedte do porodnice. Lepší zbytečně než pozdě. Držím vám i miminku palce ať vse dobře dopadne🙂

Jo a hrozne se stydim za tu hrubku 😕

@nica1234 bud v klidu....vsechny prvorodicky se boji....ja jsem hrozna posera a kdyz jsem to zvládla ja, tak to musi dat kazdej....09:15 mi praskla voda, cca v 14:00 jsem prosila doktory at me vezmou na cisare ze to nemuzu v zivote zvladnou...nevzali a ja jsem jim moc vdecna protoze v 17:27 jsem videla to nejkrasnejsi v zivote...moji malou 🙂

Mám za sebou dva porody, poprvé jsem se bála, protože jsem nevěděla, co mě čeká a podruhé, protože už jsem to právě věděla 😀 Až to začne nebudeš se ničeho bát a pojedeš jak naprogramovaná. A ať už to bude jakékoli, dřív nebo později to skončí a odměna bude sladká 🙂

Všechny maji strach si myslim ale ja to brala tak ze to proste musi bejt a s tim nic nenadelam.. Ale za sebe muzu rict, ze jak sem si to tragicky predstavovala, tak kdyz sem mela bolesti tak sem si rikala ze sem to cekala horsi, podle toho co mi ostatni, co to meli zasebou rikali... 😀 😀

Samozřejmě, že jsem měla strach, já měla vždy hrozně bolestivý MS, tím víc jsem se bála porodu, až jsem si někdy říkala, že já kvůli tomu strachu ani neotěhotním. První porod nebyl procházka růžovým sadem, ale my ženský jsme držáci, nám to za tu bolest stojí. Jak začneš rodit, tak strach zmizí, protože na to ti už nezbývají myšlenky. Držím pěsti, třeba zrovna ty budeš ta vyvolená, která bude radši rodit, než chodit k zubaři 😀

Čím víc v klidu a smířená s porodem do nemocnice pojedeš, tím bude porod lepší. Držím pěsti, nemysli na to....já jela smířená, vyrovnaná a od prvních kontrakcí jsem porodila za 12 hodin...dýchej, mysli na ostatní rodičky. Daly to a ty to dáš též 🙂

@onelove
@editkaromana
@sim007
@lrg
@betikap
@mandala
@mydvaapes1
Díky holky za povzbuzení, jsem fakt normální posera!!! 🙂 přitom zubař mi nevadí, trhání osmiček byla pohoda 🙂 ale bolestivá menstruace - sotva jsem ucítila lehký náznak bolesti už jsem mazala pro prášek ... No nějak ven musí, máte pravdu, zvládly to generace žen, tak to musím dát taky.

@nica1234 No mě kontrakce jak menstruační bolesti nepřipadly. Bylo to uplně jiné 🙂

@nica1234 určitě mají strach všechny ženy, ať o dítě, či o sebe. Po normálním průběhu, už pot,é co ti ukáží mimi, nebude už nic bolet, a pokud se to zkomplikuje, tak se z toho vzpamatuješ je trochu později. A po roce na meteřské už budeš chtít další..... určitě😀 Neboj, buď v klidu..... a pokud už ti odtéká voda, tak to už brzy budeš mít za sebou.....co ty ženy co přenášejí do 42 týdne😀

I ja měla strach. Šla jsem na kontrolu 14 dni před termínem a tam mě lékařka řekla, ze je mala připravena na porod už dnes. Zda to rozjedem. Ja v rozpacích, plna strachu ... Ale manžel kývl,ze to dame. V hlavě jsem si to srovnala během cesty od lékařky domu a začala se strašně těšit na miminko. Do porodnice jsem jela s úsměvem, až sestřičky říkaly, ze tak klidnou a usmevavou prvorodicku tam nikdy nemely. V 9 vecer mi praskly vodu a za necelou 1,5 h se mala narodila. Hladce a rychle 🙂 Takže buď v klidu, těš se a na nic nemysli. Držím palečky, ať mas miminko co nejrychleji v náruči!

Citim se úplne stejne. Mam 15 dni do TP a úplne panikařim. Včera ze me vytekl trosku vody a ted se bojim ještě vic. Ale zvládneme to. A urcite to bude rychle 🙂 už aby to bylo za námi 🙂

já strach neměla, jelikož jsem přes týden přenášela a upřímně jsem se nemohla dočkat až malá bude konečně venku.. cokoliv, jakkoliv ale už konec těhu, venku byly třicítky, vše mě bolelo a dítko ne a ne ven...
Dřív jsem o tom nějak nepřemýšlela, hlavně jsem nic nečetla ohledně porodu, jako žádné kdo co zažil atd. Rozhodně doporučuju nic nepročítat.. Každá to máme jinak a Ty to v poho zvládneš, neboj 🙂

Ani se nedivím, že se všechny ženy bojí porodu, když nám je porod od dětství představován jako něco hrozného, bolestivého atd., v každém filmu rodící ženy dost vyvádějí. Také jsem se bála a nakonec jsem porodila svá dvojčata přirozeně, žádné trauma z toho nemám a docela mě mrzí, že už to možná (?) nezažiji...ten jedinečný pocit 🙂 Samozřejmé každá má jinou zkušenost, ale ve finále to tak strašné vůbec není! 🙂

@nica1234 Myslím, že to je naprosto normální a bojí se každá! Já byla celých osm měsíců v klidu a od začátku devátého měsíce začaly pomalu přicházet obavy, strach - z neznámého, z bolesti.

Za mě (a to zdůrazňuji!) - mě to bolelo a vytrpěla jsem si své, měla jsem vyvolávaný porod, 9 hodin mě trápili, pak přišly komplikace a malý šel na svět akutním císařem. Nicméně, i přes to všechno - v momentě, kdy jsem poprvé uslyšela jeho pláč a podívala se na něj - veškerá bolest a to, čím jsem si prošla, bylo odsunuto do pozadí a teď už jsi na to ani nevzpomenu.

Tím Tě ale nechci strašit, jak jsem psala - to je má zkušenost! Mám třeba kamarádky, které porodily a ani pomalu neví jak. Vše bylo rychlé, bezbolestné.

Každopádně - ať s bolestí nebo bez, je to fuk. Nejdůležitější je to, aby to celé došlo do šťastného konce, aby bylo miminko (a samozřemě i Ty) zdravé. Ostatní věci jsou ve srovnání s tím prkotiny - na bolest zapomeneš, rány se zahojí. 🙂

Tak nejdřív, jestli si ještě nejela do porodnice, tak si myslím, že bys tam měla minimálně zavolat a nebo rovnou jet. Pokud ti odtejká plodová voda, tak bych nečekala.
Já se teda porodu vůbec nebála, za celých 9 měsíců mě tuty myšlenky vůbec nenapadly. Brala jsem to tak, že prostě ven musí a ani pro ni (máme holčičku) to není jednoduché, mačkat se v porodních cestách a tak.
Měla jsem hodně dlouhý a komplikovaný porod, který bych nikomu nepřála, ale jakmile budeš mít v ruce malou, nebo ji jen uvidíš, tak na všechno to zlé a bolestivé hned zapomeneš. Příroda to dobře vymyslela, to by jsme pak všichni měli jen 1 dítě a další nikdy. Na ty bolesti si už vůbec nevzpomenu. A kdyby se mě někdo v porodnici zeptal, třeba hned druhý den jestli bude další dítě, tak řeknu bez váhání ano.
Držím palce ať to máš rychlé a neboj se, zvládneš to 😉

Ahoj, já jsem strach neměla. Na porod jsem se těšila. Možná občas byly obavy, ale ne ze samotného porodu, ale z nemocničního prostředí, z doktorů, že mě budou tlačit do něčeho co nechci, že nebudu mít svůj klid. Je důležité být psychicky v pohodě, říct si, že porod je přirozená ženská schopnost a že miminko ví, jak se narodit. Bolestivé kontrakce neber jako zlo a něco špatného, ale jako prostředek k tomu, že budeš mít miminko brzy u sebe. 😉 Opravdu je důležité pak ve fázi samotného porodu "vypnout" a řešit jen miminko a sebe.