• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zažila jsem císařský řez i "přirozený porod"

5. května 2017 
Lucky.lady, tohle jsem velmi silně prožívala taky. Jednak pocit selhání, to už je pryč, protože jsem si to už v hlavě srovnala, ale vztah s Jirkou jsem tvořila dlouho, první půl rok byl hroznej.
Je to poučení do budoucna, ale citům se opravdu poručit nedá.

No, každopádně držím pěsti, ať ti to dopadne dobře!
20. kvě 2008 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ať to dobře dopadne nám oběma :wink:. Nejhorší je, že to neovlivníme :frowning2:. Já ani nevím, proč jsem vlastně rodila císařem, proč malá nesestupovala. Sice byla velká (4250) ale rodí se i větší děti. A doktor mi přeměřoval pánev a říkal, že nějak extra úzká není...

Za pár týdnů si to všechno napíšeme, a ať už to dopadne jakkoliv, tak důležité je, abysme měly zdravé miminko.
20. kvě 2008 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
K tomu nesestupování - tak na to je víc názorů. Někdo prostě říká, že dítě ještě není zralý vyklouznout, někdo říká, že je to špatně zvolenou polohou při první době porodní (nevím, já chodila a kontrakce prodýchávala v širokém kleku). A i jsem slyšela, že je to chyběním nějakého spouštěcího hormonu, co mimčo potřebuje (oxy to není, název si nevybavím).
Prý to ale není pokaždý.
Já si teď říkám, že ono možná dobře ,že třeba mě Jirka nesestupoval, protože kdyby čekali a pak ho rvali kleštěma ... to fakt radši císaře.
Jirka měl 4200 g :slight_smile:))

Lucky, máš to za chvilku, já tvoje nejistoty naprosto chápu .... hodně se teĎ věnuju relaxaci a vůbec snaze najít nějakou tu vnitřní pohodu, ona bude potřeba aj po porodu :slight_smile: A učím se smířit s možnými variantami .... a možná alibisticky, ale prostě si říkám - kousnu se, bude to jeden dva dny .... a pak bude mimčo na světě a každý další den po porodu je pro mimčo taky moc důležitý, nakonec vlastně důležitější než ten porodní. Prostě to vidím, jakože "víra tvá tě uzdraví" - budu věřit, že jsem silná a mimčo je silný - a dopadne to dobře - ať už budu rodit tak či tak. :wink:
20. kvě 2008 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Víš, když je venku hezky, malá je zdravá a mě nic nebolí, tak se mi zdá, že zvládnu úplně všechno a moc se těším i na porod :stuck_out_tongue_closed_eyes:. Taky si říkám, že to s druhým mimčem bude lepší ať porodím jakkoli, protože první dcera nebyla úplně plánovaná a já jsem byla mladá, zmatená. Nebyla jsem zralá a vůbec jsem nevěděla, co mě čeká. Bála jsem se, že to třeba nezvládnu.
Dneska už vím, že to zvládnu. Už jsem zažila lásku k dítěti. Vím, že péče o dítě je přirozenost. Takže už proto myslím, že druhé dítě budu milovat od první vteřiny. Prostě už vím, do čeho jdu (myslím tím mateřství).
20. kvě 2008 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lucky.lady - krásně napsaný, dopadne to prostě dobře :slight_smile:
21. kvě 2008 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
děkuju :wink:. Já už se moc těším. Naštěstí to utíká jako voda :grinning:. S první dcerou jsem byla na rizikovém a celé dny jsem byla sama doma a bylo to děsně dlouhé. Teď když už jedno dítě, které mě zabaví, mám, tak čas vůbec nevnímám. Jen si říkám: to už je zase večer? :grinning:.
Jen aby to tak utíkalo i ty poslední týdny :wink:
21. kvě 2008 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já jsem tě nechtěla vyděsit. Jen říkám, že je lepší než na porod se soustředit na miminko....ten se už ať tak nebo tak nějak přežije...a nemusí se zrovna užívat....představovat si, jak porod chci a nechci, když to pak může dopadnout úplně jinak a fnukat, že takhle jsem si to nepředstavovala, to by sis zbytečně zadělala na trauma. Důležité je, aby oba přežili a byli v pořádku.
Jo, ale z odstupu času byl pro mě lepší císař ve spinále...a nechápu, proč to člověku nedovolí na přání, když dnes rizika jsou srovnatelná (u plánovaného) s normálním porodem.
Na císaře mě plánovali o týden dřív před termínem a vyvolání porodu kolem termínu (den předem, dřív kvůli tomu předchozímu císaři), ale normálně ženu nenechávají přenášet víc jak asi 14 dní.
22. kvě 2008 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Porod za sebou nemám, tudíž zkušenostma přispět nemůžu, ale ve škole nám pediatr zdůrazňoval, že pro mimčo je vždycky lepší fyziologický porod (porodníma cestama) než císař, takže je prostě proti císaři na přání...Myslím, že říkal, že tím zúženým průchodem se mu vytlačí ta voda, po císaři to musí dělat doktoři...??? No, to si prostě pamatuju ze školy:grinning:
22. kvě 2008 v 08:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nic tak zázračného necítit od první chvíle k dítěti je normální a nesouvisí to s se způsobem porodu...to jakože matka musí co nejvíc trpět, aby dítě milovala? Po obou porodech jsem to vnímala stejně...byla jsem ráda, že to mám za sebou, že děti jsou na světě, že jsou zdravé, a musela jsem si na ně postupně zvykat a měla je postupně radši a radši...pusinky milovaný
22. kvě 2008 v 08:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lihe: už to vážně neřeším. Dospěla jsem do stadia, že to prostě je osud a uvidím, jak to všechno dopadne :wink:. Ráda bych to ale zkusila přirozeně. I já jsem slyšela (i PA mi to říkala), že je pro dítě lepší přirozený porod. Snad i kvůli imunitě(né, že bych na dceři pozorovala větší nemocnost).
Ale jak píšu, už to neřeším...
22. kvě 2008 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak, holky, taky se přidám. Mě taky mimi nesestupovalo - špatně zrotovalo a naléhalo obličejovou částí, což je prý jedna z nejhorších poloh - nevím. Navíc jsem měla špatné kontrakce - strašně moc silné, ale hrozně často a krátké, což prý bylo špatně.V bolestech jsem byla 10 hodin, ale to mi ani tak nějak nevadilo, zažila jsem horší, když jsem se v 10 letech přejdedla nezralých hrušek... :slight_smile: Pak ale malému šly ozvy dolů, takže hned na císaře. Z těch kontrakcí jsem byla už hodně vysílená, takže způsob uspání jsem neřešila - dali mi rovnou epidurální (nebo spinální?) anestezii. Kdybych to věděla dopředu, budu se bát jak čert kříže, ale jak jsem už byla vyfluslá, tak mi bylo úplně jedno co se mnou dělají. Cévku jsem ani necítila, když mi jí zaváděli, stejně tak ďobanec do zad. Cítila jsem jen, jak to se mnou háže a za chvíli se doktoři začali smát, když malého vyndali - volali Jééé, on čůrá! :slight_smile: A začal hned plakat. Jen ho osušili a přinesli mi ho okamžitě ukázat. Pak mě převezli na pokoj a malého hned za mnou. Je fakt, že celou dobu se mnou byl manžel, i pak na pokoji, takže to asi bylo snazší. Malý se narodil v 7 ráno, ve dvě odpoledne jsem už seděla a večer začala chodit a osprchovala se. Jizva mě bolela jen při vstávání z postele a když jsem se postavila na nohy, pak už se to rozhýbalo a rozchodilo. Překvapil mě ten dren, jak se tu psalo, já žádný neměla, dokonce jsem jizvu neměla ani přelepenou. Malého jsem neměla u sebe jen první noc, pak už pořád. Cévku a kanylu mi vyndali druhý den ráno. Koukali na mě jak na exota, že jsem tvrdošíjně odmítala všechno proti bolesti, ale mě to vážně nijak moc nebolelo, jen při tom vstávání. Když jsem 5. den šla domů, tak už jsem byla jako bych nikdy nerodila. A co se týká vztahu k mimi - nevím, já ho měla ráda okamžitě, kamarádka, co rodila normálně zase říkala, že si na dcerku zvykala celý měsíc. V tom to asi není. Spíš jsem byla moc moc smutná, že to takhle dopadlo, nechtěla jsem rodit císařem. Chceme totiž aspoň tři nebo radši 4 děti a takhle mi v porodnici řekli, že to nešlo jednou, nepůjde to ani podruhé a příště mě prý čeká plánovaný císař. A tím stop dětem, protože po dvou císařích by už mohla praknout děloha a je to o život. S tím jsem se pořád nesrovnala a moc moc doufám,ž e příště se mi povede porodit normálně - moje gynekoložka mi řekla, že šance je, ale holt na jiné porodnici, ta, kde jsem byla, jsou prý hodně konzervativní. Tak příště zkusím rodit jinde a třebas se to povede... Takže já říkám, že císař s epidurálem je fajn, nic nebolí, netřeba se toho bát, i rekonvalescence je úžasně rychlá, ale normální porod je normální porod...
26. kvě 2008 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Frufrunko.Nedá mi to nereagovat. Měla naprosto stejný průběh porodu jako ty. Přesně stejná komplikace-nesestupující porod,miminko naléhalo oblič.částí,taky hodně silné,časté a krátké kontrakce,nakonec po 12 hod. začaly padat ozvy,tak na císař-v mém případě celková narkóza. Teď jsem podruhé těhu 34tt a doufám,že podruhé to bude probíhat jinak a můžu ti říct,že mi nikdo ani slůvkem nenaznačil,že by se automaticky dělal císař.To jak probíhal porod poprvé neznamená že mimi bude špatně rotovat i podruhé, samozřejmě pokud by nastal stejný problém, tak by to zas byla akutní sekce,ale třeba se to tentokrát podaří normálně. Určitě budu pak informovat :slight_smile: Sama se toho dost bojím,ale jak říkám,žádný dr. mi neřekl,že nešlo-li to poprvé nepůjde to ani podruhé,to je blbost.To nikdo předem nemůže předjímat. Tak třeba budu zrovna za pár týdnů ta,co tu bude srovnávat císaře a přirozený porod:slight_smile: A ty se o to určitě pokusíš taky! Tak hodně štěstí.
26. kvě 2008 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zuzi, ani nevíš, jak jsi mě uklidnila! :slight_smile: A to mi tu blbost řekl přímo sám primář... :frowning2: Ale dám spíš na svojí gynekoložku, on je to takový pavouk, co rád řeže. Tak to ti budu moc moc držet palečky, ať to vyjde a ať se ti taky poštěstí ten pocit držet drobečka hned po porodu na bříšku... :slight_smile:
26. kvě 2008 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky :grinning:
frufrunko, taky Tě můžu uklidnit, že je blbost, podruhé rodila plánovaně císařem. Mně bylo od všech (můj doktor, PA, i PA tady na koníkovi) řečeno, že není důvod, proč podruhé nerodit přirozeně. Výjimka je asi u rodiček, které mají cukrovku, nebo jiné problémy, které přetrvávají.
A další věc. Taky mi můj doktor říkal, že odrodil několik žen, které měli i víc, než dva císaře. Takže to bych taky ještě možná probrala s více odborníky. Nic není tak horké, jak se uvaří :grinning:.
zuzavlc: moc držím palečky, ať mimčo vyleze, kudy má :grinning:. Potom nám sem určitě napiš, jak jsi dopadla :grinning:.

Holky, budeme pít maliník a jíst lněné semínko, aby jsme ty prcky vytlačily jako prd :grinning:.
27. kvě 2008 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lucky, maliník už mám koupený :wink: ,tak uvidíme a co to lněné semínko, to je na co?
27. kvě 2008 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Lněné semínko by snad mělo zvlhčovat sliznice, takže by mimčo mělo hladčeji vyklouznout (myslím, že to tak je...). Třeba je to blbost, ale ta jedna lžička denně nám nic neudělá, tak proč to nezkusit, co? No a maliník už mám taky koupený :grinning:. Četla jsem, že jahodník je taky dobrý...
28. kvě 2008 v 05:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
A kde koupím to lněné semínko??
28. kvě 2008 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,císař jsem měla taky a ted snad(doufám)porodím normálně-vím že mám na maliník ještě času dost ale kde ho koupím a kolik stojí? A jak se přesně ten čaj jmenuje?Maliník? děkuji
28. kvě 2008 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čaj z listů maliníku, koupíš ho v lékárně.
28. kvě 2008 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo jo :slight_smile: Přesně tak, v lékárně. Stojí do 30,--. Lněné semínko se taky koupí v lékárně. To jsem si koupila dneska tuším 28,--.
Já už se docela těším, až začnu tyhle věci požívat :grinning:, možná to bude hnusný, ale budu mít pocit, že se ten porod třeba tentokrát vydaří lépe :grinning:. Ještě si chci koupit ten čaj z jahodníku. Myslím, že to může být i dobrý. Holky nevíte, jestli se může jen omezený množství? Jako třeba jen jeden čaj denně, nebo tak? Já bych dala třeba ráno jahodník a večer maliník :grinning: Odpoledne lněné semínko :grinning: :grinning: :grinning:. Ty jo... dobrej blázen :stuck_out_tongue_closed_eyes:
28. kvě 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já myslím,že ty čaje můžeš tak jak píšeš dvakrát denně a prokládat to lněným seminkem:slight_smile: Pak to půjde jako po másle :grinning:
29. kvě 2008 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky,
pročítala jsem si vaše příběhy. Nemám za sebou císaře, ale přirozený porod.

Pro mě to byl otřesný zážitek (je to 13měs.) do dneška se rozbrečím když hlouběji zavzpomínám, bolesti jsem měla 29 hodin, skoro celý porod byly nepravidelný, takže mi pořád říkali, že ještě nerodim, nepomáhalo mi vůbec nic, jen chodit a dýchat, byla jsem úplně vyčerpaná, do toho odporný křížový bolesti (ty určitě byly horší jak samotný kontrakce) manžela jsem si taky zavolala pozdě (až když jsem teda měla potvrzeno že rodit budu, po 24h mi konečně praskla voda, jinak věřím že jsem tam dodnes :stuck_out_tongue_closed_eyes:). Rodila jsem bez Epi, to si taky vyčítám, že jsem si nebyla schopná o něj říct. Samotné tlačení a hojení po porodu proběhlo super, malá byla maličký mimi - 3080g a 49cm. Ale to co předcházelo jsem si řekla, že už zažít nechci... jsem znova těhotná - plánovaně, i když jsem teda prvně zvažovala, zda vůbec další děti mít, protože kdyby měl být druhý porod stejný jako první, tak jsem přesvědčená že ho nezvládnu. Připravovala jsem se asi jako vy ostatní - maliník poctivě i lněné semínko - přestože mi ani jedno nějak zvlášť nechutnalo :sweat_smile: a mám pocit, že to nepomohlo, i když si pořád říkám jak by to bylo bez toho...

Proto hodně přemýšlím o císaři :pensive: vím, že má svoje mínusy, já jsem poseroutka, bojím se nabrání krve, natož operace a bolestivý jizvy, ale láká mě ta vidina toho že za pár minut je hotovo, říká se sice že druhý porod je lepší, ale moc se bojim že bude jako ten první a i kdyby byl kratší o pár hodin, tak mi pořád přijde dost rodit třeba 20h :unamused:
9. dub 2009 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já zažila obojí a císař mi při druhém porodu víceméně zachránil život....
12. dub 2009 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
13. dub 2009 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky asi taky tady nepatřím, ale po přečtení vašich příspěvků mi to nedá,,,

já rodila poprvé 2apůl týdne po termínu, porod byl vyvolaný, začala jsem se otevírat, nic mě nebolelo a pak to přišlo, malý se začal ve vnitř dusit a bylo rozhodnuto, okamžitě na sál a celková anestezie aby se to všechno stihlo, 2 dny jsem byla mimo, vůbec nic si z nich nepamatuju a pak jsem 6 dní v nemocnici probrečela, protože jsem si připadala neschopná, jizva ani moc nebolela, a bylo mi celkově docela - kupodivu - fajn, doma jsem chtěla dělat všechno jako jindy a tak jsem si udělala na jizvě pořádné srůsty, no blbka.
druhé dítě, manža moc nechtěl, ale pak jsem ho docela ukecala a začali jsme se moc těšit, těhotenství bylo horší, ze začátku mě jizva dost bolela ale pak to přešlo, asi měsíc před porodem, zjistili při oční kontrole, že není něco v pořádku a dali mi doporučení na druhého císaře z očního hlediska, po kontrole na gyndě mi primář řekl, že on se taky přiklání k císaři, a tak to byl plánovaný s epi abych si to tentokrát užila, po pravdě, jsem se hodně bála, ale víc asi toho přirozeného porodu,
když nastal den d, byla to hrůza, nejhorší bylo céfkování, no pak mi píchli epi a já z toho skoro zkolabovala, tak mi museli do žíly něco přidat, abych měla tlak aspoň 80 na 50 abych jim tam nelekla, nic jsem necítila, jen jak malou vyndali a ona hned začala řvát jako na lesy a dali mi ji k hlavě, začala jsem břečet radostí, pak už jen zašívali, převezli mě na pokoj a bylo to fajn, celou noc jsem nespala, dávali mi tramalové injekce proti bolesti a já z nich měla halucinace, takže se nedalo spát, druhý den ráno přišly dvě obrovské sestry a braly mě do sprchy, tam jsem se skácela málem podruhé, ještě že to byly statné ženy a chytly mě, bolest hrozná, teď jsem týden a něco po porodu a sem tam mě napadá myšlenka jaké by to bylo kdybych se nedala řezat a šla do přirozena.....protože určitě by to bolelo, ale pak už máte klid, a tak vás při tom nic nebolí, ale pak vám to všechno ta bolest vynahradí..
no jizva mě nebolí, ale takový pruh kolem pupku na břichu, málo cítím a sem tam je to bolest docela dost velká, hlavně když déle stojím nebo víc pochodím,
ale nikdo by mi nezaručil dobrý druhý přirozený poŕod, ale už je to za mnou a jedno vím...
PO TŘETÍ DO TOHO NEJDU! :pensive:
13. dub 2009 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky vy co máte za sebou toho císaře co pro vás nakonec bylo to úplně nejhorší?

Je pravda, že po přirozeným porodu si strašně oddechnete když je dítě venku, najednou přestanou kontrakce a je klid po pěšině, ale začíná šití (mě Dr. šil hned, takže injekce ještě ani pořádně nezabrala), pak se bojíte dojít si na velkou, aby vám to dole nepopraskalo, v tom lepším případě se vám neudělají hemeroidy a příšerně mě bolelo tělo po těch skoro dvoudenních křížových bolestech a tvrdá postel v porodnici mi nepřidala :sweat_smile:
13. dub 2009 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak pro mě byly nejhorší ty procedury kolem - cévka, kapačka, odběry krve, různý injekce proti bolesti, klystýr... :unamused: samotná operace taky nic moc zážitek - měla jsem spinál, pěkný bylo jen když jsem poprvé uslyšela naši princeznu. Celkově doufám, že už to nebudu muset nikdy zažít. :pensive:
13. dub 2009 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak jsem vás cel dočetla. Zatím jsem "jen" po císaři. Bohužel se musím přiznat, že rozumově to vyřešené mám, ale pocit selhání tak nějak přetrvává. Možná je to umocněné nekojením. :frowning2: Strašně moc jsem si přála spontánní porod, ale je fakt, že čím víc plánů a představ, tím větší asi trauma, když to nevyjde. I tak bych ale podruhé ten spont. porod raději.
Krista: císař pro mě nebyl nějak strašnej, prostě operace. :wink: Nejhnusnější pro mě bylo vyndavání drénu, ale to je mžik a pak je klid a jinak ta nemohoucnost a bolesti při každém pohybu. Ale to je taky tak tři dny a pak si člověk nejen zvykne, ale i se už hojí a má miminko u sebe, tak na to tak nemyslí. :dizzy_face:
14. dub 2009 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,

tak taky přidám svůj zážitek. užila jsem si částečně porody oba dva :frowning2: dr.měli podezření na již nefungující placentu (odhad na malou byl ve 37.týdnu sotva 2.500 kg), navíc malá byla KP,tak bylo rozhodnuto o vyvolávaném porodu 1.10. V 7:00 ráno jsem měla nástup, daly mi ATB (pozitivní streptokok) a vyvolávací tabletu. bolesti mi začaly skoro okamžitě po 2 minutách :frowning2: , ale neotevírala jsem se, byla jsem na 1,5 cm. takže se čekalo 2 hodiny, kdy jsem nechtěla do sprchy, tam se mi dělalo zle. po 2 hodinách dallší tabletu a to jsem jenom chodila a hekala bolestí. PA mi pořád nabízela epidurál, já se blbka bránila, abych byla jako sttaečná matka (blbka jsem). no a pořád 1,5 cm. nejhorší na porodu pro mě byl vždy příchod PA, když se mě snažila otevírat ručně :angry: to vše s bolestma trvalo do 12, kdy už jsem prostě nemohla, zažádala si o epidurál. stále jsem byla na 1,5 cm a malá nic. nakonec ještě oxytocin a malá stále nic. ve 14:15 přišel primř, že porod nepostupuje a hlavně to bylo také tím, že malá byla konec pánevní a miminko tak nerozrazí porodní cesty zadečkem, jako hlvičkou. takže jsem jela na císař. bohužel jsem cítila i řezání, tak mi udělaly celkovou anestezii. nemohla jsem se pořádně hýbat týden a mám z porodu celkem trauma....bolí to a není to příjemný.....ALE, jakmile budu moci znova otěhotnět jdu do toho, sice je to už půl roku od porodu a občas si vzpomenu, ale i ty bolesti a beznaděj apod...jsou prd proti tomu mít miminko.

takže holky, at to dopadne jakkoli, nemějte nikdy pocit selhání!!!! mámou jste i když porodíte císařem a víme, jak ta jizva a jak dlouho bolí :frowning2: všem přeji jen co nejlepší a nejhladší porod :slight_smile:
14. dub 2009 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Robin tak tomu rozumím, to neni určitě nic přijemného, já jako člověk co je podělaný z injekcí atd. bych se asi zbláznila, k tomu mám špatně viditelný žíly, takže už jsem kolikrát odcházela z odběru krve (kde mě měli brát jednou) s 5ti vpichama. Taky jsem byla před porodem na pokoji s maminkou co měla kapačku a skoro tam brečela, že už to nevydrží ať jí to daji pryč, bylo mi jí tak líto :frowning2:

Fim no té nemohocnousti bych se taky bála, protože už jedno dítě mám a je ještě malinká, takže bych ji těžko vysvětlila, že teď mamka nemůže.

Nechám to na přírodě a uvidím jak to dopadne :slight_smile:
14. dub 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek