Jste v těhotenství spokojené s postavou?
Ahoj, zakládám tuhle diskuzi, protože jsem nenašla žádnou s nadpisem "deprese z postavy" ani "deprese z břicha" 😀 Teď samozřejmě trochu přeháním, ale začínám si připadat jako nevděčnice, nebo magor - jsem v 23tt a mám celkem větší těhupupek než ostatní (a rozhodně větší, než jsem čekala) a taky mi dost vyrostly prsa. Výsledkem je, že si už teď připadám jako věstonická venuše a v zrcadle jsem ze sebe spíš znechucená, než cokoliv jinýho. Rozhodně nehrozí nadšení z "rostoucího bříška". Samozřejmě jsem ráda, že je vše tak, jak má (ťuky-ťuk), ale i když jsem momentálně oproti původní váze přibyla asi 5-6 kg (nevím přesně), čili nic mimořádnýho, a navíc zjevně většinu do těch prsou a břicha, připadám si prostě už teď jako vorvaň a děsím se, jak budu vypadat za měsíc? Za dva?? Až začnu k přibírání ještě zadržovat vodu?? Jasně, bla bla, pak to shodím, vykojím, vyběhám, zhubnu... Ale já (trošku dětinsky, ok) tak nechci vypadat ani teď! Jenže kolem sebe slyším jen samý nadšený áchání, ve skupině s mým termínem porodu se dnes zrovna probíralo těhotenské focení a mně začíná připadat, že jsem jediná, která by chtěla břicho co nejmenší a ostatních změn na těle (zmizlý pas, obří dudy atd.) co nejmíň... Je tu někdo, kdo je taky z těch tělesných změn spíš otrávenej a nejradši by tyhle měsíce přežil schovanej za nějakým vhodným hologramem? 😕
Teda ke to dobrý jakkoliv ;)
@backspace taky si občas říkám, že to není tak strašný.. když se podívám na sestru, která má termín 2 měsíce po mě, a vypadá o trošku "hůř" než já.. a někdy, když se prostě nemůžu vyvalit z postele, neohnu se pro ponožku na zemi, nacpat se do vany je už skoro nadlidský výkon, ale musím, protože jinak by byla všude potopa, někam dojít je prostě horor.. všechno si musím plánovat aby když už se někam vydám, aby to navazovalo co nejvíc na sebe a hlavně abych měla přehled, kde je WC, případně kam v nouzi lze zajít..
jediné z čeho mám radost je, že díky plašení mého gyn, že by prcek mohl přijít dřív a ať jsem do nového roku nachystaná na všechno, tak teď už opravdu mám všechno přichystané.. pro něj.. mě ještě chybí sehnat debilní pantofle - o vložkách do podprsenky, poporodních vložkách a kalhotkách nemluvím, ty se dají sehnat i v nemocniční lékárně.. takže to nehrotím.. a tak si teď aspoń užívám to volníčko a klid.. no kééééž by klid.. to by mi chlap nesměl nabourat auto, takže lítám z pojišťovny do pojišťovny..
naštěstí auto nepotřebuju.. jen je to taková blbá smůla že se to stalo dva měsíce před doplacením leasingu.. prostě když se něco s*re tak se to se*e..
a klid si užívám, to je fakt.. jen kdybych aspoň už neměla takový chutě.. pořád nevím, co bych si do tý držky ještě nacpala, abych neměla pořád na něco chuť.. takže to je tuhle dloubnout do koláče, sníme tři lžíce polívky, jůůů tady je čokoládka.. mňam.. hele brambůrky - sem s nima.. hmm.. chlebíček a páreček.. a takhle tu bloumám z místa na místo a pořád něco přežvykuju a přitom vlastně pořádně ani nejím.. protože se tímhle dokonale zaplácnu.. partner si už dělá legraci, že jsem chodící vysavač.. ale špatně seřízenej, že seberu jen ty větší a lepší kousky.. 😀
@cattus Tak to já vůbec nemám. Mlsná mě nehoní vůbec, vlastně jsem měla jen zlehka chutě v prvním trimestru a to na zdravý věci - bílý jogurty, zelenina, ovesný vločky, a neměla jsem chuť na sladký, ale ani tehdy to nebylo žádný drama, že bych něco prostě MUSELA mít. To pak ustoupilo a teď mi přijde, že mám chutě úplně normální, jako bych těhotná nebyla. Spíš se najím, sním normální porci a mám takovej ten pocit "ehm, a to bylo už všechno?" 🙂
Já začínala na 56,5 kg a teď v 21. týdnu mám nahoře necelých 5 kg. Zvětšující bříško mi nevadí, jsem na něj pyšná, ale co mi trochu vadí jsou prsa. Běžně jsem kupovala cca podprsenku ve velikosti 75 D a nyní mám prsa tak o číslo větší, už před těhu jsem měla mindráky. Jsem štíhlá, ale prsa mám obří, což samozřejmě manžela těší, ale mě méně.
@barumat zaspamuju ti v diskusi eště jednou 😀 Hecla jsem se a udělala porovnávací fotodokumentaci. Když na to koukám s odstupem času, objektivně vzato sem takovej vorvaň nebyla, ale jak řekl někdo výše, psýché je sviňa a já si připadala naprosto děsivě a dodnes si pamatuju tu hrůzu, když sem si přes břuch naměřila 90 cm 😅
@mon_88017 Ono 165 cm není žádná hitparáda 😀 je fakt, že jsem úzká v bocích a tak mi to břicho jde vyloženě dopředu, ale vypadám srandovně a denně poslouchám, jestli tam je jen jedno a jestli jsem si jistá, že rodit budu až v březnu. 😀
@barumat To prubni, mě přijde, že máš normální pupík. 😉
Já jsem teď přidala foto ze štědrého dne na svůj blog pro pobavení, pak to smáznu, byla jsem v tu dobu cca 28+4 😀
@barumat plastická chirurgie je mocná 😉 Jinak na břicho po porodu doporučuju stahovací pás, já mám pocit, že udělal hodně práce za mě. A na prsa dobrou podprdu. A zaříkávat po vůlnoci na křižovatce u krchova, to je nejjistější recept na všechno 😉
No a obecně vzato platí jaká matka, taká Katka, takže si prohlídni maminku, ať víš do čeho jdeš 😀
nečetla jsem teda celou diskuzi, ale zaujal mě název.....spokojená??? s čím?😀 už před otěhotněním jsem nebyla žádný drobek, prostě holka krev a mlíko,ráda jsem sprtovala a cítila se fajn....teď je mi furt blbě a jsem pekelně utahaná-> pohyb nula nula nic....připadám si nafouklá, rozteklá...ale nejhorší sou prsa...už v 11tt!!! jsem si musela koupit novou podprsenku (vel 75 E- košíček je velikosti pokrývky na velkou hlavu) a zajímalo by mě, jak to půjde dál. ☹




tak tohle jsem já.. 155cm na výšku.. cca 78kg (startovní váha 67kg) . ... 34+4