Neplánované těhotenství ve 43 letech: Jak se rozhodnout?
Omlouvám se za anonym, jistě spousta z vás pochopí. Vždycky jsem doufala, že tohle řešit nebudu muset. Mám 2 středoškoláky, jednoho školáka a teď toto. Vlastně nevím, co chci slyšet, asi si potřebuju utřídit myšlenky, rozhodnout se, co dál. Muž je stejně v šoku jako já. Do bytu se těžko ve více lidech vlezeme (samotná ložnice je na šířku 2m, do postele chodíme přes nohy), ani jeden z nás další dítě nechtěl. Nejvíc mě děsí můj věk, děti jsem chtěla vždy spíš dřív, což se mi splnilo. Nevím, co dál, nevím, jak se s tím srovnat. Obě varianty jsou blbé, následky poneseme vlastně celý zbytek života.
Stručné shrnutí
- Neplánované těhotenství ve věku 43 let se řeší volbou mezi pokračováním těhotenství, adopcí novorozence, nebo ukončením těhotenství chirurgicky (kyretáž) či medikamentózně (potratová pilulka), přičemž všechny varianty mají dlouhodobé praktické i psychické důsledky.
- Lékařská cesta obvykle začíná kontaktováním gynekologa; gynekolog provede ultrazvuk a krevní vyšetření hCG, sestra může při žádosti o zákrok urychlit objednání a nemocnice nabízí kyretáž nebo potratovou pilulku.
- Při rozhodování se kladou důrazy na věk matky (zvýšené riziko komplikací a vrozených vad), zdravotní stav, bytovou a finanční situaci, rodinnou podporu a možnou psychickou zátěž po potratu nebo adopci.
Nejčastější otázky
Q: Jak co nejrychleji kontaktovat lékaře ohledně neplánovaného těhotenství?
A: Zavolat svému gynekologovi; podle diskuze sestra obvykle objedná kontrolu za cca 14 dní, ale při uvedení, že jde o žádost o zákrok, může gynekolog uskutečnit ultrazvuk dříve a vystavit žádanku do nemocnice na kyretáž.
Q: Jaké metody ukončení těhotenství jsou reálně dostupné v nemocnici?
A: V diskuzi byly zmíněny dvě hlavní metody: chirurgická kyretáž prováděná v nemocnici a medikamentózní interrupce potratovou pilulkou; někdo v diskusi uvedl, že potratová pilulka je „50/50“ a může vést k hormonálním výkyvům (toto je uživatelské tvrzení, ne lékařská konfirmace).
Q: Jaká vyšetření gynekolog obvykle provede při první konzultaci?
A: Gynekolog obvykle provede ultrazvuk, může sledovat hladiny hCG v krvi a posoudit, zda jde o zamlklé těhotenství nebo progresivní graviditu; v případě potřeby vystaví žádanku k hospitalizaci nebo zákroku.
Q: Jaké jsou hlavní zdravotní rizika při těhotenství po čtyřicítce?
A: V diskuzi bylo opakovaně připomenuto zvýšené riziko komplikací a riziko vrozených vad, a proto se doporučují screeningy na vrozené vady a důkladné prenatální sledování.
Q: Je adopce realistickou alternativou k potratu?
A: Adopce byla v diskusi popisována jako možná, ale psychicky náročná volba s rizikem doživotního zpracovávání rozhodnutí; také bylo zmíněno, že rodiče mají povinnost informovat dítě o biologických rodičích ještě před nástupem do školky (podle jednoho příspěvku).
Q: Mám do rozhodování zapojit starší děti domácnosti?
A: V diskuzi převládalo doporučení, že rozhodnutí je na rodičích a že do volby by se pubertální či mladší děti neměly nutně zapojovat, protože to může pro ně být psychicky zatěžující.
Q: Kde hledat emocionální a informační podporu?
A: V diskuzi byla odkázána organizace Hnutí pro život (hnutiprozivot.cz) a opakovaně bylo doporučeno obrátit se na vlastního gynekologa a případně psychologa pro profesionální poradenství.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rozhodnutí pokračovat v těhotenství nebo ho ukončit je zásadně osobní a mělo by ho učinit rodičovské dvojice samy, bez nátlaku dětí.
- Prvním praktickým krokem je kontakt s gynekologem; gynekolog provede ultrazvuk a laboratorní vyšetření a může navrhnout další postup (sledování, kyretáž, medikamentózní interrupce).
- Při rozhodování hrají hlavní roli věk matky, zdravotní stav, bytová a finanční situace a dostupná rodinná podpora.
Sporné názory
- Některé příspěvky prezentují pokračování v těhotenství ve vyšším věku jako životní dar a zdroj radosti, zatímco jiné příspěvky považují těhotenství ve 40+ letech za nezodpovědné vzhledem k energetickým, zdravotním a praktickým nárokům.
- Někteří doporučují adopci jako eticky přijatelnou alternativu k potratu, zatímco jiní označují adopci novorozence za psychicky náročnou a potenciálně problematickou pro všechny zúčastněné.
Otevřené otázky
- Jaká je přesná míra zvýšeného rizika vrozených vad a komplikací při těhotenství ve věku 43 let v konkrétním individuálním případě?
- Jak prakticky a finančně řešit bydlení a péči o již existující tři děti, pokud se rozhodne pokračovat v těhotenství?
- Jaká dlouhodobá psychická následky může mít potrat vs. porod a následná adopce pro matku a ostatní členy rodiny?
Zmíněné značky a firmy
hnutiprozivot.cz
Zmíněné produkty a metody
kyretáž, potratová pilulka, medikamentózní interrupce, ultrazvuk, krevní test hCG, screeningy na vrozené vady, adopce, IVF, zamrazená embrya
Místa a osoby
Praha
Mohu ti jmenovat konkrétní lidi, kteří jsou nešťastní a na antidepresivech ve velikých vilách. A současně taky jmenovat lidi, co zvládají (pro mě) nemožné. Jsi těhotná, to miminko už je tady. Středoškoláci se brzy osamostatní, vylétnou z hnízda a vy budete mít radost do zralých let. Neblbni, nenech se do ničeho natlačit, nejednej unáhleně. Jdi se projít, vyspi se, zajdi na zákusek, pobavte se s manželem. Nakonec vám to ještě krásně vyjde (malé mimino spí stejně nejlíp v hnízdečku u mámy) a než se naděješ, budete mít byt podivně prázdný, protože středoškoláci se přesunou do vlastního či k partnerům/partnerkám. Držím palce!❤
@orchidis Samozřejmě finanční stránka věci taky není úplně jednoduchá. Nemáme vůbec nic. Začínali bychom od píky. Vše po starších dětech už je dávno pryč. Navíc bychom museli neplánovaně několik let žít z jednoho platu se 3 velkýma dětma + rodičák. Ano, ledacos se dá koupit v bazaru, tak jsme to měli i u starších, ale věci jsme hýčkali, dost toho po sobě děti zdědily. Zrovna jsme si pochvalovali, že se nemusíme vyloženě stresovat zdražováním všeho, protože to prostě celkem zvládáme, máme 2 platy a z toho vždy vyjdem, nijak si nevyskakujem. No a ztráta jednoho platu by byla velmi citelná. Nevím, kam by se čerstvý středoškolák přesunul do vlastního. Časem to budou muset nějak vyřešit, ono je to nemine, ale momentálně je bytová situace dost mizerná. Hnát je pryč jen proto, že jsme udělali neuvážený krok, to bych dětem udělat nechtěla. Neříkám, že jsem 100% rozhodnutá, to ještě ne, ale na některé argumenty mi to nedá, abych nereagovala. Bohužel, kdyby mi bylo do 40, uvažovala bych ještě trošku jinak, ale v době narození by mi bylo za chvíli 44. Vidím, jak teď vypadá moje mamka v 63 letech a jak sama říká, že je šťastná, že nemusí řešit starosti s pubertálníma dětma, jako třeba nyní já, že už by na to neměla. A to je mamka velmi energická, stále pracující, ale je to zkrátka jiné.
Tu ti napise mnoho tien, aky zazrak a nakoniec skvely prirastok. Ale ani jedna ti nrpomoze, byt ti nenafukne... Budete len vy a je vas dost. Moderna medicina je aj na to, aby tieto situacie riesila. Rozhodnite sa sami bez natlaku anonymnych zien
Nw to těžké rozhodnutí, ale osobně bych si ho nenechala. Mám 42, máme 3 děti a na další bych se už necítila po všech stránkách. Je to čím dál náročnější....a i doba není nic moc. To je můj pohled.
Jako mkadší (je mi 31 ale i tak) bych ti řekla nech si ho,nějak to zvládnete ale postupem času jsem pochopila že ne vše je tak růžové jak někdo může napsat.Nikdo z nás tady není v tvé situaci a nikdo ti to dítě nebude vychovávat,je to čistě na tobě.Já jsem ráda že jsem to stihla (druhe dítě) teď,později už bych vážně nechtěla. Navíc píšeš že to nemáte jednoduché+tvůj věk... nevím co bych robila na tvém místě ale nikdo ti nemůže vyčítat ať se rozhodneš/rozhodnete jakkoli...
Chápu všechny vaše důvody k tomu, že si dítko nenecháte, na druhou stranu jak už tu padlo, šlo by přeci zvládnout 9 měsíců a pak dát dítku šanci na lepší život, než jej ukončit ještě než začal. Bojíte se výčitek, když půjdete na potrat a já vás rozhodně nechci nijak děsit a už vůbec ne ovlivňovat vaše rozhodnutí, jen vám řeknu, že moje maminka kdysi na potrat šla, už měla mě a sestru a další dítko nechtěli s tátou a taky právě kvůli prostoru... No do dnes a to už je víc než 35 let toho lituje, vyčítá si to. Někdy se jí zdají sny, ve kterém vidí dospělou holku, která se ji ptá proč? Do dnes mi tvrdí, že ví, že by to byla holčička a ničí jí to. Toto bych vám rozhodně nepřála zažívat. Snad jste psychicky natolik silná, abyste to ustála. Přeji hodně sil ať už se rozhodnete jakkoliv. PS : je mi 38 a jsem ve 13 týdnu. A to už jsem třetí dítko nechtěla 🙂
Když zavoláte ke své Dr tak sestra vás objedna cca do 14 dní pokud jí řeknete že půjdete na zákrok tak vás asi objedná dřív na ultrazvuk ,zadanku do nemocnice na vaší žádost na kyretáž max v nemocnice nabízení potratové pilulky ale ty jsou takové 50/50 může to odejít a nemusí a rozhazujou se dost hormony ve vašem věku by to mělo bejt zdarma držím palce ...
Ja se objednala hned- dal mi tyden na rozmyslenou…. Sla jsem tam a stejne jsem nevedela.. byla jsem 5 tt - tak udelal utz a zjistil, ze se za tyden nalez nejak nezmenil- za normalnich okolnosti by asi odebiral hcg a cekal, takto mi rekl, ze to budeme brat jako zamlkle tehotenstvi
Chtěla jsem ti jen říct, že by bylo dobré, aby ses - navzdory zmatku - spojila se svými nejhlubšími pocity. Ze své zkušenosti mohu říct, že můj dědeček byl synem 46tileté matky, kt. měla podobné pocity jako ty. A byl to jeden z nejskvělejších, nejvyrovnanějších lidí, co jsem poznala. Nic mu nakonec nechybělo.
Je to určitě moc těžké rozhodování. Sama bych v takové situaci byla asi dost smutná. Četla jsem ale nedávno podobný příběh jedné maminky, která byla v ještě komplikovanější situaci než vy a když ji bylo nejhůř, prolistovávala internet a narazila na tyto stránky, kde našla pomoc a podporu. Chcete-li mrkněte na ně. https://hnutiprozivot.cz/nesoudime-pomahame
A prosím Vás, zvažte to dobře. Ano je těžké mít dítě. Je těžké mít ho v 41 letech, v malinkém bytě s 3 dalšími… ale co když ho dáte pryč? Zvládnete žít s tím jaké by bylo? Co by z něho bylo? Navíc kde je záruka toho, že bez něho vám bude líp? Nebo s ním hůř? Umíte si představit, že byste neměla některé z vašich dětí?
Ze srdce Vám přeju, abyste v sobě našla sílu zvládnout tuto situaci a říct tomu malému ano! Věřte, že to všechno dobře dopadne a ono se to stane.
Kolik je tvým starším dětem? Může se stát že co nevidět se přestěhují, buď k partnerům, nebo kdyby šly studovat vejšku tak na koleje, a nakonec byste byli rádi že máte doma ještě mrňouska...
Je to urcite velice tezke rozhodovani. Ja osobne mam o 10 let mene, dve deti a treti uz opravdu nechci. Moc si preju, abych nikdy podobnou situaci nemusela resit. Rozhodnete se s manzelem podle toho, jak to oba citite. Nenechte se do niceho tlacit. A at uz se rozhodnete jakkoli, nevycitejte si to. Vsechno se nam deje z nejakeho duvodu. Mame se neco naucit. Preju vam, at se rozhodnete v souladu se sebou 🌸
Já osobně mám z manželství dávno dospělé děti ( profil) a z nového vztahu mám 6 ti léta dvojčata..Četla jsem všechny komentáře..Myslím,že ikdyz to bude bolestné přikláním se k Tvým 80 % rozhodnutí.Máte zdravé děti a tahle doba a vše co nás čeká a i naše děti není nic pozitivního.Mohu i dodat,že ano děti se narodili ,když mi bylo 44 ,na chvilku omládneš..Teď mi je 50, záda,klouby bolí a už i víc unavená jsem..Ale co mě nejvíc trápí je,že tu pro ně dlouho nebudu...Věřím,že ať se rozhodneš jak chceš bude to soudě podle Tvého psaní rozhodnutí zodpovědné ❤️🌹
Zavoláš na gyndu, dají ti papír a řeknou co a jak..v práci ti dají jeden den volno a další den můžeš normálně do práce .nedělala bych z toho takovou tragédii..buď dítě chceš nebo jdi na potrat..určitě bych se z toho nehroutila.
Je mi 36,mám dva starší kluky a malou holku ( šest měsíců ) a jsem vyřízena. V podstatě jen kojim,koukám na seriály a mám asi třicet kilo nadváhu. Ve 43 bych do toho nešla a můžou si slunickarky říkat co chtějí,mít miminko je sakra těžký.
Neplanovane jsem otehotnela chvili po sestinedeli s ctvrtou dcerou, selhala nam ochrana. Zjistili jsme to celkem pozde, nic mi nebylo a kojila jsem, takze menstruace nikde. S patou dcerou jsem mela to tehotenstvi komplikovane, porodila jsem v necelych 43 letech, na konci sestinedeli jsem malem prisla o manzela, pul roku se z te mozkove prihody daval do kupy. A vis co? Toho, ze jsme se rozhodli si dite nechat, nelituju, i kdyz toho mam nalozeno fakt hodne. Ano, ve Tvych botach nechodim, ale dite bych nedokazala dat pryc a nebojim se toho, co bude, proste to musime zvladnout i v situaci, kdy manzel uz nikdy nebude plne zdravy.
U vas je to cerstve, dobre promyslejte, protoze ta interrupce je nezvratna. Dost zen to pak nezvlada po psychicke strance.
Těžká volba, kterou za vás bohužel nikdo neudělá. Váš pohled na situaci je rozumný, věk nyní je jedna věk a klesat rozhodně nebude. Napíšu k tomu jen toto, ve stejné situaci byla kdysi moje babička, když zjistila v 45, že čeká mojí mamku, doma už dvě téměř dospělé děti. Mamka se staršími sourozenci nikdy neměla nic společného, vyrostla jako jedináček, tím že měla už starší rodiče, tak byla oproti vrstevníkům vychovávaná jinak a některé věci v ní zůstaly, že někam třeba nemohla kde ostatní ano apod. Babi s dědou na ni už neměli tu energii, takže co podnikali se staršími s ní už nemohli. Děda umřel relativně brzy, tak byla s babi sama. Sourozenci založili rodiny a osamostatnili se, mamka se taky vdala a měla mě a ségru a do toho se starala už o babičku, měla to hodně těžké. My si už babi pamatujeme jen jako nemocnou, starou bohužel ne jako bratranci a sestřenice, kteří k ní jezdili na prázdniny apod.... Chci tím říct, že nejde jen o tebe s manželem ale i to miminko, co ho v budoucnu může (a nemusí) potkat, já jsem moc ráda, že si babička mamku nechala ale vím, že mamka to měla hodně těžké a o oba rodiče přišla když ji nebylo ani 30...
Úplně vás chápu. Poslední co bych chtěla, až moje děti vyrostou, je piplat mimino. Naopak se těším na to, že znovu nabydu volnost a budu také chvíli moci nic nedělat. A co si budeme namlouvat: vést v 50 letech do školy prvňáčka, není žádný hit. Držím palce v rozhodování.
@somalicats Taky bych nedovedla jít na potrat. Já další mimčo nechci ani za nic, ale kdyby selhala ochrana, tak bysme si ho nechali. Přece jen je to vlastní dítě...
Je to samozřejmě tvé rozhodnutí, ale já osobně ( bude mi 46 ) bych do toho nešla. Už jen riziko komplikací, vývojových vad, nějak s sama nedovedu představit mít dvouletého prcka, zvlášť v malém bytě, kde už teď bojujete o každý kousek místa. Píše se tu o vylétávání z hnízda - je otázka kam a i z jakého důvodu .. mám v okolí pár případů, kdy se vztahy příchodem miminka dost změnily, hlavně pokud byly v druhém kole a pak se vztahy dost těžce napravují. Rozhodně nestraším, ale je to třeba opravdu prodiskutovat se všemi členy domácnosti, je to obrovský zásah do běžného chodu rodiny. Finanční otázka je také jasná, co si budeme povídat...
No nevím, jestli bych chtěla, aby o mém těhotenství rozhodovali puberťáci. Co když řeknou, že sourozence nechtějí, matka půjde na potrat... a nikdy jim nic nevyčte? Nevyčtou oni jí, že tohle rozhodovali oni? Nebudou z toho mít později trauma? Tohle rozhodnutí je na rodičích, ostatní děti bych tím nezatěžovala.
Je mi 41, mám 3 dětí a myslím, že 4. bych si nechala. Manžel je o 11 let starší. Ale máme vyřešené bydlení.
Šla bych na potrat hned. Ale já bych už nechtěla dítě ani v 35 letech, nedej bože po čtyřicítce.
Šla bych na potrat. To sluníčkový jaký to je zázrak a až děti starší vypadnou z domu.... proboha, máš tři děti, je ti přes 40, máš právo si užít to, až za chvíli vypadnou a budete mít klid a budete se těšit na vnoučata.
@mandala Jiny nazor ma clovek, kteremu se potrat z vlastniho presvedceni prici a jiny, ktery ho v nekterych pripadech akceptuje. Je vyssi zajem matky nebo shluku bunek? Nam se to keca. Ja bych v tomto pripade na potrat asi sla. Ale nesoudim ani jednu stranu.
@mourovatakocka Těhotenství pro mě bylo vždycky za trest, porod žádná procházka růžovým sadem, je mi líto, tohle vůbec v mých úvahách není. Obdivuju každého, kdo je toho schopen.