• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tatínek u porodu. Chtěly byste ho tam?

28. června 2010 
Kacka.va:U nás taky žádná krev nebyla, protože se taky nestříhalo.Ale i kdyby,tak manža říkal,že nic ze spodku neviděl.Seděl mě za zády.
1. srp 2008 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak těm 2 dcl ivěřím, já měla určitě i víc :slight_smile:
1. srp 2008 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel u porodu být nechtěl. V průběhu těhotenství pak změnil názor a já jsem byla nakonec strašně ráda, že ho tam mám a nakonec i on sám byl rád, že tam s námi byl. MM mi hrozně pomohl psychicky. To vědomí, že ho mám vedle sebe mi dodávalo sílu.
1. srp 2008 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě přítel u porodu neskutečně pomáhal, i on je šťstný, že tam byl a pořád říká, jak to bylo nádherné.Moc rádi na to vzpomínáme...a byl u hlavy.Jen když mi nesl malou,tak viděl dr. jak mě šila, ale říkal, že nekoukal :grinning:
1. srp 2008 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
apfele:já myslím že TM nakonec neodejde...viděla jsem pár porodů a několik tatínků co nechtěli vidět 2 dobu porodní a nakonec odešel jen jeden.Myslím že první doba porodní je pro všechny zůčastněné nejhorší,pak už to jde.
1. srp 2008 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě taky přítel moc pomohl!POmohla mi jen jeho přítomnost!!Ten pocit,že na to nejsem sama!! :dizzy_face: A stál vedle a něco viděl!Říkal,že to bylo úžasné vidět jak se rodí jeho syn!! :dizzy_face: Jen co teda nemusel byl zvuk při nástřihu a ,,vůně,, když malý vylezl!!Lae myslím,že to řekl jen proto,že jsem se ho ptala co se mu vadilo!!Asi by si to ani sám pořádně neuvědomil!! :slight_smile:
1. srp 2008 v 15:22  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoky, já jsem u porodu přítele měla a byla jsem moc šťastná, bez něj bych to nezvládala psychicky, celé to se mnou prodejchal a pak když se malý narodil, ani nedýchal, tekly mu slzy a jen mi líbal ruku a děkoval, myslim, že tohle náš vztah hodně upevnilo. I když on chtěl být u porodu hned od začátku, ale když za mnou přijel, nebylo mu nejlíp, ale pak se aklimatizoval a byl úžasný... Ještě mi při šití říkal co doktorka dělá a kdy to trochu zabolí :dizzy_face: Nikdo z rodiny nevěřil, že to zvládne, jsem na něj pyšná... :slight_smile:
18. srp 2008 v 16:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem moc ráda, že tam se mnou manža byla chtěl být. Sice když mě něco bolí, tak ho spíš od sebe odháním a chci klid, ale porod je naprosto něco jiného. Každou kontrakci jsem mu drtila ruku :dizzy_face: , podával mi pití, držel když jsem se potřebovala opřít...no prostě byl príma parťák. Ale hlavně jsem byla ráda,že tam byl, proto, že mi nefungoval zvonek na sestřičku, tak když bylo potřeba pro ni doběhl. měla jsem box docela daleko od pracovny sester, takže bych se jí určitě nedokřičela.
konec konců rodiče jsou vždy dva a ne jen jeden.ale je pravda, že kdyby se na to vážně necítil, tak bych ho nenutila.lepší než aby se tam někde hroutil a bral narození našeho miminka jako hrozný zážitek.
18. srp 2008 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,tak můj manžel byl rezolutně proti,tak jsem ho ukecala aspoň na 1.dobu porodní s tím, že tam nic hroznýho neuvidí a mě to aspoň uteče :grinning: No a když jsem pak viděla, že už vlastně vidí úplně všechno možný, tak je vlastně jedno, jestli zůstane do konce,nikam jsme se totiž nepřesouvali, jen se sklopila deska pod nohama u křesla a šlo se tlačit.A jeho ani nenapadlo odejít. Byla a jsem za to moc ráda, bála jsem se potom, jaký to bude mít dopad na náš vztah, protože manžel tyhle věci opravdu hodně špatně snáší, ale on už na sále byl šťastný, tekly mu slzy a byl rád, že byl u toho, když se malý narodil. Takže: určitě fajn nechat to na partnerovi, třeba se nakonec rozhodne pro.A náš taťka je teď pyšný i sám na sebe, jak to dobře zvládl!
19. srp 2008 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to přesně 17dní co byl můj manžel u porodu naší dcery a já jsem strašně šťastná, že patří mezi muže, kteří berou svoji přítomnost u porodu svých dětí jako samozřejmost. Ikdyž porod dcery byl mnohem rychlejší a snadnější než porod syna, nedokážu si i tak představit, že bych tam byla sama.Masíroval mě záda,podával pití,pomáhal do sprchy, utíral mě ručníkem,držel mě za ruku, povzbuzoval když mě bylo nejhůř.Jsem mu za jeho přítomnost moc vděčná. Manžel je rád, že si nenechal porod ujít a všem se teď chlubí jaké to bylo a jak to skvěle zvládnul :grinning:
19. srp 2008 v 15:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel u porodu naší dcery byl a můžu napsat, že to byla jedna z nejvýznamnějších věcí v našem životě. Už od první chvíle, kdy jsme věděli, že jsem těhotná, tak se nebránil u porodu být. Bral to prostě jako samozřejmost a asi jednu z počátečních otcovských povinností :slight_smile: .
Na žádné předporodní a přípravné kurzy nechodil a věřili jsme, že se to tak nějak zvládne. Rodila jsem v Motole a porod byl indikovaný, takže při přijmu nám řekli, ať manžel jede zatím domů, že všechno může začít až k večeru. Kontrakce ovšem začaly docela brzo a všechno dostalo nečekaný spád. Manžel dostal echo, že může dorazit a přišel ve chvíli, kdy jsem měla nejsilnější kontrakce, které jsem se snažila, tak nějak rozdýchat. Na manželovi bylo vidět, jak by mi rád pomohl a v rychlosti se musel převlékat do erárních šatů. To už nám zaveleli, že máme jít na podrodní box. Stále si pamatuji, že manžel stál u mé hlavy, hladil mne po vlasech a mezi pokyny asistentky a doktora jsem slyšela jen jeho hlas, jak mne podporoval, abych tlačila :grinning: . Naše holčička přišla na svět v pořádku a bez problémů. Odnášeli ji na umytí a základní ošetření a na její první cestě ji už doprovázel její táta. Nesli ji pryč řvoucí z plných plic a zpátky se mi vrátila v náručí tatínka, malá spokojená houska s dokořán otevřenýma očima :dizzy_face: .
Nejkrásnější chvíle nastaly, když nás společně všechy tři nechali na boxu. Malá si lebedila v inkubátoru, pyšný tatínek telefonoval a přijímal gratulace a prohlížel si svoje dílo :confused: :grinning: .
19. srp 2008 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
an7 • Dnes ve 12:22
Dobrý den chtěla bych se zeptat můj partner by chtěl k porodu musíme projít nějakým kurzem??? Rodit bych chtěla v Pardubicích!!!

marselina • 1d, 35tt • Dnes ve 12:52
žádným kurzem procházet nemusíš,pokud jste u metal aliance,tak dokonce má partner přítomnost u porodu zdarma(hradí pojištovna po předložení průkazky pojištěnce).
tohle téma tady ale už jednou je,tak hledej..... :grinning: :grinning:

an7 • Dnes ve 13:06
ano je ale tam se ptaj na Ustí ja se ptám na Pardubice

lollaj • 1d • Dnes ve 14:35
an7,zavolej si tam a informuj se osobně,je to to nejlepší co můžeš udělat.A neslyšela jsem,že by byla v nějaké nemocnici či porodnici podmínka absolvování kurzu.

konja • 2d • Dnes ve 14:47
an7: Projít nemusí, ale radši se zeptej osobně v porodnici. No ale osobně si myslím, že je lepší když kurzem projde, nebo aspoň společně navštivte porodnici a nechte se provést porodními sály atd. Když bude partner vědět do jakého jde prostředí, jak to tam vypadá a co od toho čekat, bude rozhodně klidnější. Většina chlapů (co ještě porod neviděli) vůbec nevědí jak to v takové porodnici vypadá, jak porod probíhá (můj drahý manžel si třeba chudák myslel, že jak na ženskou příjdou bolesti, tak se tlačí a nechápal jak někdo může zvládnout rodit-tlačit- třeba 20 hodin :grinning: ), co se od nich čeká atd. A pak jsou chlapi zbytečně nervózní a někteří pak k porodu ani jít nechtějí.
30. říj 2008 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím že mít chlapa u porodu je super moc my pomáhal jak s masážemi při křížovích bolestech tak i to že my nosil napít protože jsem musela ležet proto že my píchli injekci na uklidnění a mě po ní strašně klesl tlak že jsem skolabovala. Ještě že tam byl a zavolal pomoc musela jsem dostat i kyslík. Malej to naštěstí taky rozdejchal. Proto jsem ráda že tam byl a příště jedině zase s ním. :slight_smile:
1. lis 2008 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky je moc krasny kdyz tam partner je i kdyz rodicky vypadaji priserne spoceni a na sale i spinavy ale jeto nadherne kdyz vedle me stal otiral me oblicej mokrou hadrou a kdyz sem malou porodila rozbrecel se a rekl jak moc nas miluje,kdyz ten chlap u toho neni nevidi jak trpite a neprozije sito s vama tak si vas nebude tolik vazit.
2. lis 2008 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
I můj manžel svou účast u porodu považoval snad za samozřejmost - nějk ho prostě nenapadlo, že by tam nešel. Byla jsem za to moc ráda a na porod s ním po boku jsem se těšila. Týden před porodem jsem se ale dozvěděla, že je malý otočený zpět KP a vcelku velký, čili indikace pro CS. Hodně mě to mrzelo právě kvůli té přítomnosti partnera. Nakonec se porod začal rozbíhat sám, Toníček nečekal na to, až si mě pozvou do porodnice na plánovaný CS, a tak mě manžel alespoň dovezl do porodnice a čekal se mnou do doby, než budu moci dostat narkózu..... Užili jsme si spolu i nějakou tu kontrakci, pže kapačka na jejich zastavení asi moc nezabírala, a nakonec mohl syna vyfotit na památku na váze, v "ponorce" (jak pravil novopečený dědeček) atp. :grinning:
I když jsem jeho bezprostřední reakci po narození Toníka neviděla, ani následující den, kdy jsem ležela na pooperčním, tak i z pouhých SMS soudím, že byl ten nejpyšnější tatínek i manžel na světě. :dizzy_face:
2. lis 2008 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
manža napřed k porodu moc nechtěl, ale nakonec byl bezvadnej
držel mi celou dobu kyslík a psychicky mi hodně pomohl
říkal, že ke konci tlačil se mnou :slight_smile:
taky byl po porodu dojatej, tak jsem ho ještě neviděla
3. lis 2008 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda holky, já mám úplně slzy v očích :dizzy_face:
Můj manžel chce jít k porodu, ani na chvilku nepřemýšlel, že by nešel. To spíš já mám obavy, abych na něj nebyla nějak hnusná. Mě když něco bolí, tak jsem vzteklá :sweat_smile:
3. lis 2008 v 16:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj já chci přítele u porodu jelikož je to mé první těhotenství a nevím co mě čeka tak budu ráda když tam semnou bude někdo blízký! Můj přítel chce jít k porodu sám mě to navrhl :slight_smile: ! docela by mě zajímalo jestli je nutné jit do toho předporodního kurzu!!!!
3. lis 2008 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
an7: nutné to určitě není :wink: záleží na vás.
My s manželem předporodní kurz absolvujeme, vede ho I. Königsmarková, která je nám svými názory sympatická.
3. lis 2008 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
a kolik má takový kurz lekcí a to je jednou týdně??? muj partner by asi na to nešel a hlavně pracuje na 2 směny tak by to asi nestíhal časově!!!
3. lis 2008 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
an7: to je dost různé, kurzy nabízejí jak porodnice, tak mateřská centra. Nevím odkud jsi, třeba v Podolí jsou 1x týdně 2x 2hodiny a např. ten náš (A-centrum) má 1x týdně 6x 2hodin.
Nebo si kupte nějakou literaturu. Doporučuji knížku Partner u porodu :wink:
3. lis 2008 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
an7: já bych určitě návštěvu předporodního kurzu zvážila.Většina maminek tam chodí s partnerem, tvůj partner se za to vůbec nemusí stydět :wink: . Osobně si myslím, že je lepší docházet na kurz do porodnice kde jsi se rozhodla rodit (pokud ho tedy pořádá). Seznámíš se aspoň trochu s personálem, většinou je součástí i prohlídka porodnice. Určitě je lepší jak pro tebe tak pro tvého partnera vědět do čeho jdete. Ale pokud tvůj partner na kurz opravdu jít nechce, tak ho aspoň donuť přečíst si nějakou literaturu, třeba tu jak doporučuje Jindri, a promluvte si o tom.Řekni mu co od porodu čekáš, co by si chtěla aby tam dělal,svěř se mu i se svými případnými obavami.Mluvte o porodu. Chlapi často nemají vůbec představu o tom co to porod je, jak dlouho to trvá, co vše se při tom děje atd. a pak jsou z toho zbytečně vyjukaní (můj muž se například domníval, že jakmile na mě příjdou bolesti, tak musíme fofrem do porodnice a hned se tlačí.Potom co absolvoval kurz, tak byl hrozně překvapenej, že top tak není!) Pokud budeš ty a tvůj partner vědět jak to v porodnici vypadá a co od porodu čekat, budete oba klidnější. Aspoň ty na kurz jdi (ale partnerovi totaky neublíží :wink: )
3. lis 2008 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
an7 můj manžel na předporodním kurzu nebyl ani já nechodila a zvládnul to, teda nejdříve tam nechtěl měl zkrslený představy z filmů jak tam ženská řve a bude chlapovi nadávat a pak ve skutečnosti to bylo jiný, já ani nepípla jen se soutředila na tlačení, je supr když tam je, být sama na porodním sále ty dvě hoďky to bych fakt nechtěla, jinak ta euforie po porodu je úžasná, jsi na sebe pyšná a tak, ježiš hned bych si to zopákla, přeji hezký porod a pak písni jak to dopadlo :wink:
24. lis 2008 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj manžel byl u prvního i druhého porodu semnou.U prvního jen poslední 1 1/2+1hod.po porodu,a ted 6 hodin+1 1/2 po porodu a jsem za to ráda.Nemusela jsem ho přemlouvat a ani bych to nedělala,prostě řekl že půjde a bylo to a mě to samozřejmě nevadilo.Podle mě je nejkrásnější když se mimi narodí a vidí ho hned oba,určitě je to zážitek i pro toho chlapa :grinning:
24. lis 2008 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všichni, mě k porodu teda nedostanete, protože bych hned zkolaboval a sestřičky by měly o jednu postel méně :frowning2: já si pěkně sednu doma k televizi, uvařím si kafčo, upeču si bábovku, zapnu telefonek a až mi z nemocnice zavolají že mám kluka, tak se seberu a půjdu ho pořádně zapít kluka ušatýho :slight_smile: a budu se těšit na to moje štěstíčko až se mi vrátí domů i s novým přírustkem do rodiny :wink: tímto Tě zdravím ženuško moje a jestli se Ti časem podaří odhalit moji identitu, tak Ti tu slibuji, že budeš mít tolik dětí, kolik budeš chtít :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
5. bře 2009 ve 04:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dragoune taky mam doma takoveho, ktery se zaprisahl, ze nepujde. Hahaha a on byl ten, ktery se na sestricky koukal hnusnym pohledem, kdyz rekly, ze se mam vic snazit:slight_smile:. Manzel ondliva z pohledu, kdyz se riznu do prstu, ale stal u hlavy takze pohoda. Po porodu jsem omdlela a zacali kolem me skakat - on byl uz s miminkem naboku a videl vsechno - ztratila jsem spoustu krve, ale ani to s nim nehlo. Takze uvidis jak na tom budes a ver mi, pohled na krev je jen pohled, Tvoje zena bude muset udelat daaaleko vic, aby jsi toho syna mel:slight_smile:
5. bře 2009 v 05:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já jsem mooc ráda za to že byl manžel se mnou u porodu. Hodně mi pomohl, byť se mnou byl jen chvilinku před samotným porodem. Byl ale úžasný, pomáhal mi dýchat, držel mě za ruku a to pro mě v tu chvíli znamenalo obrovkou podporu. Hlavně ty dvě hodiny po porodu co jsme byli poprvé všichni tři sami spolu na porodním boxe byli nádherné, nikdy na to nezapomenu!
5. bře 2009 v 06:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj manža k porodu nejdřív vůbec nechtěl.Nesnáší,když trpím a on mi nemůže pomoct :frowning2: .Taky se mu nelíběj děti po porodu,když jsou celý od mázku a krve.No nakonec jsem ho dotáhla ve 36týdnu do špitálu na ozvy,oni ho poučili co a jak u porodu a napsali ho do karty,čučel jak puk :grinning: :grinning: :grinning: malá se narodila 2.1.08takže byl doma.Jel se mnou ráno k mému dr na kontrolu.Dostala jsem tabletu na vyvolání a ve tři odpo jsme jeli do nem.byl se mnou celou dobu což bylo to fajn,kontrakce jsem rozdýchávala zavěšená do něj,nádhera!!!Při poučení mu řekli,že nic neuvidí,že mi bude stát u hlavy a PA bude vedle něj.........no nakonec rodila zároveň s námi ještě jedna paní,tak byly PA a sestřičky mezi dveřmi a hlídali nás obě :grinning: já už tlačila,takže u mě byl dr,PA radily kdy a jak zatlačit a manžel viděl všechno...nástřih,hlavičku,placentu...prostě byl zvědavej!!!A můžu říct,že nejradši vzpomíná na ten nástřih jak to doktor provedl,z toho je paf a všude to vypráví :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: taky bylo super,že malá až na pár flíčků krve na hlavičce byla čisťoučká.Porod jsem měla krásný a rychlý a teď jsme se začali snažit o druhé,tak doufám,že to bude aspoň trošku takové jako tohle...všem,které se chystají rodit přeji,rychlý porod a krásného a hodného mimíska a hlavně aby vám ten váš partner byl při porodu opravdovou oporou...
5. bře 2009 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mému manželovi se k porodu vůbec nechtělo, neodmítnul mi to jen pro to, že jsem si to tolik přála. Pořád říkal že uvidí a doufal, že zrovna nebude moct nebo ho toho ušetřím... Prostě je to srab, bál se toho co uvidí, jak budu trpět a tak... Až den před vyvolaným porodem, řekl že půjde... po mém nátlaku nech se konečně rozhodne... můj porod byl hrozně rychlí, tatka to zvládl a je moc rád že tam byl a přístě jde znova... :wink: A já jsem moc ráda, že tam byl a stoupnul u mě v ceně, že se překonal... :wink:
Držím palce, nech pokud partnera u porodu chcete, nech to zvládne....
6. bře 2009 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak se nechám překvapit osudem, třeba na mě taky padne noční výjezd směr porodnice a manželka mě postaví před hotovou věc "JDEŠ A HOTOVO" :angry: :angry: :angry:
11. bře 2009 ve 22:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek