Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Strach a obavy z nepodařeného těhotenství

nehtiklucy
11. kvě 2019

Ahoj holky,
mám za sebou již prodělany samovolný potrat bez srdeční akce.Zamlkle těhotenství bez srdeční akce,při kterém mi špatně provedli revizi a druhým nástupem po třech dnech se zánětem dělohy znova revize. Dlouho jsme nemohli počít mimiska a proto ivf bez nárustu sliznice byla provedena hystereskopie,kde byla zjištěna nenávratně poškozená sliznice po předchozí revizi.Dale náhradní mateřství bez úspěchu.Po přejití k jinému lékaři provedena laparoskopie a znova hystereskopie.Kde přišli na to že se po skoro 4 letech sliznice obnovuje.Nyni jsem sama bez jakékoliv hormonální podpory otěhotněla i s nízkou výškou sliznice a zdá se mi to nemožné.Furt tomu nemůžu uvěřit. Jenže začal strach jestli vše dopadne dobře. Všechno se vyvíjí tak jak má ,jsem 8 TT a srdeční akci máme už od začátku 5 týdne(předtím se nikdy neobjevila). Nyní mě čeká další kontrola za pár dní, jenže nejsem schopná myslet dobře a k doktorovi jdu vždy stím, že mi řekne co se stalo špatně.Mám hrozný strach , pořád pročítám diskuze o ZT . Pozoruji se jestli mám pořád příznaky bolení v podbřišku,nevolnost,bolest prsou.Pokud mě míň bolí prsa,tak jsem hned nesvá a myslím na nejhorší.Je to ještě o dost horší stím, že mám klid na lůžku a hlava mi prostě jede . Už bych nerada zažila další zklamání . Je mi jasné, že se stane, co má se stát,ale ale ale.Máte některá stejnou zkušenost?

barumat
11. kvě 2019

Zkušenost nemám, ale podle mě jsou po takové minulosti podobné pocity přirozené a neubráníš se jim. Určitě ti každý radí, ať myslíš pozitivně, ale podle mě to prostě nejde, je normální, že čekáš jobovky. Můžu poradit jen to, zkusit se s tím smířit, jakože s tou špatnou variantou a brát to stylem "teď jsem těhotná, ale bůhví, jak to bude". Pak můžeš být na každé další kontrole jen znovu a znovu příjemně překvapená. Později může pomoci angelsounds, ale pozor, ať případně nepanikaříš zbytečně, a taky ať si na tom neuděláš závislost a neohrožuješ dítě nepřetržitým šmírováním, ono to taky není zdravé. Plus tě pak časem uklidní pohyby. Držím ti moc palce, ať to tentokrát vyjde!! ❤

luckastep
11. kvě 2019

Jsem po dvou samovolnych potratech s následnou revizí. Teď jsem v 33 týdnu po ivf a můžu říct, že od samého začátku jsem se bála každé kontroly. Prostě po těch zkušenostech tam ten strach o mini je :( teď už to je lepší pač malou cítím ale ty začátky to sem byla před kontrolou hromádka nervů a pak většinou úleva 🙂 neboj určitě všechno dobře dopadne 🙂

brookmichaela
11. kvě 2019

@nehtiklucy zlusenost nemam ale preji Ti aby vse bylo v poradku a nemusela ses zbytecne nervovat a stresovat. Pokud si myslis, ze Tvuj strach je “prehnany” nebala bych se s tim jit k odbornikovi a o svych obavach ji popovidat 🙂 drzim pesticky 🙂

garfulka78
11. kvě 2019

@nehtiklucy Drzim palce, aby bylo vse jak ma byt. Vim jak se citis, mela jsem tri samovolne potraty a kdyz jsem zjistila, ze jsem tehotna, byla jsem v nervu zda tentokrat bude vse ok. Uklidnila jsem se az ve 13 tydnu ( vsechny potraty jsem mela do 12 tydne), kdy jsem po prvnim screningu slysela od doktorky na genetice, vse je v poradku a ani vyvojove vady dle krevnich testu miminko nema. Nevim odkud ses, ale v Praze v Genetu na Letne, delaji testy na vv zdarma, potrebuji maminky do studie, aby se prestal delat tripl test, ktery dost casto maminky desi a vychazi spatne i v pripade, ze je miminko v pohode. Cca od 17 tydne jsem citila pohyby a to uz jsem byla mnohem klidnejsi. Hodne me podporil muj muz, kterej si ani na vterinu nepripustil, ze by mohlo byt neco spatne a vzdycky kdyz videl, ze sem zamyslena, tak odvedl mou pozornost na neco jineho + pro me byla joga velkej relax. Dnes je male 5,5 mesice a je naprosto zdrave miminko. Preju ti at je vsechno jak ma byt a brzo vam dela prcek jen radost. Vim, ze se to lehko rika, ale nestresuj se, neni to dobre pro tebe ani pro mimi.

verace81
12. kvě 2019

Já osobně zkušenost nemám ale známá prodělala mnoho samovolných potratů, nevzdala to a po asi 8 letech čeká miminko. Člověk si řekne teď chci dítě tak si ho pořídím v mém případě to bylo hned na druhé jsem čekala podle mě hrozně "dlouho" půl roku a třetí těhotenství jsem si chtěla užít tak jsem si ho užila samá jobovka nervy v kýbly totální strach z výsledků zkrátka skoro 6 měsíců šílenství. V tu chvíli jsem si uvědomila co bych dělala kdybych o mimi přišla a že všechno není o tom já chci a ono to bude. Hrozně obdivuju ty holky co si projdou potratem a znova se postaví na nohy a zkoušejí to znovu. Buď silná a věř tomu malému tvorečkovi že teď už to dopadne konečně dobře, ale jak říká sestřička u naší pani doktorky dokud to nemáš v náručí tak nikdy nevíš. Takže držim pěsti hodně štěstí a na ten strach si zvykni protože toho se už nikdy nezbavíš ale ty děti za to všechno fakt stojí.

moxha
12. kvě 2019

Mám za sebou 3 potraty a bojím se stále i když už jsem v 25 týdnu.Tomu se neubráníš

merope
12. kvě 2019

Najdi si cokoli, co tu hlavu aspoň trošku "odpojí". Já naštěstí nebyla na rizikovém, chodila jsem do práce, kupa práce kolem, tak nebyl čas myslet, že to špatně dopadne (u nás pro změnu první těhotenství po mnoha mnoha letech, 5. IVF), jak jsem zůstala doma, tak se mi začala psychika sypat totálně.

nehtiklucy
autor
12. kvě 2019

Děkuji holky, aspoň vím,že ten strach je normální.Tak uvidíme..V úterý kontrola a pokud bude vše v pořádku tak se aspoň jeden den budu zase radovat 😊.Je to fuška ty myšlenky odklonit. Děkuji za podporu ❤️

andelka
13. kvě 2019

Já jsem se bála až do porodu. Přitom celou dobu bylo všechno na jedničku. Vloni v lednu jsem měla zt v 18 tt, byl to šok. Hned po 3 měsících jsem otěhotněla a do roka se narodil zdravý chlapeček. Ale měla jsem strach od začátku,snažila jsem se neupinat,a byla ráda za každou metu,kterou jsme prošli v pořádku. Je to normální naprosto. Věř miminku,že to zvládnete. Posílám hodně sil 🍀