Příprava na porod. Je důležitá pro úspěšný porod?
Jak jste to měly s přípravami na porod a s úspěšností porodů? Mám za sebou vyvolávaný porod, kdy na nás personál neměl vůbec čas. V podstatě nás tam nechali celý den se plácat ve stresu a v bolestech, nikdo mi za celou dobu neporadil jedinou metodu úlevy od bolesti, nikdo nám nepomohl. Miminko nesestupovalo, já se neotevírala a byl z toho císař. Přípravy jsem dělala poctivě, vyvolávací metody jsem tenkrát vyzkoušela úplně všechny, co existují. A bylo to všechno k ničemu.
Pro druhý porod jsem si zvolila jinou porodnici a vlastní dulu k porodu. Dule jsem věřila, pomohla mi už dříve zpracovat trauma z prvního porodu a s doprovodem po císařských řezech má velké zkušenosti. V porodnici jí znají a mají s ní taky dobré zkušenosti. Jenže čím víc se blíží porod, jsem teď 37.týden, tím víc na mě tlačí a mě je to celé hrozně nepříjemné. Dle ní bych měla celý poslední měsíc zasvětit přípravě k porodu. Zahltila mě obrovským množstvím úkolů a jakmile jí řeknu, že něco z toho nechci dělat, je až útočná a pokládá mi otázky, zda mi opravdu záleží na přirozeném porodu nebo co po ní vlastně chci. Já celkově nesnáším nátlaky a rozkazy, říkala jsem jí, že se chci v závěru těhotenství hlavně psychicky uklidnit a užít si to. Neznám v okolí snad nikoho, kdo by se tolik připravoval k porodu a přesto úspěšně porodí. Proto mě zajímá, jaké přípravy jste dělaly k porodu a jaký byl porod?
Uplne bych si prenastavila pristup. Jak jako uspesny porod. 🤷🏾♂️ uspesny je kazdy, kdy se nam narodi dite. Ono si stejne odrotuje a vyleze jak chce, to je priroda 😃 a udela si to po svym pres vsechny nase naparky, zarikavani a masaze.
Já přípravy neměla žádné ;)
Občas jsem pila maliník,ale ani mi nechutnal a nějaký semínko ble ;)
Dulu bych poslala k sipku ,má tě vyklidnit ,ne tě buzerovat jak malý dítě
Já u prvního měla může u druhýho nikoho.
První byl úspěšný v živém dítěti,mě ten porod úplně nevyšel( zástaveny porod,v žíle pěkný koktejl,větší poraněný).
Druhý jsem si přála jen tam zas nebýt x hodin "zbytečně".
Takže jsem přijela v 9 večer s úsměvem,sestra na mě vás asi ještě poslem.domu ..
Neposlali...za necelou hodinku byl na světe, poranění menší(šel rukou u hlavy takže tak).
Císař podle mě není "min porod".
Je to velká operace břicha,co zachraňuje dítě/ženu nebo oba dva.
Tři děti tři porody.Jen první byl vyvolávaný.
Pripravu jsem nedělala žádnou,nejlepší bylo,když jsem se moc nepozorovala,do poslední chvíle normálně fungovala.Mela jsem hodně přirozeného pohybu.
Na prohlídkách jsem už tak nějak věděla,ze se to chystá.Pak mi praskla voda,v porodnici mne nechali svému osudu,meli tam dost jine prace.Byla jsem tam sama.
Pak jsem porodila aniž bych musela extra tlačit 🤷🏻♀️.
Ahoj, rodila jsem dvakrát, u obou těhotenství jsem se nijak nepripravovala, prošli jsme predporodnim kurzem
Ja se docela hybala, u prvního tehu jsem chodila do fitka, pak doma cvicila tehu jogu a pila caj z maliniku
U druheho tehu jsem chodila na tehu cviceni do porodnice, ktere vedly porodni asistentky, jinak nic
Oba porody vyvolavany, prenasela jsem 11 a 10 dni
Ve finale to byly oba rychle porody, prvni za 3 hodiny a druhy za 2 a ctvrt 🙂 Byla to JIZDA
Díly jsou k ničemu, jsou to ženské co chtějí jen prachy nic víc. Nemá na Vás dělat žádný nátlak, dula je od toho, aby Vám pomohla a respektovala veškeré vaše přání a nějaké měsíční přípravy ani náhodou.... Věř svému tělu a spolehni se na svou intuici. Díky těmto dulam porodním asistenkam a ostatních ptákoviny, které si udělají jen kurzy a pak si hrají na bůh ví co jen kvůli penězům, ženský přicházejí o základní instinkt. Pošli ji do háje a najdi si jinou. Díky dulam už dost děti přišlo na svět se zraněním či úmrtím
Ahoj, mám za sebou čtyři těhotenství a tři porody. Doma dvě naštěstí zdravé děti.
U prvního jsem se nestihla připravit, syn se narodil o sedm týdnů dříve. Samozřejmě jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, ale v rámci možností byl samotný porod rychlý a bezproblémový, ty největší bolesti trvaly asi tři hodiny. Bohužel další dvě těhotenství skončila v 11. a 23.t. - sekce minor. V posledním těhotenství jsem to asi díky lázním a imunologii dotáhla až do konce a porod byl za odměnu. Věděla jsem ale, co chci u dalšího porodu jinak - jinou polohu, ne injekci na bolest, po které jsem byla trochu mimo, ale v danou chvíli jsem netušila, jak to může ještě dlouho trvat.
Věřím, že psychika je nejdůležitější, ale je užitečné mít i nějaké informace a podporu ze stranu personálu. U posledního porodu jsem měla dulu, která byla skvělá, chodila do tamní porodnice dlouho, znali ji tam a asistentky se na ni usmívaly. Myslím, že přítomnost duly jim i usnadní práci, když nemusí za rodičkou pořád lítat. I manžel ocenil její přítomnost, věděla vše, na co my bychom museli volat asistentky. Porod byl rychlý, hladký, zkrátka za odměnu po tom všem předchozím, za hodinu a čtvrt po příchodu dcera vylezla.
Tady je můj příběh, kdyby sis chtěla počíst: https://www.dulamonika.cz/pribehy/files/98d4f44...
Pila jsem maliník, jedla lněné semínko a zkoušela cvičit s balonkem Epi-no. A hlavně si zpracovala předchozí ztrátu a strach z rizik po sekci minor, protože ne všichni lékaři mi vaginální porod doporučovali.
Dula by tě rozhodně neměla stresovat. Jestli jsi dost asertivní, nastav si s ní pravidla a řekni jí, že je to tvůj porod a příprava, vážíš si jejích rad, ale uděláš to podle sebe a neměla by tě do ničeho tlačit. Pokud by tě nerespektovala, zvažovala bych buď si najít jinou nebo zaúkolovat manžela či kamarádku jako psychickou podporu k porodu. Moc ti držím palce, aby vše proběhlo hladce a podle tvých představ. 🙂
Příprava na porod - to je téma samo o sobě. Mám za sebou dva, třetí mě čeká.
Záleží na každém, co mu vyhovuje a jak moc je /ezo/.
Já kromě té klasiky jako je epino, maliník, semínka a občasné hopsání na baloně, se zaměřila na práci se strachem z bolesti. Zkrátka porod bolí, ty kontrakce nejsou procházka růžovou zahradou, přesto se dá efektivně pracovat s myslí.
U mě pomohlo přijetí následující bolesti, že každou kontrakcí jsem blíž k miminku a je to v pořádku, nepanikařit a soustředit se i přes bolest na vnitřní klid.
Co se týče duly, dala bych si s ní upřímný rozhovor a řekla jí otevřeně, že mě stresuje a že mám obavy z její přítomnosti u porodu.
Držém palce.
@martina1317 k fyzio chodím už přes 2 roky, stav pánevního dna i břicha s ní řeším celé těhotenství. Porodní plán jsem měla sepsaný a řeknu k tomu jen toto - bylo to úplně k ničemu, splněno nebyla jediná věc, nejspíš to nikdo ani nečetl. Mám tentokrát vybranou porodnici, která do porodů po císaři nezasahuje. Na to mě upozorňovali, že při porodu po císaři nemám nárok na žádné léky tlumící bolest, žádné urychlování porodu a žádné vyvolávání. Všechny zásahy prý zvyšují rizika komplikací a ruptury dělohy, takže buď přírodně nebo rovnou sekcí.
Ženy moc děkuji všem za odpovědi. V příštím týdnu se máme ještě sejít, tak se jí ty hranice pokusím vytyčit. Pokud by s tím měla problém, k porodu jí dmítnu. Manžel je z ní taky nesvůj. Mě přišla z počátku zkušená a sympatická, dodávala mi pozitivní myšlenky, ale od 36. týdne se to změnilo. Že mi je to nepříjemné jsem jí říkala a vždy na to reaguje ve smyslu, jestli mi na tom porodu záleží nebo co vlastně chci. Očekávala jsem od ní právě tu podporu, že to zvládnu a že mi pomůže pracovat s bolestí a polohou při porodu, ale opravdu jsem nečekala někoho, kdo mi bude vyhrožovat tím, že když nebudu dělat napářky, které mi nejsou příjemné, tak neporodím. V tomhle mě zklamala a necítím se v tom dobře. Mám v tom pocit, že mi spíš vkládá do hlavy myšlenku, že když to nevyjde, bude to moje vina, že jsem neudělala dost a že jsem to dost nechtěla.
Pro úspěšný porod je důležité, aby se žena cítila v bezpečí. Dula může pomoct, pokud se díky její přítomnosti budeš cítit v bezpečí. Ale pokud už teď cítíš, že tě stresuje, podle mě nemá smysl si ji zvát k porodu.