KočárkopedieInformace, že děťátko zaostává v růstu a je o pár týdnů menší, než by mělo být, vystraší každou nastávající maminku, která si tuto informaci od lékaře vyslechne. Co to znamená, pokud děťátko trpí růstovou restrikcí či růstovou retardací, a jaké mohou být příčiny?
První podezření na zaostávání plodu v růstu se naskytne při důkladném ultrazvukovém vyšetření.
Co je nitroděložní růstová retardace plodu?
- Je to stav, kdy miminko v děloze zaostává v růstu, ať už hmotností a/nebo délkou. Odborně se míra zaostávání v růstu označuje v percentilech, ale úplně postačí, pokud si zapamatuješ informaci, že jde o plod menší než nejméně 3–4 týdny oproti jiným miminkům, které si právě v bříšku procházejí stejným (gestačním) týdnem těhotenství.
- V souvislosti s tímto tématem můžeš narazit na několik pojmů a zkratek:
- IUGR – zkratka vychází z anglického výrazu Intra Uterine Growth Restriction a její překlad je nitroděložní/intrauterinní růstová retardace. V praxi se tedy jedná o plod se sníženým růstovým potenciálem.
- SGA - zkratka opět vychází z anglického pojmu, tentokrát ze small for gestational age, přičemž znamená, že plod je malý na svůj gestační věk. Využívá se zejména ve spojitosti s narozeným miminkem, které je příliš malé na týden těhotenství, v němž se narodilo.
- Růstová restrikce – jiný výraz pro růstovou retardaci, ale znamená to samé.
- Hypotrofie plodu – často se laicky říká, že jde o „podvýživu plodu“ a jeho zaostávání v růstu. Opakem hypotrofie plodu je hypertrofie, tedy plod, který je na svůj gestační týden nadměrně velký.
Typy zaostávání plodu v růstu
- Symetrické/proporcionální – zaostávání se pozoruje již v časných stádiích těhotenství, třeba už v prvním trimestru. Plod je menší jak v hmotnosti, tak ve velikosti tělíčka, přičemž většinou zaostává i vývoj orgánů. Často jsou příčinami genetické poruchy plodu, například některá z trizomií (Downův, Edwardsův či Patauův syndrom), infekční onemocnění plodu (například toxoplazmóza přenesená od matky) či návykové látky, které matka užívala před a během těhotenství. Symetrické zaostávání v růstu tvoří přibližně 30 % diagnostikovaných případů.
- Asymetrické/disproporcionální – dochází zde k nepoměru hmotnosti a délky plodu. Zatímco hmotnost plodu je nízká, jeho délka přibližně souhlasí s daným gestačním týdnem. Častou příčinou je slabá činnost placenty, která tělíčko dítěte nedostatečně zásobuje živinami. Asymetrické nitroděložní zaostávání v růstu je většinou diagnostikováno ve druhé polovině těhotenství a tvoří přibližně 70 % případů.
Příčiny SGA/růstové retardace plodu
Přestože se někdy nepodaří určit přesnou příčinu růstové restrikce plodu, existují jisté faktory, které se k ní vážou. Mohou být na straně těhotné ženy i plodu:
Příčiny SGA na straně matky:
- Nedostatečnost placenty – jde o stav placenty, jejíž funkce je z různých důvodů omezená. Jakmile placenta přestává fungovat „naplno“, k plodu se nedostává dostatek výživy. Nedostatečnost neboli insufiscience placenty se považuje za nejčastější mateřskou příčinu SGA/hypotrofie plodu a představuje vážný problém pro dítě i matku.
- Podvýživa matky – není-li dostatečně vyživováno tělo těhotné ženy, nelze očekávat, že plod bude dokonale prosperovat. Tato příčina zahrnuje také užívání drog, pravidelné pití alkoholu a kouření před těhotenstvím i během něj.
- Onemocnění matky – může jít o celé spektrum onemocnění, ať už chronických, kterými žena trpěla před těhotenstvím, nebo těhotenských – například o preeklampsii18.
- Většinou jde o vysoký krevní tlak, který negativně ovlivňuje činnost placenty, nebo srdeční onemocnění.
- Vícečetné těhotenství – jednou z možných komplikací při těhotenství s více miminky je nerovnoměrné vyživování plodů.
Příčiny SGA na straně plodu:
- Genetické vady – je-li plod menší o několik týdnů již ve druhém trimestru, nejčastější příčinou je některá z genetických poruch plodu. Může jít například o Downův, Patauův nebo Edwardsův syndrom.
- Virová onemocnění – jde většinou o onemocnění, která plod „získal“ od matky. V praxi jsou častými případy například zarděnky či toxoplazmóza.
- Poruchy pupečníku – pupeční šňůra dokáže zkomplikovat vývoj plodu různými způsoby. V souvislosti s ní mohou vzniknout komplikace jako například trombóza pupečníkových cév, stažení (komprese) pupečníku či jeho zauzlení.
Diagnostika růstové retardace plodu
- První podezření se většinou vyskytne na ultrazvukovém vyšetření v těhotenství. Pokud se tak stane, lékaři podnikají další diagnostické kroky, jejichž cílem je nejen definitivní potvrzení diagnózy, ale také určení příčiny.
- Konkrétně jde o tato doplňková vyšetření:
- fetální biometrie – důsledný ultrazvuk, během kterého se plod nejen důkladně změří, ale hodnotí se také stav jeho orgánů,
- krevní rozbor – v krvi matky se sledují specifické parametry, jejichž hodnotové odchylky mohou lékaře navést k příčině problému,
- kontrola průtoků v pupeční šňůře – tzv. flowmetrie,
- CTG vyšetření – měří se ozvy miminka a činnost dělohy,
- vaginální cytologie – jde o stěr z pochvy, který se posílá na kultivaci, přičemž se hledají různé bakterie,
- zátěžové testy – sleduje se zralost plodu.
- Často je skutečnost, že miminko zaostává v růstu, viditelná i navenek. Těhotné ženě přestává růst bříško.
- Také děloha je na daný týden těhotenství nepřiměřeně malá.
Screening růstové restrikce plodu
- Ve 36. a 37. týdnu těhotenství se provádí screening růstové restrikce plodu u nastávajících maminek, u nichž se na tento problém vyskytlo podezření. Podstoupit ho ale na specializovaném pracovišti můžeš také z vlastní vůle, i když u tebe žádné podezření není, budeš ho však muset zaplatit. Pokud máš o vyšetření zájem, požádej svého gynekologa, aby ti doporučil, kam na něj zajít.
Léčba hypotrofie/růstové retardace plodu
- Jelikož může mít růstová restrikce celé spektrum příčin, jednotná léčba nebo obecný postup neexistují. Základem je monitoring matky i plodu a zahájení klidového režimu. Pokud je příčina na straně matky a jde například o její podvýživu, snahou lékařů je tento problém minimalizovat a poskytnout tělu matky potřebnou výživu, aby bylo schopno lépe vyživovat plod. Samozřejmostí je zákaz užívání návykových látek.
- Pokud se nepodaří určit přesnou příčinu, přistupuje se k léčbě tak, že se matce podávají různé vitamíny a léčiva. V případě, že se stav miminka v děloze nezlepšuje a nereaguje na poskytnutou léčbu, po 34. týdnu těhotenství se volí předčasný porod.
Hypotrofický novorozenec
- Je samozřejmé, že k miminku, které se v konkrétním týdnu těhotenství narodí menší než jeho „vrstevníci“, budou lékaři přistupovat jinak. Kromě podstoupení doplňkových vyšetření, která zkontrolují činnost jeho orgánů, bude pečlivě sledováno i po ukončení novorozeneckého období.
- Dobrou zprávou však je, že až 90 % dětí, které se narodily menší a nemají přidružená onemocnění či genetickou poruchu, tento rozdíl do dvou let „doženou“.
Mohlo by tě také zajímat
Velikost plodu během těhotenství
Snad každou nastávající maminku zajímá, jak její miminko v bříšku roste. Pro lékaře je jeho velikost dokonce jedním z důležitých ukazatelů, zda se správně vyvíjí a má v děloze ideální podmínky. Pojď se podívat, jaké jsou průměrné hodnoty růstu plodu a ve kterých týdnech zaznamenává ohromné milníky.
CRL plodu
Co znamená zkratka CRL v těhotenské průkazce a proč je tento údaj důležitý? Jak souvisí s velikostí a vývojem miminka a kdy tě lékař může poslat na doplňková vyšetření? Pojď s námi najít odpovědi na tyto otázky a také zjistit, jak miminko během těhotenství roste a proč je důležité to v prvních týdnech pečlivě sledovat.
Poloha plodu
Proč je důležité znát před porodem polohu plodu a kdy se děťátko obvykle otočí hlavičkou dolů? Pokud se právě nacházíš poblíž cílové rovinky těhotenství a obáváš se, zda uložení děťátka nezkomplikuje průběh přirozeného porodu, pak je tento článek přesně pro tebe.
Více na Modrém koníku
- Zapoj se v diskuzi.
- Všechny diskuze
- Příklady diskuzí růstové retardaci: Riziko růstové retardace 1/110. Od kdy do rizikové poradny? • Růstova retardace 1. screening. Jak to mám chápat?
- Zařaď se do tematických skupin
- Napiš odborníkovi – zdarma a s možností anonymity
- Zeptej se v Poradnách.
