Jako nitroděložní úmrtí plodu se v medicíně označuje stav, kdy dojde k úmrtí dítěte v matčině děloze po 20. týdnu těhotenství. Pokud k úmrtí plodu došlo do 20. týdne těhotenství a nebo váha plodu nedosáhla určité hranice gramů (hraniční váha je závislá stát od státu), jde o potrat, resp. pozdní potrat. Tyto termíny není možné zaměňovat s případy, kdy k úmrtí dítěte dojde během porodu a je způsobeno například asfyxií a nebo obtížným, komplikovaným porodem.
Žena většinou zaregistruje, že s dítětem není něco v pořádku, protože se přestává v bříšku méně pohybovat, kopat a celkově o sobě dává "méně vědět", než obvykle. Mezi další příznaky se řadí krvácení, děložní kontrakce, dále pocit úbytku tělesné váhy, zmenšení velikosti prsů, křeče v podbřišku a nebo vaginální výtok. Tyto příznaky upozorňují na možný problém a zároveň lékaře vybízí k provedení klinických vyšetření těhotné ženy. Prvním vyšetřením je CTG záznam, který zachytí srdeční ozvy dítěte v děloze. Pokud CTG vyšetření žádné ozvy nenalezlo, například z důvodu obezity nastávající maminky a nebo polyhydramnionu, je žena odeslána na ultrazvukové vyšetření (UTZ) k lékaři. UTZ vyšetření většinou tuto diagnózu, kdy srdíčko dítěte již nepracuje, potvrdí.
Jakmile lékaři potvrdí nitroděložní úmrtí plodu, je žena odeslána do nemocnice k hospitalizaci. Tam je znovu vyšetřena lékaři, kteří kladou důraz hlavně na připravenost jejich porodních cest k porodu. Pokud ty nejsou připraveny, podávají se léky (prostaglandiny) k jejich dozrání a následně dochází k vyvolání porodu. Po porodu mohou rodiče své dítě vidět, měli by mít, vzhledem ke svému lepšímu psychickému stavu a smíření se s realitou, možnost rozloučit se se svým dítětem. Poté je plod i placenta poslána k dalším vyšetřením, díky nimž může být zjištěna příčina nitroděložního úmrtí.
pozn.: Ke zvážení je taktéž císařský řez. Ten může být lékaři navrhnut hlavně z toho důvodu, že žena rodila své předchozí děti právě císařským řezem a podání prostaglandinů k vyvolání porodu by mohlo ženě způsobit zdravotní a porodní komplikace.
Pokud není nutné okamžité "vyprázdění dělohy", je pro lepší psychický a emoční stav rodičů projednat další alternativy následného postupu právě s nimi. Rodiče jsou ti, kdo v této chvíli potřebují čas k přijetí této diagnózy a zprávy o úmrtí jejich dítěte. Pečlivé vysvětlení a laskavá psychická podpora ze strany lékařů a odborníků může pomoci předejít možnému sebeobviňování rodičů a nebo i debatám o možném pochybení ze strany lékařů v průběhu těhotenství.
Rodiče mají plné právo na důstojné rozloučení se se svým dítětem a mohou tedy požádat o jeho vydání, spolu s pitevní zprávou. O rodný list si mohou taktéž zažádat, doručen bude bez rodného čísla. Kremaci zabezpečí pohřební služba, kterou si rodiče vyberou a stejně tak mají nárok i na pohřebné ve výši 5.000 Kč. Vše se vyřizuje na příslušných úřadech.
V případě matky/otce, má jeden z nich nárok na zkrácenou mateřskou dovolenou v trvání 3 měsíců.
Lékařská zařízení dnes disponují špičkovými přístroji, díky kterým mohou lékaři sledovat vývoj miminka v matčině děloze. I proto je na místě, aby těhotná žena pravidelně navštěvovala své domluvené a stanové poradny u gynekologa a podrobila se daným vyšetřením. I díky nim se může předejít možným komplikacím a včas odhadnout a detekovat rizikové faktory.
Jakékoli zvláštní změny, které těhotná žena během těhotenství na sobě zaznamená, je dobré konzultovat s lékaři. Mezi takové patří již výše uvedené:
Po porodu mrtvého dítěte po 20. týdnu těhotenství je další těhotenství, přirozeně, vedeno jako rizikové a je na něj i tak nahlíženo co se lékařských kontrol týče. To vše hlavně ve snaze předejít stejnému scénaři jako v předchozím těhotenství. Některé problémy v těhotenství se ale mohou opakovat, zde jde například o těhotensou cukrovku. Ve finální fázi těhotenství není lékaři doporučováno přenášení, ale naopak porod v řádném termínu porodu.