Vše o porodu
marki
10. kvě 2006

Jaký byl porod

Ahoj kočky, to, co teď napíšu, se týká mého prožitku z porodu. Hned na začátku musím napsat, že se nemáte čeho bát, a že ym ženský vydržíme úplně všechno... 😉

Náš Kryštůfek se narodil 02.05.06, takže zážitky jsou ještě čerstvé. Ale od začátku.....

Už z neděle na pondělí (tj. 01.05.06) jsem skoro celou noc nespala, protože mě navštívili poslíčci....břicho mě bolelo v nepravidelných intervalech po dvou hodinách, pak hodina klid, a pak to zase na dvě hodiny přišlo...prostě celou noc jsem byla vzhůru, ale nějak jsem cítila, že to ještě nebude ono.... :-o Ale pro jistotu jsem tu noc vařila manžílkovi na druhej den oběd...polívku, maso a brambory.-....stejně jsem nemohla spát...

Celej den už to bylo takový nijaký...a odpoledne, když jsme šli s Jožíkem (mým manželem pro nezasvěcené) na procházku, tak jsem si odskočila do nemocnice, aby se mi podívali na mimčo....řekli mi, že buď můžu jít domů, že to klidně může přijít za 3 hodiny nebo za 3 dny----prohlásila jsem (a všem to doporučuju), že radši půjdu domů (i když, my to máme do nemocnice 5 minut autem, že 🙂 )...navečeřela jsem se, dala jsem si teplou lázeň, pak jsme s Jožíkem hráli hry,,,,,,a pak přišel večer, já seděla u PC a psala tady na beremese....a v tom na mě přišly první kontrakce.....takže jsem si je začala zapisovat....a byly pravidelný....a hlavně úplně jiný než ty všechny předtím....prostě mě bolelo v podbřišku, jako když to máte dostat, ale ta bolest neustává.....takže jsem se uchýlila do ložnice, kde jsem poklečmo k naší posteli začala vydýchávat...po 20 minutách za mnou přišel Jožík a pochopil situaci, na nic se neptal, chytil mě za ruku a hladil po zádech.....tohle všechno začalo ve 20:45 h a do 23.00 h jsem to vydržela....pak jsem si řekla Jožíkovi o vanu, ale na tu jsem už neměla náladu, takže jsem se osprchovala a naznačila Jožíkovi, že si jedeme pro mimčo, že už to nemůžu vydržet....kontrakce byly po 4 minutách,,....po cestě, která nám od baráku až do pátého patra porodnice trvala 21 min, tak jsem je měla celkem 5 x.....musela jsem se vždycky zastavit a vydýchat....

v porodnici nás přijali s úsměvem, byla tam stejná paní doktorka jako při odpolední kontrole.....takže jsem ležela kvůli křivce asi půl hodiny, což bylo hrozný, když se při kontrakcích nemůžete procházet.....pak přišel na řadu klystýr, což je naprosto pohodová věc, naopak vám pomůže se uvolnit.....(tam jsem teda manžílka nebrala)......potom jsem šla rovnou do sprchy, kde mě mnažílek osprchovával.....postupně jsem si přidávala teplou vodu....a tady, i když masírovaná vodou, tak si tenhle okamžik, kterej pro mě představoval věčnost, pamatuju jako nejhorší z celýho porodu.....ta bolest, tak se nedá popsat....ale celou dobu jsem si říkala- bude hůř, holka, bude hůř.....pak mi dovolily jít na gauč, kde si mě ale jen prohlídly a řekly, že už jsem hodně otevřená a že už to nebude dlouho trvat....což se nádherně poslouchá a dodá vám to spoustu energie...takže jsem šla rovnou na sál...detaily už popisovat nebudu, na stole jsem vystřídala polohy na boku i na zádech, a pak mi doporučily stoupnout si za stůl a tlačila jsem v podřepu....zezadu mě přidržoval Jožík a bylo to super, protože jsem se nádherně uvolnila.... 😉

Nakonec ta finální fáze, kdy jsem tlačila s nohama na koze trvala 20 min a to halvně proto, že mám úzkou pánev....ale tohle už vůbec nebolelo, jen posloucháte, co se děje kolem...protože mně slábly kontrakce, a tak jsem se začala bát o mimčo....jak jsem tlačila, tak vždycky vykouklo kousek hlavičky a zase zalezla....tohle se opakovalo asi pětkrát, byly tam kolem mě už čtyři lidi....+ Jožík a ti všichni se nám snažili pomoc....nakonec mě musely nastřihnout a mimouš byl na světě....tak nám řekly, že je to kluk.....a Jožík běžel za ním, aby viděl, co všechno se děje.....a pak hrdě kráčel po sále, zatímco mě zašívaly....40 minut....a to mi bylo všechno jedno....věděla jsem, že je mimouš v bezpečí a tak jsem zápasila s paní doktorkou, která mě zašívala...sice jsem dostala injekci na umrtvení, ale asi to nepomáhá...mně teda určitě ne....ale nevadí...když mě zašily, tak jsem šla za těma svýma chlapama do tzv. obýváku, kde jsme v klidu pobyli první minuty našeho štěstí....a to bylo opravdu super....ten klid a očuchávání miminka....a pak jsem musela po hodině se osprchovat a šli jsme na pokoj.....a tím skončil náš nejkrásnější den a zážitek, který jsme s Jožíkem zažili....

mějte se hezky a ničeho se těhulky nebojte, každý porod je jiný, ale všechno stojí za ten okamžik, kdy vidíte svoje miminko na světě...a hrdýho tatínka u toho....bez něho by to nebylo ono....a jeden druhýho si vážíme ještě víc..... 😉 a na bolest rychle zapomenete----

dobrou MArkí a Kryštůfek
milwa
26. říj 2008
sashka, moc gratuluju, musel to byt krasny zazitek 🙂
kocicatko
26. říj 2008
Sashka, krásný porod a krásné vyprávění... a nejen to - i velice poučné 😉
flora
26. říj 2008
sashka - moc gratuluju k porodu a krásnému synovi 🙂
sashka.mst
27. říj 2008
dakujem vam velmi pekne zienky, bolo to silne a tazko sa to opisovalo a som rada, ze to malo zmysel 🙂
hankka
27. říj 2008
Sashka, nádhera. Přečetla jsem to večer a byl to pěkný zážitek. Teď slíbil manžel, že si to po snídani přečte taky 🙂.
hankka
27. říj 2008
A moc gratulujeme! Buďte všichni zdraví a šťastní.
raady
27. říj 2008
Ahoj, jsem na Koniku nová. Tedy chodím jsem půl roku, pročítám diskuse a tohle je můj první příspěvek. Ráda bych se podělila o zážitky z mého porodu. Jsou trochu nezvyklé. Termín mého druhého porodu byl 14.srpna 2008. Protože jsem už starší mamina, snášela jsem těhotenství o něco hůře, tedy hlavně fyzicky. Od 6. měs. jsem funěla jako lokomotiva. Věděli jsem,že čekáme Barunku. 29.července bylo velké teplo, už 2 měsíce jsem v noci špatně spala, tak mě nepřekvapilo,že ani tentokrát nemůžu usnout. V půl čtvrté ráno jsem už asi po dvacáté běžela na záchod. Najednou koukám, že jdu sice na malou ale pramínek jakoby neustával. Říkám si to bude asi plodová voda,ale ne...tak málo. Jdu vzbudit manžela, že se asi něco děje, ale ať ještě leží. Pramínek vody přestal téct, mě to nedalo, dobalila jsem si tašku...raději ... říkala jsem manželovi, že se půjdu osprchovat a pojedeme do nemocnice ...radši. Pořád jsem nic necítila..vlezla jsem do vany a plodová voda zase začala odtékat, najednou přišla kontrakce...a je to tady... už netekla jen plodová voda ale i krev ... kontrakce, přiběhl manžel, že mě slyší funět... oblékl se a nasazuje si kontaktní čočky... Chtěla jsem vylézt z vany už to nešlo, přišla velká bolest... Sáhla jsem si dolů a cítila mezi nohami vršek hlavičky... Zakřičela jsem na manžela, aby volal sanitku, že sami do nemocnice nedojedeme... Koukal vyvaleně, začal zmatkovat. Pak se uklidnil a volal... pochopilla jsem, že Barunka se narodí doma. Věřila jsem, že pomocí zdravotníků, kteří dorazí s záchrankou. Lehla jsem si do vany, to už byla venku celá hlavička, snažila jsem uklidnit sebe i manžela... Jenom jsem mu řekla pojď chytit Barunku. Dvakrát jsem zatlačila a malá vklouzla manželovi do dlaní. Sanitka pořád nikde. Manžel mi dal malou na břicho, v tom zmatku a obrovském strachu o miminko, jsme ji jen přikryli, ani jsme nepřestřihli pupeční šnůru... Opravdu jsem se modlila, aby sanitka už přijela... pořád jsem poslouchala, jestli malá dýchá...Napadlo mě ještě zavolat přímo do porodnice a požádat znovu o sanitku, ověřili,že už vyjela a že na nás čekají. Vlastně ani porodní asistentku nenapadlo, nějak nám poradit s malou, pupeční šňůrou... mě taky ne, pořád jsem si říkala už budou tady, už budou tady... Dorazili za dvacet minut po prvním zavolání... to už manžel poskakoval před domem... Zdravotník, který přijel na manžela vyděšeně koukal, když mu řekl, že už jsme porodili a ještě vyděšeněji,když mě viděl ležet v té vaně. Trvalo, ještě 25 min, než jsem se já i malá dostali do sanity a odvezli nás do 10 min vzádálené nemocnice...A to jsem rodila placentu až v porodnici.... Zpětně jsme spočítali, že malá se narodila 45 min od prvních příznaků porodu, tedy odtoku plodové vody. Barunka se narodila o 14 dní dříve. Já i naše zlatíčko jsme v pořádku.Uff, je to dlouhé, doufám, že tím moc nevystraším maminky, které budou rodit poprvé... 😉
babalala
27. říj 2008
Raady - nemůžu si pomoct, tak pohodový porod ti prostě závidím.. Jen škoda, že vám stres z neočekávaného nedovolil si ho pořádně užít! Hodně zdraví celé tvojí rodině! x-)
raady
27. říj 2008
babalala, určitě když se na to podívám zpětně tak je to nádhera. Maminky, které zastávají alternativní porody by zajásaly - doma, bez klystýru, žádné ostré světlo, miminko na břiše, tepání pupečníku, tatínek u porodu .. 🙂 Připravují se na to celých 9 měsíců a mají k sobě jistě asistentku nebo dulu.Jistě jsou připravovány i na možnost rizik. Nic proti tomu, přeji jim to. Pravda, já jsem si to v pravém smyslu neužila 😉 Ještě že byl Matýsek zrovna u babičky 🙂 I tobě hodně zdraví a pohodičky a radosti se synáčkem x-)
smary
27. říj 2008
sashka to bol prenadherny porod x-) sice som sama rodila v porodnici a uplne bezproblemovo,ale aj tak si myslim,ze pre zdravu zenu a fyziologicky porod je najidealnejsie riesenie domace prostredie x-) x-) x-)
oneri
27. říj 2008
kocky aj u nas v dedine jedna baba rodila doma svoje tretie dieta, co, prislo to na nu.. ale boli obe zdrave a mala ma teraz 5rokov je prenadherna herecka
liaah
27. říj 2008
Raady ty kokso, to je paradny porod x-) x-) x-) x-) x-) gratulujem, normalne si predstavujem ake to asi bolo, ael urcite uzasne, juuuuj. a prvy si mala aky? ked s a smiem spytat? Ja si robim cele tehotenstvo srandu ze teraz pojdem do nemocky az ked pocitim hlavicku medzi nohami 😃 no asi pojdem trosku skor 😃 😃 😃 😃 😃
hlavinka
27. říj 2008
Raady: 🙂 tedy, to jsi mne pobavila ( v dobrem, samozrejme). Ty jo, to je sila. Gratuluju, ze jste to tak krasne vsichni zvladli. Ty jo, to jsi nstihla mit ani ty velke bolesti. To je asi porod snu - tedy az na ty nervy, ze je to necekane doma a mas strach, zda bude vse OK.
macik
27. říj 2008
sashka,raady....obojí se mi moc líbilo a vůbec by mi nevadilo, kdyby to jednou probíhalo podobně, jen bez toho strachu, ten tam nechci 😃
kocicatko
27. říj 2008
Raady, teda úžasný porod. Ač jsi ho neplánovala doma (nestihlas přípravu na domácí porod, zajisti PA apod.), myslím, že jste to s manžou zbládli na jedničku. Moc a moc gratuluju!!! 😉
oslik23
27. říj 2008
Raady, tééda to byl ale fofr 🙂 No když se vžiji do vaší situace, muselo to být ráz na ráz...
Moc gratuluji ke zdravé holčičce a k tomu, jak dobře jste to zvládli. Moc nechápu sanitku..10min.od vás a trvalo jí to 20minut? Vše dobře dopadlo a to je to hlavní 🙂 Neříká se tomu náhodou překotný porod?? x-)
raady
27. říj 2008
První porod byl podobný, teda ne tak rychlý, překotný. Odtok plodové vody, do půl hodiny jsme vyjeli do porodnice, kontrakce mě chytly v autě - už rovnou po 4 min a malý se narodil do 4 hodin od začátku porodu.
K druhému porodu manžel už nechtěl, nezlobila jsem se na něj ... no asi u toho měl být ... a doma.

Sanitka... manžel když tam volal, slyšel něco podobného jako... no nějaká poplašená ženská rodí.... Prostě si dali načas.. pak byli sami překvapení. Měli jsme doma auto, kdybych nepotřebovala pomoc, tak bychom dojeli i vlastním. Pak kolem mě v nemocnici všichni běhali, byli moc milí. Asi to nebylo tak úplně v pořádku :-| ale protože jsem se s nikým nechtěla dohodovat, tak jsme to tak nechali. A to já naivní, když jsem ležela v té vaně, jsem si myslela, že k porodu pošlou se záchrankou doktora :-N . Až v porodnici za dva dny, jsem se dozvěděla, že to byla zdravotní sestra...z počátku vyděšená víc než já 🙂 Přiznám se, že jsem 14 dní po porodu nemohla o tom všem mluvit, všichni byli zvědaví (chápu to), ale já když jsem si vzpomněla na porod měla jsem jediný pocit - strach 😞 Naučil se svou vyprávěcí verzi manžel a každému kdo chtěl, tak ji ochotně převyprávěl 😎
babalala
27. říj 2008
Raady - myslím, že tě chápu - my se tady rozplýváme, jaké jsi to měla rychlé, ale tys to asi vnímala jako ukradený porod - nic, nic a najednou máš v ruce miminko.. jako když se probudíš ze sna a nevíš přesně co je realita a co se ti jen zdálo..
..ale stejně bych s tebou měnila - mně těch mých 22 hodin zase připadalo strašně moc dlouhých! 😉
raady
27. říj 2008
babalala- chápu i ostatní maminky, pro které je porod nekonečný, provázený komplikacemi :-| a 22 hodin je opravdu hodně :-p Jste statečné maminy 😉
konja
27. říj 2008
raady: tak tvůj porod mě teda opravdu zaujal. Představila jsem si chudáka svého manžela jak by to zvládal a úplně jsem se zděsila. On chudák příšerně zmatkoval už jenom ve chvíli kdy jsem ho vzbudila, že mě ASI začala odtékat voda.Tak tohle by asi neudejchal. Jak dlouho jsi měla od prvního porodu? Já rodila po pěti letech a musím říct, že sice jsem neměla porod překotný (tři hodiny od první kontrakce), ale oproti prvnímu porodu o HODNĚ rychlejší. Chtěli by jsme s manžou ještě jednoho piškotka a tak by mě docela zajímalo jak rychle půjde jednou třetí. Nechci znovu rodit v porodce v našem městě a tak si říkám aby jsme vůbec stihli NĚKAM z domu odjet 😃
raady
28. říj 2008
konja: rodila jsem znovu po šesti letech. Doktorka mi v nemocnici říkala, že jestli budu čekat třetí, tak ať raději přijedu 10x zbytečně 😃
lu777
28. říj 2008
no tak to je sila, Raady... jeste ze bylo vsechno v poradku...
kdyz teda kdyz ctu, jaky byl prvni porod, tak se nedivim, ze ten druhy byl takovy rychlovy, ono uz ten prvni znel jak druhy :-N :-N

chapu, ze jsi mela strach... skoda, ze na kurzech na tuhle alternativu nepripravuji aspon trosku, my jsme tak zvykli se porad spolihat na doktory (kteri pak ani nedorazi, jak vidim!), ze jsme pak zaskoceni tim, kdyz to vlastne probehne prirozene, i kdyz tohle bylo skoro nadprirozene :-N
muselo to byt zvlastni, najednou mit Barunku v naruci takhle rychle x-)

jinak me pobavilo, ze muz k porodu nechtel, jak je videt, tak tam proste MEL byt, tak to shora zaridili 😃 😃
oslik23
28. říj 2008
raady: Kdyby tohle potkalo nás, nevím jka by se můj manža zachoval. On nesnáší pohled na krev na to, když mě něco bolí ( a to chce jít k porodu :-N ) Když vidí jehlu, je celý zelený 😃 Když si představím,že tohle by potkalo nás, nevím jestli by manžel hned vedle vany nezkolaboval. 😃 No možná ne hned,ale pak asi určitě ano.
Já bych taky měla šílený strach.Vlastně ten svůj stav jsi nemohla nijak ovlivnit, jen s emodlit aby to dopadlo dobře a aby zdravotníci přijeli co nejdřív...
Je to za tebou a dobře to dopadlo a ještě jednou moc blahopřeji a máte oba dva moje velké uznání.Opravdu. x-)
oslik23
28. říj 2008
Ps: Brzy tu budu psát své dojmy i já, páč mám už po obou termínech a v pátek mne čeká vyvolávačka (pokud se malý nerozmyslí) Tak jsem moooc zvědavá, co tu budu pak psát já o svém porodu :-N
raady
28. říj 2008
Moc děkuji. 😉
oslik: držím palce, ať je všechno krásné a v pohodě 🙂
sashka: Gratuluji k chlapečkovi, obdivuji tebe i manžela, jak jste to krásně zvládli x-)
milwa
28. říj 2008
raady, popisovala jsem tvuj porod manzelovi a on se tvaril, ze to by u druhyho mimca nebylo spatny, ze on by byl v klidu... No nevim, jestli to nejsou jen silny reci. Kazdopadne gratuluju a zavidim.
animatua
28. říj 2008
raady: ty jsi mela porod mych snu 🙂 ja jsem cely tehu rikala ze bych byla nejradsi kdybych se najednou probudila a mela mimco vedle sebe, a ty jsi to tak skoro mela 😃
ale chapu ze to musel byt stres, ja bych kdyby doslo na vec byla asi taky vydesena
kazdopadne moc gratuluju ze jste vsichni v poradku a ze jste to tak krasne zvladli!!!!!
babalala
29. říj 2008
Raady - měla jsem naprosto nebolestivý, nekomplikovaný porod (teda kromě tlačení) - jenom jsem se už prostě nemohla dočkat.. málem jsem se už vzdala naděje, že vetřelec vůbec někdy vyleze.. 😉

A nejhorší to bylo pro chlapa - pasivita, nemožnost mi nějak pomoci a trpělivé vyčkávání pro něj byly strašné, takže hlavně jemu bych přála příště porod trochu víc ve tvém stylu..
sashka.mst
29. říj 2008
mamičky zlaté, veľmi si vážim, že ste to prijali tak, ako ste to prijali. ďakujem za priania, ste ako sudičky naše, a mňa veľmi láka byť tiež takou sudičkou, preto vám všetkým prajem dostatok všetkého, čo vás a vašu rodinku robí šťastnými.

hanka:už to čítal aj manžel🙂?

raady: tešila som sa, že vám pôrod tak hladko vyšiel, dieťatko si to krásne načasovalo:) no my sme sa pripravovali ako píšeš, deväť mesiacov na pôrod doma, tak sme si to vychutnali🙂 zaujímalo by ma, či po tomto pôrode by si si už trúfla na pôrod doma s pôrodnou asistentkou, keď si sa úplne naladila na dieťatko a nádherne s ním spolupracovala bez cudzej pomoci, len s pomocou vlastnej intuície a zásluhou dieťatka?
raady
30. říj 2008
sashka: děkuji. myslím, že pokud bychom chtěli třetí dětátko, tak s pomocí porodní asistenky bych si na porod doma troufla.

Začni psát odpověď...

Odešli