• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak jste přežily čekání na úplně první ultrazvuk?

20. prosince 2011 
Ahoj holky :mavam: Začíná mě silně hrabat :( Od 6.12. mám z testu "potvrzeno" těhotenství, dále pak také z krve (dne 12.12. jsem měla hCG přes 10500), na první UTZ mám přijít tento pátek 23.12. Jsem strašně nervózní a hlavně se strašně pozoruju, od pátku do pondělí mě bylo odpoledne hodně zle od žaludku, dnes vůbec nic a já už propadám depresi, že je něco špatně. Stejně tak prsa, jakmile mě nebolí tak, jak každej den, hned jsem z toho v nervu, mám děsný sny a opravdu nevím , jak ty tři dny ještě přežiju. Jen podotýkám, že mám po 2. IVF. Jak jste na tom byly (nebo jste) vy před prvním UTZ :?:
20. pro 2011 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Prosím Tě hlavně se nestresuj, je normální, že se necítíš každý den stejně, já dva dny v kuse problila a pak mi týden bylo, jako by nebylo.... Po takovém snažení, jaké máš za sebou je to asi normální, ale zbytečně se nervuješ.... :wink: :wink: :wink:
20. pro 2011 v 16:11  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
a to máš před sebou ještě 9 měsíců :dizzy_face:
Při prvním mimču jsem byla totál v klidu, ani mě nenapadlo, že by mohlo být něco špatně. A vše bylo OK. Při druhém těhu už člověk ví, do čeho jde a je zkušenější (a starší), takže to už jsem se při každém UTZ bála.... Dr. se dlouho díval na obrazovku, šmejdil ultrazvukem po břichu, tvářil se děsně vážně a pak mi stejně vždycky řekl, že je vše v pořádku :dizzy_face:
20. pro 2011 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Přesně co píšeš, jsem měla taky.. pořád jsem se hlídala, sledovala. Když mi bylo blbě, tak jsem si stěžovala, když mi nebylo blbě, tak jsem byla zoufalá, že něco není v pořádku - prostě jak šílenec... neboj, vše bude ok :wink:
20. pro 2011 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
dost nervozní, ale hlavně proto, že jsem z krve myslela, že tam budou dvě, a bála jsem se, že to ultrazvuk potvrdí :slight_smile:... ale vytrvale jsem obden testovala, čárka nemizela, tak jsem se nezbláznila :slight_smile:
20. pro 2011 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
byla jsem na tom jako ty ne jen před prvním utz, ale před každým :slight_smile: po dvou zamlklých těhu jsem fakt měla strach celé těhu :slight_smile:
20. pro 2011 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
u prvního jsem měla první UTZ ve 12.tt a byla jsem nervozní tak 3 dny před :slight_smile: druhé bylo od začátků problémové, tak to byly dost nervy.. hlavně to chce klid, to je to nejlepší, co můžeš pro mimčo udělat :slight_smile:
20. pro 2011 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
já jsem první tři měsíce neměla žádné příznaky těhotenství - jen jsem neměla MS - takže pokaždé když jsem šla k dr, už ve dveřích jsem jí říkala, že ani nevím, jestli jsem ještě těhotná. Bát se je přirozené, ale není dobré se stresovat. Stresem si člověk moc nepomůže a je fakt, že ti zbývá ještě hodně - nemysli si, že se zbavíš těchto pocitů po prvním UTZ - budou tu pořád - první trimestr se budeš bát, abys nepotratila, druhý abys neporodila brzy a třetí aby bylo mimčo zdravé. No a pak se narodí a ty ho budeš pozorovat, jestli třeba ta uzlinka za ouškem něco neznamená apod. Kdyby to ale takhle nebylo, člověk by si zdraví nevážil. Proto buď teď ráda, že to vypadá nadějně a raduj se z každé dobré zprávy:slight_smile: přeji co nejmíň komplikované těhotenství a zdravé miminko:slight_smile:
20. pro 2011 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
První dítě,to mě ani nenapadlo se bát,,u druhého jsem znala všemožná rizika a tak nervičky pracovali,u třetího,pač je nečekané překvápko,jsem byla v celku v klidu ale pak po prvním UTZ kdy nebylo srdíčko to čekání 3 týdny na jeho potvrzení to je asi nejhorší,ale je tam a rosteme,neboj bude to dobré,důležité je být v klidu stres je pro miminko to nejhorší,aby sis ho nevyhnala z bříška,vždyť už jdeš v pátek :dizzy_face:
20. pro 2011 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
jseš asi o to víc nervózní, že máš těhu po ivf, tam je ten strach pochopitelnej, ale zakaž si se pozorovat a šílet, protože paradoxně to by mohlo miminku ublížit
pokud nešpiníš a je ti celkově těhotně, není se čeho bát, i když jistý si člověk nikdy nemůže být, ale to už budeš tak mít do smrti, ten strach o děti je přirozenej a už nikdy nepřejde, to je mateřství
takže vydrž, bal dárečky, peč cukroví, poslouchej kolegy a ono to uteče rychle :slight_smile:
20. pro 2011 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem tedy popravdě řečeno byla spíš vyplašená z toho, že těhotná jsem - protože u nás bylo miminko zatím neplánované. Takže strach jsem měla z úplně jiných věcí takhle nazačátku :slight_smile:. Vpodstatě tyhle věci - aby bylo vše v pořádku - jsem začala tak nějak řešit až když se dělaly screeningové testy, to jsem byla nervozní vždycky když jsem volala na výsledky. Celkově ale teď - téměř nakonci těhotenství musím říct, že zase tak moc jsem se zbytečných komplikací nebála. Je jasné, že ty jsi v jiné situaci, takže ti rozumím, že máš strach, ale měla by ses ho zkusit trošku ovládnout - fakt to myslím dobře, doktoři totiž mají úžasnou schopnost jak vynervovat i relativně klidnou nastávající maminku a leckdy úplně zbytečně. Takže pokud vše probíhá tak jak má - a to podle toho co píšeš probíhá, tak si žádné katastrofy nepřivolávej :slight_smile:. Přeju krásné a klidné těhotenství!
20. pro 2011 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek