Jak vychovat syna a udržet s ním blízký vztah?

No, já jsem zpočátku si ani neuměla představit mít kluka, miminko pro mě byla holčička. První dítě mě z toho v půlce těhotenství vyvedlo, miminko může být i kluk. I druhé může být kluk. I třetí muže byt kluk .😀 Mam tři syny. Každý je jiný, zvlášť druhý a třetí jsou tulici hodně (6,13). První je blázen do MHD, obrážím s ním dopravácke akce. Dobrovolně. Všechno se naučíš a dostaneš se do toho. Já už bych nevěděla co s holkou. Ale až budu mít vnučku, určitě si poradím. Ničeho se neboj.

No jéje synové jsou s mamkou mnohem mazlivější teda alespoň u nás to tak je.

Mám klučinu rok a půl, jako mimino byl klidný v kočárku u hlavní cesty, kde jezdily auta, teď na procházce čučíme na vlaky, místo na koníky chodíme mrknout na automatickou sekačku, místo kytiček a sluníček mu kreslím traktory, vlaky, autobusy a auta a má pořád odřenou hlavu a kolena, jak pořád běhá a padá. Není na sebe tak opatrný, jak byla dcera, poznání je pro něj důležitější. Je fajn mít obě pohlaví. Tulivi jsou zatím stejně. Spoléhám na to, že co se týká chlapských věcí, tak se o edukaci postará manžel.

Mám doma oba exempláře - starší syn a mladší dcera. Oba jsou super. Oba umí lézt na nervy, oba umí být zlatí. Synovi je 17 a se vší skromností musím říct, že je to skvělý mladý muž, empatický, milý, drzý, vstřícný, nápomocný, šikovný, chytrý.... OD mala to bylo naše štístko usměvavé bez pudu sebezáchovy, který byl všude a nikde. Uměl řádit jako černá ruka, z hřiště některé maminky odváděly děti, když my přicházeli, ne každý ustál jeho radost ze života, ukočírovat tu jeho energii bylo náročné 😉 ale přežili jsme. Asi od 5 let to byl parťák na pokec. V pubertě to bylo dost náročné - jeho citlivost a asociálnost (ano, naše divé dítě se překlopilo v kliďase, který si vystačí sám a je tak spokojený) byla vražená kombinace s tím, že v době covidu byl zavřený doma, ale teď je úžasný. Našel si prima školu, která ho baví, kroužek, který ho baví, má brigády a je fakt bezvadnej. A i ve svých 17 přijde každý večer pro pusu na dobrou noc, rád se přitulí a umí říct, že nás má rád. Ale mamánek není, spíš mě občas s mírným úsměvem řekne - neboj, mami, já to zvládnu, jsem velkej a jde si udělat věci po svém. 🙂 Dcerka je jiná a přesto stejná, je to naše divá Bára - do slova a do písmene. Ale s bráchou táhnou za jeden provaz, i když ona dost zkouší, co on vydrží. TAkže fakt se toho neboj.

Mám doma 4 pinďourky a jsem za ně ráda. Chlapský svět je jasný, příčina —> následek. Ovšem vládne zde rivalita, právo silnějšího. To je obtížné ukočírovat. Nicméně toto asi neplatí, pokud je v domě kluk a holka.
Snad denně posouvaj hranice, co zvládnou. To je také těžké, nechat jim důvěru, že se nezmrzačí.
Všichni kolem 7. roku začli tíhnout k tátovi, jako máma jim nedokážu už poskytnout, co ke chlapství potřebujou. Obstarávám servis, hlavně teda tuny jídla, jsem připravená pochovat, pofoukat, ošetřit.

Taky je náš syn jediným klukem v mé rodině (mám sestru a ta má 3 holky, takže i pro moje rodiče to bylo první setkání s klukem a je na nich vidět, že kolikrát si s ním neumí poradit, on je navíc jinaší, je svůj, je ADHD s prvky AS, takže na něj neplatí zdaleka to, co na holčičky, tak si s ním lámou občas hlavu). Manžel je jedináček, takže jiné kluky v nejbližsí rodině nemáme. Ale můžu ti říct, co se třeba pouta matka-syn týče, alespoň teda v dětství, tak to je prostě fakt silné. Syn je strašnej mazel, objímač, pusinkovat, má obrovský srdíčko a on si teda dokáže získat i všechny dospělý ženský - učitelky, vychovatelky, prostě je otevřenej a přátelskej a je to super. A to počůrání jako od miminka, to jsem zažila asi jen jednou a lehce, ono to vychytáš, je prostě nutné při přebalení tu plínku hnedka nerozbavlit úplně, ale chvilku přidržet a jakoby přikrýt pindíka, aby na tebe nepřišla sprška 😀 A pak starání o pindíka - přetahování a tak, to je taky novinka pro ženskou, že ot neznáme. Bagry,m auta, vlaky, tou nás nikd ynějak extra nejelo, takže tohle jsem řešit nemusela. A na to, jak jsme vždycky chtěla 2 holčičky, tak jsem ráda, že máme páreček (starší holka, mladší kluk), přijde mi, že ti dva si strašně moc rozumí a mají mnohem lepší vztah, než jsme kdy měly my se sestrou a i třeba než mi přijde, že mají neteře mezi sebou. není tam prostě sesterská rivalita. Ale jasně, tohle je dáno asi spíš povahama, než pohlavím.

@amazienka To je fakt, že syn byl do tří, do čtyř let velkej mamánek. To dcera vůbec, ta spíš od malinka tíhla k tatínkovi, ten ji dokázal uklidnit, uspat. U Kubíka existovala jen máma (a babička, on prostě bere hlavně na ženský). Ale čím je starší, tím víc se začíná odpoutávat a má mě "na párku". A vnímám, že je strašně důležitý vztah i s otcem a hlavně aby otec byl tím vzoremm. Snaží se ho kopírovat (bohužel i v tom ne úplně ppozitivním - začali spolu teď pařit hry, naopak bych byla ráda, kdyby ho vedl víc ke sportu (na což Kuba vůbec není), což bohužel manžel je s věkem taky dost pohodlný a nespoortuje (a to roky hrával závodně korfbal).

Mám holku a kluka. Kluci mi přijdou víc nezdolní - spadnou a ani neřvou (dceru jen něco ťuklo a řev na půl hodiny). Asi bývají víc tvrdohlavější než holky, musí je člověk umět přesvědčit jinak, holky jsou takové víc tvárnější a poslušnější (samozřejmě, kus od kusu). Holky mají často rády "stav" - např. si zkrášlují svůj koutek, organizují, vylepšují všechno, hrají si na místě. Kluci mají rádi "pohyb" - takže všude kolem nich je chaos, věci lítají, jezdí, kutálejí se, uklizeno a zorganizováno není nic 😀 Ten můj (4) opravdu velmi miluje auta a dopravu, takže ho od cca roku věku zajímá akorát to 😀 Je potřeba je nechat vyblbnout, vybít testosteron, hrátky jsou takové divočejší a akčnější, občas si potřebují hrát mocenské hry, "provokovat" někoho, zkoušet normální "nudné" věci dělat jiným šíleným "nenudným" způsobem.
Ale taky se mazlí, chce spát u mě, tulí se s plyšáky (má rád realistické, dcera naopak i barevné šílenosti), hraje si s panenkami, houpe je, fouká mi na bolístky, sám od sebe s něčím pomůže, rád si vybírá oblečení...

@anonym_autor prosimtě, ty asi trochu blázníš vlivem hormonů 🙂 ... jaképak zkušenosti bys měla potřebovat? Nic takového nepotřebuješ. Jestli ho můžeš mazlit? To myslíš vážně? Jistě, že ano, dokonce musíš. Vztah s ním budeš mít stejně krásný jako s dcerou, pokud jim oběma budeš dácat stejné množství lásky. To, jak to bude, až bude dospělý, nikdo neví, ale záleží to hlavně na tobě.

Mam dva, je 11 hodin a uz se tesim na vecer az usnou 😂

@anonym_autor Mám dva syny 9 a 13,každý je úplně jiný. Jeden se nechtěl mazlit druhý by se mazlil pořád. Je to takový andílek s ďáblem v těle. Když něco provede nasadí svůj neviný kukuč běží ke mně obejme mne a povídá maminko já tě mam tak rád 🤣🤣🤣. Co se týká hraní dost jsme si spolu vyhrály i s autičky nebo se dřevěnou vláckodrahou. Se starším si jdu klidně zakopaný fotbal. Oba měli třeba období kdy chtěli dětské nádobí a vařily pro plyšáky nebo autíčka. Ty hry se až tak hodne neliší.

@daasqua ty jo to je sranda jak je každý dítě jiný.. mám holku a kluka 10 a 13 a podle tvého popisu je mám přesně opačně, ale fakt úplně přesně.. holka je u nás ta divoká, je jí všude plno, tvrdohlavá až za roh, v pokojíčku má jak v chlívku, kdežto kluk je celkem pořádný, od malička spíš na jednom místě, tvrdohlavost nesrovnatelná .. já teda od malička říkám, že se měli narodit opačně 😀

Máme 2 holčičky a u třetího miminka jsme předpokládali taky holčičku. Vůbec jsme o možnosti mít chlapečka neuvažovali, protože taky máme v rodině jen samé holky. Navíc se mi i moc líbila ta představa 3 holčiček, doma všechno holčičí, kupa hadrů po holkách, takže i z praktického hlediska... 😁 Informace o chlapečkovi nás taky vykolejila, byla jsem z toho snad 2 dny úplně rozhozená a říkala jsme si, co s ním budu dělat. Ale jsem neskutečně ráda, že máme chlapečka. Je to zas taková pěkná změna, i když některé oblíbené věci po holkách jsem skoro obrečela. Chlapeček je mi jako jediný podobný, jinak holky jsou obě na tatínka, takže vedle nich vypadám spíš jak jejich macecha než máma. 😀 Tak aspoň to jedno dítě bude po mě. 💪A už od narození jsem z něho úplně hotová. Je to maminčin chlapeček. ❤️ Už se moc těším, až se bude válet holčičí bordel jako je malování, korále a šminky všude po stolech a na zemi se budou válet stavebnice a lego. To bude nádhera. 😂

Nevím proč taková škatulkující výchova. To už je dávno dávno přežité, že kluci se nemají moc mazlit aby z nich nebyli mamánci atp. Každé malé dítě potřebuje zažívat pocit bezpečí, a pokud mu to nejlépe dodáte mazlením ( bude mít tu potřebu), tak je to absolutně v pořádku.
Zároveň pro kluky jen auta a vlaky a pro holčičky panenky? Proč? Vždyť i chlapeček se může starat o panáčka, zvířátko, vozit ho v kočárku, pečovat o něj, krmit jej. .vždyť se to od něj bude v budoucnu ve vztahu a rodině očekávat, že bude schopen pečovat, bude schopen se starat atp. Není na tom absolutně nic divného. Naopak divné je ho to naučit.Jinak pokud uvidím, že ho zajímají kytky a zvířátka ne, nebudu mu cpát auta a bagry.
Já bych myslela na to, že vychovávám budoucího otce, partnera, genlemana. Určitě bych kladla důraz na to, aby se časem zapojoval do úklidu, vaření, aby uměl chápat své pocity a mluvit o nich..a aby se choval slušně k holčičkám, ženám.

Presne tak to bylo u dcery.V nasi rodine samy holky,uplne stejne jako u Vas,jako pres kopirak😊.Dcera byla prekvapena,ze ceka kluka k prvni dceri,byla presvedcena,ze bude druha holcicka a vlastne si neskutecne holku prala.Zpocatku i zklamani.Ted je vnouckovi 5 let a dcera dost casto rika,jak byla hloupa,ze chtela holku.A vsechno prijde uplne prirozene .Hracky,klucici hry,jine zajmy,chovani.Nebojte se toho.No a s oblecenim.Ja odvezla do Klokanka 5 velkych igelit.pytlu oblecku od narozeni do 1 roku ,holcicich.A vnoucek je mazel,rotsiril nasi holcici rodinu o zcela jinej pohled na svet Takze se radujte a teste se😊

A mamánka z něj jednoduše udělá nedostatečně silná role otce v rodině, případně absence mužského vzoru cca od 9-12ti let. Plus to, že ho v tomto věku máma stále drží pod svojí sukní a není schopná jej iniciačně propustit do mužského světa ( aby trávil více a více času s muži a jejich aktivitami a byl jimi přijat ).

@anonym_94f61e protože je třeba přirozené, že se kluci zajímají o auta a holky o panenky, není to dáno stereotypy ani výchovou

@daasqua
@dashyyy taky to vnímám spíš obráceně, moje holčička se bouchne rekne jen jauva jouva a běží dál, chlapeček k tomu potřebuje divadýlko

@lis6 samozřejmě že je zo naučené, získané chování se kterým se nerodíme.

Nebo si snad myslíš, že je to " přirozené" chování?? 😂😂 Jako že to máme snad v genech?? Kluk má gen na auta a holka gen na panenky?? 😂

@anonym_94f61e ano máme to v genech. Dokonce i šimpanzi si holky odlišně hrají s klacíkem než kluci. Ale to samozřejmě neznamená, že si všechny holky musí hrát jen s panenkama a kluci jen s autama.Jen každé pohlaví využívá jinak. Samozřejmě i holčičky klackem umí dělat pifpifpif

@lis6 @lis6 no ono právě i ti šimpanzi to mají odkoukané 😁 určitě to nemají v genech 🤦‍♀️ Tam je otázkou přežití jestli si samec hraje víc agresivně jako ostatní samci a samice více pečuje.

Jenže u lidí už je toto dávno pasé, alespoň v západní civilizaci. Takže je otázkou, jestli v našem světě i holčičkám neprospěje občas umět mít ramena a klukům zase umět pečovat a být empatický.

Neplaťte si nature and nurture.

@lis6 navíc jde o manipulaci dětských mozečků už od mimina. Zrovna včera jsem se koukala na dětský oblečení v obchodě. Pro chlapečky všechno modré, šedé, samé potisky aut atp...holčičky vše růžové, červené, broskvové a plno kytiček. Klasika.

Za mě není špatně, že si chlapeček hraje s auty. Holčička s panenkami. Ale myslím, že je zajímavé se občas zamyslet nad tím, jak jsme formovaní naší kulturou a jestli to třeba nejde i jinak nebo to něčím obohatit.

@reeeza ano tak samozřejmě, že na nás i na šimpanzi působí společnost, jelikož jsme společenští tvorové, ale prostě kluci maj rozdílný mozky od holek a tím i jiné hraní. Což neznamená, že nemůže kluk vozit kočárek (ano můj to miloval) nebo holka mečovat klackem. Ale dostáváme se z extrému do extrému, dřív to bylo fuj chlapeček si přece nemůže hrát s panenkou, dnes hraj si hezky chlapečku s panenkou, ale nedávej jí tu pistolku!
Spíš mi přijde, že se dnes zaměňuje rovnocenný za stejný.

Já mám v tomto zkušenost s blízkou kamarádkou, co měla stejně narozenou holčičku. Od malinka jí zajímaly různý třpytítka, dávala si pozor, kudy jde, .. můj kluk po hlavě do bahna, hýkal nadšením u traktoru. Nic jsme jim necpaly a přesto už od mimin bylo znát, kdo má kulky.

@amazienka přesně, já jsem se snažila syna přijmět, aby se mu spíš líbili zvířátka, příroda, ne že by se mu to nelíbilo, ale traktor nebo dokonce hasiči to má holt pro ně jiný grády

Je to nádherné. Pamatuji, jak jsem jako těhotná poprvé zjistila, že to bude kluk, a byla rozhozená stejně. Museli jsme jít od kliniky kilometry pěšky a já koukala do ztracena a přemýšlela, co s ním jako budu dělat ? Tu noc se mi zdál sen, jak skvělé to je, mít chlapečka, a příroda to zařídila zcela sama, že jsem se začala těšit. A syn je za odměnu od mala, úžasný kluk, se kterým se teď neustále směji, blbneme, byl s námi už i na fesťáku, máme společné zájmy, povídáme si a vím, že nás miluje. My ho milujeme nadevše, to ani nejde popsat, jak šťastná a pyšná jsem, že ho mám.

A jaký to je mít holku? Nemám srovnání, mám dva kluky... hele, nevidím problém v tom k němu přistupovat jako k dítěti. Ono si to dítě samo řekne, co chce a nechce. Není třeba řešit nějaké holka - kluk (pokud neřešíš přímo třeba péči o genitál, že). To dítě si prostě samo řekne.
Mám dva kluky, každého jiného... ale oba jsou značně mazlicí, ob projevují emoce, oba si se mnou povídají o tom, jak fungují vztahy... A s obouma mám myslím velmi blízký vztah. mimochodem - oba si v herně rádi půjčí panenky a hrají s nima. Mladší dokonce má panenku doma. Oba rádi vaří v dětské kuchyňce. A taky se mnou oba jezdí šermovat - protože musí. protože mají trhlou matku, která šermuje ráda.

@reeeza podle mě to není manipulace dětí. Já třeba miluju lego a dost často se snažím holky přimět k tomu, ale ani jednu to vůbec nebaví. Fakt vůbec a já jim nakoupila mrak takových těch malých pytlíků a krabiček, ale nezájem. Stavebnici dostaly a taky nezájem. 😃 A když vidím kluky od kamarádek, tak ti si sednou k legu nebo vláčkodráze a 2 hodiny o nich nevíme. A když si jdou vybrat oblečení samy, tak je to samotné láká tyhle výstřední holčičí barvy, přitom já je od malá oblékala neutrálně, ale zvrhlo se to samo z jejich strany. S mladší dcerou se hádám každý den. Fakt každý den se s ní hádám o tom, že se má obléct normálně, protože nemůže stále chodit v šatech a ona pak trucuje klidně půl hodiny v pokoji, že bez šatů nikam nejde. 🤦 Já třeba nenávidím šaty. Oblékám se sportovně. Mamka naopak chtěla a já to odmítala nosit už od malinka, takže ani své děti k tomu vážně nemanipuluji. Má to tak prostě v sobě už.