Tatínek u porodu. Ano nebo ne?
Ano nebo ne? Napište své zkušenosti a zážitky. Můj přítel by moc chtěl, ale já mám strach, jestli tam nebude spíš na obtíž, nebo jestli mi jeho přítomnost nebude v tu chvíli nepříjemná ... ?! Co si o tom myslíte? 😉
Stručné shrnutí
- Přítomnost otce při porodu běžně poskytuje psychickou i fyzickou podporu; otcové v příspěvcích podávali pití, drželi ruku, masírovali záda, pomáhali ve sprše, přidržovali nohy při tlačení a někteří otcové přestřihli pupeční šňůru.
- Rozhodnutí o přítomnosti otce by mělo být dobrovolné pro oba rodiče; doporučuje se domluvit to předem, otci lze dovolit kdykoli odejít a není vhodné ho nutit jít proti své vůli.
- Přítomnost při císařském řezu se liší mezi zkušenostmi rodiček; někteří otcové byli u císaře a pomáhali (např. drželi kyslík), jiní u císaře přítomni nebyli.
Nejčastější otázky
Q: Měl by tatínek být u porodu?
A: Pokud na to tatínek sám má a oba rodiče souhlasí, jeho přítomnost většinou pomáhá psychicky i prakticky; otcové v příspěvcích podávali pití, drželi za ruku, masírovali záda a pomáhali při sprše nebo při tlačení.
Q: Co může tatínek prakticky dělat během porodu?
A: Tatínci v zkušenostech podávali pití, drželi ruku, přidržovali nohy při tlačení, sprchovali bříško a záda, natáčeli monitoring, volali porodní asistentku a v některých případech přestřihli pupeční šňůru.
Q: Jak připravit tatínka na přítomnost u porodu?
A: Doporučuje se domluvit role předem, absolvovat prohlídku porodnice nebo předporodní kurz a přečíst literaturu jako knihu "Partner u porodu", aby tatínek věděl, co může dělat a jak reagovat.
Q: Může tatínek stříhat pupeční šňůru?
A: Ano, v řadě zkušeností porodní personál otcům povolil přestřihnout pupeční šňůru; praxe se liší podle porodnice a personálu, někde to PA aktivně umožní.
Q: Co dělat, když se tatínek při pohledu na porod zhroutí nebo se bojí?
A: Nenuťte ho jít; v praxi rodiče doporučují nechat rozhodnutí na tatínkovi, domluvit možnost, že může kdykoli odejít na chodbu, nebo zajistit jinou podporu (maminka, kamarádka).
Q: Zkrátí přítomnost tatínka porod nebo zmírní bolest?
A: Přítomnost tatínka poskytuje podporu a praktickou pomoc, ale podle zkušeností nezkracuje porod ani přímo neodstraňuje bolest; některé ženy uváděly, že jim ulevilo pouze emocionálně a praktickými úkony.
Závěry z diskuze
Shoda
- Přítomnost otce většinou poskytuje významnou psychickou a praktickou oporu (podání pití, držení ruky, masáže, pomoc ve sprše, přidržování nohou při tlačení).
- Rozhodnutí o tom, zda otec bude u porodu, má být dobrovolné pro oba rodiče a je běžné, že otec může kdykoli odejít.
- Některé porodnice a porodní asistentky umožňují otci aktivní roli (sledování monitoringu, přestřihnutí pupeční šňůry, podepsání dokumentů).
Sporné názory
- Některé názory tvrdí, že tatínek k porodu "patří" a posílí vztahy, zatímco jiné názory doporučují nepřemlouvat a respektovat, že ne každý muž to psychicky zvládne.
- Přítomnost u císařského řezu: část zkušeností uvádí, že otcové byli u císaře a pomáhali (držením kyslíku apod.), jiné zkušenosti ukazují, že u císaře otec přítomen nebyl.
Otevřené otázky
- Jaká je konkrétní praxe jednotlivých porodnic ohledně přítomnosti otce při císařském řezu v konkrétních nemocnicích?
- Jak často vede přítomnost u porodu k dlouhodobějším psychickým následkům u otců a jak jim předcházet?
- Do jaké míry by měl být tatínek školen či připraven na specifické situace (komplikace, šití, krev)?
Zmíněné značky a firmy
Modrykonik.cz, porodnice v Ostravě, Bohunice, Praha
Zmíněné produkty a metody
"Partner u porodu" (kniha), přestřihnutí pupeční šňůry, císařský řez, vyvolání porodu, oxytocin, epidurál, monitoring, kyslíková maska, klystýr, sprcha, porodní míč (balón)
Místa a osoby
Ostrava, Praha, Bohunice
Tatínek k porodu patří, toť můj názor🙂 Překážet rozhodně nebude, personál si ho kdyžak podiriguje 😉 U výroby taky byl 😀 😅 Poslat pryč ho můžeš vždycky, i když by to byla určitě škoda 😉
Jednoznačně ano 🙂 Pokud sám chce, tak bych se toho nebála. Určitě ti to pomůže a myslím, že k děťátku pak bude mít hned od začátku lepší vztah. Můj manžel byl také u porodu a moc se mu to líbilo a moc mi to pomohlo, byla jsem ráda, že tam někoho mám a bylo super, že si jako první mohl malou pochovat 😵
Tak já jsme moc chtěla manžela u porodu a on prvně nechtěl pak svolil že semnou pujde když si to přeji nakonec byl Cisař a manža tak byl se mnou a já jsme moc ráda a on nakonec taky že je to pro něho největší zážitek ale jak je to u normálního porodu nevím ,ale já sem pro ho mít vždy u porodu jako podporu. 🙂
Já rodila vždy bez tatínka, jsem typ, který raději trpí o samotě, další člověk je mi na obtíž. Při třetím porodu sice hodně chtěl být u toho, ale vím, že by mě tam byl na obtíž, takže jsem mu to zatrhla 😀.
U prvního porodu jsem na taťku nebyla nepříjemná,ale ani příjemná 😀 😀 😀 😀 Jen jsem mu říkala ať mě nepozoruje,nesahá na mě a tak - chudák 😀 Ale pomohlo mi, že tam vůbec byl,to mi stačilo 😉
Teď u druhého jsem měla potřebu ho držet a mít ho hned u sebe,prostě pokaždé je to jiné 😀
Ale u obou porodů mi bylo dobře a pomáhal při tlačení, že mi přidržoval nohy a já mu u toho asi lehce víc drtila druhou ruku 😎 😎
Já byla sama a třeba na "hekárně " bych jeho ruku k drcení kostí uvítala. U samotného porodu asi ne. Přece jen si myslím, že nemusí vidět úplně všechno, ještě by se tam museli starat i o něj 😀
Je to věc, kterou by partneři měli důkladně zvážit, měli by s ní oba souhlasit a oba by se měli připravit na to, že jeden či druhý pak na místě může od této dohody ustoupit - to znamená, že muž třeba usoudí, že na to nemá, nebo si žena až při porodu uvědomí, že jí tam tatínek ruší a v ten moment by měl tatínek odejít, aniž by to nějak narušilo jejich vztah... Rozhodně není dobrá přítomnost partnera u porodu jen proto, že dnes se to nosí... Myslím, že máš ještě čas si to v sobě utřást, promyslet, jak bys to chtěla a s přítelem to v klidu probrat... Doporučuju si o tom něco přečíst, má to opravdu svá pro i proti a je dobré o tom něco vědět. Existuje i knížka, která se jmenuje Partner u porodu, tak můžeš zkusit třeba tu.
Já byla vždy pro, manžel vždy proti. Nakonec souhlasil, že půjde, když si myslím, že tam k něčemu bude. Nyní prohlašuje, že si teda prvních 7 hodin připadal jako pako, který jen kouká na to jak trpim. Další dvě hodiny na sále už to prý bylo lepší, ale nenechali ho na nic šahat 😀 No a vše to vyvážil ten konec, když se malá konečně dostala na svět. Prý by ten pocit nevyměnil za nic na světě. Do té doby si to prý vše pořád nepřipouštěl, ale když na vlastní oči viděl, jak přišla na svět, všechno mu začalo pomalu docházet. A myslím, že i díky tomu má k malé prostě blíž 😉 Takže za mě 100% ANO!!!!
Myslím,že pokud to sám nabízí, tak by tam měl jít. Na tom dítěti jste se podíleli oba, rodit ho budeš ty - to se změnit nedá, holt fyzikální zákon - jen ať vidí jak to probíhá a jak statečně miminko přivedeš na svět, bude si tě více vážit. 🙂
my byli na prohlídce porodnice v ostravě a byl tam dotaz jak se k tomu staví, a PA řekla že to přímo doporučují a že nechávají tatínky stříhat pupeční šňůru a taky podepsat miminko... a že mají lepší zkušenost jak je otec u porodu, že maminku povzbudí... ale samozřejmě pokud tatínek nechce tak ho nikdo nemůže nutit... a nebo je s maminkou než dojde k samotnému porodu a pak jde na chodbu, a pak zase přijde..
a jak tady píše Catherine89 taky si myslím, že si pak ten muž musí té ženy určitě více vážit, když vím čím si prošla, že to není sranda...
Takže já bych manželovi toto nezakazovala, a pokud na to mít pak nebude ať odejde.... než by se měl složit a nebo toho pak litovat, že na to neměl.
Já bych bez manžela snad ani nerodila. Sice u prvního porodu (7 hodin) hlavně sledoval televizi (byla na porodním sále), kde zrovna dávali přímé přenosy z mistrovství světa v atletice a občas jsem se při kontrakcích o něj opřela, ale v tu chvíli jsem od něj nic jiného nepotřebovala. Prostě mi jen stačilo, že tam byl.
Kdyby tam nebyl tak bych to tam asi nevydržela..byl tam víc nápomocný než doktor či porodní sestra.. 🙂 Pokud chce doporučuji.
Manžel k porodu nechtěl. Ležela jsem na vyvolání a on přišel na návštěvu zrovna ve chvíli, kdy jsem přecházela rodit na box. Byl tam tedy od samého začátku celých sedm hodin. Dokonce si malou pochoval jako první ( a od té chvíle mi jí nechce půjčovat 😀 ) Za sebe říkám, tatínek u porodu každopádně ANO. Bylo to super, pomohl mi víc než doktorka nebo PA. Navíc byl personál fakt super a krom "velkého finále" jsme byli na boxu sami. Bylo to skvělý!
pokud chce tak ano, ale nenutila bych. Já byla moc ráda, že tam byl, nakonec jsem rodila císařem a byl i u toho 🙂
mam to za sebou velmi cerstvo a mozem povedat ze tiez som vahala, priatel je navyse dost panikar tak som mala obavy ci mi nebude skor problemom ako oporou, ci ma chlap co robit pri zene v takej situacii, a tak ... teraz "po akcii" hovorim, ze urcite ano, ak je partner na to zrely - co vsak asi tazko vopred povedat. kazdopadne ak nie manzela, alebo priatela, niekoho by som si k porodu urcite zobrala - mamu, svokru, kamaratku - bolo to pre mna neocenitelne ze som nezostala sama a v kritickych chvilach sa za mna mal napr kto rozhodnut, alebo mi nosit vodu a pomahat s cimkolvek bolo treba - bez toho by to bolo ovela tazsie. aj ked som z toho mala obavy, vobec mi tam nevadil, bola som tak ci tak v takom svojom sukromnom tranze kedy som ho vnimla skor ako "toho co mi poda pohar" 😝 navyse bolo fakt krasne ze maleho videl hned po narodeni, myslim ze nam to vsetkym emocionalne velmi vela dalo ze sme si tym presi spolu
Za me rozhodne ANO - manzel s tim pocital hned od zacatku a ja jsem byla rada, ze tam, je. Pomahal mi ve sprse, mohla jsem se mu povesit na krk pri kontrakcich, daval mi pit, drzle me za ruku. Kdyz jsem nakonec musela na cisare, vedela jsem, ze pohlida prdolku po porodu a pak nez me zasili, tak ho mel u sebe na brise. Hodne mi pomohlo, ze tam byl. Kdyz bylo potreba dojit pro PA nebo dr., tak jsem nemusela sama...k dalsimu porodu zase pujde.
Tatinek k porodu patri 😉 Pokud by tam manzel byt nechtel, bylo by mi to hodne lito, ale musela bych to respektovat, ovsem za sebe, neodpustila bych mu to
jako porodní babka říkám ANO 🙂 ale opravdu záleží jak se partneři domluví......
Já jsem už od začátku byla pro,aby manžel k porodu šel... ale nechávám to na něm.zatím chce jít, tak uvidíme za pár týdnů🙂 každopádně bych partnera nenutila...
manžela jsem k porodu chtěla a i on si to přál......pak když došlo na věc jsem jeho přítomnost moc nevnímala a občas byla na něj i protivná...on zase nepřekousl jak viděl mě svíjet se....a když mne odváželi na císaře, tak byl z toho tak špatný...dlouho se z toho dostával.....k druhému porodu už nechce..těžko radit, ono se to vždycky může vyvíjet jinak a pokud tam není ta sladká tečka, tak to ti chlapy chápou jinak....
ja som skoro do poslednej chvile nevedela, ci manzel bude u porodu alebo nie. Ja so ho tam chcela mat, on sa nevedel rozhodnut (bal sa 😀 )...netlacila som ho do toho. Ale po niekolkych hodinach kontrakcii, ked mi oznamil, ze pri tom predsa nesmie cybat, taaaaak velmi ma to potesilo 🙂 Ako tu uz holky pisali, strasne mi pomohol, daval mi pit, drzal ma za ruku a dodaval silu, ked uz som fakt nevladala...som stastna, ze tam bol.
za me ne. ja ho tam nechtela,ale ''vydupal'' si to 😀 Musim rict,ze byl UPLNE K NICEMU. doslova prekazel 😠 je american,cesky mluvi desne malo a kdyz nastaly komplikace a ja v bolestech bez epiduralu prekladala a vysvetlovala celou sitauci 😠 🙄
navic,myslim,ze pohled na zenu co tlaci neni asi sexy a bala jsem se madonina complexu.(zname se to stalo ☹ ) a nejsem typ zeny,co potrebuje ''utesovat a byt opecovavana'' asi jsem zvykla trpet o samote 😉
Za mě taky rozhodně ano, bez něj by to pro mě bylo mnohem těžší.. Byl pro mě důležitý hlavně jako psychická podpora, že jsem věděla, že na to nejsem sama. Ale vlastně pomáhat i prakticky - doběhl za sestřičkou, když bylo něco potřeba, když jsem chtěla namasírovat záda při kontrakci, podat pití, odnesl mě v náručí na sál, když jsem začala mít pocit na tlačení..A pak to jeho dojetí a slzy v očích, když mi dali holčičky poprové na břicho a mohl si jako hrdý otec napsat jméno na nožku, to bylo něco nádherného a ještě víc nás to spojilo 😵
Nechala jsem to na něm, nehtěla jsem ho nutit, mohl nejít nebo kdykoli odejít. Nakonec tak nějak přirozeně vyplynulo, že byl u toho. Strašně moc mi pomohl a jsem moc ráda, že tam byl. Bez něj bych skončila na císaři. Mám pocit, že jsem mu musela rozdrtit ruku, ale statečně tvrdil, že ne 🙂
On sám pak byl moc rád, že byl u toho 🙂
Přiznal, že se bál, jestli mi tam bude co platný, ale viděl, že ano, a že mi to moc pomohlo.
Ale souhlasím, že nenutit. Si myslím, že musí chtít sám.
bez chlapa bych asi nerodila 😀 je to opora a on je ten který třeba musí o něčem rozhodnout když žena už nemá sílu a taky narozené mimčo pohlídat když ženská ještě leží a tak..... a jen ať chlapi vidí jaké to je a váží si nás o to víc!!!!!!!!!!!!
já jsem byla šíleně ráda že tam se mnou manžel byl,ten chlap to pak celý vníma jinak když vidí co ta ženska vydrží... miminkoje přece obou takže za mě určitě otec u porodu ano!
Já ho moc nevnímala, teda u kontrakcí, měla jsem rychlej porod, ale hodně mi pomohl u tlačení, držel mi nohy, když jsem tlačila, sama bych to asi dávala hůř..takže já jen doporučuju 🙂) 🙂