• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Neočekávané těhotenství. Nechat či nenechat?

(Zamčená)
7. října 2013 
autor
@januzza80 porodne z CR?
5. říj 2013 ve 20:26  • Odpověz
@moni32 neboj, to přijde. Není to tak, že s těhu musíš mít automaticky mateřské pocity :slight_smile:
5. říj 2013 ve 20:31  • Odpověz
@moni32 já jsem měla první miminko vymodlené po několika letech a stejně se to ve mně dost pralo, první 3 měsíce je člověku všelijak a ty hormony lítají nahoru dolů...

ani jsem u prvního nezažila nějaký obr nával lásky po porodu, přišlo to postupně... u druhého mimi to pak už bylo jinak, protože jsem věděla jaké to je mít dítě a uměla jsem si to víc představit a celé to mateřství ve mně už bylo "otevřené"....
člověk se prostě učí být rodičem.... a to každý den bych řekla...
5. říj 2013 ve 20:37  • Odpověz
@januzza80 a pojištěná být asi dýl,že? Asi by nestačilo se třeba mědíc před porodem nahlásit tady?
5. říj 2013 ve 20:39  • Odpověz
@moni32 když porodíš tady
5. říj 2013 ve 20:41  • Odpověz
@lu777 nápodobně,taky jsem si dost věcí obrečela.
5. říj 2013 ve 20:42  • Odpověz
@moni32 je to těžké rozhodnutí a je opravdu na vás, jak to popisuješ, tak mi to nepřijde zas tak strašné, pokud se máte s přítelem opravdu rádi, chápu, že to vědomí "nezvládnu zajistit rodinu" je opravdu nepříjemné, ale potom když se člověk rozhodne, tak najednou vidí ty možnosti, že to půjde a bude fungovat - i když samozřejmě s nějakými ústupky (bydlení v jiném městě, jiná práce apod)

Napíšu jen vlastní zkušenost: Já jsem šla na potrat v 19 a velmi mě to poznamenalo, trpěla jsem postabortivním syndromem, tehdejší přítel se se mnou rozešel a v podstatě jsem se pak snažila otěhotnět na potkání - spravilo se to až s prvním synem. Druhé dítko bylo plánované - to jsme s "novým" přítelem byli 5 měsíců, ale "věděli jsme", že máme být spolu. Třetí dcerka nás zaskočila - děti jsou rok a půl od sebe, ale prostě jsme věděli, že to nějak zvládneme. Ano, žijeme v ČR, mateřská tady je fajn, ale přítel se snaží dostudovat, do toho nás uživit, já taky pracuju z domu, není to snadné, ale jsme rádi za naše děti...po tom prvním potratu jsem měla ještě dva samovolné - byla jsem přesvědčena, že už děti mít nemůžu - a nakonec to vyšlo, takže samozřejmě - za sebe říkám, JDĚTE DO TOHO, KDYŽ BUDETE CHTÍT, PŮJDE TO. DRŽÍM VÁM PĚSTI :sweat_smile:
5. říj 2013 ve 20:49  • Odpověz
@benjik myslim,ze ne.Musela by byt delsi dobu.Ja se na to ptala.Kdysi to slo i bez toho,ale vse se zmenilo.
5. říj 2013 ve 20:56  • Odpověz
@moni32 jesli bude v Cr,tak se zepej na socialce ohledne porodneho.Sice se to vsechno meni,ale u prvniho ditete je to porodne a myslim,ze je narok i to porodne u maminek zijici v cizine,ale radeji se v Cr zeptej nebo at tvoje mamka jestli tam bude mit cestu,at se na to zepta,ze zijes v Anglii,jestli je jeste na to narok
5. říj 2013 ve 20:59  • Odpověz
@januzza80 aha,tak to bude ono.Já ty případy znám právě z dřívějška,kdy to šlo.Ale u vás je zas dobrý systém hlídání dětí,že by si pak @moni32 mohla najít práci nebo ne?
5. říj 2013 ve 21:05  • Odpověz
@benjik jj je moznost hlidani.Nevim kolik je to hodin tydne,ale je to zdarma a mohla by pak an par hodin do prace.
5. říj 2013 ve 21:15  • Odpověz
Všechny příspěvky jsem necetla,protože se mi udělalo zle u názoru na postižené děti.Takže tím začnu.Já před rodiči,kteří mají postižené dítě smekám a mají můj neuvěřitelný obdiv.Mají úctu k životu,který se rozhodl k nim přijít.A tím chci i říct,že beru těhotenství jako veliký dar.Pro mě,i když je to na začátku jen shluk buněk,je to už život,kterého si musím vážit a ochraňovat.Vždy je nějaký důvod,proč to přišlo.I když je to neocekavane.Musím tady uvést priklad z mého okolí,který je pro mě důkaz,že vše lze zvladnout.O několik tříd níže chodila holčička,kterou měla maminka v 16.letech.Rodiče ji řekli,ze buď potrat a nebo z domu.A ona se sebrala a šla z domu.Celou dobu bydleli na ubytovně.Bylo to těžké,ale zvladli to.A právě je to o chuti chtít a jde všechno.Pro mě není důvod k potratu ani finanční,ani užívání zivota.Vše se musí nést i s následky.Můj kamaráds pritelkyni,když ještě nechtěli dítě,tak dělali vše proto,aby k tomu nedošlo(antikoncepce+guma+přerušovaný styk).Takže se dá maximálně ovlivnit,pokud člověk chce,aby k tomu nedošlo.
6. říj 2013 v 09:52  • Odpověz
@moni32 Ahoj, skutečně je pro vás tak nemožné si dítě nechat a vychovat? Do porodu máte 8 měsíců, to se dá stihnout zařídit fůra věcí :wink: Co rodiče? Byli by ochotní vám ze začátu pomoci? Pokud ne materiálně, tak aspoň abyste s nimi mohli ze začátku bydlet... Kolik vám vůbec je?
Je plno lidí, kteří zvládli, ikdyž si ze začátku mysleli, že se to snad zvládnout nedá a určitě svého rozhodnutí nelitují :wink: Navíc, vy jste na to dva.
6. říj 2013 v 11:05  • Odpověz
@moni32
jen pro představu, že plán je plán a člověk nikdy neví co se stane.... těhotenství není vždycky tak krásné jak ho ukazuje reklama....
http://www.modrykonik.cz/diskuse/rodinne-problemy/manzel-me-v-tehotenstvi-opustil-na-vysetreni-chce-chodit/?post=last
6. říj 2013 v 11:11  • Odpověz
Chapu tvoji tezkou situaci, ale mas v sobe malinkyho clovicka a kazda ziva bytost ma narok na zivot. Ja jsem opravdu proti potratum (jsou samozrejme pripady, kdy to je nezbytne), ale zabit miminko jen proto, ze ted se mi to nehodi...strasne smutne :cry:
6. říj 2013 ve 12:01  • Odpověz
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
6. říj 2013 ve 12:18 • prdelka123
@maudn musím se zastat @xveronikaxx my třeba s manželem už teď víme, že bychom se o postižené dítě nedokázali starat, takže jakmile by mělo dítě být postižené, tak se radši toho těhotenství vzdáme. Ne každý na to má psychicky a lidsky být rodičem postiženého dítěte a starat se o něho.
6. říj 2013 ve 13:45  • Odpověz
sice je to mimo téma, ale nedá mi to nereagovat na vaše nenávistné příspěvky... víte, je hodně zajímavé, že když někdo vyjádří názor, že prostě by nenechal narodit postižené dítě a že by raději zvolil cestu potratu, než zničit sobě život, tak je na to tolik odezvy... myslím, že to nedávno proběhlo i v Reflexu... je to sobecké? nejspíš ano, ale nevím, proč bych měla obětovat celý svůj život pro těžce postižené dítě, které si to ani nikdy neuvědomí..byla jsem půl roku v anglii, kde jsem dělala aupair klukovi s autismem, takže vím o čem ta péče je a jak je to náročné.. jedině mě to v tomto názoru utvrdilo. myslím, že je to moje věc a moje rozhodnutí a vy nebudete ty, které mi budou přispívat na chůvy, speciální léky takže váš názor je sice pěkný, ale je to jen výkřik z neznalosti, protože netušíte, co to obnáší...
@maudn víš, ty si tady hraješ na spravedlivou a sociálně vnímavou (jak by se člověk měl postarat o své postižené dítě) a pak z tebe vypadne takováhle věc..připomínáš mi diskutující pod články typu "ubodal svou manželku" a pod tím je reakce- já bych ho za to rozčtvrtil...paradoxní že? :slight_smile:
@leni78 spravedlivý člověk může doufat, aby jsem se nestala matkou, protože bych raději byla bezdětná než skončit s postiženým dítětem? zajímavá myšlenka......
@jasekd tvůj příspěvek mě také pobavil... vy si tady všechny hrajete na světice, ale tak mi laskavě vysvětlete, proč chodíte na ty různé triple testy a ultrazvuky, zda se váš plod/miminko vyvíjí v pořádku? všechny, které jste napsaly, že byste si postižené dítě ponechaly (nebo to minimálně z vašich příspěvků vyplynulo, nebo vyplynulo, že mě odsuzujete) mi prosím vysvětlete, proč chodíte na ty testy, když byste se přece přijaly skutečnost, že s dítětem není něco v pořádku...doktoři nám umožňují tuto variantu, jsou schopní vady zjistit poměrně brzy - takže to beru z pohledu, že vlivem - co se má stát stane se - řekli mi to ve chvíli, kdy s tím mohu něco ještě dělat...
@moni32 víš já netušila, že je ti 33, to trochu mění situaci a můj pohled... když jsem reagovala tvůj původní příspěvek, myslela jsem, že jsi tam odjela studovat/pracovat, sbalila jsi tam taky studentíka a poprvé se vlastně jakože osamostatňujete a najednou takováhle "rána osudu"... rýpat se v tom, proč ještě v 33 letech nemáš vybudované ani zázemí ani práci mi připadá scestné, ale faktem je, že je to věk, kdy otěhotnění půjde hůř a hůř... zvaž všechna pozitiva a negativa, ale jestli jsi přesvědčená (a je jedno jak a je jedno jaké pohnutky tě k tomu vedou) udělej co uznáš za vhodné.. víš, my ti tu můžem radit jakoliv, můžem ti jen poukázat na důsledky, ale my nebudeme ty, které pak budou v noci vstávat k tvému dítěti a my nebudem ty, které za peníze ušetřené na cestování budou muset kupovat plíny. zodpovídat se budeš jen vždy sama sobě a svému svědomí. jestli chceš cestovat a na dítě se necítíš, v pořádku, jen zvaž rizika a možné následky. nikdo nemá právo znevažovat tvoje rozhodnutí..držim moc palečky, at se situace vyvíjí dle tvých představ a doporučila bych spíš nějaké anglické weby, kde by jsi se dozvěděla o možných finančních podporách ze strany UK... měj se hezky a dej vědět jak to celé dopadlo :slight_smile:
6. říj 2013 ve 14:31  • Odpověz
Jo tobě je 33? :confused: Já to tu celé nečetla, zasekla jsem se u těch ošklivých příspěvků o postižených dětech :sweat_smile:
V tom případě bych asi neváhala a snažila bych se to vyřešit tak, abych si dítě nechala. Nemusí tě hned přepadnout mateřské pocity, u někoho přijdou časem. A jak se k tomu staví přítel, on by dítě chtěl?
6. říj 2013 v 16:35  • Odpověz
@xveronikaxx Raději si po sobe precti, co jsi napsala, na co jsem reagovala. A to, ze od toho jsou kojenecke ústavy a podobně. Myslim si, ze každá chceme mít samozřejmě zdravé dítě. Ale to neznamená, ze ho v nemoci odlozime. Ano, stojím si za tím, ze taková žena by neměla mít děti. V případě, ze toho, co jsi napsala litujes, tak to proste napis, ale nebagatelizuj to, na co ostatní reagovali.
6. říj 2013 v 16:55  • Odpověz
@xveronikaxx
no ale autismus na dítěti nepoznáš než se narodí ( autismus je možná i způsobený očkováním ) takže si zdravé dítě necháš, ale pak když se u něho projeví příznaky autismu se ho vzdáš? :sweat_smile:
Jinak s postiženýma dětma pracuji i manžel a každý rodič Ti řekne, že ho to dítě obohacuje a že sou to i děti upoutané na vozík atd...
Každé dítě má právo na život a ty o nich píšeš jak o nějaké "spodině" což rozhodně není pravda.. fuj!
6. říj 2013 v 17:01  • Odpověz
Co všechno je postižení ? Život přináší různá překvapení. Za me máma co uvažuje jestli postižené nebo nepostizene je postižena sama. Takze dětičky tyhle ženský nebrat / pokud je to opravdu tak, ze si rodice vybíráme :wink: /
6. říj 2013 v 17:05  • Odpověz
@xveronikaxx nestresuj se... ja te chapu
6. říj 2013 v 17:10  • Odpověz
@leni78 chceš mi tvrdit, že ty vyjdou testy, utz, tripple, atd... špatně... velké riziko downa a ty si ho necháš? Něco jiného je, když se, říkejme tomu třeba postižení, projeví až během života dítěte... ale něco jiného je, když na to přijdeš takhle relativně "brzy". Každá máme právo se rozhodnout, a to nejen my, co to dítě nosíme, ale i náš partner a otec dítěte. Pokud vím, že nebudu schopná se o to dítě postarat, že mě to psychicky položí, tak se radši nemám ani pokoušet o to, mít zdravé dítě.... ?
6. říj 2013 v 17:16  • Odpověz
@leni78 a ještě mi řekni, dítěti se objeví nějaká porucha, neřešme teď jak moc závažná nebo méně. Manžel tě nakonec opustí (protože je to prostě tak, má k tomu svoje důvody). Ty prostě nebudeš mít na to psychicky, fyzicky dítě dát to nejlepší ze života... furt si myslíš, že je lepší, aby takové dítě zůstávalo s matkou, živořilo? než aby se o něho postarali odborníci?
Zabíhám ted do nějakého coby kdyby, ano... ale tohle jsou věci, které se stát můžou. Každý jsme nějaký a na různé životní situace reagujeme nějak. A taková rodina, kdyby měla dítě zdravé, tak třeba může fungovat uplně normálně... ale změněný stav dítěte ji může položit.
6. říj 2013 v 17:21  • Odpověz
V dané situaci bych si dítě nechala. Stalo se, stalo. Měla bych obavy, že pak už to nepůjde. Chyba se ale stala hned na začátku. Proč jste proboha nepoužívali ochranu? Jste oba dospělí, určitě rozumní, nemáte zázemí, máte plány do budoucna a nechráníte se? Teď už je pozdě nad tím uvažovat, ale prostě mi to nedalo.
6. říj 2013 v 17:30  • Odpověz
@xveronikaxx ja myslim, ze holky nemluvily o pripade, kdy se na poskozeni prijde jeste v prenatalnim stadiu a zena jde na potrat, ale o situaci, kdy uz zena dite ma a problem se projevi postupne, ze pak by se mela zena postarat. ale myslim, ze nejvic vsechny pohorsila ta nestastna veta "od ceho mame kojenaky", ktera opravdu trochu necitliva byla. mozna jsi to tak ani nevyznelo, ale vyznelo to stylem "poridim si dite, kdyz nebude v poradku, zadny stres, mame tu prece kojenaky, odlozim ho a poridim si novy".
@moni32 myslim, ze tvuj vek hodne meni situaci...33 let neni malo, otehotnet uz neni tak jednoduchy jak ve dvaceti, asi bych se na tvem miste snazila najit cestu, jak si dite nechat. a co se materskych pudu tyce...jsem na konci 6. tydne a i kdyz jsem po miminku touzila uplne neskutecne a kdyz jsem nasla dve carky, malem jsem se zblaznila radosti a ted se modlim, aby vse bylo v poradku, tak kdybych tvrdila, ze mi okamzite nabehly materske pudy, tak bych lhala -- hrozne se tesim, ale spis tak neurcite, vubec si nedovedu predstavit, co me ceka, atd. Je to pro me porad, jako bych se na sebe divala zvenku, jakoby se to delo nekomu jinemu :slight_smile: preju ti, at se rozhodnes tak, abys byla spokojena.
6. říj 2013 v 17:32  • Odpověz
@xveronikaxx ... od toho tu máme kojenecké ústavy.Tahle věta se ti zdá zcela normální?Nikdy bys tuhle větu nevypustila z pusy,kdyby jsi byla máma.To mi teda věř.A nepleť tady jabka a hrušky


@chris_n Je smutné,že s tímto souhlasíš.A tady se nemluvilo o diagnostikování postižení v těhotenství a následném potratu,ale o dání dítěte do kojeneckého ústavu,když je ,,nežádoucí"

Vemte si obě příklad z ženy s velkým Ž a maminky s velkým M,která má můj obrovský obdiv a úctu @hansed
6. říj 2013 v 17:51  • Odpověz
@chris_n Ano, ubezpecuji Te, ze na vsechny tvé otázky odpovídám ano. S tím rozdílem, že odmítám přistoupit na sebemrskacsky tón většiny prispevatelek obhajujicich interrupci, nebo odložení dítěte a to tím, ze zákonitě budu zivorit, zákonitě budu na konci svých sil. Ne, ja udelam vsechno pro to, abych žila na úrovni a abych byla schopna dat dětem maximum. A ano, pokud tedy pujdu do důsledku, pokud bych opravdu zivorila, pokud bych byla na konci svých sil, svoje deti bych chránila az do skonani. Tak jako ta matka, kterou našli po zemětřesení pod sutinami, jak leží na svých malých dětech mrtvá, kdyz ji zvedli, deti pod ni zacly plakat. Ja tuto záchranu viděla a to je u me máma. A ja jsem taky matka, jsem charakter a mam se za to rada. Na žádné testy typu triple nejdu, vím ze dítě prijmu s láskou a takové, jaké je. Na me se muže spolehnout a ja mu nikdy smrtelnou ránu nedám, jen proto, ze muže byt nějak postižené. Moje dite bude zit. Prave teď bojuju o udržení těhotenství, jen ležím a riziko potratu tu stále je, pro me citlivé téma.
6. říj 2013 v 17:52  • Odpověz
@leni78 Kdybych mohla tak ti dám 1 000 000 000 palců nahoru,ale nejde to.Jen jsem se tady fakt nasr.ala a je mi nanic
6. říj 2013 v 17:55  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.