Ukázaly jste někomu fotky svého porodu?
Kdo to byl?
Já bych si teda nepřála fotky z porodu. Nejsou potřeba. Ten zážitek si ponesu celý život v sobě a nikomu jinému do něj nic není 🙂
Naše třídní ze střední říkala, že už viděla na srazu I fotky z porodu.
Dívali jsme se na ně jen my a manžel, jsou to fotky jak mi manžel fotil mimco na prsou a pak ze zvědavosti vyfotil placentu. Nikomu jsem je ukazovat nechtěla, je to osobní.
Primo jak rodim fotky nemam. Mam fotky dcery po porodu - behem vazeni, popisovani, jak ji mam na brise, zkousku prilozeni....
Publikovatelne fotky videlo par pratel a rodina, nepublikovatelne jen ja a manzel, ktery je fotil.
Máte vy teda starosti taketo otázky tu dávat.
fotky pri porodu jsme nedelali, ani by nas to nenapadlo. Manzela bych asi zabila kdyby me fotil pri porodu.
Az bylo miminko nasvete a mela jsem ho u sebe. tak manzel udelal par fotek jak miminka tak miminka se mnou. Fotky miminka jsem ukazali, kde jsem ja vetsinou ne nebo jen jednu ktera vypadala jaks taks. Nemusi nikdo videt muj strhany oblicej 🙂
mě zarazilo, co je psáno v těhu knížce, co si má vzít manžel k porodu......svačinu, pantofle a videokameru....jakože by si to natočil a pak jsme to pouštěli návštěvám?? ani fotky.......podle mě, je to intimní věc a zůstane v paměti 🙂
mame vyfoceno jak na me prcek lezi pak ja uplne KO na kapackach pak nase "osklive" miminko pri mereni a vazeni a pak housenka v peřince a zase fotka se mnou kde vypadam jak po týdenním flámu - ano fotky jsem ukazala kamaradkam at se zasmeji, rodine at me polituji, ... 😀
Rodinná známá má z porodu udělanou fotoknihu, když jí přinesla nenapadlo mě jak odvážný to může mít obsah a zavřít v polovině už se nedalo protože sama otáčela a komentovala 😖
Pro představu tam měla úplně vše popsané. Foto jak celá nahá sedí ve sprše na míči, pak křečovitý výraz na všech čtyřech na posteli, přesný čas kdy dostala klystýr .... "díky bohu" nakonec musela rodit císařem protože si živě dovedu představit jaké foto by následovalo 😕
Foto jizvy samozřejmě nechybělo a ukazuje to vesele všem 😀
@haaluska Co je na tom spatnyho? Byvaji tu i horsi dotazy. A ze mas cas na ten "blby" dotaz odpovidat 🙂)))
Jinak my mame fotky z bondingu, prilozeni, vazeni a mereni mimi. Casto se na fotky divam a vzpominam na ty okamziky. Fotky videli prarodice a nasi sourozenci, proste nejblizsi rodina. Jinak nikdo.
Nevím jak tu otázku míníš přesně. Pokud z porodu, jakože jak leze dítě ven a detaily těsně před a po, tak ty neukazuji, protože je nemáme a ani mít nebudeme. Tohle nejsou okamžiky, které by mě mohly dohnat k slzám štěstí po letech 😀
Pokud myslíš fotky, když je už děťátko venku, přiložené, měří se a pod., a třeba se tam mihnu také já (pochopitelně oblečená), nebo šťastný tatínek, tak ano, tyhle fotky máme a ukázali jsme je nejbližší rodině krátce po příchodu z porodnice, když tady byli rodiče, sourozenci...
Osobně bych opravdu NECHTĚLA vidět ničí fotky z porodu! Asi bych slušně odmítla, kdyby na mě vykoukly příliš intimní detaily 😲 Decentní fotky prvních okamžiků rodiny, miminka a pod., proč ne
Ne. Rodila jsem vzdy sekci a uprimne i kdybych rodila klasicky,stejne bych je neukazala...ani porod ani jak kojim apod. Uprimne mi prijde na hlavu takhle osobni vec ukazovat at uz v rodine tak i pratelum. A uz vubec nechapu holky tady nebo i na fc ze tam davaji fotky s ditetem u prsu,porod nebo kolem porodu a nebo i deti nahe. To podle mne neni normalni ukazovat to natoz na verejnosti.
Hele, já tady budu možná za exota, ale já bych určitě chtěla nějaké fotky udělat a některé klidně lidem ukážu třeba na fb. Samozřejmě pokud se mi teda poštěstí otěhotnět a porodit. 😀 Taky je to tím, že jsem fotografka a mám prostě vzpomínky spojené s fotografiemi. Nechci, aby mi teda manžel fotil, jak dítě leze ven, ale asi bych si přála mít nějakou fotku z první doby porodní. I třeba to, že jsem unavená, chci si pamatovat i tohle. Ale nechci nahaté fotky, protože se strašně stydím a i na gyndě mi vadí, že mě někdo očumuje 😀. A pak až bude mrňátko na světě a budeme mít bonding, tak ten bych chtěla mít určitě vyfocený a takovou fotku bych klidně na fb poslala (samozřejmě když budeme oba zahalení tak aby nešlo vidět nic hambatého).
Upřímně jsem zvažovala i kamarádku fotografku, ale to by na mě bylo hodně lidí, já jsem si vždycky přála mít takové ty hezké černobílé citové fotky z porodu, abych si vzpomněla, co jsem prožívala a tak... Ale bylo by to na mě moc lidí, takže bude fotit manžel mým profi foťákem, ale jestli mě zas vyfotí hlavu bez krku, tak budu na něj asi pěkně kafrat možná i během porodu 😀.
Je to příliš silný a niterný zǎžitek na to, abych se ochudila (a ochudila jeho) o to, že se od něj bude můj doprovod odtrhávat a zaznamenávat situaci přes objektiv, místo aby zážitek vnímal bezprostředně a se mnou. Na fotky dojde většinou až trochu později.
Moje odpověď tedy je, nikdo je neviděl, protože takové fotky nemáme. Kdybychom je měli, ukázali bychom je nejspíš pouze vlastním dětem.
Mám ale naprosté pochopení pro lidi, kteří naopak chtějí prostřednictvím fotografií své důležité okamžiky zažívat zas a znovu nebo si je aspoň připomenout.