• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

1.porod císařem a obava z 2. porodu. Máte zkušenost?

27. března 2015 
@crawler mám až panický strach, že porod nedopadne, pro mě nebo pro mimi....je to mé třetí dítě a hrozně se bojím, psychika mi lítá nahoru a dolu...už ani pořádně nespím, při dětech před lety jsem se tak nebála...vůbec nevím co to se mnou je a jak ten strach zvládnout a ovládnout???????????????? prosím za každou radu
7. srp 2013 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna no tak to není zrovna dobrý...je to úplně neopodstatněný strach? nebo máš snad nějaký důvod? předchozí sekce není důvod ke strachu - vím, že se všude možně dozvíš strašení o ruptuře dělohy apod., ale to je tak minimální riziko, že mě už rozčiluje, jak tím někteří lékaři straší - já např. kápla na všechny, co to vůbec nehrotili - ani jednou mi neměřili jizvu, netrápili mě nějakými doporučeními na plánovaného císaře před termínem apod. Pokud máš nějakého lékaře, který do tebe akorát zasévá zrnka strachu, tak pryč od něj. Nemáš důvod se něčeho bát:wink:
7. srp 2013 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mittanna já jsem teď také porodila třetí a přesně vím, o čem mluvíš ... doma dvě děti, které tě potřebují ... a třetí se tak trochu považuje v dnešní společnosti jako něco"nadstandardního" ... já si pořád dokola opakovala - děje se to nejlepší pro mne a moje děti ... ale bylo to fakt náročný :stuck_out_tongue_closed_eyes:
7. srp 2013 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mittanna a taky to co napsala v knize I.Stadelmann - "Nepřicházíme na svět, abychom umírali, proto nás Bůh nestvořil."
7. srp 2013 ve 12:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@crawler vlastně je to nejspíš neopodstatněný strach, to máš asi pravdu, mám dvě děti, syn a jsem porodila před 15 lety sice vyvolávaně a ale přirozeně, dceru před 10 lety také vyvolávaly ale pak to ukončily akutním císařem, jak píše Miranda77....mám dvě krásné zdravé děti, které mě potřebují a mám pocit že pokouším štěstí, proč zrovna já bych měla mít tolik štěstí, abych měla i třetí ditě zdravé a i já byla vpořádku? Prostě mám najednou mám strach, že ten osud pokouším!!!! Asi to zní hloupě, ale jinak to vyjádřit neumím. Jinak větší strach mám z komplikací při císaři ( vykrvácení, embolie atd.), o ruptuře dělohy jsem slyšela, ale jizva je po dceři stará 10 let, zatím mi jí nikdo neměřil, ale po 10 letech by mohla být dobře srostlá, u přirozeného porodu mám strach, že už to " nedám" fyzicky už mám věk ( 37 ) let a ta psychika obávám se, že budu tak stažená že to prostě nepůjde.
7. srp 2013 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miranda77 Tak přesně takto se ted cítím, mám strach o mimi ale i o sobe, asi je to sobecké, bojím se o sebe kvůli dětem, nechci aby tu zůstali bez mámy....ty myšlenky mě zničí....
7. srp 2013 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna:
Ja som rodila dceru prirodzene po 3,25 roku, syn bol cisarskym. Dovod cisarskeho bol konec panvovy plus uz nemal plodovu vodu.
Ja som ale vedela, ze bude cisarsky, to je urcite ine, ako ked porod musi ukoncit akutny cisarsky...
Ale uz ked sa ukazalo, ze syn pojde podla vsetkeho cisarskym, mi hned moja lekarka povedala, ze to neznamena, ze dalsie budu automaticky tiez cisarskym. Ze to je len a len moje rozhodnutie. Mala som dokonca na vyber, mohla som hned povedat, ze chcem cisarsky. Ja som povedala, ze to skusim.
Dcera sa vcas otocila, ratala som skor s prirodzenym porodom, ale vedela som, ze sa kadeco moze zomliet. Nakoniec sa to vsetko zomlelo tak rychlo, ze dcera bola prirodzene za 4,5 hodiny na svete :grinning:
A to mam 36 rokov, takze ty nie si vyrazne starsia, a urcite to zvadnes. Isto, ja som si tiez par krat pomyslela pocas porodu "a dajte mi pokoj, doneste skalpel!" Ale nakoniec som to zvladla, bez nejakej vynimocnej pripravy. Proste som vsetkemu nechala volny priebeh, ked som mala potrebu, tak som si zakricala, zanadavala, a hlavne som doverovala ako porodnej asistentke, tak aj mojej lekarke.
Jazvu mi nemerala, ale kedze sa uz priamo po cisarskm vtedy vsetko pekne zahojilo, a ine kontraindikacie neboli, slo vsetko prirodzene a dokonca prekvapivo rychlo.
Tebe mozno na ten strach pomoze sa s niekym porozpravat, necitat pribehy hororovych porodov. Vies, kde budes rodit? Mozes si vybrat svojho lekara? Svoju porodnu asistentku? Dulu? Alebo chod na predporodny kurz a porozpravaj sa tam s "profesionalmi". A mozno su to u teba "iba" teraz tehotenske hormony, ktore ta takto posielaju na emocialnu husienkovu drahu.
V kazdom pripade vsetko dobre!
7. srp 2013 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna neboj půjde to a vše dopadne dobře každá má obavy co bude atd...skus na to nemyslet!!! Jinak se blokneš a tím si určitě nepomuzes mě bude 35 rodit mám za měsíc taky se bojím věk kyčel špatná....atd že začátku litani po genetu špatné výsledky zaplať bůh vše ok....je to první dítě a vymodlene! Takže o to věci strach mám i porodu se bojím nevím co čekat ale prostě se snažím zabavit co to jde je to jen jeden den bolesti a stresu pak to bude lepčí a krásný:slight_smile: hlavu vzhůru to dáme....jinak pro uklidnění kamarádka má 14-9 let a 3letý dvojčata vše císařem a naprosto v pořádku!! Ano další už mít nemůže ani nechce...každopádně žen co porodili císařem 3 děti je dost....fakt se neboj a uvidíš že to bude úplně v pohodě:slight_smile:
7. srp 2013 ve 14:02  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacenka1979 děkuji za odpověd.....jsem 38+2, takže žádný kurs už nestíhám, jen se potřebuji s někým podělit o ten strach, jsem bez partnera, tak je to více stresující...vím, že mimi ven musí a moc se na něj těším, ale prostě se bojím
7. srp 2013 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna no jestli tě to uklidní, tak já jsem rodila přirozeně po dvouch plánovaných sekcích, úplná prvorodička - osud jsem pokoušela hooooodně ... a děti mám malé (teď v srpnu 4 a 6 let) ... a také jsem se nejvíc bála komplikací při jakémkoli porodu, zvlášť, když ten přirozený porod nepřicházel (rodila jsem 40+6) ... ale rozhodla jsem se věřit - věřit doktorům, věřit v"dobrotu"Boha, věřit ve své tělo - no nešlo to samo, ale měla jsem podporu manžela, PA i primáře, který mne rodil a kterému jsem důvěřovala, a dopadlo to dobře, i přestože byly komplikace (dle slov primáře vážné) ... jsme oba zdraví, doma s bráchou i ségrou ... užíváme sluníčka a tak to budete mít i Vy!!!
@kacenka1979 a bude mi 36 a genetické vyšetření jsem odmítla ... :sweat_smile:
7. srp 2013 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mittanna a taky jsem věřila miminku, že za námi chce přijít, do naší krásné rodiny, za bráchou a za ségrou .(oba se moc těšili).. a že si to dobře načasuje - a tak to taky bylo, vybral si ten nejlepší čas :grinning: ...Držím palce!
7. srp 2013 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@miranda77 moc hezky jsi to napsala a zajímalo by mě - píšeš v "dobrotu Boha" - jsi věřící? Já ano a já se za přirozený porod hodně modlila - resp. svěřila jsem se se svým přáním Bohu a on mě vyslyšel :dizzy_face:
7. srp 2013 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler ano jsem věřící a také jsem své přání vložila do rukou Boha ... byla jsem připravená na všechno :pensive:
7. srp 2013 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
holky jste moc hodné a díky za vaši trpělivost.....připadám si jak praštěná....určitě budu mít v porodopisu "hysterická nespolupracující rodička", a to mám dvě děti.....a oba porody vyzkoušené, přirozený i císaře, ale ani při jednom jsem se tak nebála...hodně to bude celým těhotenství, byl to jeden stres za druhým, půlku těhu jsem probrečela, mimísek nebyl plánovaný, ale nedokázala jsem jít na interupci a ted se moc těším, že budu mít mimi, jen si to nějak pořád nedokáži představit...i děti se těší na sourozence :slight_smile:
7. srp 2013 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna a v kolikátém tt jsi? a co partner? máš v něm oporu? ví o tvém strachu? Neboj, vše bude dobré, co nějaký uklidňující olej a dát si každý večer uklidňující protistresovou koupel, aby se ti líp spalo?
7. srp 2013 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler jsem 38+2, a tatínek mimča o mém strachu pochopitelně neví....mimi nebylo plánované, ale já ho nedokázala dát pryč, tatínek nekomunikuje, neozývá se, nechce být uveden jako otec ani nechce mimčo vídat...všichni v okolí tvrdí, že on svůj názor změní až se mimi narodí, ale já o tom silně pochybuji, není ženatý, prostě už jen dítě nechtěl, já také ne, ale nějak se nám to zvrtlo...na začátku těhu jsem byla rozhodnutá zvládnout to s ním nebo bez něj, myslela jsem si o sobě že jsem mnohem silnější, nikde ho nenaháním, rozhodla jsem se to zvládnout sama, ale tento strach mi to komplikuje, až budu mít po porodu tak to zvládat budu, ted se jen bojím jak zvládnu porodit, s dětma před lety mě to tak neděsilo...jo a o tatínka mimča pořád stojím ale některé věci si človělk prostě nevynutí ani nevyvzteká....sedí na to citát: někteří lidé zůstají v našem srdci ale bohužel nezůstají v našem životě..... :frowning2:
7. srp 2013 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna tak to je smutný a velká škoda, protože opora muže je přesně to, co potřebuješ :frowning2: co jen Ti poradit? Každopádně jsi moc statečná, že jsi do toho šla a máš pravdu - zvládneš to, moc bych Ti přála, aby ten strach polevil. Co taky zkusit juknout na ten film, jak jsem tu psala - je ohromně emotivní - snad by Ti mohl pomoci - orgasmic birth - najdeš to na stahuj.cz :wink: jukni na to :wink:
7. srp 2013 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
o orgasmickém porodu jsem trochu málo četla, přijde mi to neuvěřitelné.....četla jsem během těhu plno příspěvků týkající se psychiky, porodních bolestí a přístupu k porodu a sobě samé....mám pocit, že můj panický strach pramení z toho že nevěřím sama sobě a z malého sebevědomí....protože s dětmi před lety jsem tyto pocity měla minimální
7. srp 2013 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mittanna tak můj přítel má 2 dcery nechtěl taky další vše jsem zařídila sama už názor změnil k porodu půjde ale jako otec se uvádět nechce,:frowning2: takže to znám cekam třeba se po porodu něco hne...kdo ví ja 35 tt....bude to kluk takže je rád uvidíš třeba ho to pustí a přijde ale odpustit mu bude těžký...to znám:frowning2:
7. srp 2013 ve 22:01  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna neboj kdyžtak pisni na soukromou a mužem pokecat:slight_smile:
7. srp 2013 ve 22:02  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna Ahoj, mně hodně pomáhalo každý den si udělat chvilku pro sebe a "miminko", buď aspoň večer v posteli, anebo když jsem stíhala tak pěknou vanu, svíčky v koupelně, relax. hudba atd., co máš ráda, a povídat si s miminkem o tom, co nás spolu čeká a snažit se naladit na to, že miminko samo nejlíp ví, jak se má narodit, že to zvládneme spolu, že na top nejsem sama, ale bude to naše spolupráce... nevím, jak to popsat, takhle to zní trochu pitomě, ale opravdu mi to pomáhalo. Já měla právě strachy kvůli tomu, že jsem měla první porod sekcí a druhý jsem chtěla normálně, nakonec to vyšlo suprově. Tak držím palce.
7. srp 2013 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna Jo mimochodem vzít si k porodu vlastní porodní asistentku nebo aspoň dulu jako doprovod je hodně dobrej nápad, já to udělala a byla to ta nejlepší investice, co jsem v souvislosti s miminkem udělala... u prvního jsem na tom "ušetřila" a dopadlo to tou sekcí :rolling_eyes: takže jestli máš aspoň trochu možnost, tak fakt doporučuju, radši jsem pořídila vše co se dalo z druhé ruky nebo se bez spousty "nezbytností" obešla, abych mohla mít tu porodní asistentku... k nezaplacení, aspoň pro mě...
7. srp 2013 ve 22:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mittanna myslím na Tebe - dej vědět, že jste v pořádku :wink:
9. srp 2013 v 08:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miranda77 děkuji...jěště se nic neděje...pořád 2 v 1, ale když to zvládneme určitě se ozvu!
9. srp 2013 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna :slight_smile: určitě to zvládnete!!!
9. srp 2013 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
tím se uklidňuji, nic jiného mi nezbývá, musí to dobře dopadnout..... :slight_smile:
11. srp 2013 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mittanna Neviem, ci si to uz pisala, ale preco si rodila druhe akutnym cisarskym? Niektore indikacie vobec nemusia znamenat komplikacie pri dalsom porode, budem drzat palce.
11. srp 2013 ve 23:40  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inak baby, co ste mali vlastnu PA pri porode, ako na to reaguju v nemocnici? Pustia ju aj na salu pri vysetreniach a porode? Nevadilo to personalu, ze tam je? Robila vam aj ona nejake kontroly (napriklad na kolko ste otvorene)?
Mne sa zda fajn, keby napriklad na zaciatku porodu este doma vedela vzdy pozriet ako porod postupuje a do nemocnice by som sla az neskor, lebo tam sa zase rozhodnu pre cisarsky ak to pojde pomaly. Len neviem, ci to je nejaka PA ochotna takto urobit...
11. srp 2013 ve 23:45  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak myslím, že toto bude moje téma... Ráda budu nakukovat a ze všeho nejraději si budu číst, jak se vám daří ty strachy překonávat a jak se daří porodit po sekci přirozeně, to je určitě povzbuzující...
@lucretia7 Myslím, že není problém, aby s Tebou byla PA u rozbíhajícího se porodu doma, dělala i nějaká vyšetření (obvykle poslouchají srdíčko dítěte, občas měří tlak, ev. udělají vnitřní vyšetření) a jeli jste do porodnice až s rozeběhnutým porodem. S postavením vlastní PA v nemocnici je to horší, většinou tam nemá žádné kompetence, někde jí úplně ignorují, někde jim dojde, že je to kolegyně a snaží se s ní spolupracovat... a jsou taky PA, které nabízejí právě tu návštěvu doma, a zároveň na částečný úvazek pracují v nějaké porodnici, ve které pak mají i veškeré svoje komepetence a odpovědnost.
@mittanna A nechceš si o tom svém strachu ještě s někým promluvit? Nebo si zkusit domluvit třeba dulu, jejíž přítomnost by Tě uklidnila? Každopádně držím palce, ať se vše zadaří.
12. srp 2013 v 00:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tak po dnešní KO je asi přirozený porod aktuální.....nevím jestli se radovat nebo bát....přirozeného se bojím že mimi ve svém věku a s mizernou fyzičkou nevytlačím ale císaře se bojím jěště víc a to je dr. pořád tvrdili že bude malinká tak asi nebude, dnes měla váhový odhad 3,5 - 3,7 kg, takže žádný prcek a to jěště před měsícem měla necelé 2 kg.....vzala to nějak hopem...dohání co může na poslední chvíli...to bude mít po mě :grinning: holky já se tak těším ale jěště více se bojím a všem děkuji za podporu
12. srp 2013 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek