Manžel chce jít se mnou k dr. Kdy šel ten Váš s Vámi?

Ahojda,se mnou manžel chodil na vsechny velké ultrazvuky..

Taky se mnou byl manžel na UZ v 13. týdnů, 20. týdnu a 30. tydnu + 3D ultrazvuky. U obou dětí, jinak jsem chodila/jezdila sama až do porodů.

@izzybickerstaff A proč? 🙂 Já si umím představit, že bych na ultrazvuk vzala s sebou svou mámu. 🙂 Určitě by byla hrozně dojatá a šťastná, že je toho součástí. Ale je fakt, že já mám se svou matkou hodně blízký vztah a klidně bych ji měla u sebe i u porodu.Což se nestane, protože u porodu chce být manžel a zas bych tam nechtěla mít celou famílii, ale kdyby se na to například manžel necítil, umím si představit tam mít svou mamku. Jsem její dcera, porodila mě a chci, aby byla součástí některých důležitých okamžiků. Nejde se mnou k lékařce, protože mám chřipku 😀, ale aby viděla své vnouče. Mně to náhodou přijde hezké a úplně normální. 🙂

manžela jsem vzala poprvé sebou na screening ve 12 tydnu, pak byl se mnou na velkem utz ve 20. tydnu, pak u lékařky asi ve 28 tydnu a ve 29. na 4 D utz... byl vždy dojaty...a nadseny... no, první dite a navíc syn 🙂)) strasne jsme se tesili .-)))

Na 1. velkým ultrazvuku byl manžel a druhý šli i všechny děti, bylo to hezký, ségra na ně koukala a mávala a jako by povídala... bylo to pěkný... Byla jsem s doktorem domluvená, čekali na chodbě před čekárnou, sestřička pro ně došla... moc hezký zážitek... Byli jen u ultrazvuku, kdy bylo vše zkontrolované... a doktor jen ukazoval, kde co miminko má a snímal jí hlavu, jak mluví 🙂

K chlapovi v čekárně - my máme hned vedle urologii, tam je to zase samý chlap. A zatímco u nás je v čekárně max jedna žena (objednává se na čas a ten se dodržuje docela dobře), tak tam bývá těch chlapů hromada.

Jestli se mi zadaří otěhotnět, tak tipuji, že chlap bude zvědavý a půjde se mrknout na nějaký ten UTZ, ale že se mnou nebude běhat všude (leda jako řidič, pokud mi nebude dobře).

Tak ze začátku přítel tvrdil že mu stačí fotky. Byl se mnou až na 2. velkém utz. a teď kdykoliv může jde se mnou. Se mu to zalíbilo 😀

@simone5 nemám tu potřebu 🙂 tak intimní vztah mám jen s manželem, který to dítě zplodil. Zbytek rodiny mi stačí pozvat do porodnice, a stejně tak bych mámu nechtěla u porodu, kdyby manžel nechtěl, rodila bych sama.

manžel se mnou chodil na velké UTZ a pak byl u porodu. Na vlastní žádost 🙂 Bylo to moc fajn

manžel byl se mnout akorát na velkých genetických ultrazvucích, kde běžně chodí páry, ke svému gynekologovi ho neberu, nemusí být všude a u všeho 🙂

@simone5 Je zvlastni, jak to ma kazdej jinak.. ja mam se svoji mamkou hodne blizkej vztah, jsme schopni si zavolat a vic jak hodinu spolu kecat, mluvime spolu fakt casto, rada s ni travim cas a neni skoro nic, s cim bych se ji nemohla sverit, ale s sebou na gynde ani u porodu bych ji fakt nechtela ani za nic 🙂 Kdyby nechtel jit manzel, sla bych rodit sama.. Asi mam pocit, ze je to situace, kdy se ja stavam rodicem, a tim padem tam nepotrebuju a nechci mit svoje rodice... spis jim chci pak ukazat krasne cistounky zabaleny miminko a sebe vysprchovanou a malinko po porodu odpocatou... Tim ale nerikam, ze je to spatne, kdyz chce nekdo u porodu mit maminku, jenom, ze je zajimavy, jak to ma kazdej jinak 🙂 Asi tim padem lip chapu, proc tam nekdo nechce partnera.. asi zalezi jak to kdo vnima..

@karlajasmine to je právě zase těžký pochopit pro mě, že někdo nechce, aby partner viděl vaginální vyšetření nebo se před ním nechce ukázat zpocená a špinavá, protože kdybych situace tohohle typu nemohla sdílet s ním, tak už nevím, s kým jiným. Ale asi to má každý fakt nastavené jinak. S rodiči bych to asi popsala podobně, mám pocit, že to je něco, co potřebuju zvládnout sama, zatímco s mámou bych byla pořád jakoby v "podřízené" pozici nedospělého jedince 🙂

@karlajasmine
@izzybickerstaff Máte, holky, pravdu, že je zajímavé, jak to máme každá jinak. 🙂 Dost mě zaujalo vnímání mámy u porodu jako situace, kdy bych byla v pozici "podřízeného" nedospělého. Tak takhle to fakt necítím. 🙂 Naopak mám dojem, že máma bude víc chápat, co prožívám a bude lépe vědět, jak reagovat. Na druhou stranu, manžel u porodu být chce, takže ho určitě nenahradím mámou, jen říkám, že mámu vnímám jako velmi blízkou, ale sobě rovnou osobu, která tu byla vždy u mě, která mě viděla i špinavou, poblitou a celkově prostě nechutnou, a tak si ji umím představit i u svého porodu. Vím, že by mě uměla podpořit, ale ne jako máma své malé dítě, ale jako matka svou dospělou dceru. Ale chápu, že to někdo má jinak a je dobře, že si to můžeme každá udělat podle svého. 🙂

u první byl se mnou na prvním uz pak na screeningu v prvním trimestru a pak už chodil dcl často.. ted u druhého byl jen dvakrát v nemocnici a na screeningu... jinak když je doma tak čeká v čekárně s malou..

Ať si to manžel nenechá ujít, je to krásný zážitek. Oni vůbec netuší, o co přicházejí.. Vidět na ultrazvuku toho drobečka, to je krása.. Můj manžel se mnou byl asi třikrát a vždycky byl nadšený a dojatý ;)

@simone5 Hmm tak mamka me spinavou videla, poblitou taky, ale celou od krve jeste ne.. tohle mam podobne jako @izzybickerstaff, ze bych to vnimala v tu chvili jako ze jsem v pozici ''podrizene osoby - mamky dcera..''. Pritom v leccem se s mamou navzajem radime, treba o vztazich, i o ruznych nemocech, .. skoro vzdy ji vnimam spis jako kamaradku, nez jako svoji mamu, ale mam pocit, ze v te vyhrocene situaci, jako je porod, by prevzala roli ''starostlive matky'' a ja bych se stala ''opecovavanou dcerou..'' a ze v tu chvili toho porodu spis potrebuju byt ja ta silna zenska a mit tam toho partnera, ktery me podpori jako svoji manzelku. Ale asi dost zalezi jak na povaze vasi tak i na povaze maminky.. ta moje by proste byla az moc starostliva, kdezto manzel ten vim ze zachova kamennou tvar at se bude uvnitr citit jakkoliv, a to ja budu presne potrebovat :D

@simone5 já bych to možná přirovnala k bydlení s rodiči: někdo to třeba zvládá vpohodě, ale já bych měla pocit, že jsem nikdy nevyrostla a pořád jsem "malá". (Což platí i obráceně pro rodiče, někdo prostě nezvládne přerod potomka v dospělou osobu a nedokáže se tak ke svému dítěti chovat, a někdo zase ano). Takže vlastně jenom dobře, že ty to máš takhle 🙂

manžel by se mnou při každém vyšetření UTZ (tzn. 4x) A když jsem viděla jak je naměkko tak mi tekli slzy 🙂

Podle mě většinou chlapi chodí na vyšetření ultrazvukem, jinak ne. Ono taky kdo si dneska může dovolit tolikrát si vzít volno z práce, žj. Dost na tom, že si ho musí vzít mamina :D. Na většině vyšetření by se asi můj manžel nudil, nebo připadal zbytečný. Každopádně argument, že se nehodí, aby byl chlap v čekárně u gynekologa doufám není myšlený vážně 😀. Já si teda připadám hodně nepříjemně v prostředí, kde jsou jen samý ženský nebo samý chlapi (krom mě). Pokud si nemá bříškatá mamina kam sednout, může snad někoho poprosit ne? Třeba si to lidi ani kolikrát neuvědomí..

@karlajasmine
@izzybickerstaff Ty jo, tak s bydlením s rodiči bych to opravdu nepřirovnávala, protože to bych si taky připadala jako malá. Bydlet s rodiči a mít matku u porodu vnímám jako absolutně neporovnatelné věci. To, že tam chci mámu, neznamená, že jsem maminčina holčička, která potřebuje péči maminky a její rady, co dělat. ;) Já jsem odešla od rodičů v 19 a bydlet bych s nimi opravdu už nechtěla. 😀

Myslím, že rozdíl tkví v tom, že asi máme s mámou jiný vztah než vy (neříkám lepší nebo horší, jen jiný) a jak říká Karla, asi jsme s mámou jiné povahy, no. Nevím, jak to říct, jen vím, že ona by tam právě vůbec nebyla v roli maminky pečující o své malé dítě, ale v roli osoby, která podpoří a která neztratí nervy, taková prostě dula, tak asi proto si ji umím představit. Nicméně to, že bych byla celá od krve, mi taky nevadí, máma už toho viděla. 😀 Ale díky, holky, za názory, je fajn vědět, jak to kdo vnímá! 🙂

@simone5 To jsem nemyslela tak, že kdo bydlí s rodiči, není pořádně dospělý, a kdo má mámu u porodu, tak nezvládne porodit sám: naopak, i když to tak není, cítila bych se tak, že prostě nejsem ta hlavní osoba, že ta "autorita" je tam pořád máma, a ne já. Něco podobného mám s tchýní, chtěla by mi přijet pomoct domů po porodu. Ale je to dětská doktorka a já bych se asi nesmířila s tím, že s dítětem ještě neumím manipulovat a tak...nějak mám potřebu se před mámama ukazovat jen v dobrém světle 🙂

@simone5 Je urcite moc fajn, ze to tak mas, a mam kamaradku, ktera taky chtela u porodu svoji maminku a popisovala to podobne, jako ty, takze v tomto rozhodne taky nejsi sama 🙂 Asi je to hodne i o povaze tech maminek.. ta moje se o me totiz kolikrat boji i kdyz me treba zaboli v krku.. takze si myslim, ze by ten strach o me nezvladla prozivat z tak bezprostredni blizkosti, ze by vsechno srovnavala se svymi porody a jakmile by neco bylo jinak, tak by to nezvladla.. a me by to hrozne psychicky rozhodilo.. ale chapu ze pokud ma tvoje mamka spis takovou povahu, ze by tam pusobila jako ta uklidnujici dula, tak ze bys ji tam chtela 🙂
@izzybickerstaff ja to mam asi podobne, jako ty.. taky mam pocit, ze po porodu chci byt doma s manzelem a nejak se s tim poprat a pak se mamce ''pochlubit'' (a tchyni taky..) ale v tomto jsme i domluveni, ze mamky budou fungovat v roli pritele na telefonu, a ze v pripade potreby rady dorazi 🙂

@karlajasmine Jo, to ti rozumím. Pokud je mamka typ starostlivého rodiče, tak je lepší, když u toho není, to je jasné. 🙂

U prvního syna byl manžel na 3D a u druhého jsme čekali ve 20tt ,na fecho srdce,ale starší syn zlobil,takže miminko viděl až naživo. Je fakt,že to nějak neprožíval,na fotku rád koukl,ale on je pragmatik a musí mít vše tzv . naživo.. navíc jsem měla obě těhu riziková a jezdila co 14dnů..
Při porodech samozřejmě byl a trauma z toho nemá; )

Tak u nas jen na velke utz a jsem za to rada. Na zacatku toho moc videt neni a pak uz si uziva pohyby.

@kami1984 ,,Při porodech SAMOZŘEJMĚ byl..."? 😀

Ani jednou 😒

Se mnou byl jen na velkém utz ve 20tt, u obou holek.

@luj_89 co jsem napsala špatně? K porodu jsme ho nenutila, měl možnost volby, první prožil se mnou, druhý jel domů a pak se to rozjelo a než přijel, vezli mě na císař..
Občas není jednoduché kvůli 10min vyřizovat volno v práci...