Za jak dlouho po porodu do práce? Zvládnu to fyzicky?

co se týče fyzické stránky, tak to s největší pravděpodoností nebude potíž. potíž může být s kojením, tvým nevyspáním, tím pádem tvojí únavou - ale taky nemusí. já jsem pracovala hned, z domu, ovšem bez jakýhokoliv hlídání, termíny jsem musela plnit během dne, reagovat do pár minut, hodiny atd., takže to byl chvílema docela děs a už bych do toho takto nikdy nešla. byl to podvědomej stresosobně bych pracovala nejdřív po půl roce, ať máš klid na poznávání dítěte, jeho potřeb... za tu dobu se může ustálit spaní (ale taky nemusí) a další věci.

holky, já jsem na mimčo připravená už moc dlouho, ale jediné co mě brzdí jsou prostě finance .. jenže budu si někdy jistá že to zvládneme? jak to děláte vy všichni ostatní? nevěřím, že všichni manželé vydělávají desetitisíce... v jiné diskuzi každý píše, jak má hypo na domček a náklady na žití vyšší než 20 tis .. to samé mame i mi .. radíte mi počkat - ale hypo je na 30 let .. to mi bude 50 .. jionak bude pořád s námi ..
ano - moje práce není náročná fyzicky - je to jak to sezení ve škole 🙂

@adelkav
@butt děkuji za povzbuzení - také se nevidím jako krkavčí matka, nebo kdo ..a vidím ty samé výhody jako vy 🙂

vím, že to je ideální varianta - ale co je ta špatná? proto se vás ptám - ještě jsem nerodila a nemám kamarádky co by už děti měli - ted někdy aby mi vyprávěli .. s mámou dobrý vztah nemám ...

jinak přítel se do výchvy zapojí - dokonce uvažoval být na mateřské on .. takže nemám strach .. a budeme mít funkční babičku ..

@zlatouch ne ne, občas nějak přispěju ale myslím že nezakládala ..já mám prostě velmi špatnou zkušenost v rodině s nedostatkem peněz - zkončeno exekucí a není to nic ale vůbec nic příjemného .. proto ty šílené obavy .. přece nemůžu žít s něčím - ono se to vyvrbí .. co to je to ono???

@baraz Jestli jsi připravená, tak do toho jdi. Já na to nebyla připravená ani ve 33 letech🙂)) Máme také hypotéku, manžel má slušný příjem, ale také jsme zvyklý na nějaký standard. Když budeš mít prcka takhle "brzo" tak to má spoustu výhod...třeba že nepůjdeš z mateřské do důchodu, taky budeš mít dost prostoru na to dělat kariéru až děti odrostou, také to že jsou ještě mladé a zdravé babičky, které pomohou. A někdo může mít dostatek životních zkušeností ve 23 letech a někdo je nenasbírá třeba do 40, takže o věku to rozhodně není. Co se týká financí, tak mám v okolí spoustu maminek, které třeba nedopřejí mimču plavání nebo cvičení z finančních důvodů, tak proč si nějakou kačku nevydělat a děcku něco nedopřát. Já měla krásné příjmy posledních 5 let, ale nikdy jsem nebyla tak zodpovědný typ, abych šetřila na to, že bude jednou mimčo.Naopak jsme si užívali, cestovali abychom potom mohli vše obětovat tomu mimču a neříkali si, že jsme si ani pořádně neužili🙂 Jen to plánuj, vyhneš se pak zbytečným stresům. Sice to nejde úplně naplánovat, ale přece si nemůžeš plánovat to, co kdyby se něco pos*alo, tím si to jen přivoláš....a s tou cestou na Bali, já před pár lety v Indonésii byla a let nic moc...v těhotenství jsem byla děsně unavená a pořád spala, takže by mi to asi nevadilo, že bych si v tom letadle schrupla, ale kdybys třeba trpěla na nevolnosti, tak si to moc dobře představit neumím.

Od dvou měsíců malé chodím 2x týdně do práce. Hlídá manžel. Mléko odstříkávám, manžel dává lahvičkou Calmou a kojím stále (teď už samozřejmě s příkrmy). Náročné to je, to nebudu lhát. Manžel musí samozřejmě napracovat to, co je doma, takže hodně často si malou vyloženě jen předáme mezi dveřma. Já musím vstávat o půl šesté, abych odstříkala mlíko, což když ti dítě třikrát za noc vstává, také není žádný med. Ale i přes to všechno jsem s tím spokojená a do práce se těším. O finanční stránce nemluvě. Dny, kdy jsem doma se Mari maximálně věnuji, takže ona tím rozhodně netrpí. Navíc si užije pořádně i taťku 🙂
Ono hodně záleží v jakém tempu si byla zvyklá jet před dítětem. Já byla zvyklá na zodpovědnou a náročnou práci, dálkové studium vš a podnikání o víkendech k tomu, v práci jsem byla ještě 10 dní před porodem. Takže pak pro mě ty dva měsíce, kdy jsem byla doma, byly vyloženě dovča a to malá byla naprosto normální miminko, co ho trápí bříško a potřebuje neustálou pozornost maminky.

@baraz tím "ono se to vyvrbí" jsem chtěla hlavně říct, že, ačkoliv si to teď naplánuješ, tak stejně to může být naprosto jinak, tak mi to přijde trochu jako ztráta energie 🙂 Jasně, každý trochu počítá a myslím, že není rozumné pořizovat si dítě, když by propad příjmů znamenal existenční problémy, to se shodnem. Ale určitý propad to bude vždycky 😒 Ale na druhou stranu budeš mít i nižší výdaje. A věřím, že i kdyby ti plán s prací nevyšel (a nejsem nijak proti tomu, vcelku ti fandim, jen nevim, jestli bys třeba toho pracovního nasazení později nelitovala...ale to jsme zas na začátku, tohle co by kdyby nemá cenu řešit...), tak po zkušenostech co máš, bys to určitě nenechala dojít tak daleko 🙂

@baraz já si dovolím svůj názor, my peníze nemáme, manžel dělá jen sezonní práci, takže teď v zimě je doma a je to hodně znát na rozpočtu, musím přiznat, že takové nervy jsem nikdy neměla, jako mívám každou zimu, když se jim práce pořád odkládá a oni neví kdy budou konečně vydělávat. Vzdělání nemáme, můj plat je hodně podprůměrný, dojížděla jsem do práce, kde jsem používala dva jazyky, a byla tam pomalu od rána do rána, v kanclu. Věděla jsem ale, že to nebude lehké, nicméně pro mimi jsme se rozhodli, a dokonce i teď pro druhé, ačkoli to nebude lehké a na finance už tuplem ne. Máme dluhy, platíme vysoký nájem, majetek žádný, dovolená si myslím že na několik let nehrozí. Šetřím kde se dá, samo že to nejde na jídle, zkoušela jsem i pracovat, ale prostě to nešlo, možnost hlídání nemám, i když babičky mám zde ve městě, a abych si hlídání platila, tolik si ani nevydělám. Ale kdybych se měla rozhodovat, zda nejdřív našetřit, a pak mít dítě, asi bych se rozhodla stejně, vždycky to nějak jde. Nikdo mi tohle nezaplatí, a opravdu je to k nezaplacení si ty dětičky užít, dokud jsou malé. Já jsem prostě taková. Ono kdyby člověk pořád přemýšlel o penězích, nemá dítě nikdy. Tchyně třeba mi říká co budeme dělat když nebude práce? ale co asi budeme dělat, nějak se to zvládnout musí, takové to co kdyby tohle a co kdyby tamto, to jde bokem, když člověk chce mít děti. Roky jsem si nekoupila třeba boty, to samé manžel, ani třeba bundu, už tři roky nemám zimní bundu, prostě na to nemám peníze, ani na blbé rifle, koupím jedny ročně v bazaru. Pro někoho nepředstavitelné, pro mě už normální.

@petaloudi jéé mám radost z tvého příspěvku, jde vidět že to jde - a musí jít! přesně jak píšeš - já když nepracuji tak se nudím! mám svou práci, vedle toho hlídám děti, případně hledám jinou brigádu - ale ne pro pěníze ale pro radost .. abych nemusela být doma .. když jsem doma - stavíme -nebo dostavujem tak aspon pracuju tady - manuálně .. já jsem prostě fakt aktivní .. s nočním vstáváním - nejsem spavý typ .. jasně že spát se musí, ale budu chodit zatím jen ty 2 dny ...🙂 a přesně tak - já svému dítěti chci dopřát vše - plavčo, později různé sporty a to prostě nezvládnem z jednoho platu .. nechci dřít bídu z nouzí. dopřát dětem kurzy jazyků, vše stojí tolik .. pokud se mají uplatnit ..

@zlatouch děkuji, asi si rozumíme ale nevolila jsem ta vhodná slova .. a za část názorů může věkový rozdíl 🙂

@deyana to je to co bych si ráda odpustila - stres z toho, že nemáme peníze.. na cokoli .. jen pro zajímavost - boty si koupím jedny ročně, přítel taky a o to je máme občas jako dárek - je pravda, že "kvalitní" např. za 2000kč, bundy 1x za 2-3 roky, džíny 2x za rok každý .. ne že na to nemáme ale nepotřebujeme .. na co .. to co máme stačí ..takže v tomhle jsme myslím hooodně skromní ..

@adelkav já na to bali pojedu jako výhru - v práci máme soutěže a myslím, že budu mezi výherci - čekám právě že se to potvrdí do konce ledna ..no let - já ted byla ve Vietnamu -let 11 hodin v kuse - takže vím, co mě čeká 🙂 mě tedy let nevadí po fyzický stránce, ale mám strach ze spadnutí či jiných příhod .. :( dnes jsem zaměstnavateli řekla, že na to od dubna vlítnem 🙂

@baraz no já nevím, mě teda přijde že sporty a i jazyky se začínají až tak ve 3 letech, to už moc o mateřské není, nebo jo?? leda že by byla hned mamka s dalším, tak to jo.. a třeba plavčo my zrovna doporučené od Dr. neměli, že holčičky pak mohou často trpět vaginálními infekcemi a ekzémy, což ekzém malá měla i bez bazénu 😅 Takže asi jak kdo, ne že bych na plavčo neměla nebo nechtěla chodit, to spíš bylo z těch zdrav.důvodů..

@baraz no tak to máme stejně 🙂
já jen že spousta mamin tady na MK píše, jak nakupují každý měsíc nové hadry a z bazaru by nekoupily nic a tak.. a přitom si myslím, že se bez toho obejít dá.. S tou sezonní prací je to bída, ale zase přes rok si vydělá dost slušně a nemít třeba letos výdaje na byt, tak pohodička, takže fakt jak kdy 🙂

@deyana jsou různé kroužky už od miminka - znakování, cvičení - protahování maminek s miminkama .. já nevím co všechno .jde o to, že takto bude větší šance to malým dopřát ..

@baraz Ahoj, ja zacala pracovat na 20 hodin tydne, kdyz bylo dceri 7 mesicu. Bylo to jeden den v praci, zbytek z domu. Predtim by to asi bylo pro me komplikovane kvuli kojeni. Dceri je ted 1,5 let a ja chodim do prace 2 dny v tydnu a pak uz zdomu jenom obcas zkontroluju emaily. Mam rodicak na dva roky, ale uvazuju, ze bych si ten zkraceny uvazek nechala na delsi dobu. Prijde mi, ze si tak udrizuju kvalifikaci, kontakt s lidma ve firme, neco si privydelam a pritom mam dost casu na dite a domacnost.
Takhle dopredu bych to asi moc dodetailu neresila, a zamestnavateli hlavne nic neslibovala, protoze fakt nevis, jak to bude. Nebo bych minimalne neslibovala konkretni pocet hodin.

@baraz jooo tak to jo, to my jsme z takové "vesnice" kde tohle fakt není 😅 a dítě žije i bez toho, ale jasně, když někdo tohle chce, tak proč ne

@alamo fakt mám radost holky, že se tu najdou ty co pracují mimo domov! já zaměstnavateli neslíbila konkrétní počet hodin - spíš tak předběžně .. jde o to, že pokud bych to neřekla tak by hledali potom jiného člověka .. no takto to bude vyhovovat oboum stranám .. jen mě upozornoval na to, že prý "nebudu spchopná" jít tak brzy pracovat .. proto se snažím zjistit jak na tom byly ostatní ..jasně, jde vždy o konkrétní případy a já můžu mít smůlu a být na rizikovým, mít nedonošence, dvojčata .. ale tak to se můžu bát celý život a odkládat to ..

Tak já ještě nevím, jak budu unavená atd.... Mimi teprve přijde.... Ale myslím, ze na práci při miminku neni nic špatného, ale ma to své meze... A tím je pro me práce na 2-3 dny v tydnu. Práce na plny úvazek je dle mého špatně-myslím, ze díte té potrebuje. Nehledě na to, ze chůva ani školky nejsou zadarmo - a vydělávat, abych platila někomu, ze je s mým dítětem je špatně. A kdybychom na tom byli finančně tak špatně, ze bych musela na plny úvazek do práce, tak bych ještě nějakou dobu pockala a snažila se nasetrit na horší časy, abych mohla vychovávat sve díte. Ale jak jsem psala 2-3 dny do práce jsou dle mého ok... Já mám v planu tez hledat nějakou brigádu a to hlavně aby člověk úplne doma nezblbnul - ono 2-3 roky trávit utiranim prdelky a stavenim kostek moc mozkové buňky nestimuluje 🙂

@baraz no, však uvidíš jak to bude s mimčem, on se ten život úplně změní, já do roka a půl naší malé skoro nespala, a to jako fakt jsem byla jak praštěná, kafe mě držela chvíli na nohou, ale únava byla tak šílená, že i úklid byl pro mě mega námaha.. takže představa že dokážu přemýšlet a třeba se nějak upravit a jít do práce, pro mě je hrozná i teď 😅 Můžeš mít nespavého nerváčka jako já, nebo můžeš mít klidné mimi, které tě nechá vyspat, vyčůrat a podobné věci, a dokonce se budeš moci vzdálit z jeho dohledu, ale je fakt asi zbytečný to teďka řešit, protože nikdo nejsme jasnovidci 🙂 Každopádně bych ti přála aby jsi to měla tak jak si plánuješ a jsem na to zvědavá 😉

Jo a jinak jsem si myslela, ze budu pracovat i v tehotenstvi 🙂 chacha - na rizikovým jsem od potvrzeni tehu 🙂 a musím říct, ze jsem rada - tehotenstvi mám ok, ale s moji práci bych to nezvladla

@hhranolka můžu se zeptat asi fakt blbě ale podle čeho určili tak brzo rizikové? co mi "musí být"? snad se mi tu nikdo nevysměje .. měla jsem představu, že to dostávají ty co mají náročnou práci - spíš manuálně a mohli by potratit .. a že spíš od vyšších měsíců těhu .. do tebe mi ta mauální práce nějak nejde nebo jo? 😀

@baraz tak jako jasně že jde se vrátit po porodu do práce. Jsou miminka, který to zvládnou v pohodě a pro ně ani pro tebe to není nějak náročný a traumatický. Já osobně chodím od cirka. čtyř měsíců malé jezdit minimálně dvakrát/třikrát týdně na koně, hlídají mi babičky (pokaždý to je hlídání na 4-5 hodin minimálně, většinou víc) a není v tom jedinej problém, takže si myslím, že dva dny v týdnu jít do práce bude taky v pohodě. Nicméně mám v tomhle hodnýho a pohodovýho potomka... Maminčin ocásek to sice je, ale když nejsem v dosahu, akceptuje to a věnuje se babičkám nebo tátovi.

Jde spíš o to, že tohle si fakt nemůžeš plánovat dopředu - jít do těhotenství s tím, že na 100% budeš chodit do práce je blbost. Může se ti prostě nakrásno stát, že budeš mít mamánka, co se bez tebe ani nenají, nebo nebude v noci spát a ty budeš tak nepoužitelná, že práce prostě nebude přicházet do úvahy... Nemluvě o tom, že ti prostě taky může mateřsky šibnout a nebudeš si umět představit se od miminka vzdálit byt jen na chvilku... To prostě nikdy bohužel nevíš dopředu :o( Takže bych rozhodně počítala i s alternativou, že do práce chodit nebudeš a případný finanční kalkulace bych dělala tak, aby jste vyšli jenom s rodičákem a jakýkoliv peníze navíc - z tvojí práce - by byli jenom bonus.

Do práce sem šla mesic po porodu a úplne v pohodě. Chodím doteď 2 dny v tydnu a mám to v planu i podruhé s dvojčaty. Pracuji mimo domov a je to pro mě absolutní relax 🙂

@veronika.m můžu se tě zeptat kdo např. hlídá? na co je důležité dát si tedy pozor nebo zajistit jak psali holky? když budu mít mamánka - já nevím - ale měsíční mimčo přece nepozná že jsem šla do práce aby řvalo nebo bylo vzteklé ..to si dokážu živě představit u 2-3 letých dětí ..

ono to určitě jde....ale plánovat dopředu asi moc ne....já měla císař, a hooodně dlouho jsem byla ráda, že jsem ráda. a teda bych asi doporučila nekojit, jestli chceš jít do práce

jsme v pronájmu, myslím, že neplatíme málo, různý platby ještě jiný a manžel nás uživí

@baraz měsíční miminko toho ze světa moc nezná. Ale zná tu maminku - ví jak voní a taky, že je mu u ní dobře a v tu dobu ta maminka tvoří celej jeho svět. Když odejde, nemá ho a je mu smutno. Tatínek nebo babička prostě maminčinu náruč nikdy nenahraděj. Proto pláče, je smutné, špatně jí a spí - cítí se na světě samo. Některé děti to snáší dobře, jiné hůř... Některé si po čase zvyknou... Ale já bych od takhle malýho dítěte teda neodcházela a tu jistotu mu nebrala... Fakt bych počkala, až bude trošku "rozumější" a bude schopný vnímat i lásku od jiných členů rodiny... Moje dcerka fakt do těch tří měsíců vůbec nikoho neakceptovala - ani tátu, kterej s ní byl pořád a staral se o ní stejnou mírou jako já... Pak nějak začala "rozum brát" a začalo to být den odedne lepší - a jak jsem psala, od 4 měsíců už je to úplně v pohodě :o)

@baraz tak já se taky považuju za aktivní, né ve smyslu pohybu, ale taky jsem hodně pracovala, nějakou dobu snad tak 5 hodin denně, prostě nebyl čas na nic než na práci, neb jsme začínali podnikat. jen si myslím, že ta doba, kdy má člověk dítě je právě ta, kdy by si člověk mohl dopřát to zastavení... přeci jen dítě samotný toho moc nepotřebuje. ovšem dnes je taková móda, že když nechodíš s miminkem na plavání a další kurzy, jsi pomalu out nebo co. jednoduše řečeno - nepřeháněla bych to, nehnala se, nemyslím si, že je kam! být tebou tohle bych tak striktně neplánovala, uvidíš až miminko budeš čekat, až ho budeš držet, třeba se to vytříbí. jinak já osobně jsem taky spíše plánovačka, ale upřímně musím říct, že dítě mi změnilo pohled na svět. a ještě dodám, abych tě podpořila, já jsem ráda, že můžu pracovat. ale mám práci nárazovou, teď mám třeba volno od konce listopadu a je fakt, že se i nudím, ale mám to vyvážený, není to stálá povinnost. netuším, jak bych se k tomu stavěla, kdyby v tom byla pravidelnost 2x týdně například.... ale každá jsme jiná, v odpovědích budeš vždycky hledat to, co je ti bližší.... nezbejvá než držet palce. .)

@baraz Hele ty sladký prevíti mají nějaký speciální radary🙂, kamarádka si v noci nemůže zajít ani na WC, aby se malej neprobudil....

@baraz no a v neposlední řadě dodám, že bych někdy ráda pracovala mimo domov 🙂))) ono není nic horšího než mít pevně daný termíny, a do toho řvoucí dítě. bylo období, kdy jsem byla celodenně zpocená. takže práce doma není až taková výhra. ale jsem za ní samozřejmě ráda, vydělávám v podstatě velmi slušně, takže si takový možnosti vážím, to zas né že né...

@baraz našemu prckovi by to třeba bylo naprosto jedno, jestli jsem s ním já, nebo tatínek, nebo babička. byl i nechovací, ten si chtěl leda tak nacpat buben a mít svůj klídeček 🙂)) jsou děti fixovanější, ale zase si myslím, že táta je stejně dobrej jako máma, je to prostě rodič a pokud uvidíš, že se dobře postará, tak bych neměla nejmenší obavy. moje mamina mi vždycky říká (když jsme u nich na návštěvě, tak občas na několik hodin vypadneme), že se mi určitě děsně stejskalo a tak jako soucitně pokyvuje hlavou, že je jí to jasný, ale já jsem naopak ráda, že si od malýho jednou za uherák frknu (bydlí daleko a tady babička moc nefunguje) a vypadnu. vím, že se o něj stará někdo, kdo ho děsně miluje a přeth by se pro něj, tak nemám obavu. čím je starší, tím je to lepší. možná nějakej ten stav úzkosti, když se vzdálím ještě příde, ale zatím je to teda tak, že prcek je naprosto šťastnej, když je chvíli s někým jiným a když má babičku, tak nás odstrkuje a i gatě u nočníku mu prostě musí svlíknout babička... 🙂)) já bych se spíše předem nebála tý přílišný fixace, ta přijít vůbec nemusí. často je to spíše horší pro samotný maminky, než miminka 🙂