Očkování

Představ si, že existuje způsob, jak můžeš své dítě ochránit před nemocemi, které ještě před pár desítkami let braly dětem dětství – a často i život. A teď si představ, že ten způsob máme – jmenuje se očkování.

Byly časy, kdy...

Ještě v 60. letech umíralo ročně na spalničky téměř 2,6 milionu dětí. V 80. letech každé 5. dítě v některých částech světa nedosáhlo 5. narozenin kvůli infekcím, kterým dnes umíme předcházet.

Možná jste četli, že v roce 2018 propukla v Košicích epidemie spalniček. Nemoc, o které jsme si mysleli, že už je minulostí. Ale nebyla, protože pár dětí nebylo očkovaných. Výsledek? Desítky hospitalizací, vysoké horečky¹, záněty plic⁷, komplikace.

A nejhorší je, že ty nejmenší děti, které ještě nemohou být očkovány, jsou nejvíce ohrožené. Jejich imunita² se teprve vyvíjí a spoléhá na nás – rodiče.

Díky očkování dnes:

• děti neumírají na záškrt,
• neochrnou po dětské obrně,
• a nebojí se černého kašle, který jim dříve doslova bral dech.

Není to proto, že by tyto nemoci samy zmizely. Je to proto, že očkování funguje.

Záškrt

Záškrt, odborně difterie, je vážné a vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění, které může vést k těžkým zdravotním komplikacím a v nejhorším případě až ke smrti. Díky očkování se s ním dnes setkáváme jen výjimečně, ale to neznamená, že zmizel. Bakterie, která ho způsobuje, stále existuje a může se kdykoliv vrátit, pokud přestaneme očkovat.

Černý kašel

Černý (dávivý) kašel známý také jako pertussis, je infekční onemocnění, vysoce nakažlivé, které se přenáší kapénkovou infekcí (smrkáním, kašláním, kýcháním). Onemocnění se projeví typickým záchvatovitým kašlem, který může trvat i více jak 6 týdnů a dlouhodobou rekonvalescencí. Postižen je hlavně dýchací systém nemocného člověka.

Co očkování vlastně dělá?

Očkování není „nápor na tělo“, jak se občas říká. Je to trénink pro imunitní systém. Tělo se v bezpečných podmínkách naučí rozpoznat a porazit virus nebo bakterii – ještě dřív, než ho může skutečně ohrozit.

Vakcína obsahuje jen neškodnou část původce nemoci. Imunitní systém si vytvoří protilátky a zapamatuje si ho – jako kdyby si nacvičil poplach. Když pak přijde skutečná hrozba, tělo reaguje okamžitě.

Imunita² je jako ochranná stráž tvého těla. Představ si, že tvé tělo má malou armádu. Když přijde bacil (například virus spalniček), armáda ho musí poznat, pochopit, co je to za potvoru a naučit se proti němu bojovat.

Když je to poprvé, tělo ještě neví, co má dělat – chvíli to trvá, a proto můžeš onemocnět.

Ale pokud už tělo ten bacil jednou "vidělo", dokáže si na něj vzpomínat. Má proti němu připravené zbraně – protilátky. A tyto protilátky jdou rovnou po něm a nedovolí mu napáchat škodu.

To je to, co dělá očkování: ukáže tělu bacil v bezpečné formě, aniž bys onemocněla. A když pak přijde skutečný virus, tvé tělo je připravené – ví, co má dělat a zlikviduje ho dřív, než tě stihne ohrozit.

Takto funguje i paměť imunitního systému – jednou se naučí a příště reaguje rychle a přesně.

Očkovací kalendář

Očkování je způsob, jak můžeme dětem už od malička pomoci chránit se před vážnými nemocemi. Je to jako postavit kolem nich neviditelný štít, který jim dává šanci prožít dětství bez komplikací, hospitalizací a strachu. V Česku máme očkovací kalendář, který rozděluje očkování na povinná a doporučená (nepovinná). V tomto článku najdeš přehledně rozepsáno, kdy se děti očkují, proti čemu jsou chráněny a jakými vakcínami, aby sis mohla udělat jasno v tom, co tvého drobečka čeká.

Kolektivní imunita

Každé jedno očkované dítě je jako cihla ve zdi. Čím víc cihel, tím pevnější ochrana pro ty, kteří nemohou být očkováni – miminka, chronicky nemocní nebo lidé s oslabenou imunitou².

Kolektivní imunita znamená, že když je očkovaných hodně lidí, nemoc nemá kde skákat z jednoho na druhého. Nemá šanci se šířit.

Představ si, že nemoc je jako oheň. Když má všude kolem suché dřevo (neočkované lidi), šíří se rychle. Ale když je okolo beton (očkovaní lidé), oheň se zastaví – protože nemá kde hořet.

Ale – a tady je háček – pokud přestaneme očkovat, tato ochranná zeď se rozpadne. Cihly chybí. A nemoc má opět prostor.

Nejohroženější budou ti, kteří se očkovat nemohou. Například:

• miminka, která ještě nedostala všechny vakcíny,
• děti s onkologickým onemocněním,
• lidé s oslabenou imunitou.

Pokud tedy neočkujeme zdravé děti, ohrozíme ty, které se chránit nemohou vůbec.

A ano – někteří lidé se ptají, zda může onemocnět i očkovaný. Může. Ale:

• často je průběh mnohem mírnější,
• snižuje se riziko těžkých komplikací nebo smrti,
• sníží se i pravděpodobnost, že nemoc bude dál šířit.

Proto, i když vakcína není 100 %, stále dramaticky snižuje riziko – pro tvé dítě i pro ostatní.

Takže když dáš dítě očkovat, nechráníš jen jeho. Pomáháš chránit i ty nejzranitelnější děti.

Ministerstvo zdravotnictví SR upozorňuje, že „dostatečná úroveň proočkovanosti dětí a zachování kolektivní imunity zajišťuje ochranu pro všechny“.

Podle WHO očkování každoročně zachrání 4–5 milionů životů.

Imunita

Imunita je vrozená, ale i získaná schopnost organismu udržet homeostázu (vnitřní rovnováhu) vnitřního prostředí. Jejím nositelem je imunitní systém. Je tvořen z komplexu buněk, tkání a orgánů, které mezi sebou navzájem komunikují. Poruchy imunity vznikají při porušení regulace imunitního systému.

A co vedlejší účinky?

Ano, očkování může mít vedlejší účinky. Většinou jsou však mírné a přechodné – znamenají, že tělo se učí bránit. Nejčastěji jde o:

• zarudnutí nebo bolest v místě vpichu,
• mírně zvýšenou teplotu,
• únavu nebo podrážděnost.

Pokud má dítě teplotu nad 38,5 °C, můžete mu podat paracetamol nebo ibuprofen (v dávce podle věku a váhy). Pomáhá i chladivý obklad nebo více mazlení. Mnohé maminky doporučují mít po ruce oblíbenou hračku, deku nebo mlíčko – uklidnění je někdy ten nejlepší lék.

Podle údajů z Evropské lékové agentury (EMA) a Světové zdravotnické organizace (WHO):

• Závažné vedlejší účinky po očkování se vyskytují velmi vzácně – přibližně 1 případ na 100 000 až 1 milion podání vakcíny (to je 0,001 % nebo méně).
• Většina těchto případů jsou dočasné neurologické reakce, silnější alergická reakce (anafylaxe), která se však dá zvládnout, pokud je dítě pod dohledem lékaře.

A teď porovnejme:

• Riziko úmrtí na spalničky bez očkování: přibližně 1 z 1 000 dětí (0,1 %) – a až 1 z 5 dětí dostane vážnou komplikaci jako zánět plic, zánět mozku nebo trvalé poškození sluchu.
• Riziko vážného vedlejšího účinku po očkování: asi 1 ze 100 000 až 1 milionu (0,001 % nebo méně).

To znamená, že očkování je stokrát až tisíckrát bezpečnější než samotné onemocnění, kterému předchází.

Pokud se bojíme o zdraví dítěte, má smysl podívat se na čísla:

• Nemoc (např. spalničky): vysoká nakažlivost, vážné komplikace, až smrt.
• Očkování: nízké riziko přechodných příznaků, extrémně vzácné vážné reakce.

Z toho vyplývá jednoduchý závěr: riziko z neočkování je mnohem vyšší než riziko z očkování.

Dokud je kolektivní imunita dostatečně silná, má to „záclonu“ – nemoci se nešíří. Ale jakmile proočkovanost v populaci klesne, tato rizika přestanou být jen teoretická – a znovu uvidíme případy, které tu léta nebyly.

Proto se mnohé maminky po rozhovoru s pediatrem rozhodnou pro očkování ne ze strachu, ale z lásky a odpovědnosti – vůči svému dítěti i ostatním dětem.

Tvé rozhodnutí má dopad

Očkovat dítě není jen zdravotnické rozhodnutí. Je to akt lásky a ochrany. Je to způsob, jak mu dát šanci na dětství bez strachu z nemocí, které kdysi braly dech, pohyb i život.

A i když o očkování koluje mnoho polopravd a strachů, vědecká fakta mluví jasně:

• Očkování chránilo.
• Očkování chrání.
• A pokud ho budeme zanedbávat, nemoci se vrátí.

Nikdo tě nebude nutit. Ale pokud máš otázky, ptej se pediatra. Ptej se lékaře, který má zkušenosti – ne anonymního profilu na fóru. Očkování může být největším darem, jaký svému dítěti dáš.

Je to tichá ochrana, která každý den zachraňuje životy, i když si to možná ani neuvědomujeme.

Mohlo by tě zajímat

Očkování

Představ si, že existuje způsob, jak můžeš své dítě ochránit před nemocemi, které ještě před pár desítkami let braly dětem dětství – a často i život. A teď si představ, že ten způsob máme – jmenuje se očkování.

Očkování dětí

Očkování dětí by mělo sloužit k ochraně zdraví očkovaného jedince, k zabránění vzniku a šíření určitých infekčních onemocnění, vzniku epidemií a nebo k ochraně zdraví jiného jedince, jenž sám nemůže být očkován, očkováním jeho blízkého okolí (do této skupiny řadíme např. očkování zdravého dítěte proti planým neštovicím, pokud se v rodině vyskytuje osoba s těžkým imunodeficitem). Vedle povinného očkování existuje i celá řada nepovinného očkování, ze kterého si rodiče, na základě indikace vakcín a zvážení rizika vedlejších účinků, mohou vybrat a požádat lékaře o aplikaci pro své dítě.

Více na Modrém koníku

• Tematické skupiny
  • V našich tematických skupinách se spojují uživatelky, které mají něco společného. Seznámíš se zde s maminkami, které právě řeší stejné záležitosti, problémy a situace jako ty.

• Odborné poradny
  • Máš otázku, na kterou neumíš najít srozumitelnou a jasnou odpověď? Zeptej se některého z našich odborníků v Poradnách. Jsou zdarma a nabízejí možnost anonymity.

• Diskuse
  • V jednotlivých diskusích určitě najdeš něco, co tě zaujme. A pokud náhodou ne, klidně vytvoř vlastní vlákno a počkej si na reakce ostatních uživatelů naší stránky. Například: Nenechaly jste naočkovat dítě MMR v 15m a žádaly odklad? • Mám strach očkovat, mám strach neočkovat.•Očkují se nachlazené děti s rýmou?•Anketa - povinné očkování, jak jsou na tom vaše děti?