"Mám 19 měsíční holčičku a už začínám být psychicky na dně z jejího uspávání. V první řadě se nechá uspat jen ode mě. Je mi jasné, že je to naše chyba, měli jsme se v uspávání střídat. Největší problém ovšem je, že ji uspávám třeba i hodinu a půl. Leží v postýlce, dělá kraviny a ne a ne zabrat. Když na pár minut odejdu (samozřejmě řve) a pak přijdu, hned si lehne a vypadá to, že bude spát, jenže najednou někde nabere sílu a zase blbne. Tu vyřvávací metodu asi nedám, vždycky jsem z toho úplně vyřízená..."

O uspávání dětí by se toho dalo napsat mnoho. Názory i způsoby se různí a mnoho maminek se neshodne. Samozřejmě je ideální, když miminko uložíte,  ono okamžitě usne a spí celou noc, ale každé dítě je jiné. Hodně maminek má potíže s uspáváním svých dětí a zkouší různé způsoby.

Neexistuje univerzální postup vhodný pro všechny děti

Jedna z maminek do diskuze o uspávání dětí přidává svou zkušenost: "Moje dcerka spala bez problémů v postýlce cca do 5.  měsíce, nejhorší byla první noc po návratu z porodnice, nejspíš jí vadilo to nové prostředí. Jako nejpřirozenější mi tenkrát přišlo položit si ji na břicho. Takhle má dcerka strávila první noc doma." V první řadě zkuste poslechnout svůj vnitřní hlas, třeba vám napoví, co máte dělat.

Není žádný univerzální postup, který pomůže každému dítěti usnout. Svou roli hraje věk, zdravotní stav, denní režim i okolní prostředí. Pokud máte potíže se spaním svého dítěte, zkuste se zamyslet, kde by mohl být problém a následně sjednejte nápravu.

Teplota v místnosti, nadměrný hluk, světlo nebo tma, nevhodné oblečení i těžká strava před spaním. To vše může usínání ovlivnit. Nejdříve se tedy zaměřte na tyto zdánlivě nedůležité detaily, které ale svou roli jistě hrají. Vezměte to ze svého pohledu, když jdete spát a je vám zima nebo příliš teplo, tlačí vás žaludek, táhne vám na záda, ruší vás moc světla. Můžete usnout? Pravděpodobně ne. Vaše děťátko to bude mít podobně a umí vám to sdělit pouze pláčem.

"Po prvním porodu jsem je měla taky. Nezabíralo vůbec nic, úprava stravy, vláknina, hodně tekutin, dubová kůra... Nakonec jsem ze zoufalství, protože už jsem u každé stolice brečela bolestí, jsem vyzkoušela na radu sestřičky v ordinaci projímavou čajovou směs, jeden hrnek čaje denně, a to mi pomohlo hemoroidy zlepšit tak, že se to dalo přežít. A konec s mým trápením přišel až v okamžiku, kdy jsem přestala kojit." Hemoroidy jsou citlivá téma. Stydíme se o nich mluvit, přesto některé z nás velmi trápí. Naučte se s nimi bojovat!

Slovo hemoroid pochází z řečtiny a označuje se jako krvácení, příp. krvácející žíly. Jsou to křečové žíly, které se vyskytují v oblasti konečníku, konkrétně v řitním kanálu. Vyskytují se i u zdravého člověka a samy o sobě žádné potíže nezpůsobují. Problémy a velká bolest ovšem nastane, pokud se polštářky zanítí, zvětší, dojde v nich ke sražení krve nebo vyhřeznou z konečníku ven. Potom bohužel nastává peklo, protože řitní otvor svědí a krvácí.

Proč jsou v těhotenství časté?

Hemoroidy se poměrně často objevují na konci těhotenství nebo až po porodu. Důvodem jejich vzniku je zácpa a tlačení při stolici, ale také zvětšený objem krve v těle a útlak žil v pánvi na zvětšující se dělohu. Hemoroidy může vyvolat nebo zhoršit například aktivní tlačení u vaginálního porodu, zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká při větší fyzické námaze nebo silném kašli, a tlak na oblast konečníku (třeba při zácpě, kdy více tlačíme). Hemoroidů se po porodu sice nezbavíte hned, ale většinou problémy ustoupí v období šestinedělí. Jen výjimečně je potřeba podstoupit drobnou operaci.

"Trpěla jsem v těhotenství, měla jsem trombosované hemoroidy, takže jsem chodila na propíchnutí. Na ty ostatní, co trombosované nebyly, jsem dělala heřmánkové výluhy, mazala dubovou kůrou, ale spíš to chtělo čas. Já trpěla šílenou zácpou a tak vždy vylezly. Porod sám o sobě byl katastrofa - teď po těhu a šestinedělí je vše už v pořádku."

Jak se hemoroidy projevují?

"Aftózní stomatitidu prodělaly obě naše děti téměř ve stejném věku (starší ve dvou letech, mladší v roce a půl). U dcerky začalo onemocnění vysokými teplotami, které šly obtížně srážet. Nechtěla jíst a pít. Po dvou dnech horeček jsem objevila na špičce jazyku výsev malých puchýřků," začíná popisovat průběh onemocnění jedna z maminek. Zdá se vám miminko víc plačtivé, slintá víc než obvykle a odmítá jídlo? Říkáte si, že mu pravděpodobně rostou zoubky? Ano, může to tak být. Není však od věci prověřit, jestli se nejedná o nepříjemnost v podobě aftu.

Aftózní stomatitida, neboli afty, se čas od času nevyhýbají nikomu. Někdo na ně trpí více, někdo méně, ale téměř všichni si dokážeme vzpomenout, jak nepříjemný problém jsou, pokud se vyskytnout. A teď si představte, jaké peripetie dokážou nadělat malému miminku.

Hledejme příčinu

Nad příčinou výskytu aft často kroutí hlavou i zkušení lékaři. Mohou být reakcí na mnoho různých podnětů, například:

• strava (reakce na novou potravinu),
• drobná zranění v ústech, 
• autoimunitní/imunitní reakce organismu (tělo dítěte se začne abnormálně/normálně bránit proti "napadení" bakterií, virem apod., aft je pak často jeden z důsledků této obrany)
• chemické podráždění (např. příliš kyselým jídlem, exotickým ovocem),
• nedostatek vitamínů (zejména těch ze skupiny B).

Bývá bohužel pravidlem, že "někdo na ně zkrátka trpí víc, jiný méně". V případě, že se afty u vašeho miminka pravidelně vrací, popřemýšlejte o návštěvě specialisty. Specialistou v tomto případě bude s největší pravděpodobností imunolog, jehož návštěvu by vám měl doporučit pediatr. Mimo jiné totiž mohou být afty projevem snížené imunity. A čím dříve tento problém začnete řešit, tím lépe!

Rýma dokáže potrápit a znepříjemnit den nejednomu z nás. Obvykle sáhneme po horkém nápoji z lékárny nebo účinném spreji do nosu. Jenže co dělat, když rýma zlobí naše miminko?

Jak vzniká

Rýmu chytnete, ani nevíte jak. Počká si na vás v autobuse, tramvaji, obchodě nebo v čekárně u lékaře.  Řadíme ji mezi tzv. respirační onemocnění (tedy ty, která postihuje dýchací cesty). V drtivé většině to jsou sezónní nemoci jako například kašel, zánět průdušek, nosohltanu, mandlí či právě rýma.  Stačí, aby si (bezohledný) nakažený v kině nebo nákupním středisku nedal při kýchání a pšíkání ruku před pusu. Nebo sdíleným stejné sklenice, ručníku či příboru. Právě v uzavřených a nevětraných prostorech, kde se soustřeďuje větší množství lidí, se rýmě a dalším virovým nemocem velice líbí.

Zdravý nos je takový lapač nejrůznějších nečistot z ovzduší. Pokud (například v období chřipek a nachlazení) dojde k oslabení imunity, nosní sliznice se vysuší a viry snadněji pronikají do těla, kde dojde k zánětu. V tomto okamžiku se zaktivují osobní strážci našeho zdraví v podobě bílých krvinek. Ty rozšíří cévky, a ty zase zapříčiní otok sliznice a ta začne ve velkém produkovat hlen.

Je to jako obrovský dominový efekt, sled situací a akcí, které mají jeden jasný cíl: zvlhčit opět sliznici nosu. Hlen je ze za částku spíše bezbarvý a tekutý. Později se zabaví do bílo-zelena až žluta a konzistence je mnohem hustší.

Průběh rýmy mohou doprovázet i další onemocnění:

Šíří se u vás ve školce, nebo škole neštovice? Pak je vysoká pravděpodobnost, že je chytne i vaše dítko. Pokud máte doma i kojence, může být nemocí ohrožen i on. Nač se připravit?

Riziko nákazy je vysoké

Neštovice neboli varicella je vysoce infekční onemocnění. Pokud je některé dítě v kolektivu infekční, je vysoce pravděpodobné, že se nakazí i další děti. Pokud chytne nemoc například sourozenec, je skoro jisté, že za určitou dobu onemocní i jeho sestra či bratr.

Neštovice se projevují pupínky s výsevem po celém těle, hodně jich bývá na hrudníku, na pažích, na obličeji. Hlavička pupínku mokvá, pupínky dítě svědí. Svědivost pokračuje zhruba dva až šest dnů a je dětmi vnímána různě. Některé se může uškrábat, jiné dítě pupínky ani nezaznamená. Na zmírnění svědění se používá tekutý pudr, někteří lékaři doporučují koupel v hypermanganu. Jiní lékaři radí pro změnu nekoupat vůbec do té doby, než neštovice zaschnou. Poté by už neměly být infekční.

Pokud jdete s neštovicemi k lékaři, zavolejte mu předem a zeptejte se, kde se máte s dítětem zdržovat. Lékaři mají k dispozici speciální místnosti, kde vyšetřují nakažlivé děti, aby nepřišly do styku se zdravými. Nakazit se může i malé miminko. To, že kojené dítě neonemocní, není takúplně pravda. Pokud má maminka v těle protilátky proti neštovicím, přejdou skrze mateřské mléko i na miminko. Pokud je ale nemá, miminko chráněné není.

„Syn je chytil od chlapečka, se kterým jsme se jenom potkali ve výtahu, a který je zrovna měl. Vůbec se nedotýkali, jen jsme vyjeli 3 patra,“ píše maminka Helena.

Spousta maminek si před narozením potomka klade tuto otázku. Obojí má totiž mnoho variant. Rozeznat, co je pro dítě zdravé a co je jen módní hit, je někdy složité. Podívejte se, co si o těchto dvou variantách myslí zkušené maminky.

Takže v kostce:

• šátek si musíte navázat sama, kdežto nosítko je už připravené na dítě a zavírá se přezkou atp.,
• nosítko se hodí spíš až pro několikaměsíční děti, které aspoň drží samy hlavičku, kdežto se šátkem se dá začít už u čerstvého miminka. (mrkněte na tyto rady)

Jen se musíte naučit šátek správně vázat.  A právě tady je kámen úrazu, protože mnoho maminek se šátkových úvazů bojí kvůli tomu, že něco pokazí a miminku nechtěně ublíží. Rozdíly jsou i v tom, jestli je šátek pevný, nebo elastický. 

Jak trefně shrnuje uživatelka jitavrtule: „Šátek je šátek, nejlépe se přizpůsobí miminku, přesně ho obejme a přitáhne, jak je potřeba. Ale to první umotání je…smrt,“ přidává trošku humoru do konverzace. „Nicméně se to rychle poddá a je super, že existuje spousta různých úvazů, dopředu i na záda,“ doplňuje.

Těsný kontakt s matkou je pro děťátko přínosný. První šátkování popisuje jedna z našich maminek takto: „Bylo to jako kouzlo! Měla jsem najednou volné ruce a přitom jsme mohli být pořád spolu, což jsme si po náročném porodu oba přáli. Díky nošení se mi taky zlepšila laktace a pořádně jsem se rozkojila,“ chválí si.

Pomalu končí sezóna měsíčku lékařského, sklízíme poslední čerstvé květy, a to je dobrý čas pro jejich zpracování do masti. Pokud máte rádi přírodní mazání, je dnešní článek přesně pro vás.

Měsíček lékařský je krásná a nenáročná bylinka. Jeho květy rozsvítí každý záhon, a ještě k tomu je léčivý. Dá se užívat vnitřně, jako čaj (1 lžička sušených květů na hrnek), na problémy jater, žlučníku, gynekologické obtíže. Nezapomeňte si proto nasušit jeho květy do zásoby. Nejúčinnější jsou prý ty oranžové - no mně bohužel letos vykvetly jen samé žluté.

Dnes ale budeme vyrábět mast, která je vhodná na suchou pokožku, rozpraskané ruce i paty, popáleniny, omrzliny, vyrážky a opruzeniny. Prostě takové domácí zlato! Já vyrábím raději malá množství a pokud dojde, ze sušených květů mohu kdykoli udělat další.

Na malý kelímek masti  (cca 80g) budeme potřebovat:

Měsíček lékařský - hrst

Kokosový olej - 2 opravdu velké lžíce

Chodíte s dětmi do lesa? Kromě čerstvého vzduchu, klidu a záplavy zeleně možná v těchto dnech narazíte i na houby. Dětem spíše imponují barevné hlavičky muchomůrek a holubinek, vaše srdce spíš zaplesá nad hříbkem nebo bedlou. Cestou domů pak v duchu plánujete, jak si pochutnáte na smaženici nebo houbové omáčce.  Věděli jste ale, že pro děti mohou být houby nebezpečné? 

Proč ano

Houby obsahují kolem 90 % vody ( zatímco např. tučné vepřové kolem 50 %) , vlákninu a řadu minerálních látek jako např. draslík, vápník, hořčík, ve stopách železo, měď, fosfor, fluor, kobalt, titan a další. Mají zanedbatelnou energetickou hodnotu, což z nich dělá potravinu vhodnou i do redukčních diet. A co teprve ta vůně!

Proč ne

Bohužel kromě všech výhod ve stravě mají houby  mají velkou schopnost vyvolávat alergie. Jejich součástí je chitin. Opakovaně bylo prokázáno, že polysacharidy vyskytující se v živém organismu v buňkách vázané na bílkoviny nemají příliš dobré vlastnosti (především v horší stravitelnosti). Při následném trávení v žaludku se mohou uvolňovat látky, které se chovají jako alergen. Proto buďte se zařazováním hub do jídelníčku dětí opatrní.

Po černobylské katastrofě v roce 1986 je dosti diskutován obsah tzv. těžkých kovů, protože houby je vstřbávavají z půdy a koncentrují je v sobě. Kromě jedovaté rtuti a olova v nich najdete vyšší hladiny kadmia. Bez významu také není fakt, že si rády ukládají kovový prvek radicesium. To bývá ve zvýšených koncentracích nacházeno zejména u hřibovitých hub, skupiny bedel, ale i osaměle rostoucích žampionů. Proto je nesbírejte poblíž hodně frekventovaných komunikací.

Je vaše miminko neklidné, hůř prospívá nebo ho trápí časté průjmy? Má potíže se spinkáním a trápí ho časté koliky? Zbystřete - může se jednat o alergii na bílkovinu kravského mléka.

Souhrn příznaků

ABKM - alergie na bílkovinu kravského mléka, současný strašák mnoha maminek. O co se vlastně jedná? Imunitní systém dítěte reaguje nepřiměřeným způsobem na jednu z bílkovin kravského mléka, na některý z jejich úseků. Tato alergie se nejčastěji projevuje souběhem hned několika příznaků:

• celkový neklid
• pomalé váhové přírůstky
• nechutenství
• chudokrevnost
• kolika
• průjem
• kopřivka
• kašel
• zácpa, atd.

Diagnóza

S diagnózou vám v každém případě pomůže váš pediatr. Při jakémkoli podezření na ABKM vám bude nasazena tzv. diagnostická eliminační dieta. Pokud plně kojíte, znamená to omezení pro vás. Z vaší stravy musíte odstranit cokoli s obsahem nejen kravského mléka, ale také s obsahem právě kravské bílkoviny, tedy například i hovězí maso. Pravděpodobně to pro vás bude znamenat velkou změnu jídelníčku a také začnete hodně číst - etikety v obchodech. V případě, že již nekojíte a využíváte umělé mléko (případně kombinaci obojího), je nutné přejít na umělé mléko, které je vhodné pro alergiky na tuto bílkovinu. Výsledky eliminace potravin v dietě byste měly zpozorovat v následujících 2 - 3 dnech, u extrémnějších projevů (např. ekzémy) může vymizení příznaků trvat až 2 týdny, je ale třeba vytrvat.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

Léto je období, kdy většinu času trávíme venku a tak nějak navyklí z dětských let si ho chceme pořádně užít. Vysoké teploty, slunce, větší pohyb a sportování včetně vodního však přináší i riziko úrazů. 

Tak takhle tedy rozhodně ne. Dejte mě do šátku nebo ergonomického nosítka!

I když se hodně snažíme, často nějakému pádu či jinému letnímu bonusu nezabráníme.
Jak zranění ošetřovat a jak si poradit s běžnými letními potížemi u našich maličkých, shrnuji v následujícím článku.

Silniční lišej

Pády na rovině, terénu, z kola či z výšky a následné odřeniny jsou alespoň u nás poměrně běžný denní chléb.

Odřeninu je dobré omýt, případně vydezinfikovat, osušit a následně je možné ji hojit pomocí nějakého preparátu dle zvyklosti rodiny - od bepanthenu po domácí hojivé mastičky z konopí nebo třeba propolysu. Koupit se dají i gely a spreje na rychlejší hojení takových ran.

Problém s odřeninami nastává hlavně ve spojení s koupáním- děti rány pálí a často se rozmáčí, mokvají a špatně se hojí. Zvláště v cizích vodách je dobré ránu čistit a udržovat, na druhou stranu ale odřeninám nesvědčí přílišné sucho, které strupy láme i s novou kůží a jizva se opakuje stále dokola.

Cukrovka může být dosti nebezpečné onemocnění a je důležité odhalit ji včas. I když se nejčastěji objevuje u starších osob, trpí jí každá věková kategorie a mezi nimi i děti. Existuje hned několik typů a v určité míře její vznik ovlivňují i geny. Ne vždy je to ale pravidlem. Jak poznat, že vašemu dítěti hrozí diabetes?

Při jakémkoliv podezření vždy jděte hned k lékaři. Samozřejmě ne každý příznak znamená, že vaše dítě cukrovkou trpí, ale pokud ano, může včasné zahájení léčby velmi zvýšit šance na lepší léčení a kvalitnější život.

Diabetes – typy

Drtivá většina dětí trpí diabetem 1. typu. Velmi vzácně je možné se setkat i s typem MODY, což je cukrovka, kterou způsobuje onemocnění slinivky břišní. U dětí je to velmi často způsobeno cystickou fibrózou. U dospívajících je možné se setkat s cukrovou 2. typu. U dětských diabetiků je situace trochu komplikovanější. Dítě musí být v péči dětského diabetologa. Lékař se snaží, aby do budoucna mohlo dítě žít co nejlepším a nejkvalitnějším životem. K tomu je ale důležitý i zodpovědný přístup rodičů a jejich blízkých. Podstatné je informovat i školu a učitele.

Přistupujte k celé situaci velmi odpovědně, ale rozhodně se před dítětem nesmíte hroutit a lamentovat nad nespravedlností světa. Optimismus a pozitivní přístup dělají divy. Základem léčby je inzulín, který v těle chybí. Dále se musí dodržovat dieta, ale tak, aby v jídelníčku nic nechybělo. Velmi podstatná je i pohybová aktivita. V žádném případě diabetes neznamená, že se vaše dítě nemůže hýbat a dělat žádný sport. Pohyb snižuje vysoké hodnoty glykémie v krvy a pomáhá tělu lépe využívat cukr. 

Příznaky diabetu u dětí

Když jsem psala článek o tom, jak mi rektální rourka zachránila nervy, myslela jsem, že osobnější už být nemůžu. To jsem ovšem ještě nevěděla, že existuje "mrcha" jménem synechie, která nás pěkně potrápí. I když jsem svému muži slíbila, že omezím články odhalující naše soukromí, zkušenost, kterou jsme prožili kvůli srůstu Sophinčiny "pipky" byla tak silná, že mě donutila slib porušit a být zase jednou osobní.

Než se pustíte do čtení, ráda bych vás informovala, že tohle není klasický objektivní redakční článek. Níže se s vámi podělím o svou jedinečnou osobní zkušenost, která nemusí být aplikovatelná v ostatních případech, jelikož jsem byla v tomto problému velmi zainteresovaná, je článek velmi subjektivní.

Jak jsem to zjistila?

Věděli jste, že může malým holčičkám srůst jejich "pipinka"? Já tedy ne!!! Zjistila jsem to až před několika týdny při přípravě podkladů pro článek o správné intimní hygieně u malých holčiček. Ten mimochodem také doporučuji všem maminkám k přečtení. Jak jsem tak "googlovala" a procházela odborné lékařské publikace týkající se správné péče o dětský genitál, nestačila jsem se divit, co všechno můžou mít malé holčičky "tam dole" za problémy. Když jsem četla o tom, že malým holkám můžou srůst vnější rodidla případně malé stydké pysky, nejdřív jsem myslela, že jde jen o nějaký hloupý vtip. Vždyť přece bych o tom snad musela něco vědět, ne?! Jenže čím víc informací jsem našla, tím rychleji mi začalo tlouct srdce. Polilo mě horko a začala jsem mít velmi nepříjemný pocit, že moje 22 měsíční holčička přesně tímto trpí.

Fáze hysterie

Vzpomněla jsem si, že před pár týdny jsem se při přebalování zarazila a přislo mi, že je divné, že nikde nevidím "dírku", ale malá začala být protivná, tak jsem rychle dokončila přebalování a uchlácholila se tím, že malé holčičky "to" mají asi jiné než my velké. 

Několik měsíců přemýšlím, jak pustit do světa, mezi ženy, informace o bylinné napářce, kterou jsem na sobě rok pečlivě testovala a která přinesla mému tělu spoustu příjemných změn. Díky ní jsem si rozehřála a vyčistila své ženské pohlavní orgány tak, že jsem vnitřně rozkvetla ve zdravou ženu, jejíž květ se nechal jemným dotekem křídel mého muže opylit a já úplně nečekaně otěhotněla. Což je tedy vedlejší možný příznak mé roční péče o tělo, který jsem sice tak úplně neplánovala, ale o to zasvěceněji mohu napsat tento článek, ve kterém bych Vás ráda seznámila s velice účinnou metodou ozdravení ženského lůna a navrácení ztraceného tepla zpátky do těla ženy, kde rozhodně patří a ze kterého se díky porodům či nedostatku péče o sebe samu vytratilo.

Ne nadarmo se říká, že žena je ta, která udržuje oheň v krbu, tím chrání teplo domova a harmonii v rodině. Teplo však musí být v ní samotné, aby jej mohla v podobě lásky a péče o rodinu předávat i ostatním. Pokud je uvnitř vyhaslá, nemá sílu zářit ani pro sebe, natož pro druhé. A naše děti a partneři tak moc potřebují hřejivý dotek.

Problémy typu: nepravidelná menstruace, příliš dlouhý nebo krátký cyklus, silné krvácení, menstruace dvakrát do měsíce, PMS, bolestivé píchání v podbříšku, problémy s otěhotněním a jiné neduhy související s ženskými pohlavními orgány, nám ženám podstatně zasahují do života. Velmi často proto zkoušíme kde co. Koupíme „zázračný“ preparát z lékárny, nebo si necháme předepsat hormonální antikoncepci nebo v lepším případě vyhledáme jinou zdravotnickou pomoc. Ale ve většině případech se spoléháme na to, že za nás někdo nebo něco problém vyřeší, přičemž málo kdy známe skutečnou příčinu toho, proč se nám tyto věci dějí!

Díky našemu životního stylu a přístupu moderní medicíny nemáme čas ani prostor sledovat své tělo. Projev je vyléčen, příčina se nehledá. Jenže s tímto názorem jsem se nemohla smířit, měla jsem potřebu si sama hojit své vnitřní ženské zdraví a nalézt způsob, který by mi umožnil měnit se a ozdravovat svým tempem. Po roce, kdy jsem schopna shrnout své poznání, se velmi ráda se svou zkušeností podělím.

Musím přiznat, že jsem nikdy neměla extrémní problém v období menstruace. Občas jsem měla migrénu nebo pobolívání v podbříšku a klasicky se mnou nebylo týden před menstruací k vydržení. Myslela jsem si, že to k „tomu“ prostě patří.

Samozřejmě jsem se mýlila. Nyní vím, že mě při menstruaci nemusí bolet hlava, že menstruace může probíhat jemně a citlivě, protože není mou nepřítelkyní, ale dělá ze mě ženu se vším, co ke mně patří. Rozhodně je důležité si také uvědomit naši cykličnost, o které píšu v článku Cyklus bílého a rudého měsíce. Díky tomu se nemusíme samy trestat za to, že jsme v průběhu měsíce moc líné nebo naopak příliš aktivní.

Letní krásné a slunečné dny nás doslova lákají k tomu, abychom šli s dětmi ven. Kdo by také chtěl být zavřený doma mezi rozpálenými zdmi, když je venku tak krásně. Procházka v parku, výlet do lesa, běhání na louce, válení se u rybníka nebo výlety někam za kulturou. Zažít se toho dá hodně. Možná však tápete nad tím, jak děti v létě obléknout. 

Jak oblékat v létě novorozence a malá miminka

Prvním problém začíná už při odjezdu z porodnice, kdy řada maminek tápe, co tomu malému drobečkovi obléknout. Dobře to vyřešila maminka klararas: „Pokud nás přepadnou tropický tepla, tak stačí body s dlouhým rukávkem, dupajdy, ponožtičky nebo bačkůrky a čepička. A pokud bude kolem těch 26 a míň tak přibalte slabší svetřík, popř. dečku přes autosedačku.“

A do čeho oblékat malá miminka ve velkém horku? Mnoho maminek dělá základní a zároveň i velkou chybu v tom, že dítě oblékají až příliš. Dobré je řídit se tím, co máte na sobě vy sama. A přesně tolik dejte i dítě a k tomu můžete maximálně jednu vrstvu navíc. Stejně tak to má i maminka kalo: „Já zastávám zásadu oblékat dítě podle toho, co si beru sama + 1 vrstva na těle navíc (+ samozřejmě přikrývka v kočárku).“  Tím se řiďte a budete mít spokojené dítě bez potniček a jiných potíží. Super jsou třeba bavlněné kraťásky, tílko, body bez nohaviček. Vzdušné a vyrobené z přírodních materiálů.

Oblečení, když je venku víc jak dvacet stupňů určitě vyřešíte snadno, často se ale zapomíná na to, že je důležité především malé miminko chránit před UV paprsky vhodným opalovacím krémem. S miminkem byste měli být na slunci nebo spíše ve stínu jen dopoledne asi do 10. hodin ráno a pak až od 16. hodin odpoledne. Opatrní buďte zejména s miminkem v kočárku, kde se klidně může teplota vyšplhat až na 50 °C.

Miminku můžete zajistit v kočárku chládek speciální odvětrávací matrací v kočárku, která má speciální kanálky, které z matrace odvádějí vlhkost. Některé kočárky mají i velmi zajímavý systém odvětrávaní korby. O tom se informujte u prodejce. V létě nezapomínejte ani na síťku proti hmyzu, protože vosa nebo včela by mohla být pro kojence velmi nebezpečná.

Když má vaše dítě horečku, je to pro vás nepříjemná věc, vyvolávající obavy. Běžně však není čeho se obávat, horečka sama o sobě není nemoc, ale příznak nemoci, lépe řečeno znak toho, že tělo samo se snaží s nějakou infekcí vypořádat. Proto je dobré si uvědomit, že není dobré teplotu ihned srážet, protože jde o přirozený mechanismus lidského těla, který by se tlumením přerušil a tělo by přišlo o možnost se s nemocí vypořádat rychle a samo.

Co si představit pod pojmem horečka

Za horečku se považuje teplota nad 38°C měřenou v podpaží. Teplota mezi  37°C – 38°C je pouze zvýšená.  U nejmenších dětí je však lehce zvýšená teplota normální.  Také je dobré vědět, že tělesná teplota se v průběhu dne mění a nejvyšších hodnot dosahuje večer.

V případě, že se vyšší teploty u dítěte objeví, určitě je dobré stav dítěte sledovat. Pokud se neobjevují žádné jiné potíže, únava, bolesti, nevolnost atd., obvykle není nutné teplotu srážet nebo hned běžet k lékaři, postačí průběžné sledovaní stavu. V případě, že se vám cokoli nezdá, dítě má i jiné potíže nebo teplota přetrvává více dní, je dobré lékaře navštívit.

Srážet horečku se doporučuje až od 38°C výše, to aby mělo tělo šanci se za její pomocí samo s nemocí vypořádat. Jakékoli snížení potlačí horečku, ale nepotlačí nemoc, proti které tělo horečku vyvinulo.  Samotné snižování teploty lze dvěma způsoby – za pomoci léků nebo za pomoci tzv. fyzikálních metod. Pokud tedy ke snižování horečky přistoupíte, nejdříve můžete vyzkoušet metody bez léků, tedy metody fyzikální.

Přehled postupů bez použití léků

Vaginální mykóza je velmi nepříjemným problémem, se kterým se za svůj život setká prakticky každá žena. Je spojena s nepříjemným vaginálním dyskomfortem, který nám může zkazit vytouženou letní dovolenou.

Jak vlastně mykóza vzniká?

Původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans, která žije běžně ve střevě. U některých žen je přítomná v omezeném množství i v pochvě a nedělá žádné obtíže. Problém nastává když dojde k přemnožení kvasinky na úkor lactobacilů, které jsou zodpovědné za přirozenou ochranu pochvy před patogeny.

Jak poznám mykózu?

Vaginální mykóza se typicky projevuje nepříjemným svěděním zevního genitálu a pochvy. Pokud je přítomen i výtok, tak je většinou bílý tvarohovité konzistence.

Léčbu je možné zahájit volně prodejnými antimykotiky, které můžeme zakoupit v lékárně. Jako doplňkovou léčbu je možno použít vaginální výplachy. Velmi důležitá je aplikace vaginálních probiotik pro obnovu přirozené poševní flory - tedy lactobacilů. 

Léto se nám rozběhlo přímo raketovou rychlostí, slunce pálí, až to hezké není, a tak se potřebujeme před ním chránit. Víte ale, jak se vybírá přípravek na opalování, co znamená číslo ochranného faktoru a jaký typ UV filtru je nejlepší? Jestli tápete, čtěte dál.

Sluneční záření je životadárné, ale také zrádné. Opalovací krémy nás dokážou částečně ochránit proti UVB složce záření, která způsobuje opálení až spálení pokožky a může se podílet na vzniku rakoviny kůže. Míru ochrany proti UVB záření uvádí číslo SPF neboli ochranný faktor. Někteří výrobci uvádí též číslo UVA PF, což je ochranný faktor proti UVA záření, kterého je ve slunečním svitu převaha. Obecně se nepovažuje za škodlivé, ale právě ono stojí za stárnutím pleti, sluneční alergií a tvorbou vrásek a pigmentových skvrn. Číslo ochranného faktoru říká, kolikrát déle smíme pobýt na slunci bez spálení oproti tomu, za jak dlouho bychom se spálili bez krému.

Čím víc, tím líp?

Říkáte si, že by bylo nejlepší pořídit si rovnou nejsilnější výrobek s faktorem 50+? To není dobré řešení. V praxi platí, že za silnější ochranu si také připlatíte. Proto je dobré se výběrem trochu více zabývat. To, co ušetříte na hodnotě UV faktoru, můžete pak raději investovat do krému s kvalitnějším složením.

A jak tedy určíme, jak silný krém potřebujeme? Nejprve je třeba zjistit, jaký má naše kůže fototyp. Ty existují celkem čtyři, podle toho, kolik pigmentu kůže obsahuje. Také je dobré si rozmyslet, zda budete přípravek používat v Čechách nebo na dovolené u moře. Posledním atributem je, zda se jedná o začátek opalovací sezóny nebo za sebou již nějaký pobyt na sluníčku máte. V prvních dnech opalování volíme faktor silnější, později můžeme z nároků slevit.

Z výše uvedeného můžeme odvodit, jak dlouho se můžete slunit. Dejme tomu, že jste fototyp 2, na slunci můžete pobýt 10 minut bez ochrany. Použijete-li krém s SPF 12, můžete na slunci bezpečně strávit 10x12 minut, čili 120 minut celkem.

 “Je super, že pomalu přichází léto, aspoň budeme s malým moc chodit na koupalko, ale mám hrozný strach, že chytneme bradavice. Kamarádka na koupalistě proto už nechodí, ale já si to neumím představit. Ach jo.” Svěřila se na koníkovi jedna maminka. Taky se bojíte bradavic? Poradíme vám jak se chránit.

Co to vlastně bradavice jsou a jak je poznáme?

Bradavice jsou nezhoubné novotvary, které se vyskytují obvykle na kůži a méně často na sliznicích. Po akné jsou nejčastějšími kožními problémy. Statistiky uvádějí, že se nakazí každý 10. člověk.

Bradavice lze rozlišit dle výskytu a vzhledu. Přesnou diagnózu však může určit pouze lékař na základě dlouholetých odborných zkušeností. Některé útvary se mohou bradavicím pouze podobat a přitom s nimi nemít vůbec nic společného.

Pravé neboli obecné

Vyskytují se nejčastěji na rukou, kde vypadají nejprve jako hrbolkovité útvary o velikosti špendlíkové hlavičky a dále se zvětšují až se dostanou nad povrch kůže a zrohovatí.

Většina projevů nejrůznějších alergií se dá zmírnit přírodní cestou. Díky vhodné stravě, bylinkám nebo homeopatii nás pak můžou alergické rýmy či vyrážky úplně přestat trápit.

Jaro je sice označováno za nejkrásnější období v roce, pro alergiky se ale mnohdy stává naopak tím nejméně oblíbeným. Zejména pro ty, které trápí pylové alergie, senná rýma, alergie na roztoče apod. A co dělat, abyste s sebou nemuseli na každou procházku nosit maxi balení kapesníků a plato tabletek?

Přírodní a homeopatická léčba

Existují přírodní prostředky, které si s alergiemi dokáží poradit lépe než si myslíte. Podrážděné nosní sliznici uleví sprej s mořskou vodou z lékárny, případně domácí varianta z jedlé sody. Tu připravíte smícháním jedné sklenky jedlé sody a třech skleniček teplé vody, tedy asi z 200 na 600 ml. 

Na kožní problémy pak pomáhá například mast s bezem, stejně jako bylinné koupele či tinktury. Do koupele můžete přidat tea tree, eukalyptus, lopuch, devětsil či už zmiňovaný bez. Na tinkturu je nejvhodnější echinacea.

Na další metodu proti alergiím – akupunkturu se vědci sice stále dívají skepticky, ale jsou lidé, kterým pomáhá.  Než ji vyzkoušíte, určitě se poraďte s lékařem.

Obezita je fenoménem poslední doby, bohužel však v negativním smyslu. Stále více se dbá na zdravé stravovací návyky školáků, ze škol mizí automaty s nezdravým jídlem a sladkými nápoji, pořádají se vzdělávací besedy, ovšem výsledek takovýchto opatření je bezvýznamný. Dětem nedělá problém koupit si nezdravé jídlo nebo sladké nápoje kdekoli jinde. Problém je potřeba hledat v rodině.

Podle posledních průzkumů trpí nadváhou každé čtvrté dítě, každé sedmé je obézní.

Stále častěji se ukazuje, že špatné stravovací návyky, které jsou příčinou obezity u dětí, si školáci osvojili právě doma. Stravovací návyky jsou totiž záležitostí celé rodiny. Je tedy prakticky nemožné, aby dítě ve školním věku jedlo zdravé potraviny a dodržovalo zdravou životosprávu, když zbytek rodiny ho v tom nebude podporovat. Kdo jiný by měl jít dětem příkladem, než právě jejich rodiče.

Je vaše dítě obézní?

Především je dobré si uvědomit, že obezita, a zvláště pak obezita u dětí, není normální. Jedná se o onemocnění, které s sebou přináší řadu zdravotních rizik. Obezitu klasifikujeme jako stav zvýšeného množství tukové tkáně, který převyšuje normální hodnoty.

Množství tuku v takovém případě stouplo nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Mezi normální hmotností a obezitou je ještě nadváha, kterou trpí většina evropské populace.

Přežila jste porod a doufala, že máte to nejhorší za sebou, jenže pak se z ničeho nic objeví u mrněte kolika, nebo reflux a to je teprve to pravé peklo. Sám Dante by to nenapsal líp, zvlášť pak, když se tyto neduhy objeví současně. Pravá Božská komedie může začít.

Naneštěstí, na rozdíl od ní, v mateřství nemáte žádného průvodce, který by Vám řekl, co kdy dělat. Tady Vergilia, aby jeden pohledal a tak Vám nezbude než dát na své vlastní pocity a intuici. Pokud trpíte nízkým sebevědomím jako já, může to dojít až tak daleko, že kvůli „malichernostem“ typu větry, nebo blinkání v podstatě přestanete kojit.

Děti trpící těmito neduhy jsou hodně plačtivé, neklidné, při kojení se odtrhávají od prsu a to, co je příčinou těchto jevů pravděpodobně odhalíte až po delší době. Jakmile ale přijdete na to, co vašeho drobka trápí, můžete si gratulovat. Postupujete do druhého levelu zvaného očistec. Přece jenom se lépe bojuje proti protivníkovi, jenž má jméno, než proti bezhlavému rytíři.

Když si uvědomím, kolik bolesti jsem musela vytrpět, abych se rozkojila a pak to doslova kvůli prdu za jeden týden úplně zahodila, je mi do pláče. Není divu, že brekot byl u nás víc než doma. Plačtivá už nebyla jen Matylda, teď už jsme řvaly obě..zkrátka cenu pro Uplakánky roku máme po právu v kapse.

Vyzkoušeli jsme všechno, ale přesto moje trička každý den zdobí originální batika, kterou moje Tylinka pomocí zvratků vyrobí. Mohla bych také pořádat módní přehlídky, protože tak často jsem se nepřevlíkala ani ve svém pubertálním období. Teď je to o to lepší, že neměním oblečení jenom sama sobě a Tyldě, ale i ostatním členům domácnosti, kteří nějakou tu šavli občas také zachytí. Co Vám budu povídat, my se doma nenudíme.

Pokud jste na tom podobně, než začnete vytáčet Chocholouška, můžete vyzkoušet následující tipy:

Chtěli byste jet v létě na dovolenou k moři, ale máte strach, abyste se tam lidově řečeno, "nepoto"?

Největšími strašáky jsou Egypt, Tunis a podobné země, pravdou ale je, že ve všech "jižních zemích" (dokonce i Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, Itálie, atd.) hrozí, že dostanete tzv. cestovatelský průjem. Poradíme vám, jak se před průjmem efektivně chránit.

Cestovatelský průjem

Cestovatelský průjem je nejrozšířenější onemocnění cestovatelů po celém světě, celosvětově se hovoří až o 10 milionech postižených touto "nemocí".

Ve většině případů bývá zdrojem nákazy Enterotoxigenní Escherichia coli (zkráceně ETEC), bakterie, která žije ve vodě, kde se můžou vyskytovat zbytky stolice. Nejčastěji se můžete nakazit v rozvojových zemích Latinské Ameriky, Afriky či Blízkého Východu a Asie. Nejohroženější skupinou jsou lidé se sníženou imunitou a diabetici, ale nakazit se může v podstatě kdokoliv.

Příznaky, léčba a průběh

Máte doma alergické dítě, které by si tak moc přálo nějaké zvířátko, ale pejska ani kočičku jim prostě pořídit nemůžete? Proč nezkusit něco jiného? Možnosti tu jsou. Co třeba želva nebo rybičky? A jak vůbec poznat takovou alergii?

Alergie nevzniká jen na srst zvířete, i když mnoho lidí tomu věří. Srst je jen největším přenašečem alergenů, ale samotná reakce může vzniknout i na sliny, moč či kůži. U ptáků to pak mohou být roztoči v jejich peří. Vyhráno tak nemusíte mít ani v případě, že si pořídíte zvíře bez srsti, i když se vás o tom budou prodejci snažit přesvědčit. Ať už je to čínský naháč, kočka sfinx či skinny morče. Lépe ale můžete udržovat čistotu, která je při alergiích velmi důležitá. Zvířata musíte často koupat, vysávat a prát oblečení.

Odstraňte koberce, závěsy a další lapače alergenů. Do ložnice alergického jedince by zvíře nemělo mít přístup vůbec.

Jak vypadá alergie na zvířata?

• Rýma – sliznice nosu je podrážděná alergeny. Kvůli tomu pak kýcháte, svědí vás to a vytéká vodnatý hled.
• Zánět očních spojivek – oči vás svědí, zčervenají a slzí.
• Ekzém – citlivější osoby mohou trpět i ekzémovou vyrážkou, která se dělá nejčastěji na hlavě, v podkolenních a loketních jamkách.
• Astma – problém s nadechováním, zahlenění a chronický kašel
• Bolest hlavy – ta je způsobena ucpáním nosu.

Jak se stanovuje diagnóza alergie na zvířata?

Procházka v přírodě je vítaným a hlavně zdravým zpestřením během dne stráveného uvnitř bytu nebo ve školce. Jaro navíc přímo vybízí k výpravám do probouzejícího se lesa nebo zelenajícího se parku. Všechno kolem voní, kvete a pučí. A právě zde se silně projeví dětská superschopnost ochutnávat okolní svět ústy. Mějte se ale na pozoru, některé rostliny jsou sice krásné, ale silně jedovaté. Pojďme si projít takový malý herbář těch nejběžnějších, se kterými se malí průzkumníci mohou v přírodě setkat.

Bolehlav plamatý

V houštinách a u potoků se můžete setkat s dva metry vysokou rostlinou s hnědofialovými skvrnami na lodyze a květy podobnými bezu. Jde o Bolehlav plamatý. K otravě stačí nadýchat se jeho vůně. K příznakům patří těžknutí končetin, pocit na zvracení, problémy s dýcháním, polykáním a mluvením.

Břečťan popínavý

Plazí se po zemi a polorozpadlých budovách. Břečťan sice dokáže evokovat romantickou atmosféru malebného venkova, je ovšem mírně jedovatý. Po konzumaci většího množství plodů se dostavují křeče, úporný průjem a může se objevit i vyrážka. 

Durman obecný