Jak nekřičet u porodu?
Ahoj maminy, takový divný dotaz, spíš tak pro odlehčení 🙂 Před prvním porodem jsem si o sobě myslela, že jsem ten typ, který bolest dusí v sobě. Takže jsem byla docela překvapená, jak jsem se při porodu projevovala 🙂 Fakt jsem ječela jak Viktorka u splavu, vnímala jsem, jak ze mě jdou ty zvířecí zvuky ale vůbec jsem to nemohla zastavit. Přitom zpětně si myslím, že ta bolest nebyla zas tak hrozná 🙂 Celkem jsem se za to styděla, manžel byl vykulený a myslím, že to ani personálu nebylo moc příjemné a nemluvě o další rodičkách. S jednou jsem byla na pokoji a ta říkala, že jak mě slyšela, že se hrozně bála. Navíc jsem se tím podle PA strašně vyčerpávala, ale fakt to nešlo zastavit. Nepoznávala jsem se. Dokud jsem se mohla pohybovat, šlo to bez křiku, ale hodinu mě drželi na monitoru a jak jsem se nemohla ani hnout, tak jsem prostě řičela jak když zařezávají prase. Ráda bych se tomu podruhé nějak vyvarovala, pokud to půjde. Nemáte někdo typ, nebo zkušenost, jak se trochu více při porodu ovládnout?
@kkarolinka - Tak konkrétně třetí porod...kdybych nebyla po termínu, tak jsem asi nepoznala že rodím, protože jsem měla od začátku do konce nepravidelný kontrakce. Na samotným sále jsem byla 40 minut.....u druhýho jsem byla 20 min na sále....kontrakce u obou trvaly 6 hodin.......U prvního děs a hrůza 🙂
Hodně záleží na tom jaký jsi měla porody před tím, jestli se dobře otevíráš a tak..............................
@marketovna já jsem rodila dceru na termín, ale udělala mi doktorka hamilton. Rodila jsem, když počítám od kontrací u kterých jsem neusla tak 18 hodin, z toho hodinu na sále a malá byla nakonec kleštěma. Druhej porod bolesti 3,5 hodiny celkem, z toho 2 hodiny v porodnici a 13 minut na sále. Porod byl týden před termínem, dala jsem si svařák 🙂, jinak malej vážil 4,3 kg, což na mojí drobnou postavu byl hroznej macek, dlouho jsem si nesedla. Teď co jsem zjistila, že čekáme třetí mě nějak polejvá pot, jak to zvládnu. Jinak moc gratuluji k holčičce a držím palce, aby všechno dobře dopadlo 🙂
🙂 holky, já teda křičela - nebo jak to popsat, rodila sem 36 hodin a teda 24 hodin jsem měla šílené kontrakce po 3-5 minutách a po pár takových hodinách už jsem prodýchávat nemohla, ulevovala jsem si křikem. Nikdo ani nepípl, nikdo mě neokřikával ( spíš mě celý personál litoval 🙂 ) jinak teda jestli si mužu dovolit trochu ještě přilít oleje do ohně - prej sem si dítě sama zarážela a porod sama zastavovala - že sem se tak bála, že sem byla maximálně dole stažená 🙂
@kkarolinka Dekuju jsi zlaticko. On první porod stoji za houby u některých. Pokid jsi mela rychlý porod druhej, tak se neboj. Bude to zase rychlovka 🙂 A ja mam tsky obavy, aby to bylo rychlý ;)
Tak to je dobré téma 🙂 Já jsem teda taky nekříčíčí typ. Nějak mi to nešlo 🙂 Ale je fakt, že když si zkusím ted jen tak zakřičet, tak mám pocit, že se celá stáhnu a sevřu i tam dole a to je asi důvod, proč je lepší nekřičet. Ale když to někomu fakt pomáhá. Musím říct, že i mě teda pár křičící maminek pořádně vystrašilo před porodem. Já občas dělám jogu a dýchání při porodu mi strááášně moc pomáhalo. Dělala jsem jen ůůůůůůů, celou kontrakci. Na konci jsem měla tak hodinu kontrakce po minutě a to byl mazec. Tlačit jsem nemohla a měla jsem tlaky, které jsem teda spíše prohekávala, jak se mi stahovalo celý tělo. Pro manžela šíleně erotický zážitek z porodu 😀 😀 Fakt nekecám. Doufám, že další porod budu taky zvládat takhle prodýchávat, prý jsou kontrakce více bolestivé.....uf uf, bojim
Souhlasím s názory, že porod je hodně o hormonech a že naše tělo nám je nejlepším průvodcem a nějaké sebeovládání by mohlo být spíše na škodu...prostě jste to tak cítila a vaše tělo se tak projevovalo. Já osobně jsem tedy nekřičela vůbec, spíš tak jako mručela, ale vím, že jsem byla tak nějak mimo sebe...rodila jsem na všech čtyřech a mezi jednotlivými kontrakcemi jsem se kymácela ze strany na stranu, úplně v transu, nevnímala jsem nikoho, jen porodní asistentku a své tělo...a vím, že jak se porod blížil, tak jsem přidávala na tempu a kymácela se a vrčela jako lvice🙂...ale naštěstí nikdo nic nekomentoval...jen já zpětně jsem si říkala, že to bylo hrozně zvláštní a jako bych to snad ani nebyla já🙂.
@matysikovad
ona ta psychika je nejdulezitejsi... je fakt, ze zdrava zena porod prirozene zvladne a pokud se neco kazi, je treba mrknout, zda neni v hlave nejaky problem. ja posledne uz byla na kresle a mela jsem pri kontrakcich tlacit, ja rekla, ze nejsem schopna, ze jsem spis stazena (muj osobni problem i pri kakani) a aspon v hlave, to je jedine, co si mozkem pamatuju (krom toho, ze jsem se zastavila kousnout pritele do ruky 🙂) jsem na sebe rvala- tes se, za chvili to miminko uvidis, tes se, tes se! PA rikala, ze mala leze a ja na to, ze je hodna, ze kdyz jsem ja stazena, ona presto chce na svet. a krasne se porodila...
Já si myslím že se to nedá ovládnout pokud tělo bude chtít křičet tak zakřičí, vždyť je to jedno. Já jsem nekřičela, ale jak lezla hlava tak bolestí ukápla slza a bylo po všem. Kdo ví jak to bude u druhého.
u prvního porodu jsem nekřičela a udruhého ano ale až při samotném tlačení což naštěstí byly minuty, nedalo se to ovládat, po porodu jsem se PA omluvila ty řekly že je to "normální"..víc jsem to neřešila
já řvala a všechny posílala do prdele 😀
Hele jak tu někdo psal, že se křikem stahne, tak já si vyzkoušela teďka ze zvědavosti takový ten televizní jek, a ano, ten stahuje. A pak jsem zkusila to, co jsem v porodnici vyluzovala, když byla kontrakce, bolestí černo před očima, tělo jako ve svěráku a přestalo mi jít prodýchávat jak pes...prostě ta bolest mi stáhla plíce a dech...tak jsem vyloudila takový zakřičení, asi nic extra jekotovýho, ale pomohlo mi to znova nabrat dech...zkus si to doma, jako když vydýcháváš, hluboký pomalý výdech s výkřikem a asi i tlakem směrem dolů...to mi přijde, že se trochu svaly břicha povolí... Tak možná některý křiky jsou i dobrý, mě tohle tehdy pomohlo znova nastartovat dech a roztáhnout plíce.
tak jsem ráda, že jsem nemručela sama...zpětně mi to přijde taky děsný a hlavně manžel říkal že jsem se pořád omlouvala že nechci vyvádět ale že to strašně bolí 😀
Já tedy měla po sedmi hodinách porodu CS (ostatním tady patří můj obdiv: 😀 ), ale i tak jsem měla při kontrakcích dojem, že mnou projíždí kamion - malý chtěl evidentně ven, ale já se neotevírala. Byla jsem po celou dobu na monitorech, takže jsem se nemohla moc hýbat. Pomáhalo mi jen to, že jsem se při každé kontrakci schoulila do klubíčka, drtila manželovi ruku a dělala hu-hu-hu-huuuuu jako mašinka 😀 jo a BTW - křížové bolesti byly luxusní - to jsem se všemi těmi hadičkami prostě slezla z postele a pohupovala se rytmicky v bocích - dokonalé šamanské tance 😀 ehm - potom na sál jsem si došla ten kousek sama (krváceje) a i si vyskočila na operatérský stůl (měla jsem už ovšem epidural - nicméně stážistu z ciziny to zjevně šokovalo 😀)
Jinak vedle kolegyně při tlačení křičela a porodník ji jemně řekl, ať nekřičí, protože pak dobře netlačí. Na porod a první dny poté vzpomínám s láskou (byla jsem téměř v euforii), ale ta bolest po sekci později byla zlá :(
@tyf nectu tu vsechny, urcite to tu nekdo napsal, ma rada- byt psychicky pripravena, tudiz vedet, proste to do sebe zafixovat, ze se velkym krikem opravdu vcerpavas. miminko potrebuje kyslik, bolest prodychavej, prodychavej, maximalne stenej, ale krik ne. a samotny porod, to je uz jen chvilka, to bys pripadne zakricela. ale vydrzet co nejdyl s prodychavanim. ja se tretiho porodu bala (po druhem traumatickem) a bylo to krasne, i kdyz samotny porod se tezko da vydrzet bez projevu. jsme zeny uzpusobene porodit bez zasahu!