• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porodnice Ivančice. Máte zkušenost?

13. července 2016 
Ahoj,

včera jsem se byla podívat na porodnici, a bylo to moc fajn. Byla nás tam spousta maminek, až samotný personál byl překvapený. Všechny jsme tam byly navíc prvorodičky, teda aspoň podle toho, že se nikdo nepřihlásil na dotaz pana primáře. Pokoje i sály jsou pěkné. SIce ne úplně moderní, ale pěkné. Řekla bych vážně porodnice spíše rodinného tipu.
Díky této schůzce jsme se s manželem asi už definitivně rozhodli, že pokud mimi bude se chtít na svět dostat až po tom 36-7tt, tak jedeme do Ivančic (dřív převážejí do Brna).
27. srp 2009 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
chystám se také do Ivančic, ve středu ráno jsem tam byla na pásech, ale do odpoledne jsem tam nečekala, protože jsem byla hrozně utahaná. A minulý měsíc jsem tam na tu schůzku nejela, protože jsem byla v nemocnici. Můžeš mi prosím napsat, co se tam říkalo? Díky :slight_smile:
29. srp 2009 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Jiraalb, mluvili tam tak všeobecně o porodu, co si vzít s sebou (dokumentaci, prsní vložky, vložky poporodní na poslední dva dny - na první dny dostaneš, jednorázové pleny pro mimi ty nejmenší, vlhčené ubrousky) - župan a košili tam mají erár, stejně tak oblečení pro mimi. Pak jen si nech manželem dovézt to, v čem mimi povezeš. Pak tam byl přítomen primář, na kterého se měli klást otázky. Byly to spíš taky všeobecné věci. Pak nás provedli porodním sálem, novorozeneckým oddělením a taky oddělením šestinedělí. Mluvila tam i pediatrička, která říkala, co se pak děje s miminkem, po porodu, o prohlídce. ... záleží, co konkrétního máš na mysli.
Jinak:
- u porodu manžel, nebo jiný doprovod může být, cena 200,- Kč
- snaží se dělat spíše přirozené porody, vše se ale odvíjí od situace
- miminko nechávají po celou dobu pobytu s maminkou na pokoji
- mají k dispozici jak jednolůžkové, tak dvoulůžkové (záleží, které jsou v té době volné) - jsou bez příplatku
- do porodnice se vydat, jakmile praskne plodová voda, nebo jsou častější bolesti
- oholení není nutné
- k porodním plánům přihlížejí, ale pokud se porod vyvíjí jiným směrem, tak od něho odbočují a konzultují s tebou
......... takže nevím , co tě tak zajímá. když tak mi můžeš napsat a pokud se tam o tom zmiňovali, tak ti ráda odpovím.
Můžu se zeptat, jak probíhají ty pásy? To jsou ty monitory, jak se říká? Dělají při tom i utz, aby viděli, jak je mimi otočený, a tak?
29. srp 2009 v 15:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
díky za info, takže jsem tam nechyběla, to všechno už znám z Třebíče, ale díky moc :wink: Pásy trvají asi 20 minut, zvoní se na porodní sál, uz mi nedělali, jen na mě šáhl primář, jestli jsme hlavičkou dolů a sepsali jsme se sestřičkou dokumenty (docela na dlouho, ale aspoň ty pásy utečou). Díky moc :slight_smile:
30. srp 2009 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, ještě ty pásy - to jsou 2 gumy přes břicho, na každé ti dají kolečko(oplácají gelem) a 1. snímá srdíčko miminka a 2. děložní činnost
30. srp 2009 ve 20:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,

Jiraalb, myslím, že všude ty informativní schůzky jsou vesměs stejný. Co by tam jinýho říkali. Ale já jsem ráda, že jsem tam byla, aspoň jsem si to vyposlechla a taky prohlídla. ... díky za info o těch pásech. Takže jsou to ty monitory, jestli to dobře chápu, ne? To taky tak nějak probíhá, co si pamatuji dle popisu.
31. srp 2009 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, jo, monitory. A sestřička mi říkala, že to je jen nějaký obyčejný bez pohybů miminka. Takže asi mají přímo na porodním sále ještě nějaký jiný. Hlavně vydržet do toho 36. týdne, jinak převáží do Brna. Já jsem skončila ve 32tt v nemocnici v Třebíči a myslela jsem, že Ivančice už nedoklepu a hle, 38 tt :slight_smile: Ve středu jdu na kontrolu, tak jsem zvědavá ...
31. srp 2009 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jiraalb, tak to je super, že to pokračuje od 32tt dál a už jsi v 38tt. ... mohu se zeptat, s čím jsi skončila v té nemocnici? ... já si stále říkám, ještě aspoň ty čtyři týdny vydržet a budu taky v klidu a pohodičce.
31. srp 2009 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak na středu držím palečky, ať je vše ok.
31. srp 2009 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
jednou večer mi začalo být špatně, průjem, bolest břicha a zvracení, zimnice (přirovnala bych to k 10-ti násobné střevní chřipce) a v noci kolem 1 jsem měla stahy po 3 min. (čekala jsem asi hodinu a nepřestávalo to), ale asi to nebyly opravdové stahy, dalo se to přežít, akorát jsem nemohla vylézt z auta - to mě teprve čeká :slight_smile: Tak jsme vyrazili, otevřená na 2 prsty a mimi se cpalo ven. Tak jsem dostávala injekce magnesia, kapačky a injekce na dodělání plic (8. měsíc je na porod prý nejhorší, protože plíce ještě nejsou dodělané, ale pokud se mimi narodí v 7. měsíci, tak je v inkubátoru a tam se mu dotvoří). Po 8 dnech mě pustili, zhubla jsem 1,5kg a modlila se ať doklepu s magnesiem 9. měsíc. Pravděpodobně to způsobil nějaký zánět na který mi nemohli nic dát (protože to, co můžou dát, tak může způsobit srdeční arytmie a těmi já normálně trpím, takže jsem měla smůlu). A dělali mi všechny možný vyšetření - krev, moč, ekg, ultrazvuk ... Jenže já jsem za to těhotenství pochytala, co se dalo, takže se tomu ani nedivím, imunita prostě v háji. Jo a mám streptokoka, takže bych před porodem měla stihnout antibiotika :frowning2: Se mnou na pokoji byla holčina - ta krvácela, byla tam týden-mysleli si, že to je odloučená placenta, pak ji poslali domů, ona se za 2 dny vrátila, tak vymýšleli, co by to mohlo být ... Prostě je toho hrozně moc. Nejlepší to měla ta paní (dávali to v TV), co o těhotenství vůbec nevěděla, což se o mně říci nedá :sweat_smile:
1. zář 2009 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
nevite nekdo jak dopadla jihajiha? uz tady dlouho nebyla :frowning2: ... asi nema cas, ale zajimalo by me, jak to cele dopadlo...
2. zář 2009 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, nevím :fearful: Dnes jsem byla na kontrole - ten monitor s pohyby je, že je tlačítko od vypínače a to se mačká, když se mimi hýbe. My jsme dneska nějak spali a ani budík nás moc neprobouzel :grinning: Jinak se cpeme ven a pokud nevydržím do příští středy, tak jedu ve středu i s taškou :wink:
2. zář 2009 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak se konečně hlásím!!! Lafay - děkuji za informace, co jsi mi poslala, ale už jsem si to nestihla přečíst, takže jsem to zažila na vlastní kůži. Od neděle jsme doma s malým Matýskem. Narodil se nám 23.8.2009, měřil 51 cm a vážil 4100g. Takže normální porod při poloze KP byl nemožný. Nicméně všechno dobře dopadlo a už si hovíme doma a absolutně šťastní (už ani nějakýho císaře neřeším)!!!! :grinning: :grinning: :grinning:
2. zář 2009 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj porod císařským řezem

Ve středu 19.8. mě čekali pásy a kontrola, zda je prcek ještě pořád polohou KP. Jelikož na ultrazvuku při měření naměřili, že bude mít 3900g, tak mi doktor Kuczman oznámil, že císařský řez bude asi nevyhnutelný. Já z toho byla úplně grogy, nešťastná, zklamaná z celého těhotenství, že to nedopadne tak, jak jsem si 9 měsíců snila. No doktor řekl, že v sobotu mám přijít na další pásy a že si s sebou mám vzít kabelu do porodnice. Takže jsem se slzami v očích v sobotu odjížděla do nemocnice. Udělali mi pásy a bylo rozhodnuto. Malýmu se na svět moc nechtělo, netlačil se a navíc byl velkej, takže bylo jasno. Udělali mi příjem a já už opravdu zůstala v nemocnici. Císařský řez naplánovali na neděli na 9 hodin ráno. Od soboty jsem měla vodovou dietu, takže jsem jedla jen polévky. No další den jsem byla nervozní, ale nic jiného mi už nezbývalo. V 5 ráno jsem měla klistýr, císař se posunul na 11 hodinu. V 9.30 mi přišla sestra na pokoj zavést cévku do močového měchýře a já už byla upoutaná na lůžko. Pak přijel přítel, který byl přítomen u celého porodu. Po 10 hodině jsme odjížděli na operační sál. Jirka byl celou dobu se mnou, dokonce mě se sestrou odvážel na posteli a mě se chtělo pořád brečet, ale on mi byl velkou oporou! Na operačním sále mi prvně napíchli žílu na kapačku. Prvně jednu ruku, to nešlo a na mě už šli mdloby – kdyby to bylo hned, tak je to OK, ale sestra hledala žílu a nic. Tak přišla na řadu druhá ruku, povedlo se! Pak mi anesteziolog řekl, že si mám lehnout na bok, prohmatal mi páteř a našel nejlepší místo na zavedení epidurálu. Opíchal mi to pro znecitlivění a pak začal zavádět ten epidurál – teda nic příjemného to nebylo, chtělo se mi utéct pryč. A pak se čekalo, až to začne působit. Zvláštní pocit. Nohama jsem hýbala, cítila jsem v nich teplo, když se mě dotýkali, tak jsem cítila doteky, ale necítila jsem bolest.V 11.00 začala operace. Dali mi plentu, Jirka seděl u mé hlavy, hladil mě. Já necítila vůbec nic. Atmosféra byla úplně super, doktoři se tam smáli, povídali si o dovolené a bylo to takové fajn. Žádná bolest a najednou mi ukazovali Malého přes plentu.Doktro Kuczman se ptal, co čekáme, jestli holku nebo kluka a když jsme řekli kluka, tak nám to potvrdil. Jirka všechno točil na kameru, takže první nádech našeho miminka máme dokonce natočený. No a já od té doby nevyděla vůbec nic jiného, než našeho Matýska. No malýmu udělali první prohlídku – apgar score 9-10-10, takže paráda. NO a pak ho odvezli na vážení a měření. Jirka šel s ním. Já tam ještě 40 minut ležela a koukala na přístroje, jak mi bije srdce, jaký mám tlak a poslouchala, co si doktor povídá se sestrou. Pak sundali plentu a mě odvezli na chvíli na pozorování. Pak jsem ještě byla hodinu na ARU, kdyby byli nějaké komplikace. Bylo mi děsný smutno po malým, že mi ho nedali k prsu, ale ten pocit, že už je na světě byl nádhernej. NO po hodině mě odvezli na pokoj. Jirka už na mě čekal a hned mi dovezl Malého, ukazoval mi video jak ho měřili, vážili, jak mu dávali injekci – no nádhera. Já byla unešená.
Epidurál přestával působit asi v 6 večer. Bolest veliká, dostávala jsem pořád kapačky, výživu, jíst jsem nic nemohla až do úterka. V pondělí ráno už mě sestry nutili vstávat. Zkusila jsem to, ale začalo mi pískat v uších a bylo mi na omdlení, tak jsme to nechali na potom a to už šlo. Ale bolest jak hrom!!!! Hlavně při zvedání z postele a při chůzi – no děs. Vyndali mi cévku z močáku, tak už jsem musela chodit na WC, ale jen se sestrou. Sama jsem si troufla až další den. A stálo to za zlámanou grešli.
Malého mi přiložili k prsu prvně po 6ti hodinách a nic, měla jsem strach, že je to dlouho, ale za 2 dny se mi prsa tak nalili, že to mlíčko nešlo ani ven. Měla jsem zatuhlí bradavky, tak mi dávali 3 injekce oxytocinu na uvolnění. Nakonec mi pomohla až sestra, která mi ukázala, jak ty bradavky namasírovat. Uklidnila mě a snažila se mi pomoct. Jinak ostatní sestry z norovozeneckýho se o mě nezajímali. Jen řekli to a to a to, ale nesnažili se pomoct. Já probrečela 3 noci, než se mi podařilo to mlíčko vůbec dostat ven, prsa boleli, břicho bolelo – no hrůza. Navíc jsem dostávala injekce do břicha, taky do zadku, no hrůza.
Nejvíc mě opravdu štvali některé sestry z novorozeneckého, protože mi přišlo, že je obtěžuju tím, že tam chci nechat Malého třeba na chvíli, abych si odpočla. Nemohla jsem ho pořádně nosit, podrndat a tak. Z toho mě boleli záda jako hrom, ale sestry nic. Opravdu tam byli jen 2 objetavé, jinak ostatní bych nakopala do zadnice. Nechali mě Malého u prsu, takže mi rozdělal tím taháním na“sucho“ celý bradavky. Tak mi dali odsávačku, tou jsem něco vydolovala, ale nic moc. NO zabrala mi až poslední oxytocinová injekce a ruka sestry Šiskové, která mi ty bradavky i přes bolest rozmasírovala a pak už mlíčko teklo a teklo snad pořád. No nicméně jsem měla ty bradavky rozdělaní, tak jsem ani nekojila, jen jsem odříkávala. Nakojit se mi podařilo snad jen jednou v nemocni. Měla jsem z toho takový nervy, že jsem se vůbec nevyspala a byla zničená. Nechali si mě tam ještě o den dýl, takže ne 6 dní po císaři, ale 7 dní po jsme šli domů. Doma se nám režim ustálil a teď už i kojíme. Bradavky se zahojili a je fajn. Bříško pořád necítím, doktor říkal, že to bude tak měsíc trvat, než se ty nervy v bříšku vzchopí, ale už chodím jak člověk – ne v předklonu a už se i zvedám bez problémů z postele.
Císaře jsem nechtěla a znova dobrovolně bych na něj nikdy nešla, ale jsem ráda za zdraví mimčo!!!!
2. zář 2009 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
jiha:: to rada slysim, ze jste v poradku a ze vsechno dobre dopadlo! Hlavne, ze jste stastni a gratuluji moc k synkovi Matejovi :slight_smile: budu se tesit, jestli do alba prispejes nejakou fotecku, jsem totiz moc zvedava :wink:
2. zář 2009 v 15:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,

Jihajiha, moc gratuluji k malýmu. Koukám, že jsi si prožila taky své. Ale je pravda, hlavně, že je mimi na světě a je zdravý. Tak ať vám nosí jen samou radost a krásně prožíté chvíle. ... taky se těším na nějaké fotečky!!!

Jiraalb, tak taky se ti to už blíží. Hlavně přeji hodně štěstíčka a bezproblémový porod. Nám dej vědět, jak jste to pak zvládli.
2. zář 2009 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
jihajiha - gratuluji, no prostě to není jen tak. Mně je celé těhotenství na nic, takže porod beru jako "vysvobození" a hlavně, aby bylo vše ok. Ale každý to má jinak :unamused:
Pak určo napíšu. Papa
3. zář 2009 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, všem moc gratuluji k zvládnutým porodům i císařum mě to čeká až v lednu, ale jelikož úplně nesnáším když mě něco bolí tak už nervy pracují. Chtěla bych se zeptat jestli se za epidurál připlácí.
4. zář 2009 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj heluk, v Ivancicich se za epidural nic neplati :slight_smile:
4. zář 2009 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky já mám doktorku v Třebíči, ale bydlím kousek od Ivančic Doktorka mě přemlouvala, abych šla do Třebíče, ale když tak pročítám ty vaše názory tak to se s tím co jsem slyšela o Třebíči nedá vůbec srovnat. Určitě je rozhodnuto půjdu do Ivančic.
4. zář 2009 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
heluk: a proc te premlouvala, abys sla do Trebice? Jako aby to mela blizko na navstevu? :grinning:
4. zář 2009 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj heluk, já mám trvalé bydliště v Třebíči, dr. také v Třebíči, ale bydlím kousek od Velkého Meziříčí. O Třebíči jsem hodně slyšela ... Ležela jsem tam týden v 32tt a udělala si sama svůj názor. Nejsem takový typ, co by řešil každou kravinu, ale ... Navíc, jak tam teď staví ten nový pavilon, tak je tam pořád hrozný hluk (bagry, vycucávali kanály atd.) + hned naproti máš kuchyň, kde už od 5 od rána vozí jídlo, takže člověk vlastně skoro nespí. A navíc okruh nemocnicí Ti vede přímo pod okny, tudíž každé auto, co vjede tudy musí i projet. A když jsem přijela do Ivančic, tak se to nedá srovnat - hluk+šrumec. Moje kamarádka je taky z Třebíče a rodila v dubnu v Ivančicích. Samozřejmě nikde to není 100procentní. Pokud chceš, tak mi napiš mail. No, jsem zvědavá, jak budu mluvit po porodu :grinning: :grinning:
5. zář 2009 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ona tam chodí některý dny k porodu tak asi proto. Já tam právě ležela 3 dny loni v září na plastice čípku a když mi jedno ráno donesli 3x stejný lék pokaždý jiná sestra tak mě to dost překvapilo, kdyby člověk nebyl v pohodě a nemohl si to hlídat tak by byl předávkovanej. Já se z Třebíče odstěhovala před 3 rokama a už tenkrát všichni na tu nemocnici nadávali a nemyslím si že se to nějak zásadně zlopšilo. Proto jsem ráda že to budu mít do ivančic blízko.
5. zář 2009 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
jiraalb koho máš za doktorku? Já Kurkovou na poliklinice a v Ivančicích je jen jeden doktor Chřoustek a neslyšela jsem o něm mluvit zrovna v dobrym tak jsem k němu odmítla přejít a dojíždím do Třebíče aspoň to spojím s návštěvou našich.
5. zář 2009 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Heluk já mám Uhlíře, občas mívá také služby v nemocnici. Ty léky se holčině na pokoji taky staly, prostě si to člověk musí hlídat a upozornit na to. Když jsi v pohodě, tak si to uhlídáš, ale třeba 1. den po příjmu jsem byla groggy, takže jsem nevěděla, co mi zrovna dávají - některá sestra to řekla, ale zbytek jsem si odvozovala až zpětně :zipper_mouth: No a pak jsem jim tam skoro zkolabovala z Magneska, protože jsem měla kapačku a 1 sestra mi to pustila rychle(prý je to jen voda s cukrem...) a 2. mi pak do toho přidala Magnesko a ono když se to dá rychle (nebo prý píchne rychle), tak se to někomu stává. Každopádně Dr. pak pěkně koukala ... A ráno jak se střídaly směny, tak si to sestřičky ani neřekly, že omdlívám a divily se, že chci doprovodit na wc. A to nás bylo na celém oddělení 6 pacientek! (byl víkend). Ale, co mi vadilo byl spíš ten hluk a to, že se tam pořád někdo coural. Jinak ty doktory moc neznám. Ale být Tebou bych to zatím neřešila :wink:
5. zář 2009 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když já mám ráda všechno pojištěné dopředu, aby mě nic nepřekvapilo a každej mi říká že těch 20tt uteče jako voda.
5. zář 2009 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
promiň nějak jsem zapoměla změnit nastavení snažilka už nejsem.
5. zář 2009 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aha, tak to už jsi v polovině :grinning: tak to jo... :grinning:
5. zář 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
AHOJ, já jen přidám něco trošku na upřesnění. V Ivančích není jen jeden doktor. Je tam víc doktorů - Kuczman, Žažová, primař Soukal, Křižan, Hermanová, ten Křoustek ... a ještě myslím někdo. Řekla bych, že všichni jsou v pohodě a odborníci na svém místě, kteří dokáží pomoct, poradit a povzbudit!
7. zář 2009 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
tak 10.9.09 se nám narodila Eliška - 3700g, 51 cm - porod vyvolávaný klešťový s epidurálem a kyslíkem. Ivančice super, napíšu víc příště, jsem pořád ještě mimo :unamused:
17. zář 2009 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek