• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Má postižené dítě právo žít?

12. října 2017 
Dneska jsem se dozvěděla, že v Brně je paní co čeká miminko, měla problémy a odvezli ji do nemocnice, aby ji mohli dát injekci aby nepotratila, ale nejprve prý museli udělat vyšetření zda je to dítě zdravé, páč dle ministra zdravotnictví nemá cenu zachraňovat postižené díte :astonished: to je mazec co? Psychicky je na tom docela blbě, ani se nedivím, když tohle někdo řekne natvrdo:o(((

Myslím si, že aj postižené dítě má právo žít, mělo by to být spíše rozhodnutí rodičů než nějakého ministerstva ne? Zajímal by mě docela Váš názor.
1. čer 2006 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím, ze toto je veci pouze a jen rodicu....ted me asi ukamenujete, ale osobne si myslim, ze kdyby mi nekdo rekl, ze me dite bude neschopne se o sebe postarat a ze NIKDY nebude mit sanci na plnohodnotny zivot, tak se ho vzdam....stejne jako M. Bocanova...taky radsi sla na potrat, nez aby mela postizene mimi...
1. čer 2006 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
majko, není to nějaké nedorozumění?? nevysvětlila si to ta paní jinak?? to se mi snad ani nezdá možné... :confused:
1. čer 2006 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
lady to nevím ona byla se sesypala, v práci má jako dovolenou, ale s nervama je na dně a její známá jí pomáhala....písnu ti do IP
1. čer 2006 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No mně v tomto státě už nepřijde nic nemožné, když se člověk podívá na vlastní oči či OJ tak přemýšlím co obyčejný člověk vůbec znamená, páč někdy fakt pěním, chápu, že každý má jiné názory to nikomu neberu, ale někdy plno věcí se mi tu zdá nespravedlivých apod. Toto mě docela vykolejilo, já vím proč v tom zdravotnictví nepracuju....
1. čer 2006 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
otazkou zostava spolahlivost takych testov... 100% istota, ze je dieta postihnute, predsa existuje az pri narodeni, nie? :fearful:
1. čer 2006 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ikke, presne tak... podle spousty testu a pravdepodobnosti mel bejt muj bracha postizenej... no a narodil se krasnej zdravej kluk... :slight_smile:
1. čer 2006 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moje odpověď na otázku je: žít ano, přežívat ne!! :pensive:
V podstatě souhlasím s kristy :wink:
1. čer 2006 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
na jednej strane suhlasim s kristy, ze je lepsie sa ho vzdat ako by sa malo cely zivot trapit, ale na druhej ani lekari a medicina nie su neomylny... :pensive:
1. čer 2006 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
...môj bratček sa narodil ako zdravé 4-kilové dieťatko,ktoré s láskou očakávala celá rodina../medzi nami je rozdiel 6 rokov/..keď mal 3 mesiace oxorel...príznaky ako pri xrípke...
..diagnóza znela : zápal mozgovýx blán...
...nasledovala kóma ,ktorá trvala 7 dní na konci ktorej znel nemilosrdný verdikt lekárov...
*NIKDY nebude xodiť..NIKDY nebude rozprávať...NIKDY sa sám nenaje...a vôbec dlho nebude žiť*...
...takže v konečnom dôsledku mojim rodičov postavili do roviny predpohrebnej atmosféry....s tvrdením,že toto dieťa pravdepodobne neprežije a keď predsa,bude v živote len živoriť...
...dnes??????...pozrite si môj svad. album...vedie ma k oltáru :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: ...v tú xvíľu som bola 2násobne šťastná :slight_smile:
...všetky negatívne prognózy zpred 21 rokox prekonal..dokonca sa vie aj podpísať...a to len vďaka našej mamine,ktorá vtedy nad ním *nezlomila palicu* aj napriek tomu,že všetci tak často používali slovo *NIKDY*!!!

...vďaka nej môj bratček život ŽIJE /aj napriek svojmu postihnutiu/ a nielen PREŽÍVA :wink:
1. čer 2006 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
holčiny,
podle mě je jen a jen na rodičích - hlavně na MATCE, jak se rozhodne! Protože to je jen ona, kdo to dítě bude nosit a kdo se o něj bude starat. Ano, testy nejsou 100% - může se narodit naprosto zdravé mimi.
Ovšem záleží i na dr., jak vám to podá. Podle mě ta paní narazila na doktora, který nebyl moc ohleduplný.

Postižené dítě znamená strašný psychický i fyzický nápor pro maminku - znamená to i ztrátu zaměstnání - většinou.....
Někdy to rodiče neunesou a dítě končí v ústavu. Ale takové rodiče NEODSUZUJU! Protože kdo nezažil, nepochopí!

A rozhodovat o bytí či nebytí svého dítěte - musí být strašné a nikomu to nepřeju.
1. čer 2006 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
holky, je pravda, že postižené dítě vám udělá ze života peklo. znam to z naší rodiny. švagrová má postiženou holčičku, tedy už je jí 18, ale mentálně je jako 2-3leté děco. do 13 jí měli doma, a za tu dobu jim málem krachlo manželství a hodně je to poznamenalo- celá ta doba byla střašná a život v háji. pak našli pěknej ústav a dali jí tam a berou si jí jen na svátky.. a te´d zse žijou normálně a dokonce si pořídili další dítě- to už je zdravé a tak se dali dohromady.
je to fakt šílené, ale těžko radit. To se musí rozhodnout ty rodiče, zda tohle chtějí risknout a podstoupit....
1. čer 2006 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
no moj nazor, samozrejme pravo na zivot ma. avsak pozrime sa pravde do oci /robila som aj s telesne aj s mentalne postihnutymi/ nie kazda rodina ma zazemie, prostriedky a moznost cely zivot od rana do vecera sa takemu dietatu venovat, je to neskutocna obeta, utrpenie pre rodinu a niekedy naozaj aj pre to dieta. taktiez nie kazda matka sa s tym vyrovna tak ako sa patri /hlavne nie nejaka sprepacenim 18ka zvyknuta na diskoteky, kamosky a zabavu/, niekedy doslova utecie otec a necha ich napospas osudu a socialke. jednoducho, je to sice krasne dokazat to a bojovat... ale nie vsetci to zvladnu /psychicky, fyzicky, financne akokolvek/.
co sa tyka vseobecneho nazoru a temy samotnej podla mna je to ako s neverou /vsetci tvrdia ze by to neurobili a neodpustili lebo sa to predsa patri a je to vseobecny trend, no realita je kapanek ina/. takisto vsetci tvrdia ze samozrejme ze ma postihnute dieta pravo na zivot a je nefer mu ho zobrat, avsak pritom sa modlia aby prave to ich dieta zdrave bolo a vacsina to aj nahlas povie.... preco asi?
dufam ze tu teraz nerozvirim vodu, nerada by som sa niekoho dotkla, jednoducho sa len snazim vidiet veci, take ake su a citila som potrebu to zo seba dostat.
1. čer 2006 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
..ja len pridávam vlastnú skúsenosť.....náš otec neuniesol tento podraz od života../aspoň on to vždy tvrdil/..takže od nás odišiel :angry: :angry: :angry: ... a ja od útleho detstva som nahradila jeho nezvládnutú úlohu...
1. čer 2006 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
expertka hej, ono je takych totizto viac, ak nie vacsina... a mama chudera odsudena na 3 tisic korun bez prace /pretoze treba byt cely den s krpcom/ bez penazi na lieky, na plienky, vysetrenia, operacie, bez auta na prevoz do nemocnice, odkazana na pomoc vsetkych ktorych pozna, prebdene noci trpnutim co sa moze stat, alebo ze sa to zase zhorsilo... nepokracujem, kto to pozna vie...
1. čer 2006 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky zajímalo by mě, proč to tolik chlapů zlomí...vidím, že některé s tím máte i vlastní zkušennosti. Někde jsem slyšela, že to chlap vidí jako svou prohru, že se mu narodí postižené dítě...ale mě spíš připadá, že chlap není tak silný a nedokáže se tolik obětovat...jaký máte názor vy? :sweat_smile:
1. čer 2006 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
...a vieš aký argument uviedli rodičia otca?????...mamina podľa nix mala dať brata do ústavu a venovať sa *ocinkovi*... :astonished: :astonished: :astonished:
1. čer 2006 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
ajaj expertka to je fakt kruté....takže chlapi jsou sobci a vadí jim, že se jejich žena nestará o ně, ale o dítě?? :frowning2: :astonished:
1. čer 2006 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
...consti...postihnuté dieťa v rodine poznačí všetkýx členov rodiny..akýmkoľvek spôsobom...partneov to buď ešte viac spojí alebo úplne rozdelí...súrodenci sa musia oveľa viac obetovať,pomáhať rodičom...skôr dospieť...ja si ani nepamätám ,kedy som mala*pubertu*??????
1. čer 2006 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
expertka to je mi jasné, že je tím poznamenaná celá rodina..já jen, že neznám tu, kde by je to spojilo..znám jen ty rodiny, kde se na ně ten chlap vykašlal... a nechápu to :frowning2:
1. čer 2006 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
...ax....rodičia môjho otca/tak nerada ho tak nazývam,pretože skutočný otec by toto neurobil/ NIKDY môjho brata nepovažovali za ľudskú bytosť :frowning2: :unamused: ..len kvôli tomu čo ho postretlo...pamätám si ako dieťa,že keď som mala ja narodeniny alebo meniny..poslali mi pohľadnicu..môjmu bratovi NIKDY :unamused: ...ako keby on za to mohol..čo sa mu stalo????
1. čer 2006 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
expertka to je fakt hrozné..nedokážu toto pochopit, ale lidi jsou asi jiní..Ale tvůj bratr je fešák, fakt šikovný kluk a máš také moc krásné dětičky, jsou sladcí :wink:
1. čer 2006 ve 21:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
..teraz vás asi *naštartujem*,ale mňa priam privádza do tranzu a je to pre mňa neskutočne nepoxopiteľné,keď 2 dospelí ľudia žijú spolu *na kope*..aby si vyskúšali ako im to bude klapať v manželstve...........hm...a keď príde postihnuté dieťa?????..veď to si predsa zaslobodna nevyskúšali????? :unamused:
1. čer 2006 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, expertko, to je moc krásné, jak jste to s mamkou zvládli a myslím, že tohle tu rodinu hodně spojí. a pokud se tvůj bráška dostal až tak daleko,tak prostě chtěl žít :slight_smile: víš, tyhle lidi mají hrozně moc velké srdce, čisté a vřelé. a někdy člověk ani nechápe, jak jim to v nějakém směru pálí. třeba jsou v něčem jiní a postižení, ale zase jinde mají víc :slight_smile: tak ať se máte všichni u vás dobře :slight_smile:
1. čer 2006 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tohle je téma, o kterém by se dalo diskutovat hodiny a hodiny. Já osobně si myslím, že každé dítě má právo na život, i to postižené. A i postižené dítě může být schopné vést plnohodnotný život, ale samozřejmě záleží na druhu a stupni postižení dítěte. Žádné lékařské testy nejsou 100% spolehlivé a mohou se mýlit, ať už v pozitivním smyslu, tak v negativním smyslu. Žádný doktor nemůže dopředu vědět, čeho dítě bude schopno a čeho nebude schopno...
1. čer 2006 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky holky,
já mám postiženého bratra, je mentálně zaostalý díky chybě při porodu ze strany doktora (nepřiměřené zmáčknutí hlavičky dítěte porodními kleštěmi), naštěstí se v pohodě dokáže sám najíst, čte si, kouká na telku, ale nikdy si nespočítá jestli mu v krámě vrátili správný obnos, nikdy mu nedojde spoustu logických věcí, pokud není "naprogramován" tak jak mu mamina poradí tak je bezmocný (tudíž život bez pomocníka neexistuje, někdo nad ním musí mít pořád dohled). Vím, není to tak hrozné postižení, ale i tak, je to prostě věčné dítě, o které se bude máma starat dokud bude moci a pak asi já. Navíc jsme menší město, které má jen ústav pro těžce postižené a tam by ho mamka nikdy neumístila, myslím, že jí to ani nikdy nenapadlo... Občas i mamině dochází nervy, když musí bratrovi vše opakovat donekonečna a princip stále není pochopen... :unamused:
Upřímně se děsím dne, kdy péče o bratra spadne na mě, nedokážu si představit ani to, že spolu s mým manželem a dětmi bydlíme v 3+1 s mým postiženým bratrem, sám bydlet nedokáže a ústav nepřichází v úvahu, co s tím? Budu muset zřejmě najít ubytování pro bratra v nějakém bytečku poblíž mého bydliště a docházet za ním takřka denně, abych uvařila, vyprala,... docela náročné časově i finančně. Možná se na mě některé z vás budou zlobit, vím že doktoři nemusí mít vždy 100% pravdu ale já bych nemohla porodit dítě s myšlenkou že je zde "potvrzená" šance postižení.
1. čer 2006 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a ještě k těm otcům prchajícím od rodiny, holky je to chlap který nemá takové citové pouto jako matka která to dítě porodí (ex. i výjimky), on vidí jen tu starost a péči a trpělivost, a pokud tam chybí to "mateřské" pouto tak se snadno odchází, spousta z nás od problémů utíká... :unamused: netvrdím, že je to správné ale vzhledem k mé osobní zkušenosti tomu rozumím a občas mám i jakýsi pocit závisti, taky bych raději to břímě nenesla.....
1. čer 2006 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Singid...pro tvého brášku by bylo ideálním řešením chráněné bydlení :wink:
1. čer 2006 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
...singid...keď sme spolu s manželom ešte len randili...prebrali sme všetky možné aj nemožné situácie,ktorým sa pravdepodobne v živote nevyhneme... aj takú situáciu..čo vtedy..keď tu už nebude moja mamina,ktorá sa stará o brata denodenne????...iné riešenie ..ako bývanie s nami nie je...ústav?????...by som sa nevedela sama sebe pozrieť do očí :frowning2: ...manžel vedel do čoho ide...a ja som mu za všetko nesmierne vďačná :dizzy_face:
1. čer 2006 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme s mym nastavajicim probrali taky vsechny moznosti "kdyby." Jsme spolu teprve 4 roky, ale myslim, ze kdyby nam doktori rekli, ze cekame postizene dite (samozrejme se v jedne jedine nemocnici muzou mylit, prosli bychom vic nemocnic nezavisle na sobe), asi bychom netrapili dite, ani sami sebe :frowning2: Jsou postizeni neslucitelna se zivotem (rozstep patere, nevyvinuti mozku atd.), kdy to miminko zije jen proto, ze je v matcine tele a brzy po porodu zemre.
Na jinem serveru jsem cetla pribeh holky, ktere doktori zjistili asi az v 7. mesici tehotenstvi, ze jeji miminko ma nejaky velice vzacny syndrom (nejak Edwardsuv). Narodilo se ji miminko v terminu a za 3 dny zemrelo. :frowning2: To je prece strasne. Ale i to se muze stat.
Je sice krasne, ze se rodice rozhodnou dat i postizenemu diteti zivot (ted nemam na mysli pribeh, co jsem psala, tam to jinak neslo). Ale ti rodice tu muzou byt jeste 40 let, ale dite tu bude treba do sedesati. A nechat ho napospas tehle obcas krute spolecnosti?? Radeji opravdu potrat :unamused:
1. čer 2006 ve 22:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
singid suhlas.
a jo byt matkou je nieco uplne ine... keby nebolo tej zodpovednosti a vsetkeho uz len srdce nam nedovoli...
1. čer 2006 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 13
Tvůj příspěvek