Porodní plán - co si o něm myslíte?

Zrovna dneska jsme se o tom bavily s jednou kamarádkou, která to zároveň řešila se svou kamarádkou lékařkou z porodnice.

Já osobně jsem porodní plán neměla a ani u dalších porodů ho neplánuji mít. Myslím si, že za prvné se porod naplánovat nedá, a za druhé se problematika porodů obecně v čr teď řeší tolik, že většina porodnic (možná jsem idealista) se snaží maminkám vycházet vstříc a pokud zásahy nejsou nutné, tak nezasahují a nechají vše přirozeně. Také jsem měla nějaké představy, ale nakonec jsem měla porod komplikovaný, včetně tlačení na břicho (to bych asi jako jediné poprosila u dalších případných porodů, aby se mě zeptali, jestli ano či ne... ale nepsala bych, jen se domlouvala), nástřihu, velkého šití, první doby porodní komplet na monitoru... některé maminky by to možná řešily, že hrůza a děs, nic se nerespektovalo, lékařka, která nakonec malému pomohla na svět úplně empatická taky nebyla, ale já si nemůžu a nechci stěžovat vůbec na nic. Mám nádherného zdravého chlapečka a když se mu přestávalo dařit, tak lékaři a pa udělali vše, co mohli, abychom byli oba v pořádku, a za to jim neskutečně děkuji.

K tomu, o čem jsme se bavily s kamarádkou. Doktoři jsou většinou už z porodních plánů otrávení předem a zároveň trochu v pasti. Ve větších městech je prý už docela časté, že rodička nemocnici žaluje za trauma z porodu, a podobně (a chce nemalé sumy jako odškodné)....
Příklady z praxe: Pacientka má v plánu, že si nepřeje vnitřní vyšetření. A co ten chudák dr má dělat? Bez vnitřních vyšetření se nezjistí, že je málo otevřená, paní tlačí, protože není otevřená dostatečně, porve se kdoví kam a kdo ví jak... hojení bolí, je to nepříjemné, pokud to bylo až ke konečníku, tak i třeba s následky.... a rodička si pak vzpomene, že byla při porodu traumatizovaná a žaluje nemocnici...
Další prý klasika - rodička si napíše, že nechce nic proti bolesti. Když už bolesti trvají x hodin a stupňují se, tak dost často prý vyletí nastávající otec a utrhuje se na lékaře s tím, že jak tohle můžou dopustit a jak už mají té jeho ženě něco dát.... ale oni přeci respektují její přání...

Člověk může natrefit na blbce kdekoliv a kdykoliv... vše je ale o komunikaci a zvlášť pokud je přítomen i partner/dula/kamarádka, kteří znají přání rodičky a jsou schopní se domluvit se zdrav. personálem, když už třeba rodička schopná úplně není, tak to podle mě stačí... Já osobně jsem u prvního porodu ani nevěděla, co bych si tam vlastně měla psát, protože jsem nevěděla, do čeho jdu. Ať si člověk nastuduje teorii jak chce, praxe je prostě praxe. A u dalšího sice budu tušit, do čeho jdu, ale jaký bude průběh...

Neměla jsem. Ted druhy tedy plánovaná sekce. U prvniho jsem neměla. Na vše se ptali. Ja se doktorum " sverila" do péče. Na porod vzpominam ráda

@zmrzlinka to je snad všem jasný 😂😉

Já měla jediný....ve zdraví přežít miminko i já

@zuzan88 neměla jsem u žádného z dětí.. ale teď uvažuju nad tím, že jen na nějaký kousek papíru napíšu body, které nechci, aby mi dr.delali...ale stejně pořád záleží na situaci,s jakou do porodnice přijedu..tzn...budu se snažit zůstat doma s bolestmi co nejdéle (snad přijdou jako první)..od toho se pak bude dál vše odvíjet.. přijedu akorát na propíchnutí vody a porod😁😁😁.. nechci žádný vyvolávací tablety/injekce a další takový věci okolo..no maluju si to hezky.. ale snad to tak dopadne..😁

Žádný mít nebudu

Mela jsem a budu-li rodit znova, budu mit zase. Respektive, mozna jej nahradim Predem vyslovenym pranim. Ale hlavne jsem sebou mela svoji soukromou porodni asistentku. Neverim (a v praci jsem si nekolikrat zazila), ze lekari vzdy jednaji v nejlepsim zajmu rodicky a ditete, a to z ruznych duvodu. Jsem zvykla mit zodpovednost za sve telo, a proto i k porodu pristupuji zodpovedne.

@martiniquest nechci, aby to vyznělo nějak rýpavě, opravdu každého věc,... jen další pohled 😉 nemyslím si, že bych k porodu přistupovala nezodpovědně tím, že jsem plán neměla. Dost jsem si načetla, chodila cvičit, cvičila s aniballem, pila maliník, jedla lněné semínko, myslela pozitivně, ale přesto jsem plán neměla. Lékařům důvěřuji (ale ne bezmezně, jsou to také lidé) a neodvažovala bych se jim v případě komplikací do porodu zasahovat, mohlo by to mě nebo mé malé i stát život. Sama jsem zdravotník, ale jiný obor, myslím si, že jsem schopná kriticky uvažovat i v takové vyhrocené chvíli, ale porodník nejsem.

Měla jsem plán připravený, ale jelikož jsem začala rodit o měsíc dřív, tak jsem ho ani z tašky nevybalovala. V takové chvíli mi nepřišlo správné si ještě vymýšlet 😀 a můžu říct, že všechna moje,i když nevyřčená přání, byla splněna. Teda až na bonding po porodu, malej šel do inkubátoru, což pro mě v tu chvili bylo logické. Byl aspoň hlidany odborným personálem, kdyby byl u mě, tak by se na to, že má problém s adaptací, přišlo později.

@zuzan88 Ahoj, za sebe říkám, ať si napíšeš aspoň pár bodů a nazveš to porodním plánem. Vždy jsem si myslela, že je to na prd, ale třetí porod mě přesvědčil o opaku.
Já bych tam napsala po svojí zkušenosti asi toto:

Manžel bude u všech procedur pořád se mnou,
nebudu nikde sama.
Každá medikace bude předem řádně vysvětlena a zdůvodněna.
Nenechat mě zbytečně ležet s připnutým monitorem, zkusit příjemnější polohu.
Každý zákrok vysvětlit - co dělají a proč.

Vyškolil mě až poslední porod, člověk se s nimi nesmí mazat, protože se ke mně chovali fakt příšerně - lenost, nekompetentnost, vychcanost...

Měla jsem k druhému porodu ( po zkušenostech z prvního), ale nestihli jsme ho ani vyndat z tašky. Ale říkala jsem že ho mám a chtěli znát hlavní body. Ty jsem řekla a dodrželi. Nechtěla jsem nástřih,chtěla jsem miminko hned na břicho a chtěla jsem miminko hned po převozu na šestinedělí k sobě na pokoj. Viděli že jsem připravená a vím co chci a konzultovali všechno. Oproti původnímu plánu jsem si třeba dobrovolně nechala rupnout vodu.
Teď základ mít napsaný budu a bude o tom vědět i manžel,co chci a nechci. Ale nechávám i prostor rozhodnout se na místě.

@zuzan88 mám ale hlavně mám svou porodní asistentku ke které v průběhu těhotenství docházím. Pracuje v porodnici kde budu rodit a zná moje přání a je příznivce přirozených porodu takže to je důležitější než plán. Že máme stejné představy a ona ví co chci a co nechci. Lékař u porodu nebude pokud se nevyskytne problém. Na porod se pripravuju vědomě, na dovolenou taktéž člověk nejede jen tak na pas blink že to nějak dopadne. Nechci porod přežít chci si jej užít. Je pro mě pro to důležité být připravena a samozřejmě jak to bude v reálu se uvidí. Vybere si dítko jak to chce.

@tynka9 A to je ten rozdil mezi nami. Ja jim plne neduveruji a mam k tomu sve duvody, vcetne sveho vzdelani.

@zuzan88 je lepsi ho mit. Nejde o plan porodu, ale spise o prani, ktere bys chtela, aby respektovali. Navic, kdyz ho mas, berou Te, ze sis o porodu neco zjistovala 😉

Mela jsem, vse bylo splneno. Budu mit i ted u druheho porodu. 🙂 za me skvela vec, setri cas.

@tynka9 já nedávno četla příběh ze Slovenska, kde to skončilo hodně špatně... tam právě došlo ke komplikacím právě z toho důvodu, že lékaři nevyslyšeli přání rodičky... nebudu tu strašit, článek je určitě dohledatelný... takže ne každé přání rodičky je z nějakého rozmaru..😏

Ahoj holky,tak já když slyšela o porodním plánu poprvé,tak jsem se tomu dost smála,jak si jako mám říct,co chci,když nemám jako prvorodička ani tucha,co mě čeká.Nicméně s postupem těhotenství sem si samozřejmě vyhledávala informace i o porodu a načetla hodně článků i od WHO jak a co je pro rodičku dobré a také sháněla info od kamarádek,co v porodnici,kam jdu rodit já rodily.Nedalo mi to a stáhla si e-book od Jany Barery,kde bylo vše fakt perfektně vysvětleno.Co jaký zákrok pro rodičku znamená(klady i zápory) a na základě toho sem sama podle svých pocitů dokázala říct co bych si přála a co třeba pro mě důležitý není.Nakonec jsem si sepsala "porodní přání"...myslím,že i já se citím klidnějši,když vím,že personal bude seznamen s tim jak si v nejidealnejsim pripade porod preji.Hlavně mi třeba slo o bonding,hodne mi kamaradky rikaly,ze miminko daj na telo jen na chvili,pak jej berou na mereni,vazeni atd.a zpet k vam ho daji uz oblecene a co se tyka prisati tak misto aby mimi dostalo sanci se prisat samo,prijde sestra a nacpe mu prso do pusy(a rikaji tomu bonding)..pak pichnou oxytocin ma rychlejsi vypuzeni placenty aby bylo rychle uklizeno..takze me treba hodne zalezi na té 3.době porodní a na tom bondingu,proto jsem si pro svůj klid to porodní prani napsala.Myslim ze ani ja ani partner v danou chvili nebudeme uplne schopni racionalne uvazovat a s nekym neco resit.Ja se budu aspon moct soustredit jen na porod a ne na nejaky diskutovani 🙂. Tak to je muj nazor.Uvidime jak to bude pak ve skutecnosti😊

Jelikož sem prvorodička, tak pořád tak ňák nevím jak bych si ho měla sestavit... Na netu sem četla už vše možné, ale toto je přeci jen dost individuální. Navíc sem v 34.tt a malej už chce pomalu ven ☺️

@zuzan88 zalezi co od porodu ocekavas.

Já jsem porodní plán měla připravený, ale týden jsem si neplánovaně předčasně poležela v porodnici, syn byl předčasný o cca 3 týdny, takže jsem vyhodnotila, že nemá smysl to hrotit ještě plánem. Já jsem teda nástin řekla u příjmu do porodnice, když jsem si šla udělat štempl do průkazky (Apolináře).

@zuzan88

pokud budeš rodit předčasně, tak už vůbec si nemůžeš diktovat. Mě třeba nechali dotepat pupečník, i bonding na cca 20min byl, přisátí a syna jsem měla hned u sebe, ale on byl v pohodě, váhově ideál, spolupracoval. Pokud by byl ale nějaký problém, tak si pak nemůžeš stěžovat, že B nebyl, např..... To jsou pak už jen maličkosti. U prvního syna mi na tom nezáleželo, nalokal se zkalené plodovky, po porodu nedýchal, tam mi šlo o důležitější věci.

Před prvním porodem, jsem lékařům bohužel věřila. Znovu už takovou chybu neudělám. K druhému budu mít DVP, vlastní PA a právníka na telefonu.

@denny27 tak zrovna vyvolavaci tablrtky snad nikomu bezduvodne nedavaji... ve vetsim meste bych rekla spis poslou pryc ze nemaj misto nebo ze je brzy a pak uz se pomalu ani neatihnes vratit....
😎

K porodu budu mít porodní přání, vlastní PA a manžela, kterého jsem hodně vyškolila. Předchozí porody totiž proběhly ne zcela dle mých představ. Ze strany personálu nemocnice jsem zažila lži s úsměvem na tváři. Psala jsem stížnost. V PP řeším nejen spontánní přirozený porod, ale i možnosti např. u císaře a péči na novorozeneckem.

@misa357 bohužel. Ale je to leckdy třeba. Schvaluju.

@nikol67 ano. Mám to podobně. Plus teda proskrtavam v informovaném souhlasu vše, co je nesmysl nebo odporuje mému porodnimu přání. A dávám do IS odkazy právě na PP.

@simona_33 něco podobného sem měla se třetím... mě totiž poslali zpátky 25km domů, že nerodím(moje kontrakce po 2min, ale ne tak intenzivní pro ně asi nebyly dostačující 😂😂😂) a vybavili mě tabletou..a že si mám dát doma koupel, tu tabletu a že je možný, že se vrátím..no taky, že ano.. já už ale měla rozjetý porod po cestě domů..už v autě mě chytali velký bolesti...ale moje máma je nervák a říct ji, ať se se mnou vrati, tak je asi schopná mě někde vysadit, ať si tam dojdu 😏😂 tak doma vana, ta tabletka a šla jsem do postele..kontrakce ale už po 1minute..chlap musel volat RZS...s mámou autem bych to asi nestihla...a stejně by ani nepřijela 😑

Já bohužel patřím k těm, kterým k důvěře v lékaře nestačí pouhý fakt, že studovali medicínu. Věřím doktorovi, kterého znám a mám ho "ověřeného". Až příliš často jsem se setkala s fatálním pochybením nebo dokonce hrubou neznalostí doprovázenou navíc arogancí. Kromě toho - konkrétně porodnictví je značně kontroverzní odvětví, kde se názory liší země od země, porodnice od porodnice, lékař od lékaře (např. v některé porodnici si porodní polohu můžeš vybrat, jinde Ti budou tvrdit, že bezpečné" je rodit jen na zádech, v další podporují bonding, jinde Ti řeknou, že Ti dítko musí odebrat, aby neprochladlo apod.). Já se setkala s tím, že v jedné porodnici mi tvrdili, že při monitorování musím ležet nebo sedět, v další najednou nebyl problém, abych si poskakovala a dřepovala. Porodní plán podle mě smysl má, ale je opravdu dobré (pro rodičku) přistupovat k němu trochu nezávazně, s tím, že porod se prostě může vyvinout jinak. Líbilo se mi, co napsala @knuffel, to jsou podle mě rozumné požadavky. Za nesmyslné považuji například předem odmítnout analgezii, aniž bych věděla do čeho jdu a co mě čeká (a hlavně - jak dlouho). Zrovna tak určitá medikace (oxytocin) v některých případech má svůj smysl.