Tatínci u porodu. Jak to zvládli?

K obou porodum prijel az kdyz jsem mu volala, ze se to rozjizdi. Pokazde prijel vydeseny. 🙂 Poprve proto, ze ho kolegove z prace vyzbrojili hororovymi zazitky, podruhe proto, ze to bylo v noci a nestihl se ani vyspat a bal se, ze tentokrat uz to bude fakt desivy, kdyz poprve to byla pohoda. Oba porody byly pohodove, takze si trauma zazitek neodnesl a ted podporuje ostatni, aby se k porodu nebali jit. Zvladl to skvele, pomahal mi fyzicky i psychicky, a to i presto, ze nesnasi krev a bolest. Vubec se z toho nehroutil, naopak me svou silou prekvapil. Nechtela bych tam byt bez neho.

Dobra otazka! 🙂 Vsichni tatinci, co byli u mych porodu, byli hrdinove 🙂 At uz slo o tatinka (manzela), nebo o tatinka meho. 🙂
Jen u prostredni dcery se manzelovi udelalo trochu mdlo, kdyz na me brali velkou jehlici na pichnuti vody. Ale ustal to 😀

Ten můj chtěl být u porodu, ale když se na příjmu ptali zda půjde a já okamžitě odpověděla za něj že jo, neprotestoval, jen na mě udělal vyděšený psí kukuč 😊 a na sále já byla i přes bolesti vysmátá, a on seděl zaraženě... Jsem mu pak říkala jestli to nedává tak ať jde pryč, a porodní asistentka se smála že proč by to nedal 😀 a že bývá zvykem že rodička je vyděšená, ale že u nás jsme si hezky rozdělili role, já fyzickou stránku a on psychickou 😁 ale statečně zůstal... A když se malá narodila a já z něj chtěla dostat nějakou souvislou větu, on jen koktal, vykulený jak něco, a když mu malou chtěli dát do náruče tak on nebyl schopný, všechny končetiny mu přestaly fungovat 😆

Muj manzel je za normálních okolnosti cita, co omdliva, kdyz se rizne do prstu.. Nikdy jsem ho k porodu nenutila a nechavala jsem rozhodnutí na nem. Zvládl to dvakrat s prehledem, hrde si prestrihl pupecni snuru a nedokazu si představit, ze bych ho tam nemela..

Byl u porodu všech svých 4 děti. 🙂 Ale to poslední, naše společné, bylo nejhorší a nejdelší. Hlavně malej nedýchal, já byla úplně mimo a jen se vyděšeně ptala, co s ním je, když ho odnesli. To mi prej poprvé lhal, že nic, že to bude dobrý, i když nevěděl nic....Nerad na to vzpomíná....Ale jinak všechny krve a jiný tělesný tekutiny zvládá v pohodě. 🙂

Ja mám doma muže nazvala bych jej drsný, tvrďák... Nevím jak to popsat... Už byl několikrát na operaci, zachraňoval několikrát i život a viděl toho už opravdu hodně... Takže ho jen tak něco nerozhodí.. Porod si užil a asistoval..

Bývalý přítel to zvládl v klidu. A teď uvidím,ale asi budu u porodu sama protože přítel se necítí být u toho.

Manžel byl v pohodě. Je veterinář, takže nějaká krev či jiné tělesné tekutiny ho nerozhází, během studia zažil i nějaký ten porod, sice jiného živočišného druhu, ale teoreticky aspoň tušil, jak to může probíhat. Poprvé se teda cítil trošku blbě kvůli tomu, že jsem měla bolesti a on mi neměl jak pomoct, jinak po fyzické stránce dobrý. Viděl všechno, u druhého porodu dokonce sprintoval s nataženýma rukama chytat dítě.

U obou se mnou byl celou dobu. U prvniho jsem na sale mezi kontrakcemi zadala sestricku, ze mi jde chlap k zemi, jestli mu neda hadr na hlavu (jak byl syn venku, byl uz OK), u druheho uz v pohode, jen mackal ruku on me a ja se mu smala, ze to preci ma byt naopak 😀 A to jsem mela luxusni porody, za chvili hotovo 😀 Ja porad rikam, ze ten muj dvoumetrovy namakany boxer je v dusi jako citlivy medvidek panda...

Zvládl to v pohodě, byl semnou od začátku vyvolání. Moc mi pomáhal. Viděl úplně všechno, jak jde hlavička, nastrih, kleště, krev a dokonce i šití. Já byla mimo, takže jsem nemohla mít bonding a měl ho on. A to u toho i plakal dojetim. Žádnou újmu to na něm nezanechalo, sexuálně je furt při chuti.

Úplně v klidu 🙂
u prvního porodu manžel byl, než se pořádně rozkoukal na porodním boxu, už měl dceru v náručí, podruhé byl porod překotný, ten nestihnul, ale skvěle ho zastoupila moje mamka, pro ni to byl zážitek na celý život...

Tak hrdina nevim proc by mel byt. Pokud dite primo.sam zene nepomaha porodit na dalnici v aute, tak hrdinka je vzdy zena.-) Jinak muz se u porodu choval decentne, rozumne a neomdlel.-)

@kaja2016 Hrdinove to jsou, protoze davaji skvelou podporu. At v nestandardnich podminkach v aute, tak i v porodnici. 🙂

@sudylichozrout Nevim no, podpora u porodu neni pro me hrdinstvi, ale ja jsem obecne dost narocna.-)

@kaja2016 Podle me jo. A vis proc? Protoze chlapi vseobecne spatne snasi doktory a krev. A kousnou se kvuli sve zene, aby ji pomohli v tezke chvili. Pro me to hrdinstvi je. A nemam rada, kdyz se berou takove veci jako samozrejmost 🙂
Take jsem narocna, ale vim, ze chlapi maji limity, ktere prekonavaji kvuli nam. Proto jsou v tomhle hrdinove.

@sudylichozrout Myslis, ze obecne chlapy snasej spatne doktory a krev? Mozny to je. Pro me je hrdina ten pan, co posadil letadlo na Hudson river a tak .-)

@kaja2016 Tak o tom zadna, to hrdina je. Ale hrdinou muze byt kazdy ve sve bubline pro sve blizke. A pro me treba muj muz, co mi pomahal u dvou porodu v porodnici a muj tata, ktery me rodil sam mimo porodnici, hrdinove jsou. 🙂

@kaja2016 já zase naopak porod nepovažuju za žádný hrdinství, já po porodu vypadala o dost lépe než po většině služeb (a to jsem rodila přes noc). Ale naprosto chápu, že pro některou je porod největší hrdinství v životě, stejně tak pro řadu mužů je největší hrdinství to, že ač je děsí bolest ženy, s kterou jí nemůžou pomoct, nebo že jim vadí krev, nebo nemocnice obecně, nebo že nechtějí vidět partnerku s krvavým genitálem, tak tam přesto jdou a jsou jí oporou.
Můj muž přijel až na druhou dobu porodní a zvládl to hezky, jeho první dcera se narodila akutní sekcí, tak aspoň viděl přirozený porod.

@drep No asi takto, bezne tehotenstvi a porod bez kompliakaci, zraneni a naslekdu v dnesni dobe s moderni medicinou hrdinstvi nebude. Ale jednak kolik zen tot akto jednoduche ma a jednak, to do predu nikdy nevis. Vzdy riskujes hodne a urcite je lepsi, kdyz si to zena neuvedomuje. Kazdoapdne ja jsem to myslela spis v tom kotrastu, ze by snad tatinek u porodu nel byt hrdina, protoze se vydrzi koukat na to, jak partnerka trpi, na jeji krev a ze podava vodu. Ale jak rikam, ja jsem narocna - i na sebe i na druhe.-)

Já musím rict ze manžel byl úžasný. Měli jsme domluvené ze u normálního porodu bude, u císaře ze nebude a ze já si dam celkovou ze nechci pichat zada... nakonec šel syn na svět akutni sekci já měla pichle zada a manžel byl se mnou na sále 😂 já v životě necítila takovýhle strach, malej ztrácel ozvy nefungovala mi placenta takže to byl fofr, zada mi pichli dřív než by mě uspali (holt to uměl pan doktor ) a během 3 minut včetně venky zabandazovani nohou pichnuti zad riznuti byl malej venku. Já se strachy klepala skoro brecela, manžel byl úplně v klidu ale jako úplně a hrozne mi to pomohlo, on proste věděl ze jsem v dobrých rukou a ze budeme oba v poradku jinou verzi si nepřipouštěl a bylo to pro mě super fakt mě uklidnil v té totální bezmoci 🙂

@kaja2016 Souhlasím. On ty bolesti nemá, on nemá následky po nastrihu apod. A to ze je u porodu a po porodu podpora, to beru i jako manželskou povinnost.

@95newmommy2020 Následky po nástřihu? Jaké? 😮

@95newmommy2020 To by mě taky zajímalo jaké. Já byla nastřihnutá také a žádné následky jsem neměla. Dokonce druhý den sem si i sedla na turka na postel. Teď ste mně trošku vyděsila.

@monita0806 Já seděla normálně dvě hodiny po porodu, a bylo to v pohodě. Jediný co bylo blbý, když jsem šla na WC, tak to štípalo. Ale nějaké následky? Fakt ne 🤔

@monita0806 Tak já mám skoro už 5 měsíců po porodu. Nastřihli mě na 3x kvůli kleštím. Mám poškozenou močovou trubici, měla jsem i problém s inkontinenci análního otvoru nebo jak to říct. To museli spravovat dodatečné. 14 dni jsem si nesedla a chodit sem musela jen z roztazenyma nohama. Doma jsem mohla jen ležet a ledovat. Co se tyče sexu, tak to bolí neskutečně ještě teď, a manžel není nějak obří. Potencionalne druhy dítě by muselo díky temhle následkům už plánovaným císařem, za což jsem teda i rada.

Můj muž byl oba porody se mnou a byl skvělý, podpora velká. Hrozně ho zajímalo, jak mi píchají epidural a kdyby mu to nebylo blbý, tak se jde podívat, jak malá leze ven, hrozně ho zajímalo. Doktorka říkala, že takhle zvědavého tatínka už tam dlouho neměli😂. U druhého porodu byl teda vyděšený, protože malé padaly ozvy, dvakrát šňůra kolem krku, nesestupovala dolů, doktoři už byli nervózní a já po 24hodinách kontrakce po dvou minutách už psychicky na dně, vyčerpaná, nedokázala jsem stát, musela jsem být pořád na monitorech a už jsem jen brečela a bála jsem se, že ji nevytlacim a jak jsem byla unavená, tak už jsem měla hysterický záchvaty, že to nedám a on se fakt bál, abychom to přežily. Takže krev a tyhle věci mu byly jedno, dokonce viděl, jak mě šijou, protože ten sál byl hrozně malý a když se s malou vracel z měření, tak prostě kolem toho musel projít. Viděl dokonce placentu, ale jeho to hrozně zajímalo a navíc byl rád, že jsme v pořádku, že už mu bylo všechno jedno. Takže na druhý porod nevzpomina moc rád, protože říkal, že v životě se tolik nebál (o nás). Ale řekl mi to až po porodu, tam byl samozřejmě hrdina, který mi otíral čelo a říkal mi, že všechno bude v pořádku a jak jsem úžasná. Hrozně si ho za to vážím!

Na to, jaká je jinak docela bábovka a ani moc u porodu být nechtěl, tak to dal úžasně, také jsme měli v průběhu problém, že malé padaly ozvy, ale zůstal v klidu a byl velkou oporou 🙂 Ja ho tam původně také nechtěla, ale nakonec jsem byla rada, ze tam nejsem sama 🙂 Byl pak akorát vyděšený, kolik ze mě bylo krve, ale říkal si prý, ze když tam nikdo nehysterci, ze to tak má asi být 😅👍

U prvniho porodu stal vedle PA a koukal jak leze malej ven 😀 dokonce kdyz uz byla hlavicka venku tak si na ni sahal (PA mu to nabidla)🤦‍♀️ u druheho porodu toho moc nestihl, sel kourit (mezitim mi delali klystyr) a kdyz se vratil tak ja akorat zalezla do koupelny a asi po 5 minutach jsem vysla, ze uz tlacim. Byl z toho tak vyjukanej, ze ani nic nefotil 😀 myslel, ze tam budem par hodin (hodinu predtim mi bylo receno,ze jeste nerodim,tak proto 😀 ) a ne, ze porodim za 20 minut po tom, co jsme prisli na box. I kdyz jsem mela rychle (bez komplikaci) porody tak jsem byla strasne rada,ze tam semnou celou dobu byl ❤

Pro mého muže je přítomnost otce u porodu feministický výmysl posledních let. Byl ale u obou. Spíš to bylo do jisté míry ,,zajímavé" a ,,povinné", aby nebyl za ,,psí čumák". Co s ním. Pokud bude třetí, nutit ho nebudu, ale tak třeba nebude řešit, čí je to výmysl, a půjde rád.