Potraviny skokově zdražují a často tu čtu, že je to pro mnohé rodiny neúnosné, snažit se jíst relativně zdravě a dopřát dítěti zeleninu a ovoce, protože je přece prospěšná...
Ano, je.
Ale na čerstvé zelenině v lednu dovážené přes půl světa a pěstované v bůhvíjakých podmínkách dle mého názoru není prospěšného vůbec nic. Nebo jen naprosté minimum. Takže přináším pár tipů, jak ušetřit a nestrádat:
1/ "My jíme zeleninu a ovoce na kila.."
Není potřeba jíst na kila. Doporučené množství ovoce a zeleniny denně pro dospělého je cca 400-500 gramů, pro malé dítě polovina, v poměru 2:1 pro zeleninu.
Často tu čtu, že "můj syn miluje čerstvé okurky, sní klidně dvě na posezení, přece mu ji neodepřu, je to zdravý.." Tak teda já mu ji klidně odepřu. Sníst dvě okurky za pade na posezení mi přijde moc. Navíc mám dvě děti, a když chce jedno, chce obvykle i druhé a dát denně stovku za okurky, to vážně ne. Když už ji občas v nějaké akci koupím, tak ji nakrájím na plátky k nějakému jídlu a podělíme se všichni tři. Okurek na kila se může klidně přejíst v jejich sezóně. A to platí o všem, nejen o okurkách.
2/ Preferujte sezónní ovozel.
V zimě jsou to třeba celer, mrkev, petržel, různé druhy ředkví, zelí, pastinák, křen, červená řepa, růžičková kapusta, jablka a hrušky, či zahraniční sezonní mandarinky, pomeranče a banány. Z těchto druhů se dají vymyslet zázraky. Není potřeba mít k masu na talíři vždy nakrájenou čerstvou zeleninu, úplně stačí z té zeleniny vařit. Omáčka z kořenové zeleniny, celerová nebo dýňová polévka, zapečená červená řepa s balkánským sýrem splní denní normy, báječně chutnají a v zimě krásně zahřejí. A nestojí majlant.
3/ kvašená zelenina "pickles". Metoda našich babiček a prababiček. Nejzdravější. Přiznávám, že sem jsem zatím nedospěla, ale určitě se tomu blížím, stále více mě láká to zkusit.
4/ mražená zelenina není jedovatá!
Občas mám v některých diskuzích pocit, že mražená zelenina je považována za podřadnou. Nechápu proč. Tato zelenina se sklízí a zamrazuje v sezóně, kdy má nejvíce vitamínů a ty se uchovávají i v procesu mražení. Je tedy zdravější než jakási pseudočerstvá rajčata v lednu sklízená nezralá a dozrávaná uměle kdovíjak. A finanční úspora není zanedbatelná.
5/ Zavařování, domácí nakládaná zelenina, leča, domácí passata, marmelády, kečupy...proč ne? V této oblasti mám zatím mezery, které mi zaplňuje mamka s babičkou, zvyklé zavařovat ve velkém. Časem se k tomu určitě také dopracuji. Pro letošek plánuji navýšit pěstování vlastních rajčat, pak je s paprikou a cibulí zpracovat na základ pod maso, pro rajskou, na lečo apod.
6/ "My naštěstí šetřit nemusíme, tak se nás to zdražování nijak netýká..."
Omyl. Každého se týká, každý prostě vydá víc. Je na každém, co si zvolí za prioritu ve svých výdajích. Taky se mám teď zrovna celkem dobře a mohla bych si dovolit dát za jídlo mnohem víc. Ale jaksi v tom nevidím smysl. Bohatý člověk není bohatý pouze díky svým příjmům, ale také díky svým výdajům, které neutratí. Mně osobně by se příčilo utratit měsíčně dvacku za jídlo, když se můžeme celkem dobře najíst za sedmičku. Roční úspora je pak cca 150 tisíc, které můžu utratit úplně jinde. Ale to je už každého věc. Někdo šetřit nechce a je to jeho volba. Tento článek budiž tedy inspirací pro ty, kteří omezit své výdaje chtějí nebo potřebují.
Krásně napsáno 👍👍👍