• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Můžu díky stresu potratit?

13. listopadu 2012 
Ve středu jsem se dozvěděla něco hodně špatného, celý den a celou noc jsem se snažila s informací vyrovnat a byla díky tomu dost ve stresu, celou noc jsem nespala :cry: Jsem v 8.týdnu těhotenství a teď mám strach, jestli stres nemohl miminku ublížit tak, aby došlo třeba k potratu :frowning2: Dnes mě od rána bolí docela dost břicho, tak mám obavu.
Holky, máte některá zkušenosti, že jste taky byly v začátku těhotenství vystaveny silnému stresu, a mimčo to zvládlo?
29. dub 2012 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já teda měla taky stresy, na začátku těhu, ani jsem ještě nevěděla, že jsem těhotná, zapíjela jsem žal s kamarádkama slivovicí a nejen jí.... Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, měla jsem ještě větší depku, že jsem ublížila miminku a nakonec to bylo zbytečné :wink: :wink:
29. dub 2012 ve 12:09  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, neboj, pokud se má miminko udržet, tak se udrží.Já mela celé tehotenstvi stresové, začátek jsem měla hrozný, pořad jsem jen brecela(neplánované tehu, tatinek malého nechtel, do toho jsem poznala jiného partnera..proste šílený tlak a hrozné po všech stránkách)Ke konci tehotenstvi dva pohřby...a vse malej zvládl, narodil se zdravý a je spokojený chlapeček. :slight_smile: Tak se neboj, detátko to zvládne.
29. dub 2012 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja mela stresy nekolik tydnu nez se sitace uklidnila cca 7-13 tt. a syn je neprosto v poradku.
odpocivej dej si neco dobryho
drzim palce
29. dub 2012 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem se hodně stresovala před otěhotněním a ještě minimálně celý první trimestr a mimčo se narodilo v pořádku bez zdravotních problémů. Jen nám první půlrok hodně proplakalo, dr. říkal, že to bude tím stresem v těhotenství (tohle doktoři rádi říkají, když se jim nepovede přijít jiný důvod :wink: ).
29. dub 2012 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Bez obav :slight_smile: taky jsem byla vystresovaná kvůli diagnoze, která se nakonec vůbec nepotvrdila. Sice se říká, že když jsi v těhu stresovaná, že se pak často rodí hyperaktivní děti / což dcera opravdu je :slight_smile: /, ale ani o tomhle si nemyslím, že by to byla pravda :wink: .
29. dub 2012 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
kikino já bych mohla o stresu napsat román :wink: ve 12. tt jsem se taky dozvěděla něco moc špatného a týden probrečela, nakonec se diagnoza nepotvrdila, ale od té doby mám takovej zvláštní strach pořád a někdy mě i bolí ze stresu žaludek, snažím se ve stresu nebýt, ale tělo neoblbnu (jsem ve 26. tt). stres jistě není pro mimča to nej, ale taky si nemyslím, že by kvůli němu mělo hned dojít k nejhoršímu. tak hlavu vzhůru :slight_smile:
30. dub 2012 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chlapečci jsou na to prý citlivější... moje zkušenost: v úterý mi 1,5letý chlapeček málem umřel při febrilních křečích. Ve středu jsem byla na gynekologii a vše v pořádku. A v sobotu mi praskla voda a o miminko jsme v 19.tt přišli :cry: . Bylo naprosto v pořádku, lékaři se domnívali, že to bylo těžkým stresem :frowning2:
30. dub 2012 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
já myslím, že záleží na míře stresu a taky hodně na tom, jak stresové situace zvládáš ty sama, já měla stresové skoro celé těhu, ale mimčo mě naopak uklidňovalo, taky jsem si říkala, že bych něměla přemýšlet nad problémy, abych to na malou nepřenesla a docela to fungovalo, naučila jsem se nějak obrnit a byla jsem úplně v pohdě, i když jsme třeba v mém 7. měsíci těhotenství ještě neměli kde bydlet, natož nějaké věci pro mimčo, říkala jsem si, že se prostě musí narodit až po termínu, jinak bychom byli celkem nahraní, přišli jsme o byt, který jsme si vybrali, neměli jsme moc peněz, přítel mi běhal za jinou, no děs, ale všechno se uurovnalo a teď jsme naprosto spokojení všichni tři a byt máme lepší, než ten původní, všechno se to nějak urovnalo samo, držím palce a rozhodně nemysli na to, co by se moho stát mimču, já vím, že je to ujeté snažit se být v klidu, když jsou problémy, ale jde to, sama vím, že když jsem někdy ty nervy neudržela, byl to děs maličká se přestávala hýbat a já se pak bála ještě více o ni, takže jsem si řekla, že na všechno kašlu, že jenom ona je důležitá a bylo, všechno ostatní se vyřešilo v podstatě samo, ale určitě každý je jiný a některé situace se asi jen tak přejít nedají, ale snaž se co to půjde si užívat těhotenství a myslet na ty pozitivní věci, mě hodně pomáhalo i jen prohlížet výbavičku, když už jsem nevěděla, tak jsem šla do obychodu a koupila třeba něco v akci pro mimi :D
30. dub 2012 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já jsem se u druhého těhu docela stresovala, protože jsem předtím o miminko přišla na začátku 2. trimestru a i když hlava ví, že by se stresovat neměla, podvědomí ošálit nejde. A syn se narodil v pořádku v termínu. Ale netvrdím, že stres je v pohodě, já třeba u prvního musela kvůli stresu v práci na rizikové............ a jestli tě bolí břicho, tak šupem na gyndu
30. dub 2012 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se taky stresuju, teď už se snažím být kvůli mimču v klidu a učím se postoj, že mi každej může prd.l políbit :wink: Ale kolikrát mě taky něco trápilo i celý víkend a pořád jsem se s tím psychicky potýkala a v práci jsem řvala na každýho a bylo to šílený, pro mě to bylo to nejstresující období. Vyčítky mám pořád, jak to mimi snášelo a snáší, když se nervuju. Už se nemůžu dočkat, až už budu za 3 týdny doma a až do porodu nechci o žádném problému ani slyšet a budu to mimču vynahrazovat :slight_smile: Ale řekla bych, že mimčo máme odolné, svěže si občas kopká do bříška a žádné problémy nemá, možná to jen bude nervák jako mamka :wink:
30. dub 2012 v 15:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, ja mám za sebou celkom stresom nabitý víkend. Oznámila som to svojej mamine, a tá to nevzala celkom najlepšie. Mám 23 rokov, som v poslednom ročníku na vysokej škole, mám priateľa, ktorý sa na bábätko veľmi teší, aj keď to pre nás oboch bol celkom šok a prekvapenie. Takže najprv prvotný šok, potom stres okolo bývania, peňazí, dokončenia školy, práce... a potom znovu stres, ako to povedať mamine...a teraz doznievajúci stres z ťažkého rozhovoru. A bojím sa toho istého, že by to mohlo bábätku uškodiť, ale ako píšete... oddeliť sa to nedá, aj keď by som to najradšej urobila...hovoriť si že je to všetko jedno, že na ničom inom nezáleží, byť v kľude...ale v podvedomí to stále je. Som v 6.týždni, od začiatku tehotenstva ma bolí v podbrušku, ale doktorka povedala že je to normálne tým že sa maternica rozťahuje,...zmena nenastala, ale ani netuším dokedy je to normálne a či práve ten stres to nemôže ešte zhoršovať ...
30. dub 2012 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdraviiim ja mam stejny problem jsem v 17tt jeste ani pohyby necejtim a od zacatku tehu jsem ve stresu, je mi 23 uz mame doma 8mi mesicniho chlapecka a manzel mi tak tyden po oznameni ze jsem zase tehotna(i kdyz jsme oba moc chteli abych otehotnela) mi zacal vykladat jak se k sobe nehodime, jak nam bude lip kazdymu zvlast, jak bude pro deti lepsi zit v rozpadle rodine nez v nefungujici atd. (pri tom tyto pocity ma jen on. ja ho miluji a nikdy bych mu ani vlas na hlave neskrivila) a to mam tak kazdych 14dni.. sotva se stihnu uklidnit a myslim si ze uz je to za nama tak s tim zase zacne ted uz mi ani pusu neda :( uz jsem fakt v pr. a nevim co delat tak taky doufam ze ze stresu nepotratim :(
13. lis 2012 ve 21:57  •  čeká miminko, termín má v květnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek