Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Bojím se, jestli se zvládnu starat o dítě.

24. led 2020

Ahoj holky, jsem v 8 měsící těhotenství, a tak trochu se bojím jak budu zvládat miminko. Manžel je v práci od 9hod a vrací se až v 22hod, takže mi s dítětem asi těžko pomůže. Poslední dobou mám opravdu strach jestli to všechno zvládnu.Navíc když jsem jednou sestre hlídala dítě vůbec jsem to nezvládla, nepoznala jsem jestli má hlad, jestli potřebuje přebalit jsem poznala až podle zápachu, nepoznala jsem prdiky. Potřebuju uklidnit, navíc by se mi hodili nějaký rady, atd. Předem děkuji za příspěvky, a omlouvám se za anonym,ale je to pro mě dost citlivé.

opicka123
24. led 2020

Neboj se, zvládneš to. Je úplně normální, že máš obavy, myslím, že to máme někdy každá. Držím palce

autor
24. led 2020

@opicka123 děkuji, ale to mi řeknou všichni, moc mě to neuklidní

denca033
24. led 2020

Ahoj neboj se zvládneš to. Taky jsem měla strach když jsem čekala prvního syna bylo mi 18. Ty budeš máma a sama vycítí kdy to budou prdiky kdy bude mít hlad. Sestry v porodnici ti taky jistě pořadí a ukážou co a jak. Jestli chceš klidně napiš soukromou zpravu

autor
24. led 2020

@denca033 děkuji, potom bych kdyžtak něco napsala

denca033
24. led 2020

Určitě.

nazka
24. led 2020

Já měla taky strach. A to mi u prvního bylo přes 30.ted mám druhé a už jsem klidnější. První byla strašně hodná a přesto jsem na ni furt vystresla koukala, co kdyby.. Co když začne plakat a já nebudu vědět, jak ji utisit. Nestalo se. Byla spokojene miminko. Od 3 týdnu spala skoro celou noc,takze i já jsem byla vyspala. Stačí prostě orebalit, nakrmit, dát spát.. Když neboli bříško, je to super. Víš co mi ale pro klid pomohlo? Když jsem se scházela s kamarádkama, které měly taky děti. Sice by mi s mým "problémem" nepomohly, ale měla jsem pocit, že nejsem sama. Když bys něco potřebovala klidně napiš do IZ. Já byla plasan největší a zbytečně jsem si tím zkazila prvních pár měsíců. Takže kliiiid. Když jsem to dala já, dáš taky 😊

zmrzlinka
24. led 2020

To dáš ❤❤❤Kdyz tak Ti tady na MK poradime 👍

autor
24. led 2020

moc děkuji, kdybych něco potřebovala tak napišu

hanih
24. led 2020

Já myslím, že je velký rozdíl starat se o cizí dítě (byť je sestry) nebo vlastní. Dítě se svou matku jsou na sebe obvykle víc naladění, napojení. S miminkem budeš trávit veškerý čas a pak už časem poznáš, proč pláče, co by chtělo, jaký má třeba rytmus, povahu apod. To, že nepoznáš, jestli má hlad, prdíky nebo potřebuje přebalit, to jsou začátky asi každé matky - taky jsem ze začátku byla nejistá, když malá plakala, zkoušela jsem přebalit, když to nepomohlo, tak nakojit, když ani to, tak chovat, nosítko apod... Časem si to sedne a budeš si jistější. Manžel mi říká, že my ženský máme tu péči o dítě jednodušší, protože jsme tak od přírody nastavené a máme na to hormony 🙂 Já taky měla z péče o miminko strach a pak, když se narodila první dcera, jsem najednou po čase zjistila, že je to pro mně úplně přirozené.. Myslím, že budeš dobrá máma, protože o tom přemýšlíš a máš starost, abys to zvládla. Držím palce! 🙂

nik1
24. led 2020

Ja se takhle bála v prvním těhotenství taky, ve druhém jsem se bála jak zvládnu dvě děti. Když nebudeš vědět, proč mimčo pláče, tak vyzkoušíš všechno možné a něco prostě zabere. Kup si nějaké kapky na prdíky, aby tě to pak nezaskočilo a když budeš mít neodložitelné miminko co v noci málo spí, tak s ním budeš prostě pořád nalezla v posteli a spát budeš podle jeho spánku. Uklid vem čert a navaris si o vikendu, kdyz bude doma posila. Stýkej se s ostatními maminkami, at nezblbneš. 😁 Já mám spoustu kamarádek s dětma a jsem úplně normální. 🤪🤯🤣

martt
24. led 2020

Ahoj vůbec se neboj určitě to zvládneš. Ano asi první týdny budou náročné. Ale pak se zajedes a bude to ok. Já jsem na prvního syna byla celý týden sama manzel jezdil jen v sobotu domu a v neděli zpět do práce. A také jsem to zvládla 😉

jjasmina
24. led 2020

Hele nejseš v tom sama, já jsem 36+5 a někdy mě tyhle myšlenky taky přepadnoua mám fakt strach, ale prostě to budem muset nějak dát. Kolikrát mám fakt den, kdy jsem posraná strachy

radkazenklava
Autor odpověď smazal
Zobraz
volfici
24. led 2020

Kliiid, já na děti nikdy nebyla, taky jsem si říkala, jak to dám a hele, malýmu jsou skoro dva a žije, dokonce je i v čistém oblečení, přebalený, nakrmený. Není to lusknutím prstu, ale naučíš se to. Jako novorozeně bude stejně pořád s tebou, když budeš kojit, tak stejně budeš přikládat na požádání (řev), očucháš, přebalíš, někdy ani čuchat nebude potřeba, protože to uvidíš na oblečení 😆 časem se naučíš poznávat, proč pláče (samota, hlad, plína, bříško). Neboj se toho. Klidná máma=klidné dítě.
A že na malého budeš defacto sama? Prvních pár měsíců stejně dítě potřebuje hlavně mámu. Spi, když spí on, snaž se zkraje věnovat hlavně jemu (úklid počká, složité vaření taky, manžela klidně na tyhle věci zapřáhni, nákup klidně přes rohlík, košík atd.). Hlavně buď v klidu, tím vám oběma prospěješ nejvíc. A třeba se nervuješ zbytečně. Třeba budeš mít hodné pohodové dítě, co spinká přes den v kuse pár hodin a v noci taky. Já měla obavy a Jiřík byl od mala fakt zlatíčko, stíhala jsem i pracovat, někteří mí klienti ani nezaznamenali, že jsem matka 😆 (měla jsem teda i pohodové těhotenství).
Držím palce ☺️

widowblack
24. led 2020

Čím víc budeš ve stresu , tím víc to dítě vycítí a bude to v háji. Hoď se do klidu a ono to půjde samo . Čím víc to budeš hrotit a řídit se radami z internetu a od ostatních tím víc se vystresuje že se to nedá aplikovat na tvoje dítě a sme na začátku začarovanýho kruhu - ty stres- diltě stres - nepohoda- ty stres - dítě stres atd ..... takže pohoda kliiiiiid 😉

gracinka7
24. led 2020

Neboj, to zvládneš. Můj manžel kolikrát ani nejezdí na noc domů, mám i zvířata, dítě náročné a taky jsem to zvládla.
Poslouchej intuici a brzy zjistíš, co miminko potřebuje, kdyby hodně plakalo, můžeš používat šátek. Budeš ho mít u sebe a přitom máš volné ruce. Manžela zapoj o víkendech a aspoň na chvíli mezi kojením někam vypadni sama, ať si odfrkneš. Kdybys nekojila, může k miminku o víkendu v noci vstávat muž. Prostě mysli i na sebe a na svůj odpočinek, když budeš nervózní, miminko to vycítí a bude taky.
Hlavně se s nikým nesrovnávej. Na internetu je to samá dokonalá matka, z toho chytneš akorát nerva. Když budeš potřebovat poradit, klidně se zeptej, ale měj na paměti, že ti stejně každý pořadí něco jiného a ty si z toho vyber to, co vyhovuje tobě.

aselluska
24. led 2020

Moje máma to zvládla v 17ti, nikdo ji nepomohl a táta taky chodil večer domů. Obavy jsou normální, jsi v situaci, kterou neznáš.

popelka1984
24. led 2020

Intuice u vlastního dítěte funguje o něco jinak než když jen hlídáš "cizí" dítě. Než se syn narodil také jsem měla pochybnosti, jak co poznám, jestli ho budu umět nosit, jestli mu něco nezlomím při oblékání 😀 a hned jak se narodil jsem najednou nabyla jistotu, jako bych byla několikanásobná matka až jsem se divila.

lucie_j
Autor odpověď smazal
Zobraz
kristyn.g
24. led 2020

Já jsem se teda nebala vůbec a hrozně jsem se těšila a nakonec to bylo hotové peklo 😂 doporučuji hlavně nehrotit, nečekal že všechno bude pintlich jako před porodem.... Spát když spí dítě. A když nejde spát tak odpočívat. Držím palce.

krupka3
25. led 2020

Starat se o cizí se nedá ani náhodou rovnat tomu starat se o své. To své budeš znát nejlépe na celém světě jen ty - kdežto to "cizí" vidíš max na pár hodin občas a jinak vůbec neznáš pozadí toho, co se tam doma běžně děje. Se svým dítětem budeš 24hod denně a velmi brzy se naučíš rozpoznat i sebemenší náznaky toho, co potřebuje. Stačí se k tomu neotáčet zády a opravdu vnímat, že když miminko pláče, něco potřebuje. Naštěstí je to většinou "snadné" - buď chce prso, tvou přítomnost, přebalit, nebo ho bolí bříško - a i tam nejvíc pomůže prso a tvá přítomnost. Prostě s ním budeš, budeš se mu věnovat, mluvit na něj, tulit ho, a ono ti dá vědět, co potřebuje. Tyhle obavy má snad každá budoucí prvorodička (a někdy určitě i pokročilejší mámy), tak se neboj, že bys v tom byla sama.

berenika39
25. led 2020

Ahoj, Upozorňuji, že tvoje diskuze jsou velmi snadno identifikovatelné a tvoje chování se neslučuje s ideami Koníka. nelži, nezakládej další anonymní diskuze, které ostatní uvádějí v omyl.

livianapuntik
3. únor 2020

Ahojky,neboj budeme na Tebe myslet,ať to zvládneš.Já měla před porodem synka( 6 let),také obavy jestli budu vědět co zrovna potřebuje,proč pláče...a zvládla jsem,...první 3 týdny byli težší, ale od 4 týdne spal 5 hodin v kuse a budil se jednou za noc.Klidně piš,jsou tu prima holky i mě tenkrát mooc pomohly

flowerkacrochet
18. únor 2020

To je normální🙂 já se u první bála nonstop.
Když spala tak jsme byla spokojená a děsila jssm se co sní budu dělat, až se zase probudí 😂. Rychle si na sebe zvyknete 🙂

olsett
18. únor 2020

To víš že bude někdy těžké, ale zvládnete to! Když je miminko malinké a brečí, snad každá zažila tu bezmoc, že nevíš co ho trápí. Zkoušíš - krmit, kapky na prdíky, chovat...A uvidíš, že za pár týdnů už budeš mnohem sebevědomější, víc si věřit, všechno je postupný - ne jako cizí dítě, které neznáš, nejsi na něj zvyklá. Na svoje miminko si zvykáš, zžíváte se, hledáte k sobě cestu a postupně na to přijdeš, uvidíš! To že nemáš doma chlapa bude těžké, obzvláště ze začátku. Co nějaká babička, kamarádka?

Sem začni psát odpověď...

Odešli