Rozhodování o třetím dítěti. Jak zvládnout situaci?
Ahoj, vlastní blbosti jsem potřetí otěhotněla. Už máme s manželem dvě děti, 7 a 5 let. Další už jsme nechtěli. Cítím se hrozně pri představě, že bych měla jít na potrat. Říkám si, že když člověk musí, zvládne vše. Je hezké mít velkou rodinu. Asi bysme to zvládli. Ale neumím si představit, jak budu chodit v těhotenství do práce, když mi bude zle, do toho dvě děti. Manžel je pracovně celý den pryč a hlídací babičky nejsou. Jsem na vše téměř sama. Navíc mám pracovní smlouvu jen do konce roku, nevím, jak by se k tomu postavili. Neumím si představit, jak bych šla s miminkem a s dětma např. na sníh, k vodě atd. Do auta bysme se nevešli. Zase v noci nevyspání atd. Co když se miminko narodí postižené. Co když se pri porodu něco stane mě. Další dítě vnímán jako velkou přítěž do našeho už zaběhnutého života. Ale zároveň se hrozně stydím to takhle říct. Jsem úplně hotová. Vím, že se musím rozhodnout sama. Potřebovala jsem to dostat ven a třeba mě zde někdo nasměruje. Manžel mě podpoří ať se rozhodnu jakkoli.
Jak už tu někdo psal... je to o nastavení. Našim dětem se narodily sourozenci v době, kdy byla školkáčci. Zažívali jsme různé adrenalinové situace, ale o těch jsem věděla jen já a manžel. Děti si ničeho nevšimly a na období mimin, kojení, nemocí, různých omezení, která z života s miminy automaticky přicházejí, strašně rády vzpomínají. Chci ti jen napsat, že pokud se bojíš, že vaše starší děti budou ochuzeny, tak ony se cítí dobře či špatně zejména podle celkové atmosféry v rodině. A pokud tě tvůj muž ve tvém rozhodnutí podpoří, tak by tě měl podpořit i zvýšenou aktivitou doma, pokud se rozhodneš dítě si nechat. Je fajn si to dopředu nemalovat růžově, ono to může být hodně náročné. Ale také nemusí....
Mám tři děti, všechny po dvou letech. Ano je to záhul, ale kupodivu to pro mě bylo snazší ze 2 na 3 než z 1 na 2.
Ani minutu jsem nelitovala, já bych potrat psychicky nedala. Takže když se zadařilo, bylo prostě jasné, že nás bude 5. Máme nádhernou holčičku a sourozenci jí milují. Koupili jsme větší auto, prostě nezbylo než to vyřešit. A ve finále to zase tak hrozné nebylo, jak náročně to vypadalo.
Je to jen vaše rozhodnutí, ale nic se nejí tak horké jak se uvaří, taky jsem se strašně moc bála a teď jsem moc vděčná, že to naše miminko máme. Ale upřímně, taky jsem z toho byla v pr... brečela kvůli tomu, jak to zvládneme, vždy jsem měla rizikové těhotenství, hlídání velice výjimečně. Třeba 1x za měsíc odpoledne nebo jeden den o víkendu. Manžel hodně v práci.
Hele a šlo to, jak jsme si to dali jako cíl, řešili vše postupně, tak to šlo. Když jsem otěhotněla byl mladšímu rok a byl extrémně náročný a nespavec. Taky nenastoupim zpět do práce, odkud jsem odcházela. Ale vypadá to, že bude možnost jiné.
Přeji ať se rozhodneš jak to bude pro vás nejlepší ❤️
Bála jsem se u prvního, u druhého i u třetího, pokaždé jiných věcí a pokaždé zbytečně, vždycky se to vyřešilo a mé obavy se nenaplnily. Vím, že kdyby neplánovaně přišlo čtvrté, nedokázala bych ho dát pryč, prostě by se to muselo zvládnout. Ale je to moje přesvědčení, vím, že potrat bych nezvládla, prostě tohle si musí každý vyřešit sám.
@lenerka1 máme to úplně stejně 🙂 také tři a také obavy. A zvládlo se to kupodivu docela dobře. Dítěte nelituji, vím, že potrat bych nezvládla.
@anonym_autor máme teďka doma třetí kousek a popravdě mi topřijde se 3 mnohem jednodušší než se 2. 🙂 U nás se i zadařilo a po 2 zcela otřesných porodech, ze kterých jsem se několik měsíců dostávala, jsem měla nádherný a bezproblémový porod. Vyloženě hojivý zážitek pro duši. Obě starší děti nespavé teroristky, alergické děti, u kterých jsem se bála cokoliv sníst, aby zas nebyl teror z bolení bříška a exémů a na potřetí je to úplný pohodář. Nic ho netrápí, krásně spí, jak přes den, tak v noci, usměvavé spokojené miminko. Těhotenství bylo náročné, problila jsem se až do pátého měsíce, babičky na hlídání žádné, manžel v práci od rána do večera. Nějak se to přežít prostě muselo. Děti se na miminko těšily, tak se jim to pořád vysvětlovalo ... 😃 Ale s těma 2 dětma to těhotenství tak rychle uteklo, že bych ani neřekla, že to bylo 9 měsíců. Fakt to byl doma takový šrumec, že jsem se pořádně nestačila rozkoukat a už byl malý na světě. Stíhám toho rozhodně mnohem víc se 3 dětma než se 2. Starší děti se hodně zabaví spolu, malý se od miminka dost zabaví jen tím, že pozoruje šrumec kolem, rád sleduje holky nebo ho mám v šátku a je celý den spokojený. Ani žádné žárlení neproběhlo. Když byly 2, tak se o pozornost rvaly neustále. Můžu říct, že si třetího užívám ze všech dětí nejvíc. U první jsem byla v šoku ze změny životního stylu, člověk byl ze všeho vyjevený a vyplašený. U druhé jsem nevěděla, kde mi hlava stojí a které dítě mám obstarávat dřív a třetího si užívám na maximum. 🙂
@cherie24 máme to hodně hodně podobné 😄 jako bych to psala já 😅
Loni na začátku léta jsem byla v úplně stejně situaci, doma dva kluci v podobném věku a já těhotná. K tomu umírající tatínek a péče o něj. V hlavě mi běželo úplně všechno, nakonec jsme se rozhodli si miminko nechat. Auto jsme museli koupit větší, práci mám rizikovou a stejně jsem tam chodila až do mateřské. Celkově mi zpětné přijde, že jsem si těhotenství moc neužívala a nepřipouštěla. Teď mám doma osmiměsíční miminko a jsem samozřejmě ráda, ale lhala bych kdybych řekla, že mi hlavou někdy neproběhne, jakou už bych bez něj měla pohodičku. Mě tedy nakonec hodně pomohl překonat smrt tatínka a jsem za něj ráda, ale tvoje pocity naprosto chápu a vůbec se za ně nestyď a klidně napiš!
Rozhodně se NEobracej na Hnutí pro život, jak tu někdo výše doporučuje, pokud nechceš, aby tě někdo tlačil do něčeho, co ne nutně chceš, a aby ti nabulíkoval bludy o nějakém postabortivním syndromu a jiné pavědecké bludy, jen aby tě od toho případně odradil.
Kdyby ses rozhodla jít na interrupci a bylo by to pro tebe to nejschůdnější řešení, věz, že na tom není nic špatného - i když to tak možná teď necítíš.
Pokud to tak ale necítíš a další dítě bys chtěla, hlavně to dobře proberte s manželem. Je super, že tě podpoří, ať už se rozhodneš jakkoli <3
Drž se, určitě to nějak zvládnete tak i tak!
Hnutí pro život do ničeho netlačí. Snaží se projít všechny obavy maminky (a tatínka) a najít schůdné řešení i pomoc. Obvolávají různé příspěvky atd.. A ano, jak název napovídá jsou PRO ŽIVOT, ne pro smrt, kterou potrat zaručí. Moc myslím na to, aby se maminka, která otevřela tuto diskuzi, (ale jiné, které právě toto prožívají), správně rozhodla/y a přimlouvám se za miminko/a, kterému/kterým už pod Vašim srdcem tlučou ta jejich..
Petra
Hnutí pro život do ničeho netlačí. Snaží se projít všechny obavy maminky (a tatínka) a najít schůdné řešení i pomoc. Obvolávají různé příspěvky atd.. A ano, jak název napovídá jsou PRO ŽIVOT, ne pro smrt, kterou potrat zaručí. Moc myslím na to, aby se maminka, která otevřela tuto diskuzi, (ale jiné, které právě toto prožívají), správně rozhodla/y a přimlouvám se za miminko/a, kterému/kterým už pod Vašim srdcem tlučou ta jejich..
Petra
@anonym_46fb95 A když ten člověk např. potřebuje podporu při interrupci, kdy ho třeba partner tlačí do těhotenství, které nechce - v tomhle taky podpoří? 🙂
Jak název kampaně napomáhá, NEsoudí a pomáhají, takže teda nebudou soudit a pomůžou i s interrupcí, jo, když je dotyčná rozhodnutá a chce ji? 🙂
@anonym_46fb95 A když ten člověk např. potřebuje podporu při interrupci, kdy ho třeba partner tlačí do těhotenství, které nechce - v tomhle taky podpoří? 🙂
Jak název kampaně napomáhá, NEsoudí a pomáhají, takže teda nebudou soudit a pomůžou i s interrupcí, jo, když je dotyčná rozhodnutá a chce ji? 🙂
@mrkvovydort Souhlas. Jako někdo, kdo by na potrat v popisované situaci jít nedokázal bych nikdy neposlala ženu v nouzi za Hnutím pro Život. Hnutí pro život není nezávislá organizace, snaží se ženám v tíživé situaci vnutit svuj pohled na svět.
Máme tři děti neplánovaně. K druhému se vloudil ještě bonus. Redukci jsem odmítla. Máme podporu babiček a mam luxusní podmínky v práci. Jsou zdrave, jen resime logo apod. Přesto občas padame na hubu a občas mě zaskočí, jak je hodně věcí nastaveno na 2+2.
Máte s mužem odpovědnost za děti, co už se narodily. Podle toho, co píšeš, nevidíš žádný klad. Je to tak? To je důležité. Důležité je i to, jestli citis, že to zvládneš psychicky. To by možná stálo za to s někým odborným NEzaujatym probrat. Protože není ostuda to psychicky zvládnout.
Že někdo slibuje, že se pomoc vždycky najde, že se peníze najdou..WTF... To je hezký, slibem nezarmoutis, spolehnout se na to nedá. V realitě jen vy dva ponesete důsledky svého rozhodnutí- ty pozitivní a i ty negativní. Nerozhoduj se podle slibu, ale podle vašich možnosti.
Máme tři děti. Ze začátku jsem normálně chodila do práce, pak ale skončila práce, takže jsem byla neplánovaně doma. Poslední těhotenství jsem si užila se vším všudy, fungovala jsem až do porodu.
Všechno jsme doma měli po starších sourozencích, pořizovali jsme jen větší auto, protože k tomu byla zrovna vhodná příležitost.
Začátky byly těžší, sladit režim a logistika, nejednou mi bylo zle při představě, jakou jsem už mohla mít pohodu.
Ale to by byl slabý argument.
Pohodu mám teď. Je to krásné, že mám ještě malé dítě a celý ten čistý svět. Školáci už mě tak nepotřebují.
Nic mi neuteklo.
Mám to ale jednodušší, protože u mne nepřipadá v úvahu nic jiného, než si dítě nechat.
Nepřijde mi, že by tři děti byly nějak extrémně moc...my máme v okolí daleko početnější rodiny.
Já neplánovaně potřetí otěhotněla a pak o miminko přišla. Až v tu chvíli mi došlo, jak moc jsem ho chtěla. Držím palce, ať se rozhodneš správně a srdcem ❤️. Ať už to bude jakkoli.
@anonym_46fb95 A když ten člověk např. potřebuje podporu při interrupci, kdy ho třeba partner tlačí do těhotenství, které nechce - v tomhle taky podpoří? 🙂
Jak název kampaně napomáhá, NEsoudí a pomáhají, takže teda nebudou soudit a pomůžou i s interrupcí, jo, když je dotyčná rozhodnutá a chce ji? 🙂
@mrkvovydort Víš, udivuje mě, proč zrovna Ty, která jsi (podle profilu) ve 26.tt a která teď aktuálně máš pod srdcem vyvíjející se nový život, Vaše miminko, ten malinký zázrak, píšeš takové věci... Je mi z toho smutno..
Nicméně opravdu přeji mamince, která tuto diskuzi založila, ať se rozhoduje srdcem, jak to píše paní výš. Dnes jsou děti dar! A ikdyž je to pro nás jako maminky a rodinu náročné, všechno toto úsilí se nám jednou vrátí!
Petra
@mrkvovydort Víš, udivuje mě, proč zrovna Ty, která jsi (podle profilu) ve 26.tt a která teď aktuálně máš pod srdcem vyvíjející se nový život, Vaše miminko, ten malinký zázrak, píšeš takové věci... Je mi z toho smutno..
Nicméně opravdu přeji mamince, která tuto diskuzi založila, ať se rozhoduje srdcem, jak to píše paní výš. Dnes jsou děti dar! A ikdyž je to pro nás jako maminky a rodinu náročné, všechno toto úsilí se nám jednou vrátí!
Petra
@p10e25 Já jsem těhotná proto, že jsem těhotná být CHTĚLA, protože dítě CHCI a jsem na něj připravená. Tohle je cesta, která byla mojí VOLBOU. Od toho je také název pro-choice, tedy pro volbu - podle uvážení a podle situace těhotné a ne nikoho jiného.
To, že dneska a ve své situaci bych nad interrupcí ani neuvažovala, neznamená, že svoje postoje budu cpát někomu jinému a nebo že budu soudit rozhodnutí jiných.
A zakladatelce budu držet palce a tleskat jí, ať už se rozhodne v těhotenství pokračovat nebo ho ukončit.
Jinak, Petro, dvě třetiny všech žen, které interrupce v ČR podstupují, minimálně jedno dítě už mají. 80% žen v ČR má děti a zároveň 85% procent Čechů podporuje právo na interrupce. Úplně nechápu, co vás na mém postoji udivuje, protože nic běžnějšího snad ani nemůže být.
No, vidíš to dost reálně, přesně takhle to je. K nám taky 3. přišlo neplánovaně. A můžu ti říct, že denně cítím, že je to moc. Jako nedovolila bych si říct, že 3. nechci nebo nemám ráda, ale od začátku je to neskutečný záhul a žádná kouzelná atmosféra velké harmonické rodiny se prostě nekoná.🤷♀️ Říkám si, že jsou mnohem těžší osudy, že se vlastně máme báječně. Jen prostě nejsem na chod velké rodiny stavěná a vůbec se v tom nenacházím. Otázkou je, jestli by ten potrat něco člověku ulehčil. Pořád myslet na to, že tu to 3. mělo být...držím palce, ať už se rozhodneš jakkoliv. 🍀
@p10e25 Já jsem těhotná proto, že jsem těhotná být CHTĚLA, protože dítě CHCI a jsem na něj připravená. Tohle je cesta, která byla mojí VOLBOU. Od toho je také název pro-choice, tedy pro volbu - podle uvážení a podle situace těhotné a ne nikoho jiného.
To, že dneska a ve své situaci bych nad interrupcí ani neuvažovala, neznamená, že svoje postoje budu cpát někomu jinému a nebo že budu soudit rozhodnutí jiných.
A zakladatelce budu držet palce a tleskat jí, ať už se rozhodne v těhotenství pokračovat nebo ho ukončit.
Jinak, Petro, dvě třetiny všech žen, které interrupce v ČR podstupují, minimálně jedno dítě už mají. 80% žen v ČR má děti a zároveň 85% procent Čechů podporuje právo na interrupce. Úplně nechápu, co vás na mém postoji udivuje, protože nic běžnějšího snad ani nemůže být.
@mrkvovydort Ano a právě z toho je mi smutno, že to přijde tolika lidem běžné - zabít vlastní nenarozené dítě. Neodsuzuju nikoho, ale toto je můj pohled na věc.
S pozdravem,
Petra
Hnutí pro život do ničeho netlačí. Snaží se projít všechny obavy maminky (a tatínka) a najít schůdné řešení i pomoc. Obvolávají různé příspěvky atd.. A ano, jak název napovídá jsou PRO ŽIVOT, ne pro smrt, kterou potrat zaručí. Moc myslím na to, aby se maminka, která otevřela tuto diskuzi, (ale jiné, které právě toto prožívají), správně rozhodla/y a přimlouvám se za miminko/a, kterému/kterým už pod Vašim srdcem tlučou ta jejich..
Petra
@anonym_46fb95 jakože hnutí pro život do ničeho netlačí je nejlepší vtip, který jsem dnes slyšela. Je to ultrakonzervativní, radikálně křesťanský hnuti s vazbama na russko, snažící se potlačovat práva všech, kdo nejsou bílý heterosexuální muž. A je mi smutno, že žena k ženě může být necitlivá, že by ji odeslala do náruče těhle bigotních bláznů.
@mrkvovydort Ano a právě z toho je mi smutno, že to přijde tolika lidem běžné - zabít vlastní nenarozené dítě. Neodsuzuju nikoho, ale toto je můj pohled na věc.
S pozdravem,
Petra
@p10e25 z toho, že žena podporuje ženu, vám nemusí být smutno. Žádné děti se tu nezabíjí.
No, vidíš to dost reálně, přesně takhle to je. K nám taky 3. přišlo neplánovaně. A můžu ti říct, že denně cítím, že je to moc. Jako nedovolila bych si říct, že 3. nechci nebo nemám ráda, ale od začátku je to neskutečný záhul a žádná kouzelná atmosféra velké harmonické rodiny se prostě nekoná.🤷♀️ Říkám si, že jsou mnohem těžší osudy, že se vlastně máme báječně. Jen prostě nejsem na chod velké rodiny stavěná a vůbec se v tom nenacházím. Otázkou je, jestli by ten potrat něco člověku ulehčil. Pořád myslet na to, že tu to 3. mělo být...držím palce, ať už se rozhodneš jakkoliv. 🍀
@prejeta_zaba Člověk vidí, kolik veci bylo se dvěma snazší, že? Jen jako fakt, nikoliv přání.
@mrkvovydort Ano a právě z toho je mi smutno, že to přijde tolika lidem běžné - zabít vlastní nenarozené dítě. Neodsuzuju nikoho, ale toto je můj pohled na věc.
S pozdravem,
Petra
@p10e25 je mi z vasich prispevku az uzko. Zabit vlastni nenarozene dite… a bydleni, jidlo, obleceni, krouzky, hracky, vetsi auto a dalsi miliardu vydaju zaplati kdo a z ceho? Ze vzduchu a lasky ci smutna cizi pani se jeste nikdo nikdy nenajedl🙈 a vysvetleni, ze na hory nejedeme, protoze by Petra byla smutna taky neobstoji. Kolik mate deti vy a v jake situaci?
Máme tři děti. Ze začátku jsem normálně chodila do práce, pak ale skončila práce, takže jsem byla neplánovaně doma. Poslední těhotenství jsem si užila se vším všudy, fungovala jsem až do porodu.
Všechno jsme doma měli po starších sourozencích, pořizovali jsme jen větší auto, protože k tomu byla zrovna vhodná příležitost.
Začátky byly těžší, sladit režim a logistika, nejednou mi bylo zle při představě, jakou jsem už mohla mít pohodu.
Ale to by byl slabý argument.
Pohodu mám teď. Je to krásné, že mám ještě malé dítě a celý ten čistý svět. Školáci už mě tak nepotřebují.
Nic mi neuteklo.
Mám to ale jednodušší, protože u mne nepřipadá v úvahu nic jiného, než si dítě nechat.
Nepřijde mi, že by tři děti byly nějak extrémně moc...my máme v okolí daleko početnější rodiny.
@bonavoxa Díky Bohu aspoň za Vás! 🙂 Úplně souhlasím.
@bonavoxa Díky Bohu aspoň za Vás! 🙂 Úplně souhlasím.
@p10e25 Smutno by ti mělo Petro být spíš z dětí, které se sice narodily, ale díky rodičům neprožívají dětství jaké by měli prožívat. A měla bys jim tedy pomáhat, když jsi tak prorodinně založená. Měli bychom řešit ty živé děti ne ty, které ještě nespatřily světlo světa.
@smajlinka Ano, Smajlinko, taky že jsem to už dávno v rodině nabídla, že než aby šly na potrat, ať miminko donosí a pokud i tak budou přesvědčené, že ho nechtějí, že si ho s manželem osvojíme. V současné době máme 3 děti a Bohu díky za ně. Ano, bylo a je to náročné, ale nebude to furt.
A tímto bych se s Vámi všemi rozloučila. Moje názory jsem napsala první už 6. 10. - vždy s podpisem Petra, očividně nepadly na úrodnou půdu, tak nač plýtvat energií zbytečně? Paní, která založila diskuzi je již pravděpodobně rozhodnutá, tak k čemu tyto další debaty? ..
Mějte se pěkně.
Petra
Mam tri. 16, 9 a 5 let. Se tretim jsem prisla z porpdnice a do 2 tydnu mi zustal doma 3letak a 11 leta diky covidu. Oba to chytli tak hrozne ze doma zustali 2 roky. Nejmensi mel prvni rok obraceny rezim,v noci vubec nespal, manzel nepomahal a hlidani nebylo zadne. Druhy rok uz v noci spal,ale byl tak 30x vzhuru. 3.rok uz jen tak 20x, zkratim to. Spat zacal az okolo 5.roku. od narozeni byl na me silne fixovany a neodlozitelny. A vis co, nikdy jsem nelitovala ze ho mam. Vylety a vse zvladame, do auta se taky teda vesli, hlavne diky tomu,ze ted jiz (ex) manzel se s nama nezapojoval. Bylo to silene náročné obdobi, ale to hlavne kvuli covidu, za normalni situace bych si lehla kdyz by byli starsi ve skolce a skole. Je to muj mazel. A vis co,chodila jsem az do porodu do prace-hospicova sestra. Ted kdyz by bylo ctvrte,tak bych ho urcite pryc nedala, i kdyz vek uz je hranicni (39).
Exmanzel me opustil, mamka mi zemrela. Deti jedine mi zustaly 😇❤️