Bojím se porodu, je to normální?
protoze mně čeka unoru
Kdo by se nebál? 🙂 Z prvního porodu jsem měla strach, u druhého už jsem věděla, do čeho jdu. Moc mi pomohlo docházení na předporodní kurzy a cvičení pto těhotné.
to ja absolutně normální,já se uklidňovala tím,že jsem si říkala že to zvládlo tolik ženských tak co by ne já,v tu dobu ještě žádné kursy nebyly a knížky-minimálně a nic se v nich pořádně nedočetlo,jen dva speciály časopisu Rodiče-a s těma jsem prošla víceméně u všech dětí,mám je schované pořád 🙂,přiznám se že jsem si teď půjčila i velkou knihu o matce a dítěti-a nenašla jsem tam nic nového,nanejvýš trošku rozvedenější,takže každý porod je něco jiného-nevíš co od něj očekávat,ale nakonec a´t bude jakýkoliv ten uzlíček za to stojí
já se taky bála...měla jsem rodit dvojčata přirozeně, o císaři nechtěli doktoři ani slyšet ... no a zvládli jsme to. neboj se ničeho, všemu nech volný průběh a co se únoru týče...třeba už bude teplo, vždyť dnes kdo ví 🙂 hodně štěstí a ať je vše v pořádku 😉
jj to je uplne normalni ja budu rodit podruhe a taky se bojim.. asi jeste vic jak u toho prvniho protoze tam sem nevedela do ceho jdu 🙂)))))ja prvni mela vyvolavany a ted to bohuzel vypada kvuli opakujici se preeklamsii taky tak :(
já jsem se taky děsně bála 🙂 a vím, že se u druhýho pak budu bát taky 😀 myslím, že když jsem to zvádla já, zvládne to už každá, nespím týden před a týden po,když jdu k doktorovi 😀 😀
Ja si myslim,ze je to celkem normalni..ja se ale nebala.Vedela jsrm,ze se ven proste nejak dostat musi🙂. Ale asi jsem nejaka divna😀Mozna je to i tim.Ze jsem se nebala bolesti.Porad jsem si opakovala,ze horsi jak to co jsem si prozila pred rokem to nebude🙂
ahoj je to normální se bát.Já rodila po 18 letech a bylo to jak kdybych rodila poprvé neboj zvládneš to když jsem to zvládla já ve 41 letech tak ty jsi mlada držím palečky 😉 🙂
Jasne ze je to normalni. Vzdyt by bylo zvlastni se vubec nebat. Ale neni ceho, jede to samo, je to postupne (ve vetsine pripadu) a je to cele v takovem jakemsi opojeni-pry telo pri kontrakcich uvolnuje latky podobne opiu a tak, covek je jakoby v jinem svete,aspon ja jsem se tak citila. Bala jsem se dost a bylo to v pohode,mam na to krasne vzpominky. Ale teda doporucuji epidural 😉
já se teda na porod vyloženě těšila shodit to obří břicho / já nepovažuji těhu za nejhezčí období/- je fakt ,že jsem čekala jinou bolest..v takových kritických chvilkách jsem si v duchu říkala je to jen chvilková bolest za chviličku už to bude dobrýýýý a taky že bylo !!!! a to mám oba kluky 4kiláky!!! Ty jsi mlaďounká plná síly, to dáš..🙂 myslím ,že jsou horší věci než je porod! takže žádnej stres, pozitivní myšlení a velké těšení sena miminko 😉
Já jsem strach měla a to nejen z porodu, ale taky ze života po něm 😀 Díky mému strachu jsem přenášela skoro 2 týdny a kdyby mi porod nevyvolávali, tak bych snad byla těhotná i dnes 😀 Malý měl skoro 5kg 😀 A život po porodu? BÁJEČNÝ, mnohem lepší než kdykoliv předtím !
Taky mam prcka v unoru, ale je normalni mit strach to je jasny, ale neboj se da se to zvladnout, ja mam už 3 porody a zvladla sem to a to se bojim iněkce 🙂 stoji to za to uvidiš sama mysli na prcka a uživej si to
je to normální. Já jsem se po přijetí na porodní sál utěšovala jedním, tolik ženských to přede mnou zvládlo, všechny už jsou pryč (jako z porodního sálu), tak to zvládnu taky 😉 😉 😉
Já jsem se bála když jsem zjistila že jsem těhu...taky mám TP v únoru a teď už se spíš těším na mimčo a na tu myšlenku, že budu rodit, už jsem si zvykla. Jako dost mě stresuje vidět nějaká videa s porodem, takže na to teď už nekoukám, ani na obrázky ne, protože vím, že by mě to vyděsilo (jo a taky slovní spojení "nastřižení hráze" mě děsí, z toho se mi ježí chlupy). Navíc čeho přímo se na porodu bojíš? Bolesti? Já mám teda větší hrůzu z trhání zubů, cokoliv co se týká miminka jsem ochotná podstoupit, taky nesnáším injekce a odběry krve a kvůli malý už jsem párkrát zuby zatnout musela a nakonec to vůbec nebylo tak hrozný tak předpokládám, že to tak bude i při porodu. Říkej si, že 99,99% ženských to zvládlo, tak proč bys ty neměla... 😉
Já spíš nechápu, když někdo řekne že se na porodo těší 🙂 Já myslím, že je normální se bát 🙂 Já se třeba bojim po druhé 🙂
Ahoj, nebát se by bylo nenormální 😀 tělo se ale na porod připraví, do únoru ještě času, nakonec bude všechno docela přirozené, únava i bolest jsou jiné, než obvykle, je to všechno prostě jiný stav 😉 a strach z neznáma k tomu patří, aspoň se aktivuje to, co má pomoct. Přeji, ať vše dopadne tak, že na světě budou další šťastní lidé a lidičkové 🙂
Já se nejdříve bála čím dál víc a teď se zase bojím čímdál míň .... ten den dva to vydržím, ale bolest kyčlí a zad a věčné courání na záchod do konce života bych asi nevydržela 🙂 🙂
Určitě je to normální, je to strach z neznámýho, ikdyž já se fakt těšila 😅 😅 . Víc už bych se bála u druhýho, protože už vím co mě čeká. Ale ven musí a pozitivní myšlení tomu pomůže víc, než obavy 😉
souhlasím, je to normální 😉 bojím se i podruhé, jelikož na poprvé to nebylo nic moc extra 🙄 😀
normalni to je. je to nezname, po pravde i bolestive, ale jak se rika:dovnitr muze, ven musi 🙂 je to ale vykoupeno krasnym stvorenim a to je nutno si porad pripominat, to pak prida hodne sily 😉
Já to nejak neřešila, divný, že? 🙂 Proste jsem nad tim nepremýšlela, že se mi blíží porod, nechodila jsem do žádných kurzů a spíš naopak jsem myslela pozitivne, rikala jsem si, že to prece nic nemuže být tak hrozného, že ty kontrakce nejak zvládnu a pak samotné tlačení...vždyt jde jen o pár centimetru, co musime to mimčo protlacit.A svete div se-porod jsem mela pohodový a hned po nem jsem rikala, že se tesim na dalsi🙂A to jako fakt ...
taky se bojím. poprvý to byla jen lehká nervozita. teď jdu na druhýho císaře a jelikož ten první pro mě nebyl nejhezčí zážitek, hojení trvalo dlouho, tak se bojím asi o to víc... :( poslední dny je to o dost horší. přesně za týden rodím a je mi až nevolno z toho pocitu...
Je to normální 🙂 Osobně jsem ten strach měla jen chvíli, v posledním trimestru, ale čím víc se blížil termín porodu, břicho se zvětšovalo, záda bolely skoro neustále a spala bych skoro celý den, tak už jsem se na porod vyloženě těšila 🙂