• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porodnice Motol. Byl problém s píchnutím epidurálky?

11. května 2012 
Ahoj maminky..tak jsme měli rušnou noc..odteklo mi trochu plodovky, takže jsme frčeli..v porodnici se nemohli dohodnout, jestli to vůbec byla plodovka :frowning2: Nakonec, že nespíš ta spodní, protože miminko sestouplo, je těsně a já otevřená na centimetr. Vrátili mě ještě domů a já jsem teď trochu zmatená a čekám, co bude :confounded:
6. srp 2009 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj gris...no to je teda novinka, tak to už bude mimi určitě brzy. Třeba zítra, to má narozeniny náš daniel, akorát tvořim dort :slight_smile: No to je ale čekání co bude viď. třeba praskne voda uplně nebo se rozjedou kontrakce. A jak se vlastně holčička bude jmenovat? Držim palce a určitě dej vědět!!!
6. srp 2009 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
marooshko..ahojky :wink: Kéž by to přišlo brzy..cítím jak mi mimčo tlačí na pánev a je mi blbě od žaludku :frowning2: Doktor mě ale nepotěšil, říkal, že to může trvat i několik dní?!? To je přímo hororová představa!!!!!!!! :cry:
Jsem z toho nějaká vykolejená, těšila jsem se, že už to bude za mnou..
6. srp 2009 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to ti věřim že jsi z toho přešlá, neboj, bude to brzy :wink: No ale ono i třeba dva dny je v tomhle čekání jako věčnost viď. Třeba pojedete večer, mohlo by se to nějak rozjet :slight_smile:
6. srp 2009 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Díky, jsi hodná..trochu jsem se prospala a už je to lepší :slight_smile: Štěpánek mi totiž půlku noci proplakal, občas má noční můry..takže jsem jela k ráno do porodnice a za sebou ani hoďku spánku..
Tak myslíš, že to nemůže trvat třeba týden? Pamatuju si, jak se mnou na přednášky do školy chodila holka, co byla otevřená na dva centimetry tři týdny! Normálně fungovala, těsně před porodem šla ještě na zkoušku..obdivuju..
6. srp 2009 ve 14:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak jestli znáš holku co byla otevřená tři týdny na 2 cm....já nevim jak dlouho to může trvat, ale když už ti odteklo trochu plodovky, tak by to mohlo být brzy.. zaskákej si na balónu jestli máš :grinning:
6. srp 2009 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: na balonu, to je nápad!!! Díky..díky..
Já se celkově snažím hýbyt..vyprala jsem a poklidila :wink:
Jo, jinak holčička bude Eliška :wink:
6. srp 2009 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, nevite nektera co znamena to cislo za razitkem k registraci k porodu? Mam tam 52/47. Napadlo me, ze je to nejake poradove cislo, ale to me uprime receno trochu desi :slight_smile: 47 tehotna z 52 na den? To je asi blbost. Vim, ze uz o tom tady psala dracekmracek, ze ma taky napsane cislo, ale ja nevim nic o tom, ze bych mela byt rizikova, takze to bude asi znamenat neco jineho.
7. srp 2009 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
ameli: nevim co to číslo může znamenat. Asi nic zásadního pro tebe. Já tam taky měla nějaký číslo a asi to nemělo na nic vliv. Pořadové číslo to taky nebude :wink: Jestli máš těhu v pohodě,tak se tam normálně objednej až v 36.tt na poradnu a uvidíš.

gris...tak co, jak ti je? Pořád doma? :slight_smile:
7. srp 2009 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, z porodu v Motole jsem taky měla strach - obzvlášť po některých příhodách, co jsem četla nebo slyšela. Rodila jsem před necelými 3 týdny, naše malá se narodila předčasně (36+3), takže díky tomu, že jsem si nepřipouštěla fakt, že se porod blíží, jsem neměla nic sbaleno a připraveno :sweat_smile: V pátek jsem měla celý den křeče - slabé a nepravidelné, tak jsem jim nevěnovala pozornost. Večer jsem začala slabounce krvácet, ale jen na chvíli. To mě znejistilo, ale protože to nepokračovalo, opět jsem tomu nepřikládala žádnou váhu. Ve středu jsem měla jít poprvé do poradny v Motole, tak jsem si říkala, že se tam na to zeptám. Celou noc jsem nespala - opět díky křečím, ale nebylo to nic drastického, asi jako při menstruaci, nebylo to ani nic pravidelného, tak jsem si říkala, že to jsou poslíčci, co se údajně objevují 4 - 6 týdnů před porodem. Nad ránem jsem zase začala slabě krvácet, tak jsem o půl devátý volala do Motola, jestli to mám nějak řešit a jet tam nebo ne. Sestra mi řekla, že to na porod nevypadá a domluvily jsme se, že vydržím a kdyby se něco dělo, přijedu. Nicméně mě to přinutilo podívat se na stránky Motola, najít seznam co s sebou do porodnice a připravit si aspoň část. Byla jsem připravená, že co nemáme, sjedeme odpoledne koupit. Manžel vstal v devět, zalaškoval na téma "co že jsem si začala balit" a humor ho přešel o čtvrt hodiny později, kdy jsem za ním přišla do koupelny, že asi budeme muset vyrazit, neb mi praskla voda :slight_smile: Najednou začal šílet, pomalu mě nenechal obléct a vyčistit si zuby - patrně z obavy, abych nezačala rodit v autě. Nenechal si vysvětlit, že porod opravdu takhle rychlý není :grinning: V deset jsme přijeli do nemocnice, natočili mi monitor s tím, že začínám slabě kontrahovat...to jsem ještě vtipkovala, že jestli jsou tohle kontrakce, tak to je pohoda. Sestra mě upozorňovala..."to přijde" :angry: Doktor mě vyšetřil, byla jsem otevřená na 1 cm, pak se sepisovaly papíry, to už začaly přicházet větší bolesti a v kratších intervalech. V poledne bylo vše sepsané, mě odvedli na čekatelský pokoj (byly jsme tam 3), vykapali mi ATB a manžela poslali domů. Taky jsem z toho měla strach, že tam budu sama, ale nakonec jsem si to vůbec neuvědomovala. Kontrakce sílily a já byla ráda, že je vydýchávám - manželova nepřítomnost mě v danou chvíli vůbec netrápila :wink: Cca za hodinu mě viděla sestra a poslala mě na vyšetřovnu - to už jsem totiž měla opravdu silné kontrakce po cca 1 - 2 minutách. Otevřená jsem byla na 5 cm, byla jsem odeslaná na přípravnu a měla jsem zavolat manželovi. Na přípravně jsem byla sama, takže když dorazil, mohl tam být se mnou. Mezitím mi sestra píchla injekci (přiznám se, že netuším jakou - zřejmě oxytocin?) a dala klystýr (nikdo se neptal, zda chci nebo ne - ať je to jak je to, stejně bych ho chtěla). Tohle byl jediný okamžik z celého porodu, kdy jsem nebyla zrovna spokojená - sestra na mne naléhala, že si mám lehnout, aby mi mohla dát injekci, že prý už není moc času...jenže v danou chvíli jsem měla zrovna kontrakci, takže jsem byla ráda, že dejchám, natož abych si sundávala kalhotky a lehala si...dvakrát příjemná teda nebyla. Když přijel manžel, už mi fakt do zpěvu nebylo a po cca čtvrt hodině jsem ho požádala, aby zavolal sestru, protože jsem cítila, že už nevydržím moc dlouho netlačit. Ta mě odvelela rovnou na sál. Doktorka řekla, že jsem otevřená na 8 cm a už se to blíží. Celkově jsme byli na sále max 3/4 hodiny a malá byla venku. Nutno podotknout, že tatáž sestra, která tak naléhala, abych si během kontrakce sundala spodní prádlo a lehla si, byla pak přítomna při porodu a byla neuvěřitelně milá, vstřícná, radila kdy a jak dýchat, podporovala a prostě se mi spolu s doktorkou snažila porod co nejvíc usnadnit. Ve třičtvrtě na tři se Lucka narodila, po porodu ji odnesl pediatr, manžel šel s ním. Vše se zvládlo bez nástřihu (ovšem kdyby se zeptali, souhlasila bych s ním, bylo by to ještě o něco rychlejší a snadnější) jen s pár trhlinkami, takže jsem měla asi 4 stehy na různých místech. Pak mi ji přinesli na sál, zkusili přiložit (leč marně, ale Motol získal od letoška titul Baby Friendly Hospital, takže podporují kojení), odnesli a přivezli zpátky v inkubátoru s uklidněním, že se nic neděje, že to dělají běžně, aby to pro mimčo nebyl takový teplotní šok. Hodinu ji tam nechali u nás a pak ji odvezli na šestinedělí. My tam zůstali ještě hodinu, já dostala přímo na sále jídlo (jen jsem nepochopila, že dávají matkám, které mají kojit, brokolicovou pomazánku, která nadýmá...) a mě pak odvezli na oddělení a manžela poslali domů. Bohužel nebylo na šestinedělí místo, takže jsem byla první noc bez malé na rizikovém. Samozřejmě jsem to obrečela, ale všichni mě uklidňovali, že mám poslední možnost se vyspat - to bylo zcela pasé, celou noc jsem přemýšlela, kde je Lucka a co se tam s ní děje :frowning2: Mohla jsem jít za ní zkusit kojení, jediná slabší stránka byla, že byl nedostatek sester, takže jsem z oddělení na oddělení chodila sama a musím říct, že jsem nejednou myslela, že tam nedojdu a někde sebou seknu :angry: Jinak ale byli všichni vstřícní - jak na rizikovém, tak na šestinedělí a mluvím jak o dětských, tak o ženských sestrách a lékařkách. Výjimkou byla jedna mladá sestra, která nebyla dvakrát nejpříjemnější a nebyl jen můj názor, že tahle sestra se zrovna k dětičkám moc nehodí. Jinak kdykoliv jsem šla za sestrami s prosbou o radu ohledně kojení, snažily se pomoct nebo poradit. Bohužel marně, vzhledem k brzkému narození dcerky bylo nutné začít hned zkraje přikrmovat injekční stříkačkou a tak to je u nás doposud...ale pořád ten boj nevzdávám a snažím se o to, aby se malá začala přisávat a byla kojená.
Jinak co se týká věcí, vložky a noční košile jsou dostatkové zboží - žádnej šlágr to teda není, ale jsme v nemocnici a ne na módní přehlídce, takže nou stres. Dětské plenky i oblečení je taky na pokojích, jen v poměrně velkých velikostech, takže naše Lůca (2600g, 47cm) v tom dokonale plavala :slight_smile: Ale těch pár dní je to jedno nebo je možné si přivézt oblečky vlastní. Takže když to celkově shrnu, z porodu v Motole jsem měla strach, že to tam je jak na běžícím páse, na sále si mě nikdo ani nevšimne a dost možná narazím na nepříjemný personál, ale ve finále jsem byla víc než spokojená a kdyby se náááhodou stalo, že bych rodila znovu (což momentálně opravdu v plánu nemám, když vidím, jak nám dává zabrat Lucka), šla bych do Motola zase :wink:
Omlouvám se za sáhodlouhý román, ale třeba to někomu pomůže nebo ho to uklidní :wink:
A ještě dovětek: na čekatelském pokoji jsme byly 3, na přípravně jsem byla sama a na sále jsme byly dvě, takže relativně pohoda :wink:
7. srp 2009 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
petardice, diky za prispevek... stve mne, kdyz ctu, ze nemaji na sestinedeli misto a matka teda musi byt prvni noc jinde nez dite... zajimalo by me, jak casto si chodila skouset kojeni a kdy te pak prestehovali na sestinedeli?
8. srp 2009 v 11:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
za nás taky bylo plno a první noc po porodu jsem ležela na rizikovém odd. Ale ono je to asi jedno, protože si mimča tu jednu noc stejně nechávají sestřičky u sebe :wink: .
8. srp 2009 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
a to jeste porad delaji?
8. srp 2009 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky!
berynka- nemáš tak uplně pravdu :wink: , sestřičky si dítě nechají jen pokud je matka moc vyčerpaná a nezvládla by péči anebo pokud je sama maminka o to požádá,protože se na to hned po porodu "necítí" , což není nic zvlaštného :sweat_smile:
9. srp 2009 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,tak paní doktorka mluvila s primářem a ten o mě hned věděl,a bude se to u nás řešit operativně v 36tt....tak jsem ráda,že už vím co nás čeká.Akorát mám vysoký tlak tak si ho musím každý den měřit a čím dál častěji mi tvrdne břicho,ale čípek by prý měl vydržet...

Gris už by měla mít miminko u sebe ne? :dizzy_face:
9. srp 2009 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Datelenka: porodila jsem ve třičtvrtě na tři, cca hodinu jsme měli malou u sebe v inkubátoru, pak ji odvezli na šestinedělí a my zůstali na sále ještě hodinu, pak jsem teprve mohla vstát, osprchovat se, dojít si na záchod. Pak poslali manžela domů a mě odvezli na pokoj. Bohužel mi řekli, že není na šestinedělí místo, takže budu muset na jeden den na rizikové (následující den jsem se dozvěděla, že to na sále zmotaly a byla bych bývala na šestinedělí mohla, neb tam ještě jedno místečko bylo :unamused: , ale chápu - stane se, je doba dovolených a personálu je málo). Na rizikové jsem tedy přijela cca v pět a první otázka byla, kdy můžu za mimčem. Sestra řekla, že na kojení můžu jít v devět (co mi říkala sestřenka, na pokoji by měla být mamina ještě cca 4 hodiny v klidu a sama, aby načerpala po porodu síly). Pak se ale vyměnily směny, mezi sedmou a osmou přišla jiná sestra a ta mi řekla, že můžu jít klidně hned, ale sama, protože se mnou nemá kdo jít. Cesta z patra na patro byla fakt terno, nikdy by mě nenapadlo, že by mi to mohlo dát tak zabrat, ale stálo mi to za to. S malou jsem byla tak půl hoďky nebo hodinu, pak mě poslali zpátky s tím, že si můžu přijít zase ráno v osm, v noci ať nechodím. Ráno jsem se po osmé ptala sestry, jestli můžu jít malou zkusit přiložit, ale byla jsem odmítnuta s tím, že mám počkat, až bude po vizitě, takže jsem se nakonec dostala k Lucce až někdy kolem půl desáté. Tam jsem zase pobyla nějaký čas a sestry mi řekly, že kolem poledne se uvolní místo a půjdu k nim. Takže jsem vyčkávala, vyčkávala...a když se ani do půl druhé nic nedělo, šla jsem znovu za malou zkusit kojit. Na oddělení jsem se dostala až kolem půl čtvrté. Se mnou šly další 2 holčiny, ale díky tomu, že jsem porodila nejdřív, dostala jsem se na jediný volný rooming in, holčiny byly sice na šestinedělí, ale mimčo tuším nemohly mít u sebe. Mě to taky moc nepomohlo, protože jsem musela o půlnoci Lucku předat sestrám a dostala jsem ji až o půl šesté ráno (ovšem to bylo proto, že je předčasně narozená - prý kvůli termoregulaci). Od té doby už jsem ji měla permanentně u sebe.
Co se týká odevzdání mimin na první noc sestrám, nedělá se to (respektive ne standardně - pouze ve výjimečných případech). Druhý den v poledne (vždy je otázkou, kdy budou propuštěny maminky - já měla pech, že se to podařilo až odpoledne, ale my jsme třeba byly s Luckou propuštěny už v 11 dopoledne) ke mě na pokoj přišla holčina, která porodila týž den časně ráno (pár hodin musela být taky na rizikovém), přivezli jí malou a od té doby ji měla u sebe. Takže pokud nebudou komplikace a sama maminka si o to neřekne, mimčo se nechává u ní :wink:
9. srp 2009 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
marta, tak se to už asi změnilo. U nás to dělali automaticky, že mimča byla první noc pod kontrolou... stejně tak jako že je šoupnou po porodu do inkubátoru. Naopak další noci už si je nikdo vzít nechtěl, že prej je toho moc :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
9. srp 2009 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak koukam ze jsem si stezovala, ale to ze jsem se v dobe nejvetsiho navalu dostala za 50 hodin na roming in po cisari bylo asi v pohode :slight_smile: sestricky mi tvrdili ze i kdyby nebylo plno driv bych se tam nedostala a ja jim to moc neverila. Sice jsem byla dlouho na JIP ale pak jsem se vyhnula tomu triluzkovemu pokoji. Kdyby vozili na to kojeni tak by mi to ani neprislo ale takhle to bylo sakra dlouhy.
9. srp 2009 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
petardice, takze vecer kolem sedme-osme a pak rano v pul desate... brrr :stuck_out_tongue_closed_eyes:

ze si sestricky nechavaji dite jenom kdyz je matka vycerpana, nebo je o to pozada, me potesilo... i kdyz mne teda netesi, ze jsou jeste dalsi duvody, proc matka neni po porodu s ditetem...
9. srp 2009 ve 23:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petardice tvůj příspěvek mě uklidnil a doufám, že to tam taky ty tři dny přežiju. :slight_smile: Můžu se ještě zeptat jak je to s plínkama? Sestřičky mi říkaly, že tam je příděl 5ks na den. Není to málo? Nevím, nemám zkušenost, ale asi si mám sebou nějaké přibalit, co?
10. srp 2009 v 08:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
broucku..nevím že by byly příděly plínek 5 na den, možná se to změnilo, já měla plínek dost, uvidíš, kdybys viděla že je málo, manžel ti doveze. Ale myslim že nebudou potřeba :slight_smile:
10. srp 2009 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Datelenka: jj, brrrr. Jenže asi nebylo možné, abych po nocích pochodovala po nemocnici (obzvlášť pár hodin po porodu, přece jen kdyby se mi něco stalo navečer, že bych sebou někde sekla, určitě by mě někdo našel, protože tam pořád chodilo po chodbách spousta lidí, ale v noci?...), nehledě na to, že kdybych zvonila několikrát za noc na šestinedělí, mohlo by to maminky budit :unamused: Každopádně u nás to bylo stejně tak trochu jedno - malé už jsou tři týdny pryč a pořád se nedaří přisávat, takže je stále krmená stříkačkou :frowning2: Zatím jsem pořád zarytá a snažím se to prolomit s laktační poradkyní, ale nevím nevím, jak dlouho to vydržím :unamused:
A že si malou vzali k sobě? Jasně, bylo mi to líto, ale byla jsem ráda, že už jsem na šestinedělí, měla jsem ji u sebe až do půlnoci a když mi doktorka řekla, že u nedonošenečků se stává, že prochladnou a je třeba je dát prohřát, radši jsem jim ji dala, aby se něco nezanedbalo nebo neprošvihlo...
Brouček: to jsem ráda :slight_smile: A ad plíny - příděl žádný není, na pokoji je skříňka, ve které je několikero dupaček a košilek, látkové pleny na odříhávání, jednorázové pleny (dostatek) a když se stalo, že nám něco během dne došlo, sestry dodaly. V koupelně (společná pro 2 pokoje) jsou pak vložky, noční košile a látkové podložky na postel (pro případ, že dojde ke znečištění očistkami).
10. srp 2009 v 15:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
petardice, tak ti preji, abys to s tim kojenim vydrzela, at te v tom take okoli podpori a at ste oba s mimcem v pohode...
10. srp 2009 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky neozvala se gris? :confused:
10. srp 2009 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to jste mě uklidnily, díky moc za informace :slight_smile: Radši jsem ještě sbalila 6ks plínek a kdyby bylo potřeba, tak manžel doveze :slight_smile:
10. srp 2009 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Datelenka: díky :wink: Manžel už to lehce vzdává, ale snaží se mi co nejvíc pomáhat - doteď jsem odsávala mléko každou hodinu a půl a každý tři hodiny krmíme - podotýkám, že nakrmit u nás obnáší v průměru hodinu a víc (jen ve výjimečných případech to zvládneme rychleji), takže asi netřeba dodávat, kolik času mi zbývá na odpočinek a spánek...a to už jsou malé tři týdny pryč, proto říkám, že nevím, jak dlouho tohle vražedné tempo ještě vydržíme, byť si pořád říkám, že chci udělat maximum pro to, aby byla Lucka kojená :unamused: Na druhou stranu si ale zase uvědomuju, že čím víc je máma unavená, tím víc je ve stresu, tím míň má trpělivosti a to všechno se pak promítá i na malou...takže tak trochu bludnej kruh. Doufám, že se z toho brzo vymotáme.
10. srp 2009 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
petardice, ale resej to i jine maminy, viz dotaz c. 11 na http://www.kojeni.net/databaze.php?mc=83 ...
10. srp 2009 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahooooj maminy! Máááám to za sebou :grinning: Máme děsně krásnou holčičku Elišku 3120g, 49cm..dneska mě propustili z Motola..jsem obě v pořádku :slight_smile:
11. srp 2009 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Musím teď letět..ve zkratce porod, v závěru docela vtipný..zatím papapa

Ahoj maminky, tak jsem vážně rodila!!! :wink: Psala jsem sem ve 14:45..v 17:00 jsem měla kontrakce už po třech až pěti minutách, tak jsme raději jeli. V porodnici mě prohlédli a že prý jsem otevřená jen na dva prsty, takže mě pošlou ještě domů. Pak ale přišli na to, že mi odteklo už trochu plodivky (nevím o tom..měla jsem jen trochu "výtok") a tak už si mě tam nechali. Do 21:00 kontrakce zesílily, porodní asistentka mě prohlédla a konstatovala, že jsem se neotevřela ani o píď a budu rodit nejspíš až ráno..při téhle zprávě se mi podlomila kolena :frowning2: Do 22:00 kontrakce slábly..vždycky dvě slabší a další silnější..říkala jsem si, tak to se vyspím a ráno mi to vyvolají. A teď pozor..ve 22:05 mě dali na monitor..do 22:20 asi tři silnější kontrakce, ale šlo to..v další minutě přišla taková, že jsem myslela, že mě roztrhne. Volám porodní asistentku a říkám ji, že mě kontrakce nutí tlačit. Říká, že dojedeme do půl jedenácté monitor a pak mě prohlédne. Další kontrakce šílená, PA odpojuje monitor, že je v pořádku, prohlíží mě a najednou, že jako jdeme na sál..to bylo 22:30..netušila jsem, co se děje..prý že rodím! Malá se narodila ve 22:34..doktor si stačil sotva navléknout rukavice, roušku a chytal mimino, jehož hlavičku už jsem cítila, když jsem lezla na porodní lehátko..!!!!!!! :sweat_smile: Nakonec tedy docela hukot :grinning: Jsem bez nástřihu, žádný poranění, protože jsem už byla otevřená..a dcerunka? Eliška a je moc krásná..3120g, 49cm :grinning: :grinning: Držím všem palec!!!!!!!
11. srp 2009 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
gris mocinky gratuluju k princezně :dizzy_face: moc jsem na vás myslela :dizzy_face: a jaké jsou dojmy?
12. srp 2009 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek