Je těhotenství omezení?

@babanci tak tohle je o domluvě....ale postavit ženskou před hotovou věc mi přijde hodně sobecké.

@hanule54 těžko říct jak se bude stavět k tomu po porodu, třeba bude nadšený tatínek ale je fakt ze většině chlapům miminko nic moc neříká, málokterý přebalu je, koupe, nevědí jak si s malým dítětem hrat, udělají par ksichtiku, po chovají a stačí jim to, jak dite roste, tak si s nim víc a víc hraji, až jednou je to pro ne uz parťák, a hlavu vzhůru dite vyroste do toho veku fakt rychle a pak zas postupně budete vše moci dělat společně. Ale po porodu se bude muset omezit to ano, ale stejně tedy největší starani je proste na matce, otec v práci, matka kojí prebaluje, ale netrvá to věcně

Ahoj, omezení to určitě je. Jenže každá to má jinak, takže je otázkou, jak velké. Do cca 4měsíce mi bylo zle, takže se mnou nic nebylo, chodila jsem do práce a zbytek dne proležela nebo se snažila něco uklidit. Moc slavné to nebylo. Díky tomu jsem neměla ani náladu cokoliv řešit a z některých lidí byla vyloženě podrážděná, protože se mi fakt nechtěl řešit dětský pokoj atp.
Když to přešlo, bylo to super, ale zas - začalo mě bolet v podbřišku, záda, kyčle, stydká spona, tekla mi krev z nosu, atp. :D teď mám pro změnu pupek, přes který se těžko ohýbá, ale pořád si stojím za tím, že všechno je v pohodě, pokud není člověku zle od žaludku a celý den na zvracení. Pořád chodím do práce, resp. jezdím. :D Už toho totiž moc neujdu, buď mě chytí záda, nebo něco, plus mi otýkají nohy až to bolí, takže žádná sláva. Snažím se to všechno brát pozitivně, ráda si postěžuju, ale taky si z toho dělám srandu, protože co už 🙂 hlavně, ať je malé v pořádku.
Doma normálně uklízím, zvládám to, jen mi to dýl trvá, nebo musím práci členit na etapy - takže místo pár hodin uklízím čtyři dny, ale hezky v pohodě a klidu, neumřeme. 🙂 Prostě to nehrotím.
Letos to nevidím na dovolenou, byla bych sama proti sobě, a nějaké válení někde jen tak mi přijde jako vyhazování peněz.
Co se jídla a pití týče, nepiju skoro alkohol (za celou dobu jsem měla tak jedno velké pivo, plus nějaké nealko, kde samozřejmě nějaké procento alkoholu je), kávu si dávám když mám chuť, což je minimálně, nejím syrové maso, saláty apod. s majonézou si dávám občas a vybírám si, kde ho kupuju, salámy a šunky jím jen první dva dny (většinou se to sní, tak není problém). Sýry jím tepelně upravené úplně normálně. Nepiju colu, tonic, ale to jsem stejně chtěla do budoucna vyřadit. Cpu se víc zeleninou a ovocem, ale ono stejně jsem chtěla změnit své stravovací návyky, takže mi to jedině hraje do karet. 🙂 Jenže taky když chci chipsy, dám si je, nebo v práci hotovku z obchodu.

Co se partnera týče, asi ho to taky trochu omezuje, ale nevadí mu to. Když chce někam jet, což je minimálně, jede. Nic mi nevyčítá, vše chápe nebo se snaží, případně se ptá a nechá si to popsat a vysvětlit. Musím říct, že mi fakt pomáhá a snaží se, což jsem na začátku ani nečekala, protože je z línějšího těsta a najednou co řeknu, to jde hned a bez vytáček, jak tomu bylo dřív. 🙂

Nicméně je pravda, že jsem otěhotněla hned, takže ani nemám pocit, že bych se vyloženě musela šetřit apod., dělám jen co zvládnu, co se mi chce. Na dítě jsem se několik let "psychicky" připravovala, neuměla jsem si to představit, ale teď jsem naprosto spokojená a v pohodě a prostě to beru tak, že ty omezení jsou k něčemu dobrá a není to tak hrozné. 🙂 Neřeším ani přibírání, ani strie, prostě jsem ženská - těhotná ženská - a šmitec.

Docela mě mrzí, že partner nebere, jak ti je. Možná si o tom zkuste nějak víc promluvit, prostě mu ty "hrůzy" co prožíváš popiš, vysvětli, že každá ženská to má jinak a tvoje tělo prochází obrovskýma změnama, tak ať nečeká, že bude všechno vyloženě jako dřív. Příp. prostě zkus zapracovat na sobě, aby sis to nebrala a tak, i když chápu, že je to těžké a člověk potřebuje podporu.

Hodně štěstí, ať se ti daří. 🙂

Ja nevím,ale těhotenstvím to omezení začíná ne ? 😁😁😁 Ja teda první těhotenství problila a druhé protrpela s megapupkem....ale stejně to omezení je moje největší štěstí 💙

Ahoj myslim že je to hodně o tom jak se k tomu stavis ty sama...... neber to nijak špatně nemyslim to zle, jsi tehotna ne nemocna..... ale to že se omezujes delas hodne sama...... popravde tak jak se rika ze nesmime to a tamto ja na tohle nehraju prijde mi ze cim vice toho budes jist a predavat to miminku uz ted nebudes mit potom problem jist nektere veci i pri kojeni ( mozna je to blbost ale mam takovy pocit) ...... takze proste kdyz mam chut na hermelin nedam si ho sice cerstvy ale na grilu kde projde teplem nevidim v tom problem, mam chut dat si 2 dcl vinka dam si nebo 2 piva taky nicemu neublizi, mam chut na pizzu dam si, hamburgra z poute dam si ale nedam si tatarku pro jistotu , byla jsem uz i 2x na sushi, vcera jsem si do zelnacky pridala chilli takze i obcas palive si dopreju 🙂 ja mam taky nemocenskou a vychazky od 13:00 do 19:00 takze do jedne delam poradek doma, uvarim, neco upecu, posedim na internetu a pak kdyz odbije 13 hodina trajdam po nakupech jedu za moji mamkou na hory a večer se vracim, domluvim si kaficko s kamaradkama , zajdem na obed nekam, shanim vybavicku atd da se delat cokoli jen to nesmis brat negativne, navic i muj doktor mi rekl ze kdyz bych chtela odjet treba na vikend jde to nahlasit na socialku dostatecne dopredu a muzu byt i jinde nez doma, takze jsem si to domluvila jedu na hory na chatu na cely vikend a prej to jde byt pryc az na tyden 🙂 zkus se na to taky zeptat uvidis ze to jde 🙂 takze treba nevahej vyuzit nejaky prodlouzeny vikendovy pobyt s chlapem a poradne si to uzijte 🙂 taky jsem mela zacatky tehotenstvi silene ale casem se to uklidnilo a dneska uz to beru pozitivne 🙂 nerekla bych ze je to to nejkrasnejsi obdobi v zivote jak se rika ale snazim si to trosku uzivat 🙂 drzim ti palce a ver ze v tom nejsi sama 🙂

Mne bylo spatne do zacatku ctvrteho mesice, ale jinak omezeni moc ne,jen jsem prestala s alkoholem a kourenim,kafe jsem si davala bez kofeinu, neomezovala jsem se, je pravda,ze jim zdrave furt,tak jsem jedla to co doposud,krom masa,to jsem nemohla ani videt,ale jinak v pohode,omezeni nebylo,jen s tim velkym pupkem moc aktivit nepodniknes,no🙂 ale po porodu to bude zase ok🙂

A partnera bych poslala nekam hodne rychle...paneboze...kdyby na tom byl stejne,taky by polehaval...co tohle je...bych ho zabila,ale fakt. Chlap by mel zenskou,co mu ceka dite,nosit na rukou

hermelín když je tepelně opracovaných bych si klidně dala. skelnička piva nebo vína jendou za čas neškodí.
Na vodu bych také nejela, je jasné, že celodenní výšlap asi také ne, ale jde dělat spousta jiných aktivních věcí.
Do 4m jsem zvracela, spala jsem 10-12 v noci a 2-3h pře den a i jsem polehávala. Točila se mi halva. Já jen když jsem myla nádobí a uklízela venek mi manžel říkal ať se šetřím a odpočívám na konci těhu jsem pak měla vysoký tlak asi jak jsem uklízela verandu (dle něj) 🙂.
Těhotenství není nemoc, ale přináší sebou i různá omezení obzvlášť když se necítíš dobře. Nosíš přítelovo dítě a měl by tě chápat.
a po jít se po 8h? Nejdou posunout vycházky?

Tak holky dekuji za debatu.Jsem holt opatrna,ale rikam si,ze je to to jedine co muzu udelat, vic neovlivnim, jestli se bude pak neco spatne.Dokazu se prizpusobit a omezit a neberu to jako zlo,ale jako fakt.Ale jak rikam, ted vic veci vnimam jinak,nejspis za to mozna muzou i hormony.Nechci aby najednou chlap nepil kdyz ja nemuzu a zustaval doma kdyz ja mam vychazky,spis jen pochopeni a vciteni ze to ted zrovna nemam lehke.Taky funguju doma jako driv,jen pomaleji, furt spim,ale snazim se.Stalo se,ze jsme meli nekam jit,ale ja se proste nemohla vykotlat z pelechu,tak sel sam a samozrejme to neopomnel komentovat, ze to bylo domluveny a ze jsem lezela dost dlouho atd.
To kdyz nekam jede,tak se nepta,ale oznamuje a je to hodne casto.Ale to je takhle porad.
Po ultrazvuku byl dojaty, videl to prvne,chtela jsem dojit domu,ale ne,pry me musi odvezt,tak jsem koukala jako blazen,ale toto jiz pominulo.
Ale my proste po chlapech nejakou empatii chtit asi nemuzem.
Uvidime co se bude dit az se to narodi.
Treba zalozim dalsi diskuzi🙂🙂

@ladyhacek bohuzel.Zakon od 7-19 sest hodin, to si uz muzes rozdelit sama.

@hanule54 aha - já měla 12-18 a kamarádka 13-19 > že je časový limit jen do 19h jsem netušila.

chodit na procházky ráno 🙂

@ladyhacek dopo je kazdy je v praci,lepsi odpo,ve stinu aspon a ne sama.

@yelowangel tak asi mam doma nejaku vynimku, ale nic take by nespravil

@hanule54 Ahojky, partnerovi řekni, že tvoje tělo vyživuje 2 lidi(tebe a mimčo) a to je prostě náročné,to se nedá nic dělat. Jinak k neschopence-kapitola sama pro sebe. Co se týká jídla-nic se nemá přehánět-hermelín na grilu jsem si v těhotenství dala,když jsem na něj měla chuť, stejně tak i pivo, kafe sem tam taky-když mě přestalo být špatně. Jinak teď jsem skoro 9tt, pivo si taky sem tam dám, v jídle už se dost omezuji-mám bezlepkovou dietu, takže si ráda dobré jídlo bez lepku dám jak doma, tak i v restauraci, zmrzlinu jím taktéž, neřešila jsem to tentokrát, neřeším to ani teď, nechci být ve větším stresu než jsem, že nemůžu tolik jídel a věcí na které mám chuť...

@hanule54 Nečetla jsem předešlé příspěvky, ale ano - těhotenství je omezení. I když by ses od začátku do konce cítila úplně dobře (tedy bez nevolností nebo nějaký zdravotních problémů), přijde čas, kdy se objeví zadýchávání a dušnost (plíce nestíhají honit kyslík tobě a plodu), bolesti zad (zatížení páteře se v krátkém čase hodně zvýší), třeba i pálení žáhy, hemoroidy a další "radosti" spojené s těhotenstvím. Když nic jiného, tak bys opravdu neměla jíst úplně všechno, o absenci alkoholu, tabáku a dalších návykových látek ani nemluvě. A nemusíme jít ani takto do extrémů - "zimní" těhotenství třeba často řeší, že nemůžeš užívat většinu jinak běžných léků. Takže jestli to ve tvém okolí někdo nechápe, je to hlupák.
Samozřejmě není potřeba se "jinému stavu" zbytečně poddávat, ale rozhodně to omezení oproti předešlému životu je. A to si užiješ ještě během kojení a vlastně po celou dobu kojeneckého věku, kdy tě nutnost postarat se o mrně bude docela omezovat. To všechno ale patří k této části života, která je v rámci perspektivy celkově nějakých 80-ti let strašně krátkej úsek. 😉

@soleilll hezky napsano!

Ahoj já to měla v těhu podobné jako ty taky jsem přes den usnula, byla unavená, zadýchaná a vodu bych taky nedala byly už dost těžký ty vedra venku 😀 nejsem lenoch ale v těhu to bylo takhle ale furt jsem se snažila vše dohnat a makat až jsem taky skončila ve špitále s krvácením a od té doby na neschopence.. bylo to dlouhý a vycházky nic moc ale věnovala jsem to přípravám na mimi a to se vyplatilo a až v nemocnici jsem si uvědomila, že už musím dávat opravdu pozor a musím vypnout abych nepřišla o mimi a to jsem si vždy připomínala. Tady je škoda, že tě přítel nepodpoří ať odpočíváš a nabíráš sílu.

Ahoj, mrzi mě Tvoje trápení. Každé těhotenství je jiné a přináší různá omezení a úskalí. Myslím, ze nejdůležitější je, aby ses cítila psychicky v pohodě a nic si nevyčítala a proste pokud to jen trochu jde, vše podrid tomu, aby ti bylo fajn. Každý Ti muže napsat svoji zkušenost a názor, ale v podstatě se to nikdy nedá srovnat, nikdo z nás neví jak a proč se ta druhá tehulka cítí. Já jsem teď těhotná po druhé. Při prvním jsem chodila do práce celou dobu, kromě drobných nevolnosti v prvních týdnech jsem skoro ani nevěděla, ze jsem těhotná. Chodila jsem plavat a měla spoustu různých aktivit, domácnost , nákupy, vše jsem zvladala sama. Naprosto jsem si to čekání uzila. Teď s tím druhým mi to přijde horší . Na začátku krvácení , takže stres, pak krvácení přešlo a přišla nevolnost a únava . Ale protože mám doma dvouletého syna, fungovat musím a ze mi to někdy dá hodně zabrat. Kdybych mohla taky spím pořad , vůbec si teď neumím představit , ze byvh třeba sportovala jako při prvním. Takže pokud mám hlídání, nebo je doma partner, využívám to převážně k odpočinku. Stále doufám , ze se to po prvním trimestru zlomí a budu si to více užívat 😉

1. měsíc byl v phodě (to člověk teprve ke konci zjistí, že je těhotný), 2.-5. měsíc šílené nevolnosti, které trvaly od rána do večera, ráno jsem se jen přesunula z ložnice na gauč,zapla televizi a v klubíčku čekala, až bude večer a budu to zase moct zaspat. Jediné kam jsem chodila, byla záchodová mísa 😀 V pátém měsící se to začalo zlepšovat a od 6. měsíce už to bylo mnohem lepší (zvracení bylo už jenom výjimečné a to mě provázelo až do 9.tého měsíce). 6. měsíc mě začaly šíleně bolet záda, hlavně v sedě, takže zase jsem mohla jenom ležet a nebo chodit (ale daleko člověk nedojde). 7. měsíc záda stále děsivě bolela, zkrátil se mi čípek, takže jsem musela mít klid, nemocnici jsem odmítla. Na konci osmého měsíce mě konečně přestala bolet záda 🙂 ale 9. měsíc není žádná lahoda 😀 obří buben, nespavost, bolesti kyčlí atd...Ale když to shrnu, tak nejlepší pro mě byl ten 9. měsíc 😀 ...a to, že jsem nemohla jet na vodu, nebo že se zadýchám když jdu do schodů, bylo to poslední, co by mě štvalo 😀 ...jo a tvůj přítel se mi zdá trochu natvrdlý ne 🙂 měl by ti pomáhat a na rukou tě nosit 🙂

@unanek to znam.... někdo řeší jestli jít k moři a ja jsem byla ráda že žiju a všechno kolem mi byli fuk 😁😁😁

Mně právě doktor ani neříkal, že bych něco nesměla, takže sportuju, kafe, sýry, kola, zmrzka - to ani nevím o tom, že se nesmí, neřeším. Unavená vůbec nejsem a špatně na zvracení mi taky není, tak se děsím, kdy co přijde, jak to tak čtu ...

@lotosek tak to není o doktorech, ale o tom, jak k tomu kdo přistoupí. Že můžeš z kola spadnout, někdo tě srazit atd., to přeci víš sama, na to nepotřebuješ doktora. Stejně tak že ze zrajících sýrů, syrového masa, vajec můžeš chytit listerii. Spousta holek to neřeší, nepřipouští si, že by se mohlo něco stát, někdo je zase radši hodně opatrný. Ať každý dělá, jak myslí, však jsme dospělé a svéprávné.

@hanule54 chci Ti vyjadrit podporu, obzvlaste s tim chlapem, se kterym zijes. pro me je tehotenstvi svate. je to neco uzasneho, cenneho- vynosit a porodit dite. nicmene tech devet mesicu (ac je to opravdu v horizontu 80-ti let zivota malo) je proste neskutecne dlouhych, kdyz vedle sebe nemas partnera, ktery to chape. co jen bych poradila, i na dobu po porodu- byt velmi chytra a dobre nastavit hranice. hranice Vasi domacnosti, hranice s peci o miminko, hranice, jak ma o Tebe pecovat on. ujasnit to, at partner vi, s cim pocitat. ti soucasni nevyzrali chlapi dovedou byt sileni. ale v podstate jsme si je nevychovaly... takze nekde mej nejakou oporu- kamaradku, sestru, maminku, tam mej bezpeci a v partnerstvi pak zacni vystrkovat ruzky- mysleno davat jasne najevo, co chces, co potrebujes. Ty partnerovi za to pak das lasku, sex, vychovane sikovne dite. takze ted jsi v hormonech a citliva, (ani Ti nezavidim, ja si prozila sve..... ale je to opravdu svate obdobi), ale jak to pujde, premyslej, co bys opravdu chtela, co by bylo realne atpod..... nastavit hranice. drzim moc palce.
a jinak k otazce- pro me tehotenstvi bylo vzdy velke omezeni. po hrozicim potratu uz jsem si davala pozor (nic by mi nestalo za to o miminko prijit), spousta casu nad zachodovou misou a partnerstvi dostavalo zabrat (mam dva tatinky po dvou detech).