Porodnice v Podolí. Jaké máte zkušenosti?
Jake mate zkusenosti s porodnici v Podoli, P4??? Hodne jsem o ni premyslela a ptala se a bohuzel mi asi 6 lidi uz reklo, ze je v Podoli hrozne dlouho nechali cekat na normalni porod a pak jim udelali cisare 😒 Tak nevim, co si o tom myslet. Mate s touto porodnici zkusenosti??? predem moc dekuji za vase nazory 😉
@adlen88
@lussinka88 jo a to je taky fakt. Papir, ze me nemusi prijmout mi dali taky a to nebyla zadna rekonstrukce.
Jako každá nastávající maminka-prvorodička jsem se v mnoha oblastech svého těhotenství rozhodla věřit radám a rozhodnutí lékařů. Jsem diabetička, tudíž jsem automaticky spadla do kategorie rizikových těhotenství. Kompenzace mé cukrovky v těhotenství byla ukázková a abychom nezanedbali opravdu nic, můj diabetolog mi doporučil porod v Pražském Ústavu péče o matku a dítě, v Podolí. Nemocnice měla skvělou pověst a já měla radost za žádanku. S doporučenkou jsem se tedy až v 31tt vydala do Podolí a doufala, že vzhledem k možným komplikacím mě vezmou i v tomto pozdním termínu. Podařilo se a musím uznat že i návštěvy poradny, kde byl personál opravdu fajn, i návštěvy diabetoložky, dr. Andělové, na mě udělaly dojem. Obzvláště diabetoložka ve mě budila velmi profesionální a bezpečný pocit, že jsem v dobrých rukou. Dohodli jsme, že porod bude plánovaný již v 38tt aby miminko, které touto dobou bude už plně vyvinuté, bylo co nejrychleji "venku". Přirozený porod jsme měli vyvolat medikamenty. S diabetoložkou jsme se dohodly, že se uvidíme po porodu miminka. Přišel tedy den D a já nastoupila do porodnice na oddělení P3 k vyvolání porodu. Pokojík jsem měla sdílený s další maminkou, která již přenášela a též u ní bylo rozhodnuto o vyvolávání. Měli jsme k dispozici sprchový kout a toaletu, což bylo příjemné jen do té doby, než jsem zjistila, že sprchový kout neodtíká, tudíž se můžu sprchovat maximálně 10 minut - následně by nízká vanička v koutu přetekla a vytopila by koupelnu... Na tuto skutečnost jsem několikrát upozornila, ale nikdo s tím nic neudělal. Detail, řekla jsem si. To nebudu řešit... Ještě toho dne začala indukce. Dostala jsem čípky, které téměř ihned zabraly. Po celou noc jsem měla silné kontrakce, takže většinu času jsem byla na monitoru. Ráno se vše uklidnilo a celý proces začal znova. Čípky, monitoring miminka každou hodinu a půl, takže odpočinek nula. V noci vše vygradovalo a já bolestí nejedla, nespala. Po dvou dnech kontrakcí jsem se začala cítit dost vyčerpaně. Třetí den mi paní doktorka sdělila, že uvnitř už to začíná vypadat dobře, začínám se otevírat a že poslední čípky už by konečně měly spustit porod. Byla jsem šťastná, protože už jsem začínala být na pokraji svých sil. Čípek mi tedy doktorka zavedla a já jí ještě připomněla, že doktorka Andělová z diabetologie mě po porodu bude chtít vidět. Rychle jsem ještě zavolala manžela, aby přijel, že už to asi začne. Pak začalo peklo. Kontrakce mě dostaly do kolen, sestra řekla ať zkusím sprchu. Tam jsem ale dlouho být nemohla, nebo bych koupelnu vytopila... Kontrakce přicházely v pravidelných intervalech po jedné minutě. V tomto stavu mě na pokoji nechali 3 hodiny, které jsem strávila střídavě ve sprše a pak na záchodě, kdy jsem čekala, až vanička odteče... V průběhu jsem začala zvracet bolestí. Následně jsem se několikrát pomočila, po dalších třech hodinách doktorka rozhodla, že mohu na předporodní box. Tou dobou jsem už byla naprosto ochromená. Po dlouhých 70ti hodinách kontrakcí a celkem asi čtyřech hodinách spánku mě převezli za doprovodu manžela na předporodní box, který sestával z čisté místnosti a prostorné koupelny, kterou bych jindy asi opravdu ocenila. Kontrakce přicházely jedna za druhou. Mezi zvracením, močením a křikem mi sestra dala klistýr... Na záchod jsem napoprvé stihla... Manžel mě odvlekl. Nešlo stát, sedět ani ležet. Docházel mi dech, docházela mi síla... Přišel doktor s tím, že můžeme prasknout vodu, aby začal porod. Manžel měl už strašný strach a já upřímně také. Bylo mi jasné, že i kdyby to byla otázka jediného zatlačení, porod už fyzicky nezvládnu. Bolest byla ochromující. Požádala jsem o císaře. Doktor přišel za 20 minut s tím, že tedy uděláme císaře. Po zvážení se sestrou a manželem se doktor rozhodl že mě uspí do plné narkózy, protože zavést lokální umrtvení mi nedokáže - tak dlouho bych v jedné pozici nevydržela. Zavedli mi hadičku na odtok moči a šla jsem na sál. Vleže nešlo dýchat, měla jsem strach, porodní sál tepal činností a během pár minut jsem pomalu upadla do tmy. Poslední co jsem slyšela byla otázka doktora, kdo tuto indukci tak zpackal. Po operaci jsem se probrala. Nedokázala jsem otevřít oči. Křičela jsem, že nemohu dýchat - tedy snažila jsem se. Někde daleko jsem slyšela větu "Maličká je nádherná." Manžel? Asi... Byla mi zima, třásla jsem se. Jizva byla v jednom ohni. Nedostala jsem nic na bolest. Nemohla jsem dýchat. Myslela jsem, že umřu. Na JIPce jsem se několikrát trhaně probudila. Někdo mi promačkával břicho. Vše se slilo v jednu velkou bolest. Když jsem se definitivně probudila byl už večer.Na obličeji jsem měla kyslík, do rukou mi skrze dvě kanily v ruce vedlo osm různých hadiček. Na sobě jsem měla termo deku. Běžný postup? Netuším... Malou mi ještě ten večer poprvé přiložili. Při přetrvávajícím šoku jsem se nedokázala usmát, ale byla opravdu překrásná. Ptala jsem se sestry na diabetoložku dr. Andělovou, marně. Informovala mě ale, že bohužel neměli můj inzulín, tudíž do infuze použili moji osobní zásobu, kterou jsem naštěstí měla v jedné z tašek do porodnice. Další den odpoledne mě sestra úspěšně postavila a pomohla mi do sprchy. Jako motivaci použila sdělení, že na oddělení kam mě přesunou už tak čisté sprchy nebudou a že mi tam nikdo nepomůže... Alespoň už tím skončilo promačkávání břicha - celou noc mi z něj sestry vytlačovaly očistky. Následně jsem tedy byla na křesle přesunuta na lůžkové oddělení P4, kde jsem měla štěstí a dostala ten nejlepší pokoj - jeho luxus sestával z toho, že dva záchody a dvě sprchy, které byly na chodbě, byly k tomuto pokoji nejblíž, tudíž jsem nemusela chodit tak daleko... Tato "koupelna" byla společnou pro celé lůžkové oddělení asi deseti pokojů po třech maminkách. Ten den mi ještě maličkou nosili. Jak podotkla sestra na oddělení, takové štěstí už zítra mít nebudu. Ráno, 40 hodin od operace, druhý den, mi tedy maličkou přinesli a nechali mi ji k péči. Ráda bych podotkla, že s vysvětlením přebalování, kojení, nebo kontrole prsou se nikdo neobtěžoval. Znova jsem se zeptala na doktorku Andělovou. Holky na pokoji mi dali základní instrukce a bolest nebolest bylo třeba se začít starat. Celý den jsem se kolem dítka točila a večer jsem se šla sestřiček zeptat, jestli by si mohli maličkou na noc vzít, že mě ještě jizva hodně bolí a potřebuji naspat sílu na další den. Sestra mi odpověděla slovy "výjimečně" a "naposled" a pouze od půlnoci do šesti ráno. Hmmm... Začínala jsem se cítit trochu zoufale. Vážně jsem tak neschopná, jak sestra naznačuje? Nicméně jsem naspala trochu času. Maličkou mi v šest přesně sestra přinesla pokakanou, počuranou a hladovou. K tomu mi dala papír na zapisování glykemií v krvi. Prý je paní doktorka Andělová bude potřebovat. Znova jsem se zeptala, kdy za mnou přijde. Sestra neví, ale jistě brzo. Pak byla kontrola miminek s pediatričkou. Převážit, zapsat, prohlédnout. Miminko ještě nepřibírá. O.K. této výzvě se postavím. Následovala kontrola mého stavu. Nemohla jsem uvěřit, když sestra doktorce říká, že tento pokoj je docela šikovný a mohli by nás všechny tři maminky pustit domů...! Byla jsem třetí den po operaci. Doktorka kývla na mé dvě spolubydlící, byly tu o den a dva dny déle, než já. Také po císaři. U mě trvala na tom, že miminko napřed musí začít přibírat na váze. Nakonec jsme zůslaly všechny tři - jedna neprošla při závěrečném ultrazvuku dělohy (neodcházely jí očistky), druhá měla stále cévku s vývodem na čurání (během operace jí natrhli močový měchýř). Třetí den jsem tedy strávila tím, že jsem vážila miminko, kojila a zapisovala váhu. Stále dokola. Mezitím jsem se dotázala na dr. Andělovou. Překvapovalo mě, že jsem sem šla kvůli diabetu, ale ten vlastně nikdo neřešil. Kompenzaci cukrovky po porodu nechali na mě. Odpoledne jsme měli školení na koupání miminka. Bylo to poprvé, co jsem tu dostala nějakou užitečnou radu. Navíc mi sestra sáhla i na prsa a poradila s laktací. Byla ochotná... Bohužel jsem ji už pak neviděla. Zvládli jsme den a přežili noc. Sousedčin chlapeček bohužel plakal a tak se nikdo nevyspal. Ráno jsem byla polomrtvá, bledá s oteklýma nohama od nevyspání a neustálé chůze. Jizva pálila jako čert, na dotaz o dezinfekci se setra zeptala: "K čemu? Použijte mýdlo.". Maličká měla zvláštní pomerančovou barvu. Přišla kontrola miminek a malá za jediný den přibrala 100 gramů. Zeptala jsem se na žloutenku. Pediatrička k malé přiložila přístroj, zamumlala hodnotu 180 a řekla, že v pořádku. Ulevilo se mi. Následná kontrola jizvy dopadla dobře a krevní testy prý vyloučili anemii, všechny tři na pokoji nás pustili domů. Kolegyně s vývodem na moč si měla příští týden dojít na vytažení hadičky a kontrolu... Čtvrtý den po císaři jsem tedy volala mamince, že nás propustili. Nikdo v mém okolí tomu nemohl uvěřit. Já ale začínala být ráda. Poporodní oddělení tu skutečně plnilo funkci očistce. Nikomu se tu nechtělo zůstávat. Přišla sestra a přinesla papíry k propuštění. Znova jsem se zeptala na dr. Andělovou. Pokrčila rameny a řekla že neví. (Óoo ano, chápu, tady nikdo nic neví.) Poprosila jsem ji, aby zkusila zavolat na diabetologické oddělení, které je dvě patra pod námi... Nechtěla. Poprosila jsem důrazněji. Tak šla. Pak přišla jiná sestra, prý kdy už odjedeme. Pak se na nás ještě usmála se slovy, že doma už nebudeme mít takový servis, jako tady. Kdyby mě nebolelo břicho asi bych se poprvé opravdu od srdce zasmála. Maminka byla na místě a já připravena odejít. Na sesterně jsem nahlásila že odcházíme a zeptala jsem se jak dopadla sestra při shánění dr. Andělové. Pokrčila rameny a řekla že nijak, že ji nesháněla.Zeptala jsem se jí tedy, jestli mám vážně vyhledat přes telefon její kontakt a zavolat jí sama. Nadšeně kývla s tím, že tak to bude nejlepší. Poděkovala jsem za nic a šla jsem tedy vyřešit věci sama. Vlastně mě ani moc nepřekvapilo, když paní doktorka Andělová řekla, že vůbec nevěděla, že jsem tu, natož abych porodila. Koukla se alespoň na mé výsledky, řekla že mám Anemii, ať začnu brát železo. Pobavily jsme se o cukrovce a kompenzaci. Přátelsky jsme se rozloučily a hurá domů. Další den k nám přišel pediatr se sestrou, naměřil u miminka hodnotu 180 a oznámil žloutenku. Po odchodu doktora se sestrou jsem si konečně dovolila se ze všeho vyplakat. A závěr? Nemocnice bude asi moc hezká, až dokončí onu plánovanou rekonstrukci. V současnosti je ale přeplněná, příliš vytížená, chybí personál a oddělení mezi sebou absolutně nekomunikují, navíc poporodní oddělení připomíná středověk. Sestry jsou převážně neochotné, naštvané na celý svět a nejvíce na člověka, který potřebuje pomoc. Vykopnou Vás při první příležitosti a náznaku života, ale ono to vlastně nakonec není na škodu. Protože doma se aspoň skutečně dáte dohromady... Věřím a doufám, že ne všechny maminky mají takovou zkušenost, jako já. Osobně Vám ale tuto nemocnici absolutně nedoporučuji.
@barboram01 drsný... Co na to říct, hlavně ze jste Vy i miminko relativně v pořádku! Ted uz bude snad jen dobře!!
@adlen88 Je mi moc líto vaší zkušenosti, čtení mi nebylo vůbec příjemné, mám hodně živou představivost ☹ Prosím zašlete svůj příběh na vedení porodnice, nikdo nic neudělá, ale i tak si myslím, že tyhle střípky jsou důležité pro zpětnou reakci a v konečném důsledku pomůžou. Znovu mě to utvrdilo, proč jsem až do 42 tt bojovala v Podolí proti vyvolání, měla jsem z něho hrůzu a dcera si den před objednaným termínem dala sama říct, ještě že tak, protože to co popisujete bych nezvládla. Doufám, že ti děťátko vynahradí všechny strasti co jsi musela zažít, já byla v Podolí spokojená, kontrola miminek v pořádku, žloutenka, ouška, dětská doktorka při vizitě všichni spokojení, udělala jsem pár chyb, pár situací bych těd s malou rešila jinak, tak jsem alespon pro pro podruhé poučená, nikdo není neomylný, od šestinedělí jsem vůbec nic neočekávala, takže jsem nebyla zklamaná, ale ani překvapená 😀 ale i přes to se tam chystám podruhé, vzhledem k super zabezpečení pro miminko.
@petrasipkova1 je potřeba označit pani, která psala ten příspěvek. Asi jste omylem klikla pri odpovedi na me 🙂
@barboram01 mate jmena lekaru a sester?Bylo by vhodne tohle zvetejnit i na FB strankach a poslat rediteli.Jen me zajima proc jste vy nebo manzel sami nezavolali pi. Andelovou?Mam v Podoli lekare ,ktery mi dal na sebe kontakt abych mu mohla kdykoliv zavolat kdyby byl pri porodu problem.Radeji jsem si domluvila i svoji PA ,preci jen se personal chova jinak v pritomnosti jine PA.
@barboram01 velice me mrzi tvoje zkusenost. Zrejme jsi nemela stesti na lidi... to je bohuzel nevyhoda porodu, zalezi na koho clovek narazi. Kazdopadne muj tata (gynekolog , spec. Na rizikovy tehotenstvi) mi rikal ze v praze bych tezko hledala lepsi porodnici nez v podoli, co se tyce pece (sestinedeli stoji za prd, ale co... hlavne kdyz bude o malou postarano), sestry jsou naladovy vsude, uprimne to nemaj jednoduchy... ja jsem ochotna se vzdat pohodli pro pocit toho, ze jsme v dobrych rukou... ja jsem v minulosti navstivila 3porodnice mimo prahu (2x jsem potratila a jednou s mimodeloznim) a ver ze to co pises je v podstate sranda (promin)... me na sale popalili (doslo k zuhelnateni kuze) zada pac mi dali spatne elektrody a zatekla jim tam desinfekce... otevrely se mi stehy, pri vyndavani stehu mi prostrihli kuzi, udelali mi spatne revizi apod. 😂 ted uz se tomu smeju... takze podoli je jasna volba.
Jinak postup nemocnice se mi zda normalni. Moje pribuzna rodila v Brne cisarem v pondeli odpoledne (akutni cisar) a v patek ji pousteli s malym domu. Pokud nedojde ke komplikacim, je to normalni postup vetsiny porodnic... a s tou zloutenkou... jsem bioanalytik (imunolog, tak ted doufam, ze nebudu vedle jak ta jedle) ale co si pamatuju, tak hodnota 180 je zvysena a rozhodne ne rizikova (to aby to bylo abnormalni a rizikove musela by byt hodnota nad 340 u celkoveho bilirubinu a pokud nedochazi k navyseni o 80mikromol/l za 24hodin coz podle tvych informaci u vas nedoslo)... Nechapu moc co pediatr resi, neni to nic co je vyjimecne... jediny co, tak se to musi prubezne kontrolovat.... ale jak rikam nejsem expert...
Preji aby jsi na zazitek z porodu brzo zapomnela a naplno si uzivala miminka... verim, ze pristi porod bude lepsi at uz si vyberes jakkykoliv zdravotni zarizeni.
@lussinka88 no tak, me přijde docela jasne, co pani těší - v zásadě nic, jen napsala recencz. A me teda rozhodne to co popisuje nepřijde normální a obdivuju ji za to, ze ma silu a chut to vůbec někam napsat a někomu sdělit. Me když v porodnici v Neratovicích před 6ti lety malem zabili dceru, tak jsem takovoudle silu neměla a ted s odstupem casu me to hodne mrzí...
@adlen88 promin, to bylo nejjak omylem, v rychlosti, samozrejme myslim
@adlen88 ja to nemyslela vubec spatne, ikdyz to tak mozna vyznelo... vim ze to mela byt recenze. Me na tom jen nic tak zavazne negativniho neprislo (z myho pohledu), ale chapu ze to pani citila asi jinak. Ono vsude je neco... hold je to o stesti na koho clovek narazi a kdo to jak citi.. ale treba jsem jen min vnimava k tomu okoli - nejaky prostredi, chovani sester mi je jedno... bohuzel to asi vyplyva z mych zkusenosti. me jde o to aby kdyby se neco po... aby tam byl nekdo zkusenej a udelal pro nas nejvic co pujde - coz podle vetsiny doktoru u kterych jsem doposud byla podoli splnuje. Ale je to jen muj nazor...
pokud pani citi, ze to neni normalni a ze se neco zanedbalo da se obratit na reditele nebo nekoho kompetentniho s zadosti o vysvetleni nebo podani stiznosti...
@lussinka88 přesně tak, co udělá ted je jen jeji věc.. Každopádně ja jsem se po tom co se mi stalo v Neratovicích s velkou slávou zaregistrovala do Podoli, za týden tam mam rodit, takže ten příspěvek je pro me takový vylozne motivační :D :D
@barboram01 Dobrý ráno, nedalo mi to a zkušenost si přečetla. Prvně jsem v ÚPMD rodila v roce 2014 a ted je v plánu září. Je škoda, že takovou událost, jako narození mimča, máte pokaženou několika událostmi.
Nicméně jen ve zkratce info pro ostatní. Já volím ÚPMD kvůli vybavení v případě komplikací ( které doufám, že nebudou). Ano odd.která nejsou po rekonstrukci mají starší vybavení, možná i málo WC a sprch, ale já osobně to nepovažuji za to nejnutnější. Přišlo mi nejduležitější, že jsme obě v pořádku a při porodu věděli co dělat a netlačili např.na císaře nebo epidural ap. Já měla štěstí, že po porodu jsem šla na noc do pokoje s jednou mamčou a druhý den na nadstandart, takže v pohodě. Nadstandart super, sestra chodí na zavolání za váma, ne vy za ní ap. Ano, na šestinedělí u vás nikdo nesedí a neřiká, takhle utřit zadek ap. Na druhou stranu, mají tam takový provoz, že by to asi ani nešlo.Takže v tomto případě to mají asi lepší vicerodičky, že vědi co a jak. K porodu...já měla kontrackce taky po minutě asi 4 hodiny, taky jsem zvracela, nemohla se hnout, museli mě cévkovat, to si myslím, že není nic neobvyklého, taky jsem na závěr dostala kyslík kvůli dceři, co už prostě musela ven.
Já měla štěstí, že dcera se narodila v termínu, hezky velká, nemusela jsem na císaře (díky PA, která byla super a do poslední chvíle to s doktorem drželi bez). Po porodu jsem teda musela na revizi, protože nechtěla odejít placenta. Ale sprchy, rady a porady na šestinedělí, mě to bylo jedno.
Snad to nevyzní špatně, ale já do podolí nepojedu jen pokud budou plné sály až budu na cestě, jinak je to pro mě jasná volba, právě kvůli vybavení.
Držím všem palce
@adlen88 ja zatim nerodila, ale po zkusenostech z jinych zarizeni uz mam strach 🙂 kazdopadne muzu pridat zkusenost z pohotovosti v UPMD (26tt). Sestricky a doktorka na porodnim sale skvele, ackoliv jsem tam sla v podstate s banalitou, ktera nakonec banalita nebyla (udelal se mi tumor na rodidlech ktery je pry dost vyjimecny)... dostala jsem na doktorku mobil, kdyby se neco delo at okamzite zavolam a at ji dam zpravu jak to pokracuje dal pac sama nevedela co s tim (bylo pozdni odpoledne, tak mi to rezat nechtela, kor kdyz nemela vysledky z laborky)... rano jsem mela zajit do poradny k pani docentce, ktera me okamzite poslala za odbornikem na jinou kliniku- opet skvela komunikace mezi odlisnyma pracovistema... od te doby chodim jen tam a za me naprosta spokojenost... za tu dobu jsem narazila jen na jednu protivnou sestru, ale nejak me to nevzrusovalo. Ani ja nemam vzdy skvelou naladu a verim ze kdyz se tech sester kazdej den pta 30maminek na tu samou "ptakovinu", tak je to dost na palici - tim nechci rikat ze se ptame jen na kraviny 😁. Ale my zensky, nastavajici maminky mame furt chut neco zkoumat, resit a vyhodnocovat 😂...alespon ja to tak mam, je to podle me normalni... moje zkusenost z ruznych nemocnic je takova, ze pokud jsem jakoukoliv sestricku, doktorku nebo jiny zdravotni personal Slusne o neco poprosila, tak jsem se snad nikdy nesetkala s odporem... jsou to taky lidi a bohuzel jsem videla i pacientky, ktery jima opovrhovaly a pak se jim teda fakt nedivim ze jsou casto jaky jsou. Uprimne ja bych sestru delat nemohla 😂...
@adlen88 To jemi líto... Opravdu moc. Holky tíhmhle jsem nic nemyslela, Podolí má skvělou pověst a jistě skvělé lékaře. No každopádně má zkušenost je jiná a říkala jsem si, že ji musím zveřejnit, Ne, aby mě někdo litoval. Jen, aby se to vědělo. Dr. Andělovou jsem nevolala, protože mě to v tu chvilku ani nenapadlo. Jsem si jistá, že toto se stane jednou za čas, takže holky co tam teď mají rodit budou určitě v pohodě 😉
Zdravím maminky, máte některá zkušenost s nadstandartem v Podolí a jak se pohybuje cena?
@lienecka pohybuje se to od 1200-4500Kč/den. Jen ted asi kvůli rekonstrukci nejsou všechny nadstandarty k dispozici. Taky se na něj nemusíš dostat páč je o ně veliký zájem, ale to asi víš 🙂. ceník níže:
@barboram01 Já mám podobnou zkušenost jako vy z jara 2015. Uklidňovat se tím, že jsou vybaveí na záchranu žuvota... to je marný. Tam je prostě podle mě ultramegachaos a když se něco podělá, tak se jim v tom chaosu snadno ztratíte ze zřetele - viz váš diabetes. U mě to byla preklapmsie a velká krevní ztráta, kterou nikdo neřešil a přišlo se na ni náhodně díky jedné aktivní sestřičce čtyři dny po porodu. Jen chci říct, že vás chápu a chápu i, že nechcete psát stížnost, protože pak člověk musí vlastně hájit někde veřejně to, že byl poškozen. Já jsem chtěla jít dál a tenkrát jsem neměla sílu to řešit. Byla to chyba. Teď to vím. Trauma si v sobě ponesu už doživotně a můj zážitek z Podolí je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl už o další děti neusilovat.
Nema nekdo aktualni zkusenost jak je to tam pri rekonstrukci nyni?nekdo mi rikal,ze je to strasny chaos,snad uz je to ale ted lepsi kdyz by se ta rekonstrukce mela chylit ke konci...?
Dekuji za komentare.Mne jde spis o to sestinedeli.Na monitorech jsem take nic zasadniho nezaznamenala,jen trochu klepani,zadne vrtacky nebo tak 🙂 Ale slysela jsem nejakou maminku jak licila ze se ta rekonstrukce tyka i pokoju na sestinedeli a ze tam je zmatek.Ale ona tam byla zacatkem kvetna.Tak proto by mne zajimalo jak pokrocili,abych se dusevne pripravila na to co mne tam ceka 🙂
@leneee myslim ze se priprav na drovny nekomfort a trochu polní podminky 🙂 mozna nejake stehovani z pokoje do pokoje. Stejne s tim nic neudělaš a predpokladam, že kvuli tomu jinam rodit dobrovolne nepujdes 😉 vem si s sebou spunty do uší
@leneee rodila jsem v Podoli 4.5., byla jsem tam 3 dny.
Mela jsem stesti, vyslo na me posledni tehdy volne misto na sestinedeli, takze jsme mohly byt s dcerou hned spolu. Me rekonstrukce nevadila, ale vetsina maminek si stezuje. Je tam pres den hluk, obcas delnici za okny, takze zatazene zaluzie. Nejtezsi to ale maji sestry. Jsou v proviroznich prostorech, veci nemaji na svem miste, takze porad neco hledaji, musi chodit na jina oddeleni, ... Bylo mi jich celkem lito. Prece jenom my jsme tam par dni, ony to maji denne v praci. Kazdopadne jsou i maminky, ktere zustavaji treba o den dyl na jip po cisari, protoze pro ne neni misto. A pak nektere maminky opravdu lezi na gynekologii bez miminek, ktere jim nosi na kojeni a to je vsechno. To by mi teda hodne vadilo.
Takze jak rikam, ja nakonec byla ok, spokojena, protoze s malou jsme byly spolu a ja nejaky hluk nebo podobne veci neresim. Ale jinak teda je to tam mazec
Ja mam prave zkusenost s Podolim velmi dobrou kdyz jsem porodila starsi dceru.Tak si ji nechci zkazit tim,ze se mi to tam ted nebude libit-prave kvuli tomu ze mimco neni na pokoji se mnou atd.I podminky pobytu jsou pro mne dulezite,takze ano-uvazuji i o tom,ze bych resila porod i jinde,ale nerikam ze jsem nejak zhyckana,ze to pripadne nepreziju.Jen proc se omezovat kdyz treba v Krci maji uz krasne zrekonstruovano,umoznuji dlouhou navstevni dobu,sprchy na pokoji a dvojluzkace pro vsechny.Rekonstrukce samozrejme Podoli pomuze a je dobre ze se do ni vrhli,kazdopadne informacne je to dost podcenene a ani personal toho moc nevi,co jsem se tak ptala.
@leneee taky pripadne pocitam s krči, kdyby v podoli nebylo misto nebo pres tu jejich uzaveru sálů na začátku cervna. Bohuzel jednim dnem se prekravaji prave s krči a krc ma pak tyden a neco uzavrene saly... takze trochu zalezi i na tom kdy budeš rodit a jestli bude misto. Chapu ze chces byt s miminkem, ja si to preju snad jeste vic, protoze dcera byla 2m v inkubatoru a dalsi mesic na imp a ja chodila jen na návštěvy... myslim ze to oddeleni matky a ditete delaji kdyz nemaji na vyber... ☹
@zuzanaii chci se jen zeptat, mela jsi koupeny podolsky balicek? Jen me napada, jestli delaji mezi tim rozdil a davaji ty s balickem na sestinedeli a ty bez na gynekologii... jsem trochu pesimista, tak prednostne cekam nejakou takovou "prasarnu"
@verunka_korunka ja myslim ze v tom rozdil nedelaj... spis davaj nejdriv na sestinedeli a kdyz neni misto a chces tam rodit tak te daj na gyndu... ja cetla nejakej clanek od duly a ta tam psala ze jak volali na sal tak jim rekli ze maj uz jen misto na gynde a ze musi pocitat s oddelenim od prcka
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
@adlen88 ja bych se nebala tohi, ze pusti domu,kdyby neco hrozilo. Ja dokonce uvazuji, ze budu zadat o propusteni druhy den sama,kdyz bude vse ok. Na druhou stranu,nemuseji prijmout ani v normalnim rezimu,kdyz jsou plne saly.