Musím říct, že jsem pár měsíci měla velké problémy i ve vztahu i v osobním životě. Našla jsem velmi kvalitní video na téma afirmace a začala se tím řídit a můj život se začal měnit k lepšímu. Nebylo to jen díky afirmacím, ale také změnou návyků jako je meditace a další.

Afirmace

V tomto videu jsou afirmace úžasné vysvětlené i to jak je vytvářet a používat. Od té doby co je používám mění se můj život, mé vztahy se také zlepšili a mnoho dalšího.

Tato jednoduchá metoda je skvělá, protože mění strukturu našeho mozku a vytváří nové způsoby myšlení a chování a také vytváří... Více informací jak afirmace mění náš mozek a naši realitu najdeš v tomto videu.

Modrý koník má novou ambasadorku pro značku Fisher Price a já jsem moc ráda, že se vám tímto mohu představit již s kolonkou AMBASADORKY. Jmenuji se Petra a jsem teď na plný úvazek nejen manželkou, ale i mámou naší malé desetiměsíční Nelinky. Spolu s manželem a tátou Petrem se snažíme, jako každý rodič, Nelince dopřát maximum – dobré zázemí, moře lásky, ale také spoustu legrace a zábavy, proto se snažíme každou chvíli něco vymýšlet, abychom měli jednou na co vzpomínat.

Roli mámy na plný úvazek jsem si dlouho neuměla představit. Práce pro mě byla vždy důležitá a stále jsem měla potřebu se učit nové věci, vzdělávat se, čelit výzvám a posouvat se tak dál. Jakmile jsem tedy v roli mámy získala jakousi stabilní půdu pod nohama a vše dostalo nějaký řád, začala jsem přemýšlet, kde bych se mohla dále realizovat. O mé potřebě věděla i má kamarádka a jednoho dne mě napsala zprávu, že na Modrém koníkovi právě hledají ambasadorku pro značku Fisher Price – „To je příležitost přímo pro Tebe“. O ambasadorkách jsem věděla, jelikož jsem byla již dlouho spíše pasivní členkou Modrého koníka. Do té doby mne však nikdy nenapadlo, že bych to mohla být zrovna já. Vlastně to bylo přesně to, co jsem zrovna hledala – pojí to dohromady moji lásku k focení, potřebu na něčem pracovat a zároveň se věnovat Nelince a snažit se být dobrou mámou. Říkala jsem si – zkusím své štěstí!

Můj zpracovaný úkol druhého kola výběru na ambasadorku se týmu Fisher Price i Modrého koníka líbil a mě přišla nabídka stát se ambasadorkou. A tak se mi už mockrát osvědčilo nemít předsudky, a pokud člověk něco chce jít si za tím, abyste dělali to, co vás baví a co máte rádi. A já vím, že mě tato nová role bude náramně bavit a nejen mě, ale hlavně naši Nelču, která pro vás otestuje spoustu hraček. V podstatě jsme s testováním začaly už dávno, protože jsem již v těhotenství věděla, že u nás doma budou mít produkty Fisher Price své místo a Nelču tedy provázejí už od narození. Za tu dobu jsme měli možnost se s touto značkou seznámit a zjistit, že jsou tyto hračky nejen krásné, ale také kvalitně zpracované a zaujmou nejen svým vzhledem, ale také funkcemi. Líbí se mi, že podporují rozvoj dětí a vyhovují aktuálním trendům. Co si budeme povídat – děti chtějí dělat právě to, co vidí u svých rodičů, proto je skvělé, když hračky zaujmou i rodiče a společné hraní tak získává nový rozměr.

Ponoříme se s Nelinkou tedy do světa hraček Fisher Price a já se budu snažit vás tady na koníkovi seznámit s naším poznáváním, testováním, budu odpovídat na vaše dotazy a představovat vám letošní novinky (a že jich bude 🙂 ).  Pokud mě budete sledovat, určitě vám neunikne ani náhled do našich všedních dní a aktivit, o které se tu s vámi také podělím.  A samozřejmě pro vás připravím i nějaké soutěže o super hračky 🙂 Zvu vás také do již existující skupinky o hračkách Fisher Price, kde budeme nadále diskutovat a sdílet své zkušenosti.

Tímto bych chtěla také poděkovat nyní již bývalé ambasadorce pro FP Monči za její příspěvky, soutěže a působení zde na koníkovi a budu doufat, že se mi podaří být její dobrou nástupkyní.

Budu se těšit na naše společné chvíle tady na Modrém koníkovi 🙂 

Milé koníkovky,

mnohé z vás znají Moniku alias monny3 jako Ambasadorku značky Fisher-Price. Spolu se svým synem Maximem vás provázela světem hraček, informovala o novinkách, pořádala soutěže a hlavně jste si ji oblíbily díky jejím milým příspěvkům. Maximek však roste jako z vody, takže nastal čas, aby ambasadorství převzala nová maminka s děťátkem, pro které bude sortiment hraček Fisher-Price ideální.

Před nějakým časem jsem vyhlásili konkurz na Ambasadorku Fisher-Price a v emailové schránce nám přistálo na 70 přihlášek. Nakonec jsme ve spolupráci s Fisher-Price vybrali několik finalistek, které dostaly úkol do druhého kola. Ačkoliv zadání všechny vypracovaly perfektně, amabsadorkou se mohla stát jen jedna z nich - s radostí vám proto můžeme nyní představit Petru alias petuliiik01!

Sama se vám představí v uvítacím článku a my ji za Modrého koníka přejeme hodně úspěchů, štěstí a skvělých nápadů na příspěvky i články. Věříme, že dá prezentaci hraček Fisher-Price svůj osobitý styl a bude vás informovat i bavit stejně jako její předchůdkyně. Nadále proto sledujte skupinku Fisher-Price i blog nové Ambasadorky Fisher-Price a vyhlížejte recenze hraček i soutěže o krásné a hodnotné ceny.

Monice tímto děkujeme za její práci a nadšení, které do ambasadorování dala a jsme moc rádi, že jsme měli tu čest s ní spolupracovat. Moni, přejeme Tobě i celé Tvé rodině hodně štěstí a doufáme, že na koníka nezanevřeš a budeme Tě tu nadále vídat.

janysevka za Modrý koník team

Když přemýšlím o „vděčnosti“, napadá mě jedno, co bych jí řekla.
„Myslím, že Tě lidé podceňují a nechápou. „
Mají pocit, že vyslovit nahlas vděk za něco, pomalu hraničí s bláznovstvím nebo dokonce s nějakou sektou.
Protože přeci není normální, děkovat za jídlo, hezký domov, přátele, rodinu nebo snad zdraví.
O vděčnosti se píší eseje, jsou jí zahlcené sociální sítě a všude čteme, že bychom měli být vděční.
Za to, že se ráno probudíme do dalšího dne, že máme alespoň jednoho dobrého přítele, že máme na stole jídlo, z kohoutku nám teče pitná voda a naši zemi nesužuje žádná živelná katastrofa.
Protože tohle všechno není samozřejmost a měli bychom si toho vážit a být za to vděční.
A to bychom opravdu měli být.

Žijeme v zemi, kde se stalo skoro tradicí, na něco nadávat.
Na počasí, protože v lednu je zima a žádný sníh. V srpnu je zase horko a v listopadu je to nejhorší, protože už za měsíc tu budou Vánoce. A to budou plné obchody lidí, šíleně pobíhajících sem a tam, nikde se nebude dát zaparkovat a ke všem těm povinnostem, které už máte, přibudou další.

Nadáváme na lidi, na počasí, na peníze, na fronty u pokladen, na to, že je všechno drahé a co není drahé, to je šunt.
Často tak plýtváme dechem na věci, které nejenže nemůžeme ovlivnit, ale hlavně nejsou důležité.
A zatímco my tím dechem tak plýtváme, jiným dech dochází.

Na konci minulého roku se ke mě dostala zajímavá výzva. 90 ti denní cesta vděčnosti. Nejdřív jsem ji považovala za něco divného, neobvyklého a nedokázala jsem si představit, co bych já mohla psát do nějakého sešítku každý večer.
Čím víc o tom ale přemýšlím a každý den si rekapituluji, uvědomuji si, že mám opravdu být za co vděčná.

Mám báječnou rodinu, zdravé děti, skvělého muže. A ne, nikdo z nás není dokonalý a nežiji si v Telenovele plném třpytek a duhy.
Naše dcery se denně hádají, bývají nemocné a já často unavená a můj muž má k dokonalosti stejně daleko, jako já. Ale přesto jsem vděčná, za to, že je mám.
Za to, že naše dcery vidím vyrůstat, že za mnou chodí a povídají si o tom, co je trápí i těší.
Za to, že jim mohu dopřát kvalitní jídlo, pěkný domov, vzít je na výlet.
Ale nejvíc jsem vděčná za to, že je mám ve svém životě a že ten jejich mohu sdílet společně s nimi.
Zkuste se občas zastavit a třeba jen v duchu poděkovat za to, co máte. Ano, vždycky můžete mít víc, ale také můžete mít méně.

Co kdybyste se dnes, probudili jen s těmi věcmi, za které jste včera poděkovali?
Musím přiznat, že já bych se dlouho budila bez ničeho.
A to chci změnit.