Toužila jsem po dítěti a teď, těhotná, mám pochybnosti

11. dubna 2017 
Ahoj holky,

chtěla bych jen vědet, zda to co přožívám mám jenom já nebo i některá z vás si tím prošla.

Strašně jsme s přítelem toužili po miminku po čtyřech měsících se to povedlo, byla jsem strašně šťastná a přítel ještě víc. Teď k věci, již týden mám, nevím jak to popsat, depky či co to je.... Pořád přemýšlím, jestlii jsme neměli ještě počkat, přijdu si strašně sobecká, že mi dítě vezme soukromí atd. Nevím proč nad tím pořád přemýšlím, vždyť jsme to miminko,tak strašně chtěli. Přítelovi to nemůžu říct, byl by z toho smutný.

Těhotenství ani porodu se vubec nebojím, ale nejhorší jsou tyhle představy, které nechci nazvat výčitkami Jsem teprve v 5 týdnu, tak doufám , že až to malé poprvé uvidím na UTZ, takové hrozné představy mě opustí.

Doufám, že mě neodsoudíte, jen nevím co tohle má znamenat. Strach z neznáma?
9. srp 2009 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
luccan trochu tě chápu
já poprvé otěhu v září a na poprvé byl to vlastně šok a měla jsme myšlenky jako ty ani se nedostavila nějaká radost spíše obavy a přitom jsme mimi chtěli....jako měla jsme radost ale spíše mě trápilo jak píšeš ty...
no jenže v 10tt konec musela jsme na revizi to mě totálka sebralo....
potom nějaká pauza a už jsme se těšila jak se zase začneme snažit opět se povedlo naporpvé ale tahle radost byla nepředstavitelná tohle mimi už jsme moc chtěli a žádné myšlenky tipu co ztratím atd tam nebylo....
takže raději ty myšlenky zahod a raduj se z těhu že jsi otěhu docela rychle a bez problémů
a to je jasný že trochu strachu tam je vždyt jdeme do neznámého
až tu tupinku na UZ uvidíš a blikající srdíčko určitě roztaješ
9. srp 2009 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj luccan, úplně ti rozumím a myslím, že tímhle si hlavně na začátku projde spousta těhulek. Mě lékaři strašili, že bude dlouho trvat než otěhotním, tak jsme tomu nechali volný průběh a byl to šok, když to vyšlo hned. Pak mi začalo být hrozně špatně a přišli obavy jestli zvládnu školu, práci, finančně a jestli to vůbec chci. Hodně mě podpořil manžel a brzy tyhle starosti vymizely a vše jsem nakonec zvládla. A teď už se samozřejmě strašně těším a nedokážu si představit, že bych jí v bříšku neměla.

Můžou za to hormony, které tě v průběhu těhu můžou celkem potrápit. Přeju ti, ať si těhu užíváš bez komplikací a tenhle splín tě brzy opustí!
9. srp 2009 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
luccan je to tak, kdyby jsi musela čekat dlouho, tak bys měla více času se připravit))
Takové myšlenky jsou normální, a nakonec trocha strachu neuškodí- je vidět, že přemýšlíš nad tím, že se Ti změní život, že dobře chápeš jaká je to velká změna. Ale ono to nebude ztráta soukromí, ono to bude to, že Vaše rodina bude větší, že do ní přibude další milovaná bytost, se kterou budeš chtít trávit čas a dívat se na ni a mazlit se s ní.. stejně jako jsi to cítila ke svému příteli, když jste se poznali.... neboj se, bude to fajn.... a na kafíčko s kamoškou nebo procházku se psem si najdeš čas vždycky.. proto jste na to přece DVA)))

Přítelovi klidně řekni, že máš obavy jaké to pak bude a možná se budeš divit že on má určitě taky nějaké ... ale klidně se už teď můžete bavit o tom kdo bude přebalovat a jezdit s kočárkem, kde bude miminko spinkat.. máš 9měsíců na vybírání jména... čakají Tě krásné starosti.

Až budeš prckovi ukazovat první sněhovou vločku a uvidíš ten úžas a budeš vědět, že jsi To byla Ty kdo mu dal život....
9. srp 2009 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
sarlot to napsala krásně a u té poslední věty jsem se rozbrečela !!!!!
prostě je to tak a naprosto v pořádku čeká tě změna!!

ale je to úžasné jakmile tě prcek začne okopkávat prostě jí miluji už ted
9. srp 2009 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Holky moc moc děkuju, napsaly jste to opravdu krásně. Jen mám strach, aby na mě opravdu nepadla náká deprese. Přítel je o deset let starší (40 let),ten si je miminkem na 100 proc. jistý, jen já jsem taková srabule

Koukám, že jenom Sarlottka ma již mimčo u sebe... Je to opravdu tak, že po porodu tě zaplaví štěstí?

Jo a to jsem ještě byla před týdnem u zubaře a byl tam tak příšerný kluk(asi tak 6 let) a já při té představě, že takhle vyvádět bude moje dítě, jsem se skoro rozbrečela
9. srp 2009 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
luccan) Svoje dítko budeš mít u sebe od miminka a na jeho ,,zlobení" si budeš pomalu zvykat a budeš ho milovat i s jeho lumpárnama, protože ono Tě bude milovat taky bez podmínek, víš, to je na tom to krásné

Dítko. které se vzteká je kreativní a má velké abstraktní myšlení a inteligenci) uvědomuje si svoje já a zkouší kam může zajít. Je pak na rodiči, co mu dovolí a co si dítě na něm dokáže vyvztekat a co už ne.
S tím se taky budeš muset časem poprat.

Já jsem ten pocit štěstí po porodu opravdu měla ... bylo to nádherné ... prostě jsem malého viděla a připadal mi nejkrásnější na světě, dokonalý a Můj))

Já mám teď zase obavy, že když plánujem druhé dítko, tak jakou lásku budu cítit k druhému dítku, jestli bude stejná nebo větší, menší.... prostě jestli lze dobře rozdělit srdce mezi dvě dětičky.... každá nad něčím přemýšlíme
a ono to pak přijde a je to normální a přirozené a přitom neskutečně krásné ..... asi je to klišé, ale syn je můj smysl života.
9. srp 2009 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Luccan.....já tě naprosto chápu měla jsem naprosto stejné pocity...loni jsem se vdala a moc jsme si přáli miminko...vůbec nechápu jak, ale hned napoprvé jsem otěhotněla...po 8 letetech braní HA.ještě teď si pamatuju jak jsem roztřesená volala manželovi z prácen abych mu do telefonu,,oznámila tu radostnou zprávu,, že jsem asi těhotná.......a pak to začalo do 12 týdnu jsem byla prostě příšerná na všechny kolem sebe jsem byla zlá, stále jsem brečela, že nebudu dobrá máma, že nejsem na to připravená, že se nedokážu postarat ani o želvu natož o dítě...byla jsem zvyklá chodit se bavit a užívat si života....a toho že se mám vzdát????ale všechno to přešlo...dnes je to 16 dnů co se nám narodil náš krásný syn.....je to ta nejlepší věc co se mi v životě povedla, jme na něj moc pyšní a život bez něj si už ani nedokážu představit.....čekala jsem že 6-nedělí bude pro mě horor stejně jako začátek....ale je to moje nejkrásnější OBDOBÍ takže hlavu vzhůru hormony si sednou .. držím palec a klidně to přítelovi řekni.....láska je o důvěře a přátelství!!!!!...pochopí to
9. srp 2009 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Pehaka: teda ty mas nadhernyho chlapecka fakt ze jo) Uplny Mensator, chich... Tak ja jen doufam, ze tyhle ne moc stastny depky rychle prejdou a ja si budu uzivat tehulkovani dekuju moc za podporu

PS: jeeee ty jsi taky z KV?

sarlott: taky mas nadhernyho klucika, jak vy to holky delate Ja si myslim sarlott, ze ho budes milovat uplne stejne, jen mozna ten starsi pujde trosku do pozadi, ale to ja asi normalni...
9. srp 2009 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
luccan...jé ty jsi taky z KV tady snad nikdo z Varů není!!!! jen já
10. srp 2009 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
děkuju no taky sme se snažili))
Pehaka Sebulka je nádherný)) a moc krásné jméno jste vybrali, taky se mi líbí
10. srp 2009 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pehaka:

Jojo, taky jsem z Varu skoda, ze budu mit mimco az na jare, mohly jsme vyrazit na kocarkovanou) Chodis do nakyho centra? Chtela bych zkusit naky predporodni kurz ve Varech, ale to je jeste asi brzo

Je to tady z Varama bida, tak kdyz budes mit na jare cas,tak dej vedet))
10. srp 2009 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, prihlasila jsem se pod svym nickem, doma mi to blbo, takze tohle jsem ja)))))luccan
10. srp 2009 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkujeme... sarlotta taky máš krásnou rodinu....manža už se těší až budou moct spolu vyvádět blbiny...
já už když jsem počůrala papírek věděla jsem že to bude kluk a že to bude Sebastian..
10. srp 2009 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
sandulko, tyhle pocity jsou naprosto normální a má je většina těhulek Poprvé jsem to necítila, protože malá bylo po IVF, vymodlené děťátko a já se od začátku moc těšila,až bude na světě.. Teď podruhé jsem otěhotněla zcela nečekaně, neplánovaně a přirozeně Takže na jednu stranu veliká radost,že se stal takový zázrak, na druhou i obavy, že je to moc brzo, jestli to všechno zvládnu, když budu mít doma dvouletou cácorku apod. Ale jak jsem začala miminko cítit, jak jsem ho poprvé uviděla na utz, strach se rozplynul a začala jsem se jenom těšit. U Aničky mě zaplavila obrovská láska od prvního okamžiku, když mi ji dali na břicho a miluji ji den ode dne víc a víc a vím, že u druhého prcka to tak bude taky
Hlavně se nesnaž si nějak na sílu vyvolávat pocity štěstí, nech to volně plynout a uvidíš, že to přijde samo časem..
10. srp 2009 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
luc...san teď nevím jak ti říkat..
no já jsem chodila od 18 týdne cvičit a pak na předporodní kurz do rodinky......maceckova
předcvičuje a kurzy vede Lada Macečková výborná ženská a porodní asistentka ve Varský porodnici..měla jsem jí i u porodu ...cvičení bylo super hodně jsem si zarelaxovala naučila se dejchat a kurz byl k nezaplacení dozvěděla jsem se tam moře potřebnejch informací a navíc poznala moc fajn holky...takže MOC DOPORUčuju...po 6-nedělí tam budu chodit na poporodní cvičení - hlídají tam i prcky což je super..a pak s prckem na masáže ..je tam moc hezký prostředí....

no to je škoda že to mímu bude až příští rok..já tady nemám žádnou kočárkovací kamarádku všichni jsou z chodova nebo Sokolova a to dojíždění nic moc...
10. srp 2009 v 11:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marinko: dekuju, ja se opravdu citim, tak az uplne provinile... Prece si rikam, ze kdyz po tom touzime, tak je prece nenormalni, aby me to upustilo. snad az mimco poprve uvidim alespon na UTZ, tak roztaju.-)

Pehaka: super dekuju za radu....Tak ja se tam taky pozdeji prihlasim,,,Snad tam nebudu sama a ty jsi tam chodila sama nebo s manzou?

Ja mam prave taky vsechny tehulky kamaradky v Sokolovsku mobilni teda jsem, ale asi se mi pak nebude chtit s mimcem trmacet pres cely okres...
10. srp 2009 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
čau holky, můžu vám říct, že občas mám takové pocity i teď, když už to mám za pár...
Mimčo bylo plánované a nějaký čas jsme si na něj počkali, ale přesto mám občas myšlenky na to, jestli budu dobrá mamka a zda to bude velká změna, až bude bobek mezi námi. Strach ze všeho mě přejde, když začne mimčo kopat a já vím, že ho hrozně moc miluji a nedala bych ho za nic na světě...
Snad zvládneme brzo i ten porod a mimuško budu mít brzy u sebe.
10. srp 2009 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jeee koukam Pehi, ze poupravili nak tvuj prispevek, ale neboj stihla jsem to opsat. Na nas si neprijdou

Pajka: ty uz to mas za chvilku, to uz z tebe urcite vsechno spadne az budes mit miminko u sebe.-) A porod zvladnes levou zadni... zavidim vam, ze uz tohle mate nebo v blizke dobe budete mit za sebou.
10. srp 2009 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sandulka, ale i tak jsou to nervy skoro jako na začátku...
10. srp 2009 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
San..na ty kurzy chodí hodně holek někdy přijde i nějakej ten tatínek..já byla s manžou je na prohlídce porodnice a myslím že to stačilo...doma jsem mu to vždycky převyprávěla.... je to defakto jediný centrum ve varech kde se věnujou těhulkám je toho tady hodně málo...
11. srp 2009 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
pehi zlata: a ja ti nak na tech jejich strankach nemuzu najit zadnou cenu. Kolik te to stalo? Tak mozna radeji ji tam nedala Jeste jsem nasla centrum pro zeny a to taky nevypada spatne. Ja ti teda nevim A kde vlastne ve Varech bydlis?
11. srp 2009 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, nahodou jsem narazila na Vasi diskuzi a neda mi to abych nereagovala
sandulka: musim te uklidnit, mela jsem ze zacatku naprosto stejne pocity jako ty. Mimi u nas je velmi chtene a presto se u me stridaly dva takove obrovske pocity, jednim byla ohromna radost, ze se zadarilo, za budeme mit miminko, a tim druhym byl strach a obavy, jestli je to opravdu to co chci a hlavne jak to zvladnu....
No v pondeli jsem byla na UTZ a kdyz jsem videla toho macka jak si tam vesele pokopkava nozickama, tak se mi chtelo brecet a uvedomila jsem si opravdove, ze je to vazne to co chci a ze bych se ho nevzdala za zadnou cenu a modlim se jenom at je to mimi zdrave
Takze ja si myslim ze takove jakoby obavy probihaji u vetsiny tehulek v mensi ci vetsi mire, nekdo si je pripousti a nekdo ne, takze hlavu vzhuru, tes se na UTZ, jakmile uvidis to blikajici srdicko tak se do nej zamilujes a akorat si reknes jak si byla hloupa zes uvazovala jinak, ja jsem na tom byla taky tak
12. srp 2009 v 08:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, já jsem taky z KV!!!!! A myslela jsem že tu taky nikdo jiný není

Luci jsem taky v 5tt, ničeho se neboj jak už psal\ holky, tyhle stavy přejdou a budeš se jen těšit
12. srp 2009 v 08:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
luccan: já si taky prošla nečím podobným.Miminko bylo chtěné, snažili jsme se o něj a když jsem otěhotněla také se mě ze začátku honily hlavou myšlenky jestli jsme ještě neměli počkat, jestli je to ta správná doba atd. Ale přešlo to, myslím, že si tím projde hodně holek. Nejdřív člověk strašně touží a chce a pak je to najednou tady, dolehne na tebe ta realita, že už to nejsou jen touhy, ale skutečnost a přijde trochu strach. Neboj, přejde to. Podle mě je to úplně normální. Jak ti bude růst bříško, ucítíš mimi jak se vrtí a šťouchá tak už si na něco takového ani nevzpomeneš
12. srp 2009 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
San..já myslím že ale to centrum pro ženy končí...
jinak cvíčo já jsem měla permici na 10hod a 550.....a kurzík je to 10 dvojhodinovek a stojí 2300,- jinak bydlím ve městě ne Zeyrovce... kde ty??

tercíí ahoj..ty o najednou tolik lidí z varů to je parádA
12. srp 2009 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konja: tak uz je to potom co vim, ze je nas vic s temito pocity, tak je mi hned lip a myslim, ze to i ustupuje))

Pehi: no tak to jsi me teda nepotesila, ze konci, ale to je jedno asi zkusim, to kde jsi byla ty Nak drahy mi to taky neprijde Pehi ted jsme si koupili bytecek v Dalovicich, ale jsem porad ve Varech a mam tu i praci A co kulisek nezlobi?

Jee Tercie: tak to vypada, ze mame stejny termin porodu, teda podle me tehu kalkulacky mam termin 13.4.10 no super...
12. srp 2009 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojík my dneska byli trochu akční půjčila jsem mamině kočár a šůrovala jsem celej byt!!! jsem KO....ale spoky
malýho trápí prdíky..takže je to s ním takový náročnější trhá mi to srdce když pláče....ale statečně bojuje máme kapičky masíruje bříško polohujeme no co se dá....někdy je to lepčí někdy horší....

jé Dalovice to je fajn flek..my taky hledáme nové bydlení máme to tady malinký jen 1+1 ale vejdeme se krásně ale toužíme po domku tak snad se poštěstí.....
13. srp 2009 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky Varandy, to je skvělý, že jsme se potkaly, já sice nejsem přímo z města, bydlím ve vsi poblíž, ale do varů stajně často jezdím, a jestli bude nějaká šikovná těhu aktivita, určo bych to chtěla využít, hlavně třeba plavání, to mě celkem dost láká, tak kdybyste o něčem věděly...sandulko mohly bysme chodit třeba spolu
16. srp 2009 ve 12:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,

Tak jsem dneska dostala první fotecku miminka no super a mame i srdicko, je to fakt hezky pocit.

Pehi – taky bych chtela domecek, bydlela jsem skoro cely život v domecku a ted jsme v cihlaku. Tak kdybyste shaneli 2+1 v Dalovicich, tak tady prodavaji 1.200.000, teda po pravde nevim, jestli je to moc nebo malo

A co Samik? Uz je to lepsi? Snad ho to moc netrapi a brzo bude zase ok…

Jo s tim uklidem, tak pokud jsi tak nabita prijd prosim te i k nam

Tercie: no tak to je super, urco nekam muzeme jit… Staci jen rict, uz jsi byla u doktora?
17. srp 2009 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, shanim nejake on line chaty pro budouci maminky, ale zatim se mi nedari, všude jsou diskuzni fora, a ty maminky odepišou buh vi kdy, nebo to jsou starši prispevky.. jsem prvorodička v 21+4 tt byla bych moc rada, kdybych si s nejakou budouci maminkou mohla dopisovat prosim piste mi kdyžtak do zprav dekuji
31. srp 2014 ve 20:54  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v lednu 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek