V první řadě bych chtěla poděkovat za možnost otestovat tento krém. Jsem maminka třech kluků, brzy mi bude 34 let a náš každý den, si užíváme na plno🙂 Ale jsem i žena, která  se chce líbit, takže péče o plet, je samozřejmostí a já si myslela, že již pár let používám, super krém, ale nikdy nedokázal to co Vichy během 14 dnů.

Vichy dorazil kurýrem a já byla jak malá, hned jsem rozdělávala krabici a chtěla si prohlédnout ten zázrak. Objevila jsem smaragdově zelené balení a okamžitě přivoněla. A první body pro Vichy - Krém krásně ale přitom nevtíratelně svěže voní po bylinkách. Je ho barva není klasická barva krému, ani to není klasický krém, ale hnědý hustný gel. Já mám ráda změny, takže jsem se na večer začala velice těšit 🙂

Složení: AQUA / WATER - DIMETHICONE - GLYCERIN - PROPYLENE GLYCOL - NIACINAMIDE - ALCOHOL DENAT. - DIPROPYLENE GLYCOL - BIFIDA FERMENT LYSATE - CAFFEINE - SODIUM CHLORIDE - PEG/PPG-18/18 DIMETHICONE - TOCOPHEROL - CARAMEL - SODIUM BENZOATE - ADENOSINE - PHENOXYETHANOL - SCUTELLARIA BAICALENSIS ROOT EXTRACT - RESVERATROL - PARFUM / FRAGRANCE

Aplikace: Aplikujte každý večer na pleť obličeje a krku. Použijte také jako masku  - jednou týdně naneste tenkou vrstvu a nechte působit 10 minut. Následně vmasírujte. Přebytek produktu odstraňte vatovým tampónem. Vyhněte se okolí očí a rtů.

Účinnost: Po probuzení je pleť plně hydratovaná a rozjasněná. Noc po noci se zlepšuje proces obnovy pleti, jemné linky jsou vyhlazené.

První večer po důkladném vyčištění pleti jsem nanesla krém. Hned jsem tušila, že testuji něco neobyčejného! Krém nejenom příjemně voní, ale je i neskutečně hebký a během pár chvilek je hebká i plet a krém se nevtřebá tak rychle, takže i po nějaké době, kdy jsem si šla lehnout jsem stále cítila, jakoby ochranný film na své pleti a příjemnou vůni. Samozřejmě jsem rozdíl nepozorovala hned po první noci, ale už po první noci, byla moje pleť, ráno svěžejší a po týdnu už jsem pozorovala i sjednocení barvy pleti, čímž jsem byla velmi mile překvapena a brala to od krému jako jeden velký bonus.

Po dovolené jsem šla do práce na noc..trošku jsem pokašlávala, ale jsem astmatička, tak jsem tomu nepřikládala pořádný význam. Na oddělení nám dost kašlaly dva pokoje. Ráno jsem šla spát, po obědě jsem se vzbudila a byla mi zima. Volali mi naši, že babičku odvezli do nemocnice.. Na vyšetření...Vytelefonovala jsem vše...Začínala jsem kašlat víc a jen tak..jsem si dala teploměr.. 38,5, během chvíle 39..srážela jsem to..a začalo kolečko telefonů - jestli se najde někdo, kdo by šel místo mě...Nakonec jedna kolegyně byla ochotná, ale to jsem měla už 40,2.  Kristýnka byla u ex a já mohla relativně v klidu marodit. Druhý den pro PN...Dr mě poslechla, prohlídla, změřila. Hnus to byl. Měla jsem velký strach o Ki, aby to nechytla..Od úterý už mi hlásili, že má rýmu, od st, čt pokašlávala...Ale zjistila jsem, že ji ve st hlídala tchyně s chřipkou..no...co už...Ve čt mi volali sousedi, slyšeli mě kašlat, jestli něco nepotřebuju nakoupit...říkala jsem našim, jak mám hodné sousedy...sjeli mě, že snad bych neotravovala cizí lidi...říkám - ale tady není už vůbec nic a já nemám vycházky..Aspoň pečivo a mlíko..Pečivo nakonec donesli, ale mlíko bez laktozy se jim nechtělo hledat, tak koupili normální..

Skoro jsem kvůli kašli nespala..přišla jsem si navíc kvůli pískání a zvukům, co ze mě vycházely, jako břichomluvec...Na kontrole jsem vyfásla ATB..

Ki se vrátila v pátek navečer...v horečkách a s kašlem..Ze soboty na neděli horečka šla špatně srážet, naštěstí jsem si vzpomněla na info od kolegyně, že paralen jí při chřipce nepomohl, tak jsem zkoušela ibalgin..Pak i obklady...Bylo kolem desáté večer, když jsem přemýšlela o zábale, nebo o sprše, kterou bych postupně chladila...Ale naštěstí horečka začala klesat a Ki usnula...za nějakou dobu mě vzbudila, že je propocená a potřebuje na wc, ale že se jí motá hlava...Jak jsem vylítla, flákla jsem sebou na zem já..Tak jsem se opatrně za chvíli zvedla, převlíkla dítě a dovedla ho na wc..Druhý den byla nadšená, jak jsem s ní šla za ruku na záchod...Maňas...

Další den jen zvýšená, ale kašel...a dítě pořád takový nemastný, neslaný..úterý bez teploty..Ale polehává..a není to ono...úterý odpoledne usíná...v noci nespím já..mám divný pocit...kruci..proč....

Z úterý na středu mě budí po čtvrté hodině...že bolí ouško...Znám ji, tak si nejdřív myslím, jestli si ho nepřeležela, ale dávám teploměr a manévr na ouško je pozitivní, bohužel...A TT 38..Dávám fňukající Ki Nurofen na bolest a vytáčím dědu..Chvilku teda ještě zkouším čekam, abysme neburcovaly..Ale volám, Ki brečí, pomáhám jí oblíkat, beru plyšáka....Přijíždíme do pozvolna se probouzející nemocnice - je něco kolem páté..Budí nám doktora..Nikde ani stopa po protivnosti, naštvanosti, nic....Omlouvám se, že jsem to zkusila, ale že brečela ...Dr. mávne rukou a říká, že je to na píchnutí...Píchá jí ouško, ATB zatím nedává..Ještě ji ukládám, usíná..spí skoro dvě hodiny..Během dne pofňukává, že bolí....nic z toho neteče..teplota zvýšená....Polehává, pospává, pokašlává..není to ono..Proti minulému píchnutí..je to jiné...čt ráno se budí a bolí ouško...dívám se do něj...a vchod do ucha je uplně ucpán...jdeme na středisko, omlouvám se, že jsme byly na píchnutí, ale že teď bolí a je zvýšená TT....primář se jí dívá do ucha a říká - no...to tě muselo hodně bolet, to máš uplně ucpaný..odsává a odsává...

A říká mi - já bych to přeléčil..za mě je to na ATB, souhlasíte s tím? Jasně ..že jo....ať už má klid...Navíc ji slyší kašlat, huhňat..Nespaly jsme už několik nocí..Ki teda relativně ano...ale já nespím, pže čekám, co zas bude....pátek ráno opět bolest, navíc se přidává bolest a otok oka....a otok pod okem....

První pohyby děťátka - okamžik, na který čeká každá nastávající maminka. Zejména prvorodičky je pak netrpělivě vyhlížejí. Jaké to asi bude? Poznám to? Jak jsou pohyby cítit? Otázky, které nám zvědavostí nedaly nebo nedají spát. Od okolí pak nejčastěji slýcháme otázku: „Tak co, už kope?“.

První pohyby, důležitý milník v těhotenství

"I já tento okamžik před několika lety netrpělivě vyhlížela. Když přišel, málem jsem ho propásla. Hned mi totiž nedošlo, že jde o moje miminko. Bylo to takové jemné zabublání. Že jde o první pohyby, to jsem si uvědomila až v momentě, kdy se tento pocit několikrát zopakoval a stal se častějším a pravidelnějším."

Další maminka z koníka dodává: „Já cítím pohyby od prvního dne 20. týdne. Pořád jsem na to čekala a konečně se dočkala. Bylo to takové zlehka. První 2 dny jsem přesně nevěděla, zda to jsou pohyby, ale ptala jsem se pak zkušenější kamarádky a ta říkala, že to je určitě ono. Po pár dnech už to začalo být intenzivnější. No a teď po 3 týdnech sebou někdy mele mrňousek pořádně! Doktorka mi říkala, že u prvorodiček to může být třeba až od 22. – 23. týdne, protože nevědí, co mají cítit.“

Maminka prvorodička obvykle cítí první pohyby děťátka kolem 20. týdne, je to takové polechtání, zabublání či vlnění. Maminky vícerodičky mohou cítit pohyby o něco dříve, cca od 18. týdne. Jak miminko roste, stává se i jeho aktivita více citelnou a postupně ucítíme drobné kopanečky a časem i pořádné kopance. Intenzita pohybů záleží i na položení placenty. Ta je, pokud je vpředu, může zmírnit.

„Kamarádka necítila dcerku celé těhotenství - jednak měla placentu přes přední břišní stěnu, takže ta pak tlumí nárazy miminka a pohyby jsou cítit později a ne tak intenzivní, také měla méně plodovky, takže mimčo mělo méně prostoru,“  takto popisuje zkušenost kamarádky jedna z maminek.

Strach nás provází celým životem. Jako malé jsme se bály bubáků pod postelí, čertů a Mikuláše, pak první jízdy na kole, první pusy a mnohem později ještě jiného „poprvé“. Mnohé z těchto strachů jsou spojené s bolestí. Jako když jsme dostaly na zadek od pekelníka. Nebo když jsme spadly z kola a odřely si kolena. Nebo když se z nás staly ženy.

Bolest nás má chránit a varovat „pozor, tohle už nedělej“. Jenže ještě než se ztratí strup nebo na další schůzce s naším milým do toho jdeme znovu, strach a bolest jsou překonány a my si to začneme užívat. Rychlou jízdu na kole i sex.

Úplně normální

Strach z porodu je zcela běžný, dá se říci i přirozený. I zkušená několikanásobná matka se před každým porodem bojí. Protože každý je jiný. Mění se technologie, možnosti, věk rodičky a v neposlední řadě i konkrétní situace. Strach o to, aby miminko bylo v pořádku je to, co z vás už teď dělá dobrou matkou. Nesobecky nemyslet jen na sebe, ale i na to malé, co nosíme pod srdcem, je dobrým znakem toho, že budeme skvělou matkou. Jenže všeho moc škodí.

Přehnaná úzkost a zmatek dokáže při porodu nadělat více škody než užitku. Při vysoké míře stresu se razantně zvýší hladina kortizolu, který může způsobit děložní činnost a tím i snížit průtok krve placentou.

Biologické hledisko

Prožíváte právě své druhé těhotenství a spolu s miminkem ve vás narůstají i obavy, jak to oznámit svému prvorozenému dítěti? Bude vám vůbec rozumět, až mu začnete o miminku vyprávět? A je opravdu nutné dítě složitě a pečlivě na tuto situaci připravovat?

Kdo je připraven, není překvapen

Snažit se dítě příliš brzy náležitě poučit a připravit na velkou změnu, ke které se u vás doma schyluje, není tak úplně nutné a mnohdy ani rozumné. Malé dítě vám jen těžko porozumí. Odložte vše až na dobu, kdy těhotenství bude vidět.

„Naší malé byly 2 roky a 3 měsíce, když se z ní stala velká ségra, rozhodně nebyla takový ten starací typ. Když se bráška narodil, tak si ho moc nevšímala, ani chovat si ho moc nechtěla. Tak jsme ji nenutili. Začínala si ho víc všímat, až se začal usmívat a žvatlat. Ale časem to bylo lepší a lepší a teď, když pominu občasné žárlení a rvačky o hračky, tak jsou super parťáci,“ piapia z diskuzního fóra Jak připravit dvouleté dítě na příchod sourozence?

Povídejte mu, co se děje v bříšku a čím to vyvrcholí. Každé dítě je jiné, i když si myslíte, že svého broučka dobře znáte, může vás velice překvapit, jak na tuto věc bude nakonec reagovat. Příchod sourozence obecně lépe snášejí holčičky. Představa, že si budou moci hrát s "živou" panenkou, je pro ně velice atraktivní. Něco podobného mohou prožívat i chlapci, kteří se stanou "velkými brášky".  Ale výjimky potvrzují pravidla a nic se nedá zevšeobecnit. Záleží totiž na spoustě věcí:

- jak je dítě staré

Vrátíte se od svého gynekologa a v hlavě vám zní jeho poslední věta: "Vypadá to na rizikové těhotenství." Co přesně to znamená, jaká omezení to přináší, které faktory jsou ve hře? Své zkušenosti vám svěří maminky se stejnou diagnózou.  

Rizikové nebo patologické?

U rizikového těhotenství hrozí zvýšená pravděpodobnost, že se nenarodí dítě zcela zdravé. Nejčastěji se jedná o hrozící potrat nebo předčasný porod, při podezření na vrozenou vývojovou vadu plodu apod. Tento stav může také způsobit vážná nemoc matky. Proto je více než nutné, aby nastávající maminka navštěvovala poradnu pro riziková těhotenství, kde ji věnují intenzivnější preventivní péči.

Oproti tomu u patologického těhotenství jsou důvody k obavám zcela oprávněné. Znamená to, že buď budoucí maminka, dítě nebo oba najednou jsou vážně nemocní. U některých žen mohla existovat choroba již před otěhotněním, ale v požehnaném stavu se může ještě zhoršit (např. roztroušená skleróza, Crohnova choroba, cystická fibróza apod.). Jindy se může onemocnění objevit až v průběhu těhotenství.

Faktory rizikového těhotenství:

Věk

V poslední době je epidurální anelgezie hodně diskutované téma souběžně s tím, jak diskutované jsou i přirozené porody. Mnoho maminek ho zavrhuje a odmítá už předem, jiné jsou za něj ale vděčné. Epidurál neboli epidurální analgezie, či anestezie v případě císařského řezu, jedna z možností tlumení porodních bolestí.

Bolest utlumí a leckdy i porod usnadní

„I já sama jsem dávno před porodem stále opakovala, že epidurál si nikdy, ale nikdy nenechám píchnout. No znáte to, člověk míní … Ve finále jsem za něj byla ráda. Jako prvorodička s vyvolávaným porodem, kdy šla kontrakce za kontrakcí, jako opravdu ukrutně bolestivá MS a já při tom okusovala stoleček nebo se štípala do ruky, abych si nějak ulevila, jsem za tuto možnost byla vděčná. Bolest v mírné formě zůstala, ale byla přijatelná. Rozhodně jsem i s epidurálem věděla, kdy jde kontrakce. Celé mi to umožnilo daleko více se soustředit a reagovat. Následky nebyly žádné, porod skončil normálně po šesti hodinách od zavedení tablety. Jen moje ruka byla celá fialová od modřin z poštípání. Toť má zkušenost.“

Epidurální anestezie je tedy jedna z možností tlumení porodních bolestí. Tajemství se skrývá v podání anestetika s analgetikem (znecitlivující látky a léku proti bolesti) do epidurálního prostoru, tedy přímo do páteřního kanálu kolem míšního vaku. Tato látka pak zabrání přenosu nervových vzruchů až do onoho vaku, což má za následek znecitlivění.

Tato forma tlumení bolestí není použitelná po celou dobu porodu, ale jen do určité chvíle. Záleží především na míře otevření děložního hrdla. Vždy však o vhodném okamžiku rozhodne lékař - porodník. Samotný epidurál pak smí podat pouze anesteziolog a doba působení je cca 1,5 hodiny. Úleva se však dostaví už za 10 až 15 minutách. Zavádí se vsedě nebo vleže na levém boku v poloze tzv. kočičí hřbet. Po dobu zavádění je nutné se nehýbat.

Do místa v pichu je zaveden katétr, kterým je látka podána a ten zůstává na místě po celou dobu porodu, poté je odstraněn opět anesteziologem.

Ještě před pár lety by to asi nikoho nenapadlo, dnes ale s porodem přichází i otázka: „Co s placentou?“ Jestli si myslíte, že si ji kladou jen doma rodící ženy v batikovaném pytli od brambor, jste na omylu. Placenta zažívá svůj boom napříč společenskými vrstvami.

Pro západní kultury byla do nedávna placenta biologickým odpadem, který se po porodu spaloval. Ve východních filozofiích je ovšem placenta již tisíce let využívaná v systému Tradiční čínské medicíny jako lék. Primitivní kultury ji zase uctívaly jako dárkyni života nebo duchovní dvojče dítěte a rituálně ji pohřbívaly. Ve zvířecí říši bývá placenta po porodu zkonzumována matkou, kterou k tomu nutí silný pud. Není na čase, abychom se zamysleli, co s našimi placentami děláme my?

Placenta a porod v porodnici

Při porodu doma je jasné, že se o placentu budete muset nějakým způsobem postarat. Obvykle ženy volí některý z níže uvedených způsobů zpracování, případně placentu pohřbí do země. Do té doby placenta počká v lednici či mrazničce. Co ale v porodnici? Ve většině z nich vám nabídnou, zda se chcete na placentu podívat. Pokud si ji chcete odnést domů (třeba proto, že vás náš článek inspiruje k jejímu dalšímu využití), musíte personál včas upozornit. V některých porodnicích jsou již na tyto požadavky připraveni, někde se ovšem dočkáte povytaženého obočí ve tvářích zdravotníků.

Pravděpodobně budete potřebovat vlastní nádobu s víkem, v které doma uložíte placentu do ledničky (pokud ji budete zpracovávat nebo pohřbívat do 48 hodin) či mrazničky pro delší skladování. Informujte se o tom v konkrétním zařízení. Pokud vám nebude personál chtít placentu vydat (což se také může stát), trvejte na svém. Vydání placenty zatím není zakotveno v žádném dokumentu, ale z principu neodpovídá definici nebezpečného odpadu a jedná se o součást vašeho těla, na kterou máte nárok. Pouze pokud byste s placentou budila veřejné pohoršení či ji chtěla prodávat, dopouštíte se přestupku.

Je libo sváču po porodu?

Cítím jistou potřebu se z tohodle vypsat... 

Když se narodí miminko tak každá máma chce dát to nejlepší ze sebe- nejlepší plínky, nejlepší kosmetiku, nejlepší .....všechno hlavně co si maminka může dovolit nejlepšího. Někdo si nemůže dovolit nové oblečení, někdo autosedačku, novou postýlku, stylový pokojíček...a někomu není dán ten dar kojení...

      A tak když slyšíte už od porodnice: ,, a kojíš?" .... ,,Je kojený/á?!" Tak víte, že to od maminky společnost tak nějak vyžaduje. Protože každá příručka a internet hlásá, jak je kojení důležité, že je kojení nejkrásnějším obdobím matky, a že není nic lepšího než spokojené nakojené miminko. Ono se to vlastně i rýmuje: SPOKOJENÉ -koJENÉ. 

A pak nedej bože se stane, že maminka nemůže a nebo prostě nejde kojit. Ať už kvůli zdravotnímu stavu, bloku v hlavě, .... a nastává šílený kolotoč otázek od druhých? Proč a jak? kvůli čemu? Proč nechceš? Věřte, že kdybych já nebo každá jiná maminka, které to nejde, věděly, proč, tak pokračujeme v kojení. 

ano, existují homeopatika, laktační poradkyně, odsavačky, nahřívání, pití hektolitrů čajů, masáže a já nevím co všechno... ale co když to nepomáhá? Co pak?! pak mi přijde že se hroutí svět. Nedej bože, když se maminka o tom zmíní tady ve výběhu na koni. To pak přichází mela! a rada na celý den si zalez do postele a koj koj koj! hahaha s dvouletým dítkem, zvířatama, základní potřebou jíst a pít, všech členů rodiny.... 

mě bohužel nebude asi kojení přáno. Malou jsem kojila chabé 3 měsíce a předčasně narozeného syna 6. A zase to vede ke konci kojení. Já sama mám v hlavě blok jak prase. Vadí mi kojit ať před rodinou nebo cizím člověkem, ale postoupila jsem dál, že mi o tom nevadí mluvit... 

"To jste si teda na sebe ušili bič, když necháte malou spát s vámi v posteli. Nikdy se jí už nezbavíte, bude z ní rozmazlenec a vaše manželství nebude fungovat." Slyšeli jste od vaší rodiny nebo blízkých něco podobného? 

I přesto, že společné spaní rodičů s dětmi je praktikováno již po staletí národy na celém světě, názory na něj jsou velmi protichůdné. Jedni ho bezmezně opěvují a neumí si to ani jinak představit, druzí naopak tvrdě kritizují.

Jedna z maminek na koníkovi to nádherně shrnula ve svém komentáři: "Super je kniha Naše děti, naše světy, ve které se srovnává péče o děti po celém světě. Je tam i kapitola o spánku. Vylézá z toho, že západní kultury jsou jediné, ve kterých děti spí nejčastěji odděleně od rodičů a rodiče jsou přesvědčeni o tom, že separací vychovají samostatné jedince (dovedeno do extrému právě v Americe, kde už novorozenci spí ve vlastním pokojíku). V ostatním světě je naopak tato separace často vnímaná jako selhání rodičovských kompetencí. Spánek je kulturní záležitost a otázka svobodné volby. Obojí může mít pro i proti. Za nás převládla PRO při společném spaní, přestože syn neměl problém v postýlce spát. Prostě jsme se v tom spokojeně našli."

Lepší spánek dítěte

Kojenci a malé děti mají jiný spánkový rytmus než dospělí, mezi hlubokými fázemi spánku se nacházejí mnohokrát za noc, jdou tedy během noci vícekrát v lehké, REM fázi spánku, kdy je pravděpodobnější, že se probudí, zároveň je pro děti složitější znovu usnout. V přítomnosti rodičů je dítě klidnější, cítí se bezpečněji, nemusí se úplně probudit nebo mu kojení pomůže znovu rychle usnout.

"Od té doby, co spíme s Tomáškem společně, se vůbec nebudí. Občas v noci začne kňourat, ale než se stihne probudit, já se k němu přetočím a pohladím ho a hned spíme dál. Když byl ve svém pokojíčku, vždy se probudil a to následné uspávání trvalo skoro hodinu," říká ve facebookové diskuzi maminka ročního chlapečka.

"Moje Sophi se narodila po velmi náročném porodu s natřikrát omotaným pupečníkem okolo krku, skoro mrtvá a museli ji oživovat. Přitom mi těsně před porodem dělali ultrazvuk, copak to neviděli?"

"Když jsem byla těhotná, věděla jsem o pupeční šňůře jen to, že je důležitá, protože přes ni k mému drobečkovi proudí všechny důležité živiny a krev a že až se mimčo narodí, pupeční šňůra se přestřihne. Vůbec jsem si s ní nespojovala žádné negativní pocity. Až do samotného porodu. Moje Sophi se narodila po velmi náročném porodu s natřikrát omotaným pupečníkem okolo krku, skoro mrtvá a museli ji oživovat. Přitom mi těsně před porodem dělali ultrazvuk, copak to neviděli?

Vzhledem k tomu, že porod pro mě byl ( i přesto, že nakonec vše dobře dopadlo) velmi traumatickým zážitkem, snažila jsem se k němu v myšlenkách dlouho nevracet. Navzdory tomu se mi, ale v hlavě objevoval obrázek tmavě fialové Sophinky, která po narození nedýchala. Jak je možné, že doktor na ultrazvuku, který mi dělal těsně před vyvoláním porodu a i během něj, neviděl, že ji má několikrát omotanou kolem krku? Nebo viděl a neřekl mi to? Začala jsem tedy pátrat na internetu a zjistila, že podobnou zkušenost jako já mají i ostatní maminky," svěřuje se jedna z našich koníkovek.

"Hmm. Taky jsem přemýšlela, jestli to u mého porodu věděli předem nebo ne. Přišlo mi, že ne, protože byli sami překvapeni, že to jde tak špatně a pak řekli, že to asi bylo tím, že měl 2krát omotanou šňůru, ale vypadá v pořádku, takže snad ok," píše v jedné diskuzi uživatelka kinirka.

Pupeční šňůra základní informace

Pupeční šňůra je tuba spojující vyvíjející se plod s placentou matky a zajišťuje tak výživu vašeho miminka. Pupečník také přivádí okysličenou krev a zároveň odvádí přebytečné odpadní látky. Za minutu proteče šňůrou okolo půl litru krve.

Nejprve bych ráda poděkovala za příležitost, že jsem byla vybrána pro testování produktu Vichy Slow Age Night. Klasické hydratační krémy moc nepoužívám, nemám vysušenou pleť, ba spíše naopak jsem typem pleti uvízla kdesi ve věku teenagerů. Trpím na akné, které se po čase menstruace obvykle ještě zhorší. Neustále mastící se pleť musím častěji omývat hydratačním mýdlem a snažit se tak dosáhnout rovnováhy mezi mastnotou a vysušením. Jelikož jsem již ve věku, kdy na sebe vrásky nenechají čekat a stále jich přibývá, začala jsem experimentovat s liftingovými make upy a denními krémy proti stárnutí. 

Noční krém byl pro mě neozkoušenou novinkou.  Dostal se mi tedy do ruky Vichy krém (Slow Age = zpomalení stárnutí) night/nuit (noční).

Přípravek jsem aplikovala každý večer před spaním na očištěnou pleť. Již po nanesení máte možnost pocítit takový ten okamžitý pocit vypnutí kůže v místech aplikace. Velmi příjemné! 

Krém sám o sobě má jemně průhlednou karamelovou barvu (viz. složení KARAMEL). 

Ihned po nanesení se dostavil pocit ochlazení a vypnutí pokožky. Prostoupí vás i jeho velmi aromatická až éterická vůně, která mě osobně připomíná tea tree olej. Jistě rozpoznám jeho rostlinné/květinové aroma. Každopádně je velmi osvěžující a už jen jeho vůně nabudí vaše smysly. Po vstřebání krému je dotekem znatelná hydratace a to po dlouhou dobu.

Přípravek lze také 1x týdne aplikovat jako masku. V tenké vrstvě nanést a nechat cca 10 min. působit, poté vmasírovat. Používá se opravdu slabá vrstvička, jde o 50 ml balení výrobku, který vám při správném použití vydrží dost dlouho na to, abyste si po vypotřebování nadšeně běželi pro další. Po několika použitích byl na mne i bez nalíčení znát zářivější a svěžejší vzhled pleti. Především v oblasti kolem očí a tváří.

Je skvělé být těhotná. Že po týdnech strávených nad záchodovou mísou se tomu jen těžko věří? Uvidíte, že na to špatné hodně rychle zapomenete a budete vzpomínat jen na to hezké. Na všem se dá najít něco hezkého a hlavně, na konci nás všechny čeká vytoužená a nenahraditelná odměna. Takže proč je skvělé být těhotná?

Důvody, které dělají těhotenství krásným:

• Je krásné mít tajemství, o kterém víte jen vy a váš partner. Užíváte si novou radost, první ultrazvuk i pozitivní těhotenský test. A toto tajemství můžete prozradit jen a jen vy, alespoň do té doby, než už to na vás každý pozná.
• Máte před sebou krásných devět měsíců na plánování, chystání a vymýšlení, jak krásně to vašemu miminku doma zařídit. A také je to dost dlouhá doba na to, abyste kompletně přestavěli bydlení, vymalovali i přesto, že jste malovali před půl rokem. Miminko přeci potřebuje jen to nejlepší.
• Nemusíte vypadat jako velryba v neforemném a vytahaném oblečení. Dnes je nabídka dost veliká a těhotné ženy mohou být velmi sexy a krásné. A vy máte důvod, proč jít na nákupy.
• Rozmazlujte se. Nebo se spíš nechte rozmazlovat. Kdy jindy si můžete dopřát večeři o půlnoci, snídani do postele nebo různé dobroty, na které máte prostě v tu chvíli neuvěřitelnou chuť. Nechte se rozmazlovat od partnera. Dovolte mu hladit často vaše bříško a mluvit na něj.
• Žádná práce, žádný šéf, spěte, odpočívejte, válejte se. Toto je reálné maximálně u maminek prvorodiček. Ženy, které už doma nějaké to dítko mají, si o tomto mohou nechat jen zdát.
• Váha? To je nejlepší kamarádka. Alespoň jednou v životě. Konečně můžete mít břicho i zadek a nemusí vás to vůbec trápit. To přijde až po porodu.
• Konečně nastal čas na super sexy výstřihy. Vaše ňadra mají tu správnou velikost a navíc jsou pěkně kulatá a pevná. Kdy jindy, když ne teď se s nimi máte pochlubit? Užijte si to, protože tento dekolt je bohužel jen půjčený. S tím souvisí i nákup nového a krásného prádla o jakém se vám dřív ani nesnilo.
• Najednou vám budou lidé věnovat více pozornosti. Ne vždy to bude úplně příjemné, ale když vám nabídne maminka, že za vás umyje okna, proč byste odmítala, že?
• Najednou zjistíte, kolik tvůrčího talentu se ve vás skrývá. Umíte šít, vyšívat, stavět dětský nábytek, vymalovat pokoj. Hurá do toho.
• Užívejte si pohyby miminka, hlaďte ho, povídejte si. Ono vás slyší a velmi dobře.
• Užívejte si i své chutě. Vždyť je to normální, tak dejte svému tělu, o co si říká.
• Choďte na dlouhé procházky. Je to zdravé, zvyknete si na budoucí cesty s kočárkem, a když vezmete svého partnera, uvidíte, jak si společně vychutnáte romantické chvilky.
• Těhotné ženy mívají různé „vizionářské“ sny. Jestli jsou pravdivé nebo ne, uvidíte sama.
• Užívejte si nákupy výbavičky. Je tolik krásných dupaček, overálků, bodýček, deček a mnoho dalšího. Proč si neudělat radost a nekoupit něco pěkného. Vaše miminko i vy si to zasloužíte.
• Pište si těhotenský deníček. Jednou ráda zavzpomínáte na těhotenské chvíle. Velmi rychle na spoustu věcí zapomenete, a takto vám zůstanou vzpomínky navždy.
• Nechte se vyfotit s bříškem. Uvidíte, jaká krasavice jste jako těhotná byla.
• Užívejte si ještě chvíli života bez dítěte a rozhodně choďte mimo domov. S miminkem to nějaký čas nepůjde. Užívejte si i nudu. Za pár měsíců skončí, a to napořád. Jako nastávající maminka se budete ráda družit a snadno si najdete kamarádku třeba v obchodě s dětským zbožím.
• Podívejte se, jak vaše miminko vypadá. Jde to. Zaplaťte si 3D nebo 4D ultrazvuk. Každý den si můžete užívat ten zázrak, že uvnitř vašeho těla roste nový člověk. Je to zázrak nad zázraky.
• I přípravy na porod si můžete užívat. Choďte na kurzy, poslouchejte uklidňující hudbu a nechte se od partnera masírovat.

I s porodními bolestmi se můžete dobře poprat. Buď správným dýcháním, teplou koupelí, relaxací či medikací od lékařů. Nestyďte se za žádné své rozhodnutí.

I ty nejhorší bolesti jednou skončí a vy budete mít své miminko konečně v náručí.

Bavte se tím, jak váš obvykle tvrdý partner najednou slzí a třepe rukou všem okolo.

Pravděpodobně jste ve vašem čerpání znalostí během těhotenství skončila u porodu, maximálně u nějaké péče o novorozence. Vyplývá to i ze zdravotní péče u nás ve většině porodnic - porodem skončí veškerá péče o vás. Pokud nemáte komplikace, pak vám sestřičky věnují pár chvil, aby vás naučily miminko koupat a přebalovat, laktační sestry vám pomáhají kojit.

Angličtina má pro období po porodu krásný výraz postpartum, řada porodních dul toto období označuje za čtvrtý trimestr. Toto období samozřejmě intenzivně prožívá i naše miminko a my mu věnujeme náležitou péči. Naše děloha se zavinuje, tělo se hormonálně snaží vyrovnat s ukončením těhotenství, porodem a péčí o miminko, hledáme pohodlnou polohu pro kojení, denně nosíme náš malý uzlíček.

Poporodní péče o tělo a duši 

Je to velmi citlivé období, kdy ženy nedostávají žádnou péči - ani fyzickou, ani psychickou. První poporodní kontrola u lékaře, pokud je vše v pořádku, je až po šestinedělí, a to pouze rutinní gynekologická. Také pokud hledáte informace na internetu, většina věcí, které vám v článcích radí, se týká hlavně miminka. Na maminku, která prožívá velkou životní změnu, se zapomíná.  

Péče o novorozenou maminku

Některé porodní zážitky by byly vstřebány lépe, kdyby měla maminka možnost si o nich popovídat s nějakou porodní asistentkou. O psychickou pohodu maminky je pečováno velmi málo, což je ovšem v naší kultuře všeobecná norma, která se naštěstí rychle zlepšuje.

Aktualizace: 

recenze maminek na mlíčko BEBA Optipro Comfort 2 najdete tady. 

---

Maminky, které dáváte svým dětem kojeneckou výživu, co na jejím balení hledáte? Jaké jsou ty nejdůležitější informace, které vás zajímají? Ať je to dostatek vitamínů, nejlepší bílkoviny nebo probiotické bakterie, to vše naleznete v kojenecké výživě BEBA Optipto Comfort 2, kterou budeme testovat.

Co testujeme

Testovat budeme prémiovou kojeneckou výživu s bakteriemi mléčného kvašení L. reuteri, pro děti od 6. měsíce věku značky BEBA Optipro Comfort 2. Složení mléka je podpořeno 60 lety výzkumu mateřského mléka a je vyrobeno po jeho vzoru. BEBA Optipro Comfort 2 je balené v praktické plechovce, která směs dobře chrání před vzduchem a vlhkostí.  Odměrka je uložená v odděleném prostoru plechovky a tím poskytuje vyšší hygienickou ochranu. Díky průhlednému víčku můžete ihned vidět, kolik prášku ještě zbývá.