Mně chybí moznost zajít si s kamarádkou do kavarny, do baru na vinko....vsechny kamaradky mam pracujici, takze schazet se pres den nejde a ty občasné vecery bez detí mi chybí. A bazen teda taky, kdyz uz jsem obcas zacala chodit, kdyz zacal malej navstevovat skolku, tak jsem nejdriv na stridacku s nim byla nachcipana a pak to zas zavreli.
Možnost.....jakákoli možnost dělat to, co jsem dělala ještě loni touto dobou
Bazén, masáže, botanická zahrada kam jsme chodili s malým často na procházky, mrzí mě že je zavřený Hrad a já nemůžu jít fotit do katedrály mše, mrzí mě že nefotím, mrzí mě že nemůžu učit jazykové kurzy normálně prezenčně, normálně se vídat se svými studenty, prostě mi chybí ten normální život a styk s lidmi. Tahle distanční doba, s každým se vídat s rouškou na ksichtě, nevidět úsměv ani v podstatě nemoct ho rozdat dál, od každého održovat dvoumetrový odstup... Chybí mi prakticky všechno.
Me asi restaurace. Proste v nedeli o pul 12 rict, jedeme na obed! Jidlo objednavame, ale neni to ono.
@kristynkal Tohle mi ani nechybi, do restaurace jsme chodili spis vylimecne (muselo byt hlidani, deti a restaurace, to je o nervy) a kdyz to tak vezmu, tak ted abychom podporili mistni podniky, aby nezkrachovaly, tak si objednavame mnohem casteji, nez bychom tam chodili fyzicky. Ale kafe do kelimku na stojaka za 50,- si fakt nekoupim, no.
Plesy 🥰 ale taky naše večeře s manželem 😒
Fitko. Máme u nás ve městě takové malé, probíhají tam jen skupinové lekce, je to vše takové “rodinné”, většina lidí (chápej ženské) chodí na stejné lekce ve stejný čas a už se tak nějak známe. Po cvičení kávička a drbárna... A pak restaurace a kino. Moc se těším až staršího vezmu poprvé do kina a pak někam na zmrzku.
Nebyli jsme zvyklí moc utrácet v restauracích, hospodách a kavárnách, ale co nám chybí - 4x do roka jsme jezdili do Maďarska do termálů a občas zašli do kina či divadla.. Jako opravdu to není tak vážné že bychom se hroutili, tím že nemáme hlídání, je to stejně jedno, ale pokud by něco chybělo, tak toto - jo a kroužky a fotbal syna.
termální lázně 😢bože jak bych tam potřebovala!
Kino a dojit si na veceri.
Normální, běžný život😢
Možnost svobodne cestovat. Kdykoliv, kamkoliv.
Knihovna,zoo,bazen,brusleni,hrady,zamky,vystavy
Divadlo, kino, ale to bych si s naším malým čertíkem stejně neužila... Co mi nejvíc chybí, je setkávání s přáteli u kávičky a něčeho dobrého... Byla jsem zvyklá pořád mezi lidmi a ty sociální kontakty mi vážně chybí hodně...
Bazén, sauna a občas i ta restaurace.
Bazén, podání rukou a objetí.
My jsme parta asi 10-15 maminek, co se scházíme na místní faře, máme tam herničku pro děti, dáme si kafe a tak. To mi chybí asi nejvíc. Jinak bych hrozně ráda šla do kina/divadla/na koncert, protože brzy zase ta možnost s miminkem nebude...
Nejvíc mi chybi bazén a lyže pro syna, pak velké herny, jako je třeba Bruno v Brne, jump park apod...Vidím, jak se synovi za ten rok změnila postava a z osvaleneho chlapecka je najednou chcipacek s povoleným břichem:( to mě děsí a procházkama se to fakt nedožene! Mně jako ženě nejvíc chybi Wellness, případně možnost posezení v kavárně nebo na vínku.
1. Naše vesnické akce (masopust, ples, karneval...)
2. Setkávání naživo (nesnáším online konference)
3. IKEA, Decathlon
4. Kavárny, knihovna, bazén, veřejné bruslení
5. Výlety s odpočinkem v hospůdce
No, není toho málo, když se tak zamyslím, spíš je děsivé, co všechno nemůžeme...
Bazén, masáže kdyz to vezmu sobecky na sebe